Krátce, rychle a výstižně…

Hledáte argumenty okolo EET?

Zde jsou přehledně na jedné stránce shrnuty argumenty, výroky a články okolo EET.

https://www.pajonk.cz/temata/eet/

Připravil to Jan Kalíšek, kterému moc děkuji.

Máte-li nějaké další odkazy. nebo argumenty pro i proti, prosím pošlete mi je na můj email, nebo zde do komentáře rád je tam přidám, budou-li stát za to.

Floridský výsměch spravedlnosti

Americká učitelka z Floridy dostala 22 let natvrdo za opakovaný sexuální styk s třemi 17-letými studenty (ne se všemi najednou).

To co paní udělala určitě nebylo košer. Neměla by už učit. Překročení profesionální hranice žák / učitel je trestné. Svého činu paní Fichter před soudem litovala.

Ale 22 (sníženo z 25) let v base ??? Kompletně zničený život? Proč? Má posloužit jako nějaký exemplární trest pro zbytek učitelek? Mimochodem, průměrná délka odslouženého trestu u vraždy a zabití je na Floridě 19,1 let.

Myšlenkové pochody soudce a poroty opravdu nejsem s to pochopit. Toto je šílená nespravedlnost a zcela pochopitelně se jí chopila ruská média a sociální sítě. Americkou spravedlnost roznáší na kopytech, bohužel v tomto případě oprávněně.

Obávám se ale, že argumentace s lidmi, kteří soudí, že 22 let v base za dobrovolný (byť nepřípustný) sexuální styk, je přiměřeným trestem, je naprosto zbytečná. Ti lidé zničili život jedné mladé ženě, která ztratí možnost být matkou a mít rodinu. Obdobně jako norská sociální služba. A s takovými nelidmi nepohne nic.

ANO prosazuje jednotnou EU armádu

Před nějakou dobou napsal Dan Kresa článek o tom proč nepodpořit budování Euroarmády. Už delší dobu to ale není jen imaginární projekt.

Aliance liberálů a demokratů (ALDE), jejíž součástí je i hnutí ANO pokračuje v plánu na integraci armád EU. Ministr obrany Martin Stropnický vystoupil na konferenci Nepojmenovaný obrázekALDE jako hlavní řečník. Bohužel se mi nepodařilo se mi získat přepis, či záznam. Zde ale hovoří jejich šéf Guy Verhofstadt o nutnosti společné obrany, která bude levnější a lepší. Jeho finský kolega mluví o potřebě nové strategie a otevření diskuze a ambiciózních milnících. Guy Verhofstadt dále mluví o tom, že občané EU nejsou hloupí a ví, že jediná možná cesta je společná obrana zemí EU28. Obvyklý newspeak. Zatímco jedni diskutují druzí …

NATO v Polsku cvičí obranu země proti “zeleným mužičkům” a vytvořilo jednotku schopnou zasáhnout kdekoli na území NATO v 48 hodinách.

Švýcaři budou mít brzy obrovské cvičení, které se připravuje na rozpad eu a masivní imigraci.

Obrana země je prvořadým úkolem státu a znakem samostatnosti země. Jsem proti tomu, abychom ji předali do rukou bruselské byrokracie. Držme se NATO a inspirujme se raději u Švýcarů, kteří svou obranu berou vážně. I proto už delší dobu připravuji změny v obranném programu Svobodných.

 

 

Brexit, Grexit a nyní možná i Auxit

Přes 260 000 občanů Rakouska, což je 4,12 % elektorátu, podepsalo petici, která volá po vystoupení z Evropské unie. Rakouský parlament o tom bude muset jednat.

Občané Velké Británie mají obdobné referendum přislíbeno před rokem 2017.

Řekové by v EU určitě zůstat chtěli, nejlépe však za podmínky, že jim budou staré dluhy odpuštěny a bude jim umožněno půjčit si peníze nové. I v klidném Dánsku chce 47 % lidí změnit podmínky členství a Dánsko navzdory EU zavádí hraniční kontroly.

Doufám, že naše vláda začíná počítat i s výhledovým scenářem, že EU opravdu existovat přestane. Šance zatím není velká, ale stále roste. Čím více euronesmyslů se chrlí z Bruselu, tím více lidem napříč politickým spektrem dochází, že tudy cesta nevede.

Nic totiž netrvá věčně, ani láska k jedné slečně…

Španělsko vzpomíná na Franka

Ve Španělsku začal platit “náhubkový zákon“. Jedná se o zásadní omezení občanských svobod.

Tisk vypíchl pár zajímavých bodů:

  1. Pokuta za protesty – “nepovolený protest” může být pokutování 30.000 – 600.000 EURy,
  2. Narušovaní veřejných událostí – 600 – 300.000 EUR.
  3. Pití na veřejnosti – 600 EUR – snaha zabránit španělské aktivitě “Botellón” – za adolescenty to budou platit rodiče
  4. Aktivismus na sociálních sítích – pokuta za svolování protestů
  5. Focení policistů – pokuty za nedovolené focení
  6. Kouření marihuany – 600 – 30.000 EUR (za zapálení v baru nebo MHD)
  7. Zanechávání nábytku na ulici – během krize se lidé zbavovali věcí, které nemohli přenést jinam
  8. Bránění se vystěhování – 600 – 300.000 EUR
  9. Bez občanky – Španělé, kteří nemají občanku a nejsou ji rychle schopni doma najít a nenahlásili ztrátu mohou dostat pokutu
  10. Nerespektování policistů – Neprokázání dostatečné úcty k uniformovaným policistům, či nedostatečná pomoc během potlačovaní nepokojů je pokutována 600 – 30.000 EURy.

Bod 6) (jde-li o MHD a jeho provozovatel nepovoluje kouření), Bod 7)  a Bod 8) (v závislost na tom, kdo vlastní budovu atd.) jsou pochopitelné.

Zbytek je snaha španělské vlády zabránit hlasitým projevům opozice. A to je jednoznačným krokem zpět. Dějiny ukazují, že snaha lidem ucpat ústa nemá pozitivní dopady. 

Je taková cesta k potlačení vyjádření názorů v Evropě ojedinělá, nebo strach přináší novou vlnu autoritářství?

K čemu vedou zákazy “ideologií”

V Rusku úřady zakazují jógu, napsal The Independent. Prý to připomíná nebezpečný náboženský kult. Je to celkem směšné, ale mnozí by od Ruska ani nečekali nic jiného. Poučení z toho plyne ale i pro nás.

Dát byrokratům, úřadům a pak policii k dispozici obušek, se jen málokdy vyplatí. Je přirozené, že mám-li sto možností jak “řešit bezpečnost”, tak si obecně lidé (úředníci, policisté) vyberou tu jednodušší. Tak místo toho, aby úřady řešili mafii, korupci a majetkovou trestnou činnost, tak budou řešit takové pitomosti jako “nebezpečné jogíny”. Rozkrývat buňky radikálních islámistů, to může být o hubu, ale takový extrémní jogín, to je panečku hezká čárka ve statistice boje proti náboženskému extremismu.

Tohle může být taková vlaštovka, co by se stalo, kdyby u nás došlo k “byrokratickému” zákazu Islámu. Byrokrati by napsali tuny směrnic, zakázali by Šeherezádu a pohádky tisíce a jedné noci, definovalo by se co je a co není projevem Islámu, docházelo by k soudním sporům. Nejspíše by se zbořil minaret v Lednici, případně by se o tom začaly vést sáhodlouhé diskuze. Občan, který by někoho žertovně pozdravil “Alláhu, dej vláhu”, by dostal čárku a za 5 čárek by musel jít na úřad pro Islámské záležitosti pro psychologický test a dát si kus vepřového. A nakonec to ani islámisty nezastaví, neboť si najdou mezeru v zákoně.

Agresivnímu a nenávistným islámským projevům se musíme postavit. Stejně tak se musíme postavit všem hnutím, které hlásají nenávist a neúctu k životu a majetku spoluobčanů. Zcela “nesluníčkově”. Hlasatelé nenávisti, chtějící své právo “šária”, kamenování bezvěrců, či omezení svobody žen nosit si co chtějí, včetně těch, kteří to dělají nenápadně a skrytě jsou nebezpečím. Nedělejme si iluze, buďme připraveni se bránit.

Suďme však jednotlivce. Ne skupiny.

I tak má naše země a její občané má plné právo

  1. podezřelé lidi sem nepustit
  2. případně je kdykoliv vyhostit
  3. v případě, že se jedná o naše občany je za nabádání k násilí a teroru potrestat (nezapomínejme, že i příprava trestného činu je trestným činem)

Cesta k uplatňování principů kolektivní viny je šikmá plocha, ze které není cesty zpět.

Nedělejme z otcovství aktivismus

Dnes je den otců.

A tak Ministerstvo práce a sociálních věcí vzalo peníze, které pracující matky a otcové povinně odvedli do státní pokladny a sponzorovalo Tátafest. Proč? Abych se dozvěděl, že “otcové jsou důležití pro děti, rodiny i společnost” a aby mi paní Marksová řekla, že si váží toho, že se otcové starají o své děti. A že mi možná dá nějakou dovolenou navíc (tu si stejně zaplatím já, takže se to dobře slibuje).

Nepřijde Vám to absurdní? Na co si paní Marksová a její lidé hrají? Ano, hrají si na naše pasáčky a chválí nás, že jim vychováváme daňové poplatníčky a že “nezhoršujeme” demografickou křivku a někdo jim zaplatí důchody. Možná se vám to zdá neškodné a můžete mít pocit, že je dobře, že táty někdo pochválí. Já myslím, že státní moc nás nemá co paternalisticky chválit za to, že máme děti. To je naše věc. Stát má být náš pokorný sluha a ne pasák. Posvěcení od paní Marksové, že vychovávám děti, opravdu nepotřebuji a nechci.

To, že jsem otcem je pro mě jedna z nejzásadnějších věcí v životě, ale státu do toho prostě nic není. Nedělejme z otcovství aktivismus.

Nižší daně? Máte z nich strach?

 

 

Na první pohled by se zdálo, že politik, který nabídne v programu nízké daně, bude populární. Vždyť více peněz v peněžence, to musí chtít každý! Tak proč žádná taková strana není v parlamentu? Máme z nízkých daní strach?

Mnozí z nás ano. Často slyším obavy, že …

Nízké daně přeci pomůžou těm, kteří už mají hromadu peněz. Pomůžou velkým firmám a velkopodnikatelům. Všechny si nás koupí. Nebude jiné práce a života, než jen pro ně. Nikomu nic nedají. Když budou nízké daně, nebude na důchody. Stát přeci daně potřebuje! Všechno se z nich platí!

To jsou pochopitelné obavy. Avšak pokud by tomu tak skutečně bylo, proč tedy velké firmy a bohatí lidé za nízké daně nebojují? Není to náhodou právě naopak? Nízké daně totiž nepotřebují. Umí daňově optimalizovat. Umí čerpat dotace a vyhrávat státní zakázky.

Malé daně potřebují právě ti, kdo vydělávají nejméně. Ti, kdo začínají. Ti, kteří nemají velké majetky. Ti, kteří se potřebují dostat z těžké životní situace. Ti, kteří si na svůj dům teprve potřebují vydělat.

Co je totiž u nás zdaněno naprosto nejvíce? Hned po alkoholu je to práce. Naše práce. Téměř půlku toho, co vyděláte, Vám stát vezme. 4 hodiny pracujete pro stát, 4 hodiny pro sebe. Jsou země v Evropě, které místo štědrých sociálních dávek prostě příjmy z práce do určité výše nedaní vůbec.

Národ se dokáže rozčílit kvůli třiceti korunám u doktora. Tak proč ne kvůli 4 hodinám v práci navíc?

Současní politici umí vyvolat jedno velké zdání. A to, že za daně, které zaplatí „ti druzí“, dostaneme něco my všichni. Pak bude líp. Máte opravdu pocit, že to funguje? Najdeme odvahu zkusit jiné řešení, omezit moc politiků nad našimi peněženkami?

Ing. Tomáš Pajonk

Dopis z Bruselu – co mi to připomíná …

V dopisech z Bruselu se většinou dozvíme, jacípak to jsme zpátečníci a kterou to normu ještě nemáme dostatečně znormovanou, směrnici přijatou a evropsky nepřípustnou odlišnost odstraněnou.

A tak vždy, když vidím v titulcích sousloví “Dopis z Bruselu“, tak se mi připomene tato písnička (já ji tedy znám skrze Jarka Nohavicu, ne až tak v tomto znění).

Slyšíte tam paralely? Nemohu pomoci, ale já ano. Jen místo brigádníků nám pošlou tak leda úředníky. A místo těžkého průmyslu, budujeme přerozdělovací instituce. Obojí je samozřejmě špatně.

A ano, je docela dobře možné, že zakázka na monitorovací systém nebylo pořádně monitorovaná, ale o to tu nejde. Pokud jsou základní motivace v systému nastavené na podporu korupčního jednání, pak ani šest vrstev monitorování nic nespasí.

To že dotace vytvořily korupční prostředí není totiž zdaleka českým jevem. To je jevem celoevropským. Také ČR není v zásadě žádnou černou ovcí EU (bohužel, zbytečné regulace bychom ignorovat měli). Zde je například graf, které státy nejvíce porušují legislativu EU.

Počet porušení EU práva do roku 2013 podle země.

Řešením podobných problémů je nezbytné přerozdělování totálně decentralizovat. Pak mohou lidi dobře hodnotit a volit, jakou lokální míru přerozdělování jsou ochotni ustát. Vrátit samosprávě samosprávu. Pak se nebude muset prosit o každou korunu Brusel. A v Zašové si pak třeba koupí multikáru z vlastního rozpočtu, místo toho, aby museli prosit Brusel a řešit monitorovací systém.

WP_000700

 

Kraj může zásadně měnit životy vašich dětí

Na první pohled se nám může zdát, že krajští radní naše životy zásadně neovlivňují. Naše možná ne, ale našich dětí ano. Je pravda, že z Baťova mrakodrapu přes okolní kopce nedohlédnete až tak daleko, ale změnit životy středoškolákům můžete. Zvláštní to moc. Půjdeš na učení, nebo budeš moci studovat? Myslím, že nemít možnost (nebo velmi komplikovanou) jít na školu, kterou chci dělat (a na kterou mám vlohy), ovlivní dospívání a uplatnění mladých.

Dnes si totiž čtu, že rada kraje nepovolila další třídu pro gymnázium ve Valašských Kloboukách. Přesněji neumožnila otevření primy osmiletého gymnázia. Shodou okolností jsme v dubnu měli v Klobúcké plné (to se jen tak nevidí!) knihovně besedu s lektorem rodičovské komunikace panem Oklešťkem. Zdá se, že zájem o vzdělávání tam je. A zrovna včera jsem tam projížděl. Mám totiž moc rád ten “zadní kraj”, jak si sám pro sebe označuji vesnice a města u slovenských hranic, relativně daleko od hlavních tahů. Je to odtamtud kus cesty do Zlína a do Prahy ještě dále. Ale k věci.

Proč politici ze Zlína (Prahy, Bruselu) ovlivní, kam půjdou děti z Klobúk studovat? Nevím, nedává mi to smysl. Pan radní pro školství Navrátil, který se k tomu pro tisk vyjádřil, na děti myslí a podle něj je trendem podle něj posilovat další uplatnitelnost studentů. Co to je asi umí posoudit on. Pan Navrátil také píše:

I v programovém prohlášení máme, že se budeme snažit přizpůsobovat školství poptávkám trhu práce.

Jeden by si myslel, že školství má rozvíjet děti, ne trh práce. Děti pro mě nejsou součástky národního hospodářství, ale v tom se prostě se socialisty asi neshodneme.

Chápu, že není možné, aby všichni studovali na gymnáziu. Už ale nežijeme v době, kdy student vystuduje, dostane práci v místním podniku (hlavně nic neřešit!) a v poklidu odejde na důchod. Nemyslím si, že o tom, co je pro mladé lidi uplatnitelné, umí rozhodovat radní či ministr, ať už je v barvách jakékoli strany. V ideálním světě by existovala nezpolitizovaná nabídka vzdělávání. V ideálním světě ale nežijeme. Dobrá. Přemýšlejme tedy jak co nejrychleji tlačit na co největší decentralizaci místních věcí tak, aby to mohli řešit rodiče, děti a třeba obec. Je to hlavně v jejich zájmu mít dobré vzdělání.

Školy mají příspěvek na žáka (byť ten je nerovný až běda). Ředitel se může dohodnout s obcí, s rodiči, s místní firmou, zda mu pomůžou uhradit vícenáklady, nebo mu stačí onen příspěvek.

Proč tedy o tom, zda otevřít třídu či ne, nemůže rozhodnout on?