iDnes: Sestry ve Zlíně se bouří, protestovaly kvůli vývoji platů a nedostatku lidí

Stovka zdravotních sester z Baťovy nemocnice ve Zlíně dorazila na jednání krajského zastupitelstva vysvětlit, proč nemají uzavřenou kolektivní smlouvu a hrozí stávkovou pohotovostí.

“Jsme znepokojení z toho, jak situaci v nemocnici sestry popisovaly. Ale neměli jsme dost času se na to připravit.“ vysvětlil Tomáš Pajonk.

Celý článek zde

MoneyMag: Zrušit v Česku dotace? Mnoha lidem by to nevadilo

Dotace dlouhodobě rozdělují společnost na několik táborů s různými pohledy. Někteří o nich vědí tak málo, že problematiku, která i jim zasahuje do rodinných rozpočtů, raději přehlížejí. Ročně ministerstva a další subjekty rozdělí mezi příjemce částky ve výši stovek miliard korun. Vzhledem k nemalým sumám se tak celý systém přidělování subvencí těší velké pozornosti, častěji té negativní. Objevují se dokonce názory na jejich úplné zrušení. „Dotace deformují českou ekonomiku a vytvářejí zbytečně korupční prostředí. Ničí konkurenci. Vznikají díky nim věci, po nichž není poptávka, a prostředky pak chybějí v peněženkách lidí, kteří by si za ně pořídili to, o co skutečně stojí,“ uvádí k ideji podpor Tomáš Pajonk, předseda strany Svobodní.

celý článek zde

Parlamentní listy: Nejsme žádný dobytek na pěstování pro vrchnost! Jak se nápady Babišovy vlády projeví ve skutečnosti?

ROZHOVOR Dva typy lidí, kteří bojují na politické scéně, popisuje předseda Svobodných Tomáš Pajonk: „Jedni, kteří pracovitým lidem chtějí sebrat peníze, a rozdat je tam, kam chtějí ve jménu ‚evropských, morálních a západních‘ hodnot, a pak druhý typ, který je chce uloupit a rozdat ve jménu ‚národních, našich‘ hodnot, neboť ‚to tak musí být, bo to je fajne‘.“ Ovšem jde jim o totéž: Za peníze všech koupit něco, co se líbí jim, a k tomu potřebují moc. Rozdělovači lupu na sebe plivou a živí konflikt. Pajonk reagoval také na trend sociální politiky: „Myslíte, že jsem svou ženu uplatil obědy zdarma, aby měla další dítě? To je dost absurdní představa. Nebo kdyby dostala o 10 000,- Kč za porod navíc, tak že by najednou chtěla šesté dítě? To je přeci amorální nesmysl.“ Pajonk také vzkázal, že nejsme žádný dobytek na pěstování pro vrchnost. „Stavět státní politiku na tom, že budeme mít farmu na daňového poplatníka, s prominutím, je svinstvo.“

Celý rozhovor naleznete zde

ČT24: Konec monopolu Českých drah na Zlínsku. Třetinu spojů by měla zajišťovat společnost Arriva

V osobní železniční dopravě ve Zlínském kraji skončí dosavadní monopol Českých drah. Od letošního prosince bude v dalších deseti letech zajišťovat zhruba třetinu spojů v regionu soukromá společnost Arriva vlaky. Rozhodli o tom krajští zastupitelé. Zvýší se i počet vlakových kilometrů, které bude kraj od dopravců objednávat. Ročně ho to bude stát zhruba o tři sta milionů korun více než dosud.

Víc vlakových spojů, poprvé v historii soukromý dopravce, výrazně víc peněz. To vše v sobě obsahuje rozhodnutí zastupitelů Zlínského kraje o koncepci regionální železniční dopravy na příštích deset let. Vlaky by ročně měly najezdit o 1,25 milionu kilometrů víc. „Pokud chceme mít fungující integrovaný dopravní systém, musíme přidat kilometry. Není jej možné zavést s dosavadním počtem kilometrů ve vlacích a autobusech. Nelze jinak, protože by spoje na sebe nenavazovaly,“ řekl náměstek hejtmana Pavel Botek (KDU-ČSL). I bez navýšení počtu kilometrů by podle něj kraj od příštího roku zaplatil za drážní dopravu o sto čtyřicet milionů korun více.

Opozici se vyšší náklady na železniční dopravu nelíbí

Objednávku drážní dopravy mělo krajské zastupitelstvo schvalovat už před Vánocemi. Kvůli řadě připomínek však jednání odložilo na dnešek. Mnoho opozičních zastupitelů více objednávaných kilometrů a s tím související vyšší náklady kritizuje. „Skokové navýšení, to znamená přesun hlavní priority kraje na subvencování železniční dopravy, je špatně. Železniční doprava nepřitáhne více lidí. A jestli se kvůli tomu budou omezovat opravy cest, tak nejvíc lidí, kteří cestují za prací autem, tím utrpí,“ řekl opoziční zastupitel Tomáš Pajonk (Svobodní).

Proti nárůstu objednávané dopravy byla i ČSSD. Více dopravců na železnici podle ní představuje riziko. „Upřednostňujeme model uceleného souboru, který obsluhuje jeden dopravce, jako je tomu ve většině krajů v ČR. Kromě toho ani krajský výbor pro dopravu nedoporučil opětovné schválení tohoto materiálu,“ vysvětlila před zasedáním předsedkyně klubu krajských sociálních demokratů Milena Kovaříková.

Nejednotná je i koalice

Nejednotná byla kvůli železniční dopravě i krajská koalice. Schválit zvýšení objednávaných kilometrů odmítl náměstek hejtmana Jiří Sukop (ANO), hlasování se zdržel. „Vzhledem k tomu, jaké investice v kraji plánujeme, zejména v souvislosti s nemocnicí, tak se domnívám, že si kraj nemůže dovolit tak velký mandatorní výdaj na tak dlouhé období,“ řekl Jiří Sukop.

Arriva, která má podle Pavla Botka pronajaté zánovní vlaky německé výroby od společnosti Leo Express, by měla od konce letošního roku začít jezdit na tratích mezi Starým Městem a Bylnicí a dále přes Valašské Klobouky do Rožnova pod Radhoštěm. Obslouží také spoje na trase mezi Vsetínem a Velkými Karlovicemi. Osobní vlakovou dopravu na zbývajících tratích v regionu budou nadále minimálně čtyři roky zajišťovat České dráhy. Dosud činily roční výdaje kraje na vlaky zhruba 300 milionů korun, v roce 2020 to bude téměř dvojnásobek. Částka navíc v dalších letech ještě poroste. Krajští zastupitelé změny v železniční dopravě odhlasovali, příslušné smlouvy se ale budou teprve podepisovat.

Právo: Debata o nové zlínské nemocnici graduje

Opoziční krajští zastupitelé si vymohli zpracování oponentního posudku, který má porovnat záměr výstavby nové s variantou rekonstrukcí současné nemocnice. Oponenturu chce kraj od zlínské fakulty managementu a ekonomiky. „Buď se potvrdí, že nová nemocnice je nejlepší nápad, nebo se objeví body, které bude třeba dořešit. Uklidní to také
veřejnost,“ uvedl opoziční zastupitel Tomáš Pajonk.

iDnes: Vedení Zlínského kraje je v polovině, programového prohlášení se drží

Nová nemocnice.

Před dvěma lety o této variantě nikdo nemluvil. Cílem nové koalice bylo snížení zadlužení Baťovy nemocnice, její reálný stabilizační plán, rekonstrukce interního pavilonu a reálný plán postupné modernizace. S novou nemocnicí nikdo nepočítal. O to větší překvapení to bylo.

Nicméně kraj jedná rychle a po čtyřech měsících od první zmínky o pozemku ve Zlíně-Malenovicích už má téměř celou plochu vykoupenou. Hejtman nechal zpracovat prověřovací studii a vytvořil tým odborníků, se kterými objíždí nové nemocnice v zahraničí a kteří její podobu vytvářejí. První odhady nákladů hovoří o více než sedmi miliardách korun.

„Nelíbí se mi, že jsme tlačeni do jedné varianty řešení, aniž bychom měli k dispozici kvalitní oponentní posudek od nezávislých lidí, kteří tomu rozumí. Vidíme v tom mnoho rizik a přitom nemáme od vedení kraje dostatek kvalifikovaných informací,“ zdůraznil opoziční zastupitel Tomáš Pajonk.

Žádné usnesení, kterým by zastupitelé stavbu v Malenovicích schvalovali, ale zatím neexistuje.

Celý článek zde

Zlínský deník: Drahé posudky nepotřebujeme, nejlepší řešení už máme

“K výstavbě nové nemocnice podle odborníků jednoznačně chybí i nová koncepce zdravotnictví. Na besedě k nové nemocnici pořádané Svobodnými zastupitel kraje Tomáš Pajonk uvedl, že doufá, že bude brzy dokument připraven k projednávání…”

Pedagogicke.info: Tomáš Pajonk: Reforma financování regionálního školství je krok bokem, ne vpřed

Často diskutovaná reforma financování regionálního školství z dílny Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, která má naběhnout od 1. ledna 2020, neodpovídá současným potřebám. Nová pravidla v rozdělování finančních prostředků dle Svobodných oslabí kompetence ředitelů a více zcentralizuje celý systém. Po opětovném zvážení změn volá i řada odborníků. Resort školství zároveň už od ledna 2019 spouští rozvojový program na vyrovnávání rozdílů platů učitelů v krajích ve výši 1 miliardy korun. Ten má být předzvěstí reformy. V průběhu roku přidá ještě další 1,8 miliardy pro mateřské školy.

Ministerstvo se rozhodlo, i přes řadu negativních ohlasů, spustit od příštího roku nový rozvojový program, od kterého si slibuje eliminaci platových rozdílů pedagogů v regionech. „Program startuje v lednu 2019 a bude fungovat po celý rok. Kraje mohou už nyní podávat žádosti o dotaci, na tyto účely je vyčleněno 1,053 miliardy korun. Peníze jsou určeny na odměňování pedagogů mateřských, základních a středních škol, konzervatoří a družin. Od roku 2020 pak bude mezikrajové rozdíly v platech systémově řešit reforma financování regionálního školství,“ uvedlo Oddělení vnějších vztahů a komunikace MŠMT s tím, že resort vyčlení pro příští rok také 1,8 miliardy korun pro mateřské školy a finance budou určeny na zaplacení překryvů učitelek při výuce a také na nezbytné rozšíření délky provozu.

Výše zmíněné kroky jsou předstupněm nové reformy financování regionálního školství, kterou v předchozích měsících představil resort školství a její start je plánován na 1. ledna 2020. Změny se chystají především v přerozdělování finančních prostředků. Školy by měly nově získat na zkvalitnění výuky vyšší částky do svých rozpočtů. Ministerstvo rovněž slibuje zjednodušení administrativy a zachování současných kompetencí ředitelů škol.

Na reformu reagují ambivalentně zainteresované instituce i politické strany. Například Strana Svobodných občanů kvituje řešení neutěšeného stavu v mezikrajových finančních rozdílech. Zároveň ale upozorňuje na mnohé nedostatky připravovaných změn. „Reforma chce přesunout školám více peněz za spotřebu ve výuce, tedy za odučené hodiny, a méně za výstup, kterým je spokojený a kompetence získávající žák. Zasílání peněz na základě personální struktury není dobré. Cestou by proto bylo zrušení tarifních platů a ponechání skutečných pravomocí odměňovat pedagogy na ředitelích. Reforma řeší jen obkročmo část nyní pokřiveného financování a křiví ho opět jiným způsobem. Nově připravovaný systém míjí skutečnou podstatu problému, v systému chybí schopnost evoluce a zpětná vazba,“ říká k reformě Tomáš Pajonk, předseda strany. „Reforma také omezí kompetence ředitelů, z těch se stanou kvůli požadovaným výkazům úředníci zajišťující agendu státu. Ano, krajům se odlehčí, ale bohužel ředitelům škol nikoli. Velký problém je také podfinancování českého školství, kdy vynakládáme na tuto oblast pouze 2,7 procenta HDP, země OECD však v průměru procent 5. To se musí změnit, ale nejen nasypáním více peněz daňových poplatníků“ dodává Pajonk, který vidí komplexní řešení ve státem garantovaném objemu financí na žáka, v nízkých daních a v možností rodičů vybrat formu vzdělání pro jejich děti.

Na nekvalitní provedení reformy a i na výši nákladů upozorňuje také řada odborníků. Například Jan Wagner z Pedagogické komory vyslovil obavu zejména nad výší nákladů na změny. „Náklady na transformaci budou podle všeho velmi vysoké. Především na vyrovnání mezikrajových rozdílů, kdy by žádná škola neměla dostat méně než dosud. Odhad činí až 8 miliard korun. Efekt reformy je však nejasný a nebezpečná je i centralizace finančního řízení systému škol do rukou ministerských úředníků,“ vyslovil se k plánům. Dle jeho názoru měla být změna financování aplikována nejprve na střední školy. Ty totiž doteď trpěly na rozdíly v příjmech nejvíce, vlivem demografické křivky, kdy na tom mnohdy byly lépe například základní školy s devíti populačními ročníky než střední školy se třemi až čtyřmi populačními ročníky nebo základní školy jen s prvním stupněm. Až po alespoň dvouletém ověřování by tedy Wagner začal vychytanější systém implementovat už i do zmíněného základního školství. Pedagogická komora také vloni na jaře navrhla, aby ministerstvo vytvořilo webový rozcestník, kde budou všechny informace o reformě financování na jednom místě, a to včetně kalkulátoru, který každé škole automaticky spočítá, o kolik peněz dostane v novém systému více nebo méně „Bohužel doteď ředitelé škol tyto informace nemají,“ upozornil Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Spuštění reformy v co možná nejkratším termínu naopak požaduje Svaz měst a obcí České republiky. Ukončí totiž stávající nedostatečný normativní systém „na žáka“, který nepostihuje specifika jednotlivých krajů, čímž vznikají velké rozdíly ve výši financování pro stejné typy škol. Pro zástupce svazu jsou pak zcela zásadní zajištění a garance finančních prostředků i v mezidobí, takže kvituje plánované rozvojové programy slibované ministerstvem školství. „Do doby spuštění reformy financování regionálního školství Svaz požaduje, aby došlo k navýšení finančních prostředků v regionálním školství formou rozvojových programů, čímž se odstraní rozdíly mezi kraji. Nadále Svaz požaduje, aby reforma financování regionálního školství byla spuštěna co nejdříve a byla vždy a zcela kryta finančními prostředky ze státního rozpočtu, protože základní vzdělání je povinností státu s ohledem na jeho zakotvení v Ústavě ČR,“ uvedl Pavel Drahovzal, výkonný ředitel Kanceláře Svazu měst a obcí České republiky. Jediné, s čím Svaz nesouhlasí, je podle jeho slov fakt, že nedošlo ke garanci finančních prostředků ve státním střednědobém výhledu státního rozpočtu na další roky.

MŠMT dále plánuje na období září až prosinec 2019 vyhlásit další rozvojový program, jehož cílem je dofinancování úvazků pedagogů, které nově vzniknou od 1. září 2019 v souvislosti s připravovanou změnou financování. Resort také plánuje výjezdy zástupců MŠMT do krajů, kde by měli vysvětlovat další náležitosti spojené s novým způsobem financování.

PRÁVO: Kraj chce Arrivu na regionální tratě

“Bavíme se o skokovém nárustu mandatorních výdajů o 300 milionů za vlaky, sto milionů za autobusy a o nárůstu v dalších letech. Už dnes jsou výdaje na dobravní obslužnost největší výdaj kraje. Zvýšení frekvence vlaků více cestujících nepřinese, jen se vyplýtvají peníze na vlaky, které budou jezdit prázdné” rekl opoziční zastupitel Tomáš Pajonk

http://zlinskykraj.svobodni.cz/wp-content/uploads/2018/12/Pr%C3%A1vo19122018_2.jpg

iDnes: Oprava Baťovy nemocnice, nebo stavba nové? Bude se dělat další posudek

Výsledek hlasování prokázal, že otázka budoucnosti Baťovy nemocnice je komplikovaná a jednotná v názoru není ani krajská koalice.

Díky hlasům koaličních zastupitelů za hnutí ANO totiž prošel návrh, ve kterém opoziční zastupitelé žádají zpracování oponentního posudku k záměru stavby nové nemocnice ve Zlíně-Malenovicích.

„Jen díky důkladné kritice se možná přijde na rizika, nebo se naopak potvrdí oprávněnost nové nemocnice. Teď ale nejsou ošetřená rizika ani finance,“ vysvětlil návrh opozice zastupitel za Svobodné a Soukromníky Tomáš Pajonk.

Opozice chce, aby krajská rada nechala zpracovat materiál, který bude odborný, kvalifikovaný a nezávislý na přípravném výboru, jenž už několik měsíců pracuje na budoucnosti krajské nemocnice.

Hotový by měl být na jaře příštího roku a zadání k němu dá skupina složená ze zástupců každé politické strany krajského zastupitelstva.

Podle dosavadních informací odhadli odborníci stavbu nové nemocnice v Malenovicích na zhruba šest let a 7,3 miliardy korun. Naproti tomu rekonstrukce a stavba v současném areálu by trvala asi dvanáct let a náklady by se vyšplhaly na 10 miliard.

Někteří zastupitelé ale o těchto údajích pochybují. „Nejde nám o to, abychom projekt nové nemocnice zastavili, ale abychom se všichni rozhodovali na základě relevantních čísel. Chceme mít vedle sebe dvě varianty, které budou rovnocenně a stejně kvalitně zpracované,“ upozornil zastupitel Pavel Pustějovský za ANO.

Prosazení opozičního návrhu nezvrátil ani Martin Šamaj, zdravotnický ekonom, který je v přípravném výboru od začátku. Zastupitele se snažil přesvědčit o tom, že odborníci stále zvažují a pracují na obou variantách. Tedy na rekonstrukci Baťovy nemocnice i stavbě nové.

Nová stavba je levnější a jednodušší, tvrdí ekonom

Například náklady na obnovu současného areálu řešil podle svých slov s autorem původního projektu, schváleného v roce 2011.

„My jsme si aktuální náklady na rekonstrukci nevycucali z prstu, ale udělali jsme sofistikovaný výpočet s použitím softwarových aplikací, které používá i ministerstvo zdravotnictví. Například tehdy bylo počítáno v centrálním pavilonu s třílůžkovými až čtyřlůžkovými pokoji pro pacienty. Dnes už se ale nemocnice staví jako jednolůžkové,“ prohlásil Šamaj.

Podle jeho názoru je pro kraj jednodušší a levnější variantou právě stavba v Malenovicích. Souhlasí s ní i primáři nemocnice, kteří se na přípravě podílejí.

Zastupitelům nyní schází i financování této největší krajské investice. Materiál odpoví i na to, jak bude vypadat ekonomický provoz nemocnice, jak se bude stěhovat, jaké přístroje bude potřebovat, kolik budou stát nebo například jak stavba ovlivní dopravu v okolí.

Zdroj: https://zlin.idnes.cz/zlinsky-kraj-stavba-nova-nemocnice-posudek-opozice-fxh-/zlin-zpravy.aspx?c=A181218_446110_zlin-zpravy_ppr