Zlínský deník: Vášně, emoce, kritika. To je nová zlínská nemocnice. Pajonkovi vadí obrovské nejasnosti ve výstavbě.

„Vadí nám velké množství nejasností a neobjektivně prezentované materiály na zastupitelstvu, které spíše připomínaly manažerskou show,“ vysvětlil na úvod úterní besedy k tématu výstavby nové nemocnice zastupitel kraje za Svobodné Tomáš Pajonk

ČTK: Pajonk k nové nemocnice ve Zlíne – měl by se vypracovat oponentní posudek

Kritikům nové nemocnice ve Zlíně chybí informace o financování

Zlín 4. prosince (ČTK) – Zejména na nedostatečné informace o ekonomické stránce zvažované výstavby nové krajské nemocnice ve Zlíně-Malenovicích dnes večer upozornilo několik zlínských krajských i městských zastupitelů. Besedu o plánované nemocnici ve Zlíně uspořádali Svobodní, kteří jsou v krajském zastupitelstvu v opozici, zúčastnili se jí však také zástupci vedení Krajské nemocnice T. Bati (KNTB) ve Zlíně i primář nemocnice Tomáš Gabrhelík.

Stavba nemocnice v Malenovicích by podle vedení kraje měla stát 7,3 miliardy korun, hotová by podle hejtmana Jiřího Čunka (KDU-ČSL) mohla být do šesti let. Druhá zvažovaná varianta, tedy postupná rekonstrukce současné nemocnice, která se nachází na opačné straně Zlína, by stála podle odhadů 9,7 miliardy korun a trvala by až 12 let. Kraj již vykoupil v Malenovicích část potřebných pozemků, projekt by však měli zastupitelé schvalovat až v březnu příštího roku.

Na projekt ojedinělý v kraji i republice by podle krajského zastupitele za Svobodné Tomáše Pajonka měl být vypracován oponentní posudek. Někteří kritici poukázali na to, že výstavba nové nemocnice může stát nakonec mnohem víc. Kraj také podle nich nedoložil, kde na tak náročný projekt vezme peníze.

Čunek již dříve uvedl, že kraj do doby zahájení výstavby uspoří více než miliardu korun. Počítá také s pomocí státu, která by měla pokrýt asi třetinu nákladů, plánuje použít i úvěr. Člen představenstva KNTB Vlastimil Vajdák uvedl, že by se mohlo ušetřit také tím, že část přístrojů by se přenesla do nové nemocnice. Objekt v Malenovicích by vlastnil kraj, nemocnici by ji pronajal a ona by platila nájem. “Nemocnice je schopná splácet ročně 100 milionů korun v rámci nájmu nebo dlouhodobého financování,” uvedl Vajdák.

Někteří kritici se obávají nedostatku personálu v nové nemocnici, který již nyní chybí. Podle nich hrozí, že se personál bude soustředit do nové nemocnice na úkol zbylých tří krajských nemocnic ve Vsetíně, Kroměříži a Uherském Hradišti. Podle Gabrhelíka by naopak koncentrací péče došlo k úspoře personálu. Primátoři KNTB již dříve vyjádřili podporu myšlence výstavby nemocnice. Pavilónový systém ve stávajícím areálu je podle nich již zastaralý. “Nový areál by dokázal asi lépe vyhovět potřebám současné medicíny. Není to o přístrojích, ale o ergonomii a návaznosti procesů,” uvedl Gabrhelík, podle kterého by postupná rekonstrukce ve stávajícím areálu byla pro provoz nemocnice příliš náročná.

jmk mtj

Politické spektrum: Pajonk, Jantač a Ledl hovořili na téma 17. listopad a jeho odraz ve školství

Co znamená tento den pro mladou generaci?

17. listopad 1989 byl dnem, kdy se začal hroutit komunistický režim v Československu. Uvědomují si to i dnešní mladí lidé? Jak a jestli vůbec se ve školách o tomto dni a celých moderních poválečných dějinách našeho státu v současné době učí? Mají o tato témata lidé ještě vůbec zájem? Na tyto a další otázky odpovídají Petr Jantač ze strany evropani.cz, Lubomír Ledl ze Strany demokratického socialismu a Tomáš Pajonk ze Svobodných – Strany svobodných občanů.

Celý záznam Politického spektra najdete zde.

Seznam.cz: Předseda Svobodných Tomáš Pajonk diskutoval v duelu s předsedou STAN Petrem Gazdíkem na téma Plošný zákaz používání mobilních telefonů ve školách

Do školních lavic se většina žáků v Česku vrátila i s mobilním telefonem v kapse nebo batohu. Pokud by přitom nastupovali do školy ve Francii, museli by se obejít bez tabletů, chytrých hodinek i telefonů. Nově tam jejich používaní ve školách totiž zakazuje zákon. O podobné legislativě už nějakou dobu uvažují i Starostové. Pomohlo by to dětem lépe se soustředit na výuku, nebo by přibyl jen další zákaz do sbírky zákonů?

V Duelu spolu diskutují předseda STAN Petr Gazdík a předseda Svobodných Tomáš Pajonk.

 

Celý duel najdete zde.

 

 

Seznam: Panika jménem GDPR. Má skutečně novinka z Bruselu potenciál ochránit naše soukromí? Na toto téma byli v Duelu Tomáš Pajonk a Tomáš Zdechovský

Za pár týdnů se napříč Evropou sjednotí pravidla, jak nakládat s citlivými údaji ve veřejném sektoru i v soukromých firmách. Začne totiž platit směrnice GDPR. A právě zkratka těchto čtyř písmen v Česku už delší dobu budí paniku. Například služba WhatsApp zvedá věkovou hranici a třeba školy si budou muset dát větší pozor, když budou vystavovat maturitní tabla. Změny se ale dotknou i soukromých firem nebo nemocnic.

Globe24.cz: Šéf Svobodných se skřípáním zubů podpořil Drahoše. Zeman prý vnesl do politiky něco, co ji může totálně zdestruovat

Praha – Sice se skřípáním zubů, ale přesto šéf Svobodných Tomáš Pajonk pro druhé kolo prezidentské volby podpořil bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše. Otevřeně sice dává najevo, že tento kandidát není podle jeho gusta, zároveň ale vysvětluje, z jakých důvodů nemůže volit Miloše Zemana.

„Za prvé si nemyslím, že prezidentská volba je pro tuto zemi zásadní. Za druhé je to volba každého z nás. Pro mnohé z nás je to volba mezi dvěma zly – jedním poznaným a druhým pravděpodobným,“ uvádí šéf Svobodných s tím, že nechce soudit voliče Zemana ani Drahoše, protože to považuje za odporné. „Oba kandidáti jsou pro mě špatní. Oba chtějí více EU, oba nepovažují skutečné občanské a ekonomické svobody za podstatné téma.“

Přesto všechno prý Pajonk nakonec volit půjde. „A nebudu volit Miloše Zemana. Proč? Protože Miloš Zeman vnesl do české politiky něco, co ji může dlouhodobě totálně zdestruovat. Je to tolerance ke lži. Miloš Zeman sedí na Hradě a jeho vlajka zní „Pravda vítězí“. On sám byl soudně usvědčen ze lži,“ připomíná politik kauzu Peroutka.

„Často bez problémů říká nepravdy ve svých projevech, říká nepravdy o svých oponentech a jeho kampaň je vytvořena primárně na vytvoření dojmu, že Jiří Drahoš je vítač imigrantů,“ shrnuje Pajonk, který na konci roku 2017 v čele strany vystřídal Petra Macha. Ten rezignoval kvůli špatnému výsledku ve volbách do Poslanecké sněmovny.

To podle něj není tak úplně pravda, Zemanova kampaň je podle něj postavena na fabulacích. „Když se tento styl kampaně osvědčí a Zeman zvítězí, tak to bude pro další české politiky znamenat – takto se vede kampaň, lidem se má lhát, mají se šířit hoaxy, mají se šířit falešné zprávy. A to bude pro naši politiku dlouhodobě velmi, velmi špatné,“ varuje Pajonk. Právě proto prý Zemana volit nemůže.

Není to prý tím, že by určitou propagandu a manipulaci na straně Drahoše. „Ta je tam samozřejmě také. Média jako Česká televize ho pravděpodobně podporují a má za sebou kandidáty a mediální moc, kterou jen tak normální kandidát nedostane. Přesto všechno – to, že Miloš Zeman naprosto toleruje otevřené lži, je důvod, proč ho já jako předseda Svobodných nemůžu volit,“ dodává na videu politik.

Parlamentní listy: Nový předseda Svobodných: Miloš Zeman je prezidentem těch, kterým už leze krkem, jak jimi „lepší lidé“ opovrhují. Tu máte, náfukové, ať vám v kavárně praskne cévka

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Ta funkce by v naší současné situaci chtěla minimálně génia politiky plus tunu štěstí, a já jsem zatím jen elév s vizí. Takových jsou politické hřbitovy plné. Ale poperu se s tím, co to půjde,“ vysvětluje v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz nový předseda Svobodných Tomáš Pajonk. Prezident je podle něj pouze doplňující postava a nestojí za to, aby se kvůli němu rozděloval národ a nadávali jsme si. Sám bude volit Topolánka, ale favoritem je dle něj Miloš Zeman. „Stal se prezidentem těch, kterým leze krkem, že jimi ‚lepší lidi‘ opovrhují. Občané jsou léta masírováni hlavně jediným, správným, slušným a ‚západním‘ názorem. Zeman se stal prezidentem těch, kteří tohohle měli tak nějak dost. Praha nám vybrala Karla? No tak tu máte křupana Zemana, náfukové, to vám v kavárně praskne cévka!“ konstatuje.

Čekají nás prezidentské volby. Dozvěděl jsem se, že Svobodní jednali s Topolánkem, Hynkem a Hannigem. Podpoříte někoho?

Kdybych věřil na konspirační teorie, mohl bych tvrdit, že prezidentské volby politici vymysleli, aby se národ hádal o nepodstatných kravinách, při kampani, která je podobná SuperStar. Jedna kráska nám sice raději už soutěžně před kritickým publikem nezpívá, ale její árie nám za 5 let zněly v uších více než dost. Prezident jen minimálně ovlivní skutečné životy lidí. Ty ovlivní parlament, vláda a také EU, její normy, nařízení a dotace. Nenadávejme ale na Brusel, to co se na nás hrne je i práce českých zástupců v EU. Prezident je spíše doplňující postava a nestojí za to, aby se kvůli němu rozděloval národ a nadávali jsme si.

Přesto mi přijde, že média prezidentovi věnují obrovskou, jeho skutečné funkcí neúměrnou pozornost. Asi jim ten současný opravdu hýbe žlučí, čímž jeho pozici jen a jen posilují. Svobodní o prezidentských volbách jednali, ale nakonec nebyla dostatečná shoda na jednom jméně, takže nikoho nepodpoříme. Já osobní názor mám a v prvním kole budu volit Mirka Topolánka, mohu k němu mít tisíc a jedna výhrad, ale i v nelehké volbě je třeba se rozhodnout. Nevidím to nijak dogmaticky a kohokoli, kdo zvolí jinak, nemám potřebu zatracovat. Je to o nuancích a neznám nikoho, kdo by byl na 100 % spokojen se svým favoritem.

Je favoritem voleb Miloš Zeman?

Miloš Zeman favoritem voleb je. Nedivím se. Stal se prezidentem těch, kterým leze krkem, že jimi „lepší lidi“ opovrhují. Občané jsou léta masírováni hlavně jediným, správným, slušným a „západním“ názorem. Veřejnoprávní média a vysoké školy dlouhodobě podporují myšlenkový směr jakéhosi měkkého a progresivního socialismu – chybně nazývaného europanství. Zeman se stal prezidentem těch, kteří tohohle měli tak nějak dost. Praha nám vybrala Karla? No tak tu máte křupana Zemana, náfukové, to vám v kavárně praskne cévka! S tímto pocitem souzním. Jen mi k volbě prezidenta nestačí jen protest a myslím, že jsou lepší kandidáti, už kvůli prezidentovu zdravotnímu stavu.

Co by jeho opětovné zvolení znamenalo?

Zase tolik ne, jen by se situace nijak nezlepšila. Dvojí metr Miloše Zemana, při jmenování vlády, by zůstal. Po Němcové a Sobotkovi chtěl 101 málem notářsky ověřených podpisů poslanců, Andreji Babišovi slíbil dva pokusy rovnou. Divná dohoda, různá pravidla pro různé lidi.

Škoda, Miloš Zeman mohl ukázat, že prezident, který není napojený na establishment, může být skutečným mužem lidu, podobnou roli sehrál tuším prezident v Kostarice, který odmítnul veškerý luxus svého úřadu, ušetřil peníze státu, nepůjčoval hrad svým kamarádům, nezakrýval bouračky a místo toho vedl příkladem, že právě díky prezidentovi jsou ostatní politici donuceni se stydět, že mlaskají moc nahlas. Těžko říci, co vlastně pan prezident doopravdy chce, kdo kolem něj stojí a proč potřebují, aby kandidoval a nemohl si odpočinout. Viděl jsem před rokem pana senátora Čubu a bylo mi ho lidsky líto. Jeho dobré jméno bylo využito a pošlapáno.

Máme tedy novou menšinovou Babišovu vládu. Jak to s ní vidíte? Dostane důvěru, bude vládnout? Nebo přijde druhá vláda, případně třetí? Nebo nás čekají předčasné volby?

Jednobarevná vláda bez nutnosti vyjednávat? Navíc hnutí vedené jedním mužem? Vláda bez žádných brzd a protivah? To není dobře.

Nejspíše ale důvěru nedostane. Při druhém pokusu asi ano. Reálná mi přijde varianta s ČSSD a tichá podpora KSČM, či SPD – přece jen je více zájemců, o to méně budou moci chtít. SPD přes výborný výsledek u moci nebude. Z hlediska dalšího potenciálu SPD je to asi dobře, kdo do ničeho nezabrušuje, nemusí pak vybrušovat, ale myslím, že Tomio spokojený nebude.

Ve sněmovních volbách Svobodní neuspěli. Po nich jste se stal jejich předsedou. Takže asi máte smíšené pocity. Jaký pro vás byl rok 2017?

V osobní a pracovní rovině výborný. Děti rostou, firma roste. V politické osobní rovině dobrý. Na zlínském zastupitelstvu jsme v opozici, ale učíme se, pronikáme do „tajů“ kraje a zlepšujeme se i v opoziční práci, což na kraji zrovna není veliká show. Stal jsem se předsedou Svobodných – z toho mám radost. Ta funkce by v naší současné situaci chtěla minimálně génia politiky plus tunu štěstí a já jsem zatím jen elév s vizí. Takových jsou politické hřbitovy plné. Ale poperu se s tím, co to půjde.

MF DNES: Kraj pošle do nemocnic přes 500 milionů korun, Zlín musí počkat

Krajská koalice v čele s KDU-ČSL sestavila první ryze vlastní rozpočet. Je schodkový a částečně snižuje velký dluh hejtmanství.

ZLÍNSKÝ KRAJ Přes půl miliardy korun dá příští rok Zlínský kraj do čtyř velkých investic, jež budou směřovat do nemocnic ve Vsetíně, Uherském Hradišti avKroměříži. Na krajskou nemocnici ve Zlíně se však překvapivě nedostalo, přesto- že nutně potřebuje budovu centrálního příjmu a novou internu.

„Dokud nebudeme mít novou koncepci rozvoje nemocnice a nenajdeme nejvhodnější umístění pro centrální příjem, tak na to pení- ze vyčleňovat nebudeme. V příštím rozpočtu už by ale být mohly,“ řekl lidovecký hejtman Jiří Čunek, který má zdravotnictví na starosti.

Čunek před časem připustil, že centrální pavilon může vyrůst i mimo areál nemocnice, kde není dostatek prostoru. Jasno však zatím není.

Největší krajskou investicí v příš- tím roce tak bude dostavba nové interny s moderním zázemím ve Vsetínské nemocnici, kam půjde přes 240 milionů korun.

„Budou tam komfortnější mož- nosti manipulace s pacientem i léč- ba samotná. Pokoje získají vlastní sociální zařízení, přibudou vyšet- řovny, moderně vybavená jednotka intenzivní péče, ambulantní sektor,“ popsal primář interního oddě- lení ve Vsetíně Bořek Lačňák.

Na opravu plicního oddělení Uherskohradišťské nemocnice poputuje 200 milionů korun, změní se budova i její okolí. V Kroměříž- ské nemocnici začne přístavba budovy A a částečná modernizaci její- ho východního křídla za 80 milionů korun.

Kolem miliardy korun půjde na opravy krajských cest. S pomocí dotací z Evropské unie kraj například opraví za více než 90 milionů korun most ve Vsetíně, dále cestu ve Velkých Karlovicích nebo silnici ve Zlíně na Vršavě.

V roce 2020 může být krajský rozpočet v kladných číslech

V součtu půjde na investice 1,7 miliardy korun, což je 16 procentzcelkových výdajů a o 2,4 procenta více než loni, kdy rozpočet připravovala minulá koalice vedená ČSSD. Vět- šina peněz míří do oprav krajského majetku. „Není potřeba jiná velká investice,“ zmínil Čunek.

Podle Svobodných, kteří jsou na kraji v opozici, by ale mohlo jít do investic až 25 procent z výdajů. A klidně i na úkor dotací různým spolkům a organizacím.

„Upřednostnili bychom investice do majetku kraje, který slouží všem, před ‚dobře vyhozenými penězi‘ do programů s minimálním dopadem a maximálně vznešený- mi názvy,“ sdělil zastupitel Svobodných Tomáš Pajonk, jemuž se také nelíbí, že zhruba třetina výdajů jde na provoz kraje.

Ekonomický náměstek Jiří Sukop (ANO) označil slova o „vyšších investicích“ za obecná klišé. „Není to tak jednoduché provést. Ať mi uká- žou, kde mám peníze ubrat, ať předloží konkrétní návrh,“ vzkázal Sukop.

Podobně reagoval na kritiku týkají- cí se provozních nákladů. „Nastavil jsem to, jak nejlépe jsem dovedl,“ řekl Sukop.

Navržený rozpočet, jejž budou 18. prosince schvalovat zastupitelé, je stejně jako ty předcházející schodkový. Rozdíl mezi příjmy (zhruba 10,6 miliardy) a výdaji (zhruba 11 miliard) je 471 milionů korun a kraj ho pokryje z vlastních zdrojů. „V roce 2020 může být krajský rozpočet v kladných číslech,“ naznačil Sukop.

Slibuje také, že ve stejném roce klesnou velké dluhy kraje, které teď přesahují dvě miliardy korun, o 600 milionů. Příští rok se sníží o zhruba 140 milionů.

Opoziční ČSSD, za jejíž vlády dluhy narostly, se rozpočet nelíbí. „Před volbami strany současné koalice slibovaly, že budou šetřit a nebude se prodlužovat zadluženost, kterou nám vyčítali. I s ohledem na vyšší daňové příjmy mohlo být snížení dluhu razantnější, také schodek měl být nižší,“ podotkl zastupitel a exradní Petr Navrátil (ČSSD).

Podle něho dluh vzrostl za vlády sociální demokracie proto, že si půjčovala peníze na investice spolufinancované z Evropské unie.

Současný dluh by bylo možné splatit naráz, ale Sukop upozornil, že by to nebylo výhodné. Peníze je totiž možné použít na investice s tím, že dluh klesne postupně a později. Současná koalice se podle náměstka hejtmana navíc snaží šetřit, například zrušila investici 100 milionů korun, kterou připravili její předchůdci a týkala se úprav ubytovny Stará Tenice na Uherskohradišťsku.

„Stát by přispěl 15 procenty z nákladů a návratnost investice by byla 45 let, to se nám zdálo nevýhodné,“ přiblížil Sukop.

Zdroj: MF DNES, Zlínský kraj

Nový šéf Svobodných pro INFO.CZ: K referendu o odchodu z EU nedojde, Babiš na tom nemá zájem

Před pár dny se stal zlínský krajský zastupitel Tomáš Pajonk novým předsedou Strany svobodných občanů. Ve volbě porazil i dosavadního šéfa partaje Petra Macha, který stranu zakládal. Jak se chce vyrovnat se špatným výsledkem ve sněmovních volbách? „Možná jsme první pod čarou, máme určitou tradici a ideály, ale to, co nabízíme, to znamená abstraktní svobodu nebo vzdor vůči Evropské unii, není dost. Od toho nechceme ustoupit, nestaneme se euromilovnickou stranou, ale není to věc, která by lidi trápila a kterou by chtěli řešit. Nabídl jsem proto trochu jiný koncept. Svobodní se musí stát užitečnými,“ říká Pajonk ve velkém rozhovoru pro INFO.CZ. Předseda Svobodných, kteří se staví kriticky k Evropské unii, nevěří, že ani v současné povolební situaci dojde na vypsání referenda o vystoupení z EU. „Andrej Babiš na tom kromě rétorického zájmu žádný jiný nemá. A domnívám se, že Tomio Okamura chce být natolik ve vládě, že toto téma hodí do koše,“ tvrdí. Do jaké míry bude ve straně dál zaznívat Machův hlas? A jak se Svobodní postaví k prezidentské volbě? I o tom mluvil Pajonk pro INFO.CZ.

Bylo pro vás zvolení předsedou Svobodných překvapením? Dosavadní předseda Petr Mach se nakonec také rozhodl kandidovat. Nebál jste se, že v konkurenci s ním nezvítězíte?

Popravdě jsem očekával, že Petra Macha podpoří pan Payne (europoslanec a další kandidát na předsedu strany Jiří Payne – pozn. red.), což se nakonec nestalo. To, kolik jsem získal hlasů, mě překvapilo. Nečekal jsem, že to bude takový rozdíl (Pajonk získal 233 ze 451 hlasů, Mach 106 – pozn. red.).

Mach byl předsedou od založení strany v roce 2009. Vy jste prvním, kdo po něm vedoucí post přebírá. Kam byste chtěl stranu posunout?

Jsme strana, která má nyní 1,5 procenta, což není mnoho. Možná jsme první pod čarou, máme určitou tradici a ideály, ale to, co nabízíme, to znamená abstraktní svobodu nebo vzdor vůči Evropské unii, není dost. Od toho nechceme ustoupit, nestaneme se euromilovnickou stranou, ale není to věc, která by lidi trápila a kterou by chtěli řešit. Nabídl jsem proto trochu jiný koncept. Svobodní se musí stát užitečnými. Zní to poměrně samozřejmě. Ale to je ten důvod, proč jsme nedostali tolik hlasů: nebyli jsme tolik užiteční. Neotvírali jsme nová témata. Opakovali jsme to, co stále.

Jaké nápady byste tedy chtěl do diskuse vnést?

Dlouhodobě jsme komunikovali stát jako něco, co chceme omezit až zrušit. Jako bychom byli vnímáni až jako extrémní. Já bych místo toho chtěl, aby Svobodní přemýšleli trochu jinak. Jde nám o svobodu. Ta má ten praktický benefit, že si můžete vybrat. Nechcete svobodu, protože to je fajn název: chcete si vybrat, jestli rohlík nebo chleba, kávu nebo hospodu. Tuto praktickou svobodu mají lidé jen částečně. Máte svobodu v tom, co si koupíte na sebe, ale už ne třeba ve školství, v očkování dětí nebo v péči o rodiče. Stát preferuje jeden typ ústavní péče pro staré lidi. Takových oblastí je hodně a Česko je i v rámci Evropy jedna z nejcentralizovanějších zemí. U nás je rozhodování na ministerstvech. Ale čím blíže je občanovi, tím větší má možnost volby. Konkrétně se můžeme bavit o podpoře sportu. U nás snad nyní chtějí zřídit dokonce ministerstvo sportu. Zase dvacet lidí v Praze rozhodne, jak mají děti sportovat. Svobodní chtějí, aby si lidé rozhodli sami. Za mě tedy platí, že když už stát nějaké peníze do podpory sportu chce dát, tak by je měl dát dětem, ať si ony samy vyberou, jestli chtějí chodit na hokej, fotbal nebo karate. Podobně je to ve zdravotnictví nebo sociálním systému.

U Svobodných proběhl minulý rok spor o tom, jak moc má být v předvolební kampani akcentována kritika EU. Někteří členové kvůli tomu ze strany i odešli. V jakém stavu je partaj dnes? Je jednotná?

Budeme s tím muset pracovat. Je to samozřejmě jeden z důvodů, proč lidé volili změnu. Svobodní se uvnitř podle mě shodují na 90 až 95 procentech toho, co by chtěli, aby byl cílový stav. Liší se ale v cestě, jak k němu dojít. To jsem zjistil mezi členy. Část z nich, která byla spíše protiunijně naladěna, by chtěla, aby strana byla více protestní. Ti druzí říkají, že ten typ voličů, které přiláká protestní strana, nechce potom snížit daně apod. Klasickým příkladem je Okamura, který ubral voliče ve vztahu proti unii spíše komunistům a socialistům než nám. Je u nás spor, zda více komunikovat veliká témata jako antisystémový vzdor, nebo spíše konkrétní návrhy, které chceme ve veřejné debatě nabídnout. To je samozřejmě těžší cesta.

Vy zastáváte druhý způsob.

Ano. Pokoušel jsem se Svobodným také říct, že jsme malí a nejsme moc slyšet. Musíme se nějakým způsobem vymezit a být mediálně zajímaví. Ale místo toho, abychom měli obrovský cíl jako Evropská unie, tak klidně můžeme mít zajímavou komunikaci k menším cílům, které jsou lépe uchopitelné. Takže to neznamená, že by Svobodní měli být stranou šedivých kancelářských krys, které mají někde na webu napsaný článek, ale měli bychom si zároveň uvědomit, jakou pozici máme a co jsme schopni ovlivnit.

V předešlé odpovědi, jste mluvil o tom, že něco „rozhodne dvacet lidí v Praze“. Vy z hlavního města nepocházíte. Chcete dát větší důraz na regiony?

Bývalo to tak, že Svobodní měli Prahu jako silnou baštu vůči zbytku republiky. V těchto volbách se to ale prakticky srovnalo. Co se týče nadprůměrných výsledků, tak Praha měla dvě procenta, střední Čechy 1,6 procenta, stejně tak i Zlín nebo jižní Čechy. Takže myslím, že efekt TOP 09 – v podstatě pražské strany –  my nemáme. A já jsem za to rád. Myslím, že pro nás bude i těžší získat pražského voliče vzhledem k tomu, co chceme nabízet, například tlakem na decentralizaci. Ale odpor regionů vůči centru ve straně není.

Výsledek ve volbách byl horší, než jste očekávali. Jak vy si to vysvětlujete?

Myslím, že je poměrně evidentní, že lidé volili strany, u nichž cítili, že mají šanci se do parlamentu dostat. Řekl bych, že část volila místo nás ODS, byť nám fandila a třeba nám to i psala. Druhá část volila protestně například Piráty. Část podle mě váhala i mezi námi a SPD, právě kvůli vztahu k EU.

Plánujete nyní i vizuální změnu strany?

Redesign značky proběhl před volbami, takže teď určitě nic takového neplánuji. Myslím, že v tom to není. Dostáváme rady, že bychom měli výrazně změnit marketing, ale já si stojím za tím, že na jednu stranu není pravda, že dobré zboží se prodává automaticky samo, ale když máte špatné zboží, tak vám obal k ničemu nepomůže. A když nemáte na to, abyste ho zabalili jako Louis Vuitton, tak pak už vůbec. Ne, že bychom dnes měli špatnou vizi, ale produkt potřebujeme dodělat.

V těchto dnech volí Svobodní místopředsedy. Kandiduje na tento post nakonec i pan Mach a pan Payne, kteří neuspěli v boji o místo předsedy?

Pan Payne ano, pan Mach ne.

Bude dál ve straně zaznívat Machův hlas?

Já doufám, že bude. Chceme, aby byl náš kandidát do senátu. Je to člověk, který má co říct po ekonomické stránce a stranu založil. Budu ho k aktivitě i vyzývat.

Nevidíte u něj zhrzenost?

Myslím, že úplně šťastný není, ale to je lidsky pochopitelné. Mnoho členů je mu vděčno za práci, kterou odvedl.

V nejbližších dnech se dozvíte, jaké budete mít místopředsedy. Chcete zapojit do vedení strany nějaké další lidi?

My jsme v podstatě strana dobrovolníků. Dostat funkci u Svobodných znamená, že máte mínus, ne plus ve smyslu výdajů. Snažil jsem se tak mít předsednictvo i na krajské úrovni dost otevřené a vtahovat lidi do děje. V tom vidím trochu změnu přístupu: budeme muset našim lidem věřit, a to se předtím ne vždy dělo. Jsem toho názoru: vyberme si lidi, kterým věříme, když budou mít výstupy, tak se na ně spolehněme. Ve chvíli, kde se spletou, to řešme.

Zmínil jste senátní volby, kde chcete postavit jako kandidáta Petra Macha…

Ale nejen jeho. Náš nejúspěšnější kandidát na senátora je Milan Vodička. Dostal 10,5 procenta v minulých senátních volbách. To je těsně před druhým kolem.

Senátní volby jsou tedy dalším cílem?

Praktický nejbližší cíl jsou komunální volby. A pak bych chtěl mít dva, tři kandidáty na senátory a získat jim podporu od ostatních stran.

Petr Mach už mluvil o propojování pravice před senátními volbami. S kým byste se mohli domluvit?

Petr Mach si bohužel vybral Prahu, která je pro pravici důležitá. Žádná z větších stran ji nebude chtít pustit. Bude těžké mu pozici vyjednat. Možná, že i kvůli tomu změní názor. Jako kandidát na senátora může být kdekoliv.

A jinak?

Obecně se můžeme domluvit s pravicovou částí spektra. Nejbližší je nám ODS. Z těch menších Soukromníci. Můžeme se bavit o podpoře Realistů, ale jejich výsledek byl menší. Na některých místech se můžeme bavit o podpoře STAN. Ti jsou také do určité míry pravice – jak kdo, jak kde.

Když se podíváme na současné povolební dění a situace, které mohou nastat. Myslíte, že tu existuje díky naladění některých stran možnost, že dojde k vypsání referenda o vystoupení z EU?

Myslím, že k tomu nedojde, protože Andrej Babiš na tom kromě rétorického zájmu žádný jiný nemá. A domnívám se, že Tomio Okamura chce být natolik ve vládě, že toto téma hodí do koše. Ale mohu se mýlit. Okamura chtěl žalovat Klause za to, že nechtěl podepsat Lisabonskou smlouvu, takže jeho vztah k tématu se vyvíjí podle toho, co je zrovna potřeba. Takže pokud ho bude moct vyměnit za tři ministry, tak to udělá.

Referendum tedy nehrozí?

Ne. ANO to k ničemu nepotřebuje. Do jejich evropské frakce by to vyslalo signál, že si na ně mají dávat pozor. Zastavilo by to dotace, které proudí do mnoha Babišových podniků. On podle mě bude dělat to, co dělal velmi dobře i v minulém období: umí současně říkat, že EU je dobrá i špatná. To mu stačí.

Jaký je váš vztah k SPD?

Na vedení SPD mám silně negativní názor v tom, že některé jejich návrhy jsou poměrně dost destruktivní. A někdy je ani nemají pořádně promyšlené, takže nevím, jestli na nich budou trvat. Nicméně SPD je často v médiích vnímána jako strana, kterou volí hloupí lidé na venkově. A já myslím, že to tak jednoznačné není. Samozřejmě mezi těmi, co volí Okamuru, jsou i bývalí sládkovci a voliči DSSS, ale jsou tam i lidé, kteří uvěřili tomu, že to s nimi myslí dobře. Mají pocit, že Okamura chce zemi spravovat lépe než vlády předtím. Okamura do toho dal obrovské množství energie a práce a výsledky jsou vidět. Myslím, že lidé ho nevolili jen proto, že měl plakát s nápisem „Stop islámu“, ale proto že ho viděli, že za nimi jezdil…

V rozhovoru pro Týden jste řekl, že stranám, které se dostaly do Sněmovny, vlastně nezávidíte, že se musí postavit ke spolupráci s ANO.

Nyní je velmi laciné kohokoliv kritizovat. Když tam člověk není, tak může dělat chytrého. Ale to nechci. Já jsem až příjemně překvapen tím, že strany dokázaly tlaku odolat. Ale chápu i proč. Bohužel Babiš takovým způsobem vykostil ČSSD, že s ním do vlády nechce nikdo, komu nejde o krátkodobý zisk pozice. Když chcete jako pan Fiala (Petr Fiala, předseda ODS – pozn. red.), aby vám strana fungovala dalších osm let, tak nepůjdete do vlády s Babišem. Ale klobouk dolů, že to ODS ustála, protože nabídka nemusela být zadarmo v tom smyslu, co by dostali politicky.

Payne s Machem vydali manifest, kde rozebírají nutné reformy EU. Stojíte za jejich doporučeními i vy?

Aktivitu oceňuji. To pojetí a fakt, že chtějí otevřít diskusi a nedestruktivně upozorňovat na problematické věci ve strukturách EU, je velmi dobře. Dostanou se ovšem mezi dva mlýnské kameny. Když si protestní volič přečte, že chtějí reformu EU, tak řekne: my ale chceme vystoupit a zadrátovat hranice. Na druhé straně lidé, kteří jsou eurohujerští chtějí třeba to samé co my, jako svobodný trh, volné podnikání nebo ježdění po Evropě, ale ne všichni si uvědomují, že s tím přichází i balík problémů. Řeknou si, tak k čemu vlastně chcete alternativu? Bude těžké to vykomunikovat.

Jak se stavíte jako Svobodní k prezidentským volbám? Podpoříte některého z kandidátů?

Mám určité obavy, které souvisí s povolební situací, která tady vznikla. Jsem rád, že v minulých prezidentských volbách Svobodní žádné doporučení nevydali. Petr Mach se nějak vyjádřil, ale každý si volil, jak chtěl. Nicméně v těchto volbách vnímám nebezpečí, že ve chvíli, kdy vznikne duo Zeman – Babiš, může nastat nedobrá situace, kdy se mohou navzájem držet. Může tu vládnout něco podobného, jako byla vláda Jiřího Rusnoka. Takže si myslím, že Svobodní by se k tomu nějakým způsobem vyjádřit měli, a to je záležitostí nového předsednictva. Za mě by Svobodní měli najít odvahu někoho vybrat, protože zůstat neutrální je strašně snadné. Volba ale nebude vůbec jednoduchá, protože vlastně všichni kandidáti mají nějaký problém, a nebo jsou nevolitelní, protože jsou málo známí.

Pro vás osobně je těžké si najít favorita?

Nechtěl bych to prozrazovat dopředu, protože bych tím mohl ztratit šanci se vyjádřit později. Ale kdybych měl jít zítra volit, tak bych věděl koho.

 

Týden v politice na ČT 24: Volba nového předsedy Strany svobodných občanů

V neděli 26. 11. zaznělo v pořadu Týden v politice na ČT24Nového předsedu má také Strana svobodných občanů. V internetovém hlasování o tom rozhodli její členové. Nejvíce hlasů dostal Tomáš Pajonk. Druhý skončil Petr Mach, dosavadní šéf partaje, který nabídl funkci k dispozici po prohraných sněmovních volbách.

Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/11030667317-tyden-v-politice/217411058160037/obsah/584383-volba-predsedy-strany-svobodnych-obcanu