Krátce, rychle a výstižně…

Zásadní reforma EU, jinak odchod bez placení

Tisková zpráva, Praha, 15. 4. 2019

Koalice Svobodní, Liberland a Radostné Česko – Odejdeme bez placení vstupuje do volební kampaně před květnovými eurovolbami s požadavkem návratu EU do stavu před Lisabonskou smlouvou. „Připravili jsme 5 základních bodů strukturální reformy. Pro jejich naplnění uděláme maximum. Zároveň ale jako jediná strana v Česku budeme chystat plán B. Když se nepodaří EU zásadně reformovat, odejdeme bez placení ještě před 2024, kdy se stane Česko čistým plátcem do rozpočtu EU,“ vysvětluje lídr kandidátky prezident Liberlandu Vít Jedlička podstatu volebního programu, který najdete na webu www.odejdemebezplaceni.cz

 

Návrat před Lisabon

Základním cílem koalice Svobodných, Liberlandu a Radostného Česka je zeštíhlení EU na úroveň zóny volného obchodu, pohybu pracovních sil a pohybu osob. „Tento požadavek není v rámci Evropy ojedinělý. Jsme přesvědčeni, že umíme sehnat dostatečnou podporu minimálně pro to, aby se tato diskuse v rámci Evropského parlamentu zahájila,“ říká dvojka kandidátky a předseda Svobodných Tomáš Pajonk. V případě úspěchu hodlají kandidáti koalice prosadit pět základních požadavků, bez nichž nedává členství v EU smysl. Je to:

  • zrušení povinnosti přijmout euro
  • zastavení centralizace imigrační a azylové imigrační politiky
  • zásadní snížení množství byrokracie
  • vrácení členským zemím právo veta v klíčových otázkách integrace
  • změnu hlasovacího řádu pléna europarlamentu

Evropskou unii ve stávající podobě považuje koalice Svobodných, Liberlandu a Radostného Česka za přebujelý socialistický moloch, ze kterého se zcela vytratila původní myšlenka svobodné Evropy. „O osobní svobody přicházíme tiše a stále intenzivněji. Začíná to přerozdělováním dotací, kdy všichni platí a jen někteří čerpají a končí to nucenými uprchlickými kvótami. Cesta k federalizace EU a ztráta národních suverenit je cesta do pekel,“ říká trojka kandidátky a předseda Radostného Česka IT technolog a vizionář Boleslav Buzek.

 

 

Řešení pro Česko: Evropské sdružení volného obchodu

Kandidující koalice upozorňuje také na ekonomickou nevýhodnost českého členství v EU. Až do roku 2024 je Česko především příjemce evropských peněz. Od roku 2024 se stane čistým plátcem. „Takto vypadá naše bilance pozitivní. Proč ale pravdivě nezapočítáváme i ztráty pro české firmy způsobené regulacemi EU? Podle propočtu Evropské komise stojí ročně regulace 4 % HDP. To je za dobu našeho členství v EU astronomických 2456 miliard korun, tedy 3x více, než kolik nám z EU na projekty přiteklo,“ počítává ekonomická pasiva a aktiva našeho členství v EU lídr Vít Jedlička.  Pokud se EU nebude ochotná radikálně reformovat, je variantou české budoucnosti v Evropě stát se po vzoru Norska nebo Islandu členem Evropské sdružení volného obchodu EFTA. „Evropa je nejlepší místo k životu, ale bez diktátu EU. Je potřeba přestat strašit mýty, že pro Česko neexistuje jiná cesta. Nadále bychom v této variantě mohli v Evropě volně cestovat, pracovat i studovat a české zboží by se mohlo dále bez celních překážek prodávat v EU díky existenci Evropského hospodářského prostoru (EHP).Část škodlivých regulací bychom mohli eliminovat a v dalším kole uspořádat vztahy s EU podobně jako třeba Švýcarsko,“ vysvětluje předseda Svobodných Tomáš Pajonk.

 

Kampaň bude levná, ale budeme provokovat

Hlavní sloganem volební kampaně Svobodných, Liberlandu a Radostného Česka je výzva Odejdeme bez placení. Klíčový vizuál upozorňuje na tzv. falešné reformátory EU, kteří tvrdí, že už 15 let EU reformují. Proto mají na hlavě tu máslo v podobě Lisabonské smlouvy, tu Čapí hnízdo nebo zlaťáky. „Podle nás EU tito lidé skutečně reformují, ale k horšímu. Vyzýváme voliče, aby jim jejich plané sliby nevěřili,“ vysvětluje lídr Vít Jedlička.

Ostrá část volební kampaně bude trvat 6 týdnů. Ve srovnání s ostatními stranami bude levná. „Utratit hodláme kolem 3 milionů korun na celé Česko. To je zlomek toho, co do kampaně chtějí dát ostatní strany. Drtivá část rozpočtu půjde do on-line prostředí. Kontaktní kampaň je postavená na dobrovolnících,“ vysvětluje volební manažer Roman Bartolšic. Svobodní, Liberland a Radostné Česko hodlají část financí do kampaně získat v Česku zatím ne úplně běžným způsobem – na serveru hromadného financování HITHIT.CZ. „Naše cílová částka je 350.000 Kč a kampaň poběží od středy 17.4. do čtvrtka 16.5.2019. V rámci odměn nabízíme například let letadlem CIRRUS, ve kterém se natáčel náš volební klip a který bude pilovat trojka kandidátky Boleslav Buzek nebo Ayahuaskovou seanci v Liberlandu s leteckou dopravou,“ popisuje fundraising na HITHITu Bartolšic.

 

Vít Jedlička: lídr s jasným mandátem

Jméno Víta Jedličky je spjaté především s projektem Liberlandu, mikrostátu, který v roce 2015 vyhlásil na Dunaji na chorvatsko-srbské hranici. Území sedmi kilometrů čtverečních na levém břehu Dunaje zatím neuznal žádný svrchovaný stát, nicméně o občanství již zažádalo přes 500.000 lidí z celého světa. Liberland je vnímán jako symbol nezávislosti a svobody. Vít Jedlička byl členem Svobodných od doby vzniku v roce 2009. Řadu let vedl krajskou organizaci v Hradci Králové. Zároveň je předsedou občanského sdružení Reformy.cz. Považuje se za libertariána a ve vztahu k EU je euroskeptikem. Poukazuje na diametrální rozdílnost svobodného trhu na jedné straně a jednotného trhu na straně druhé, na demokratický deficit EU i neustálé porušování vlastních pravidel ze strany institucí EU a jednotlivých členských států. Vítek Jedlička získal v on-line primárkách největší počet 173 hlasů. „Jsem rád, že vyhrál právě Vítek. Je to výrazná osobnost mezinárodního významu, která nejen svými názory, ale i především také činy reprezentuje hlavní hodnoty Svobodných,“ řekl předseda Svobodných Tomáš Pajonk. Na 28-členné kandidátce není nikdo, kdo by nemluvil alespoň jedním světovým jazykem, 23 kandidátů má vysokoškolské vzdělání a rovnoměrně jsou zastoupeny skoro všechny regiony ČR. Ke vzniku koalice strany Svobodných a Radostného Česka, která kandiduje s číslem 25, přispěl převážně průniku programů. Svobodní v minulých evropských volbách získali 5,24 % hlasů, což představovalo 79.540 hlasů a získali křeslo jednoho europoslance. V europarlamentu je reprezentoval původní předseda Petr Mach, kterého v roce 2017 nahradil Jiří Payne. „Za úspěch ve volbách bychom považovali potvrzení výsledku z voleb 2014, tedy zisk alespoň jednoho europoslance,“ uzavírá Tomáš Pajonk.

 

Případné dotazy prosím směřujte na: Hugo Trkal, mluvci@svobodni.cz, +420 777 153 692

Fridays for future – stávka středoškoláků proti změně klimatu

Klima se určitě mění. Můžete si o tom přečíst v mnoha populárně-vědeckých příspěvcích. Například tadyMá poměrně dost katastrofický konec. Až by si jeden myslel, že je vše ztraceno. Jako reakce se objevil obdobný příspěvek ve formě komiksu, který podle jeho autora vychází z přesnějších dat.

Myslím, že je dobře, že se zajímají o věci. To je snad super. Ale z toho, že jdou v pátek místo školy stávkovat to opravdu nepoznáme. Cokoliv je lepší alternativa než škola.

A jak to poznáme?

Třeba tak, že začnou hledat informace o tom jak to vskutku je (nemá je tohle škola učit?), že použijí místo hesel kritické myšlení. Že začnou organizovat besedy.

Odbočka – mnozí lidé se často smějí veganům (či jiným alternativcům) – ok, ale vegani (ať morální, klimatičtí, nebo jiní) změnili svůj život, omezili se a dokud to nevyžadují po druhých (ok morální nadřazenost některých prostě snesme, to je o pocitu, každý ji v něčem má), tak dělají to co uznávají za správné a jdou příkladem, což mi přijde fér.

Budou ale tito studenti také důslední? Co oni sami udělají v boji proti změně klimatu a zkáze planety?

Pokud zůstanou jen u cedulí s tím, že dělat má něco vláda, oni leda nechodit do školy, tak nám ostatním jen ukáží, že jim planeta je vlastně celkem ukradená, protože kecy umí každý, včetně a hlavně, těch na které apelují (protože voličům po většině, nějaká úroveň keců spíše stačí).

Pokud půjdou sázet stromy, organizovat osvětu, psát, studovat, řešit (a trochu snad i milovat, i když ten svět končí, ale zas je jaro), tak to bude jiná.

Nechci nikoho soudit dopředu, to je snadné, smát se angažovanosti druhých – to je velmi pohodlný postoj.

Naopak ve Svobodných chci lidi, kteří dokáží pochopit druhé, dokáží vnímat různá fakta a odstranit balast propagandistické povrchnosti, která je třeba v tomto klima(kri)tickém tématu naprosto šílená a to často z obou stran.

Libor Lukáš do senátu!

Svobodní podporují v senátních volbách 2018 v senátním obvodu č.80 (jižní část bývalého okresu Zlín a severní část okresu Uherské Hradiště) Libora Lukáše.

Osobně Libora Lukáše vnímám jako liberálního člověka, který stejně jako já odmítá převychovávat občany a raději pro ně pracuje. Zaujal mě i svým úsilím o výstavbu dálnice D49 a D55, kde se stali jeho protivníkem křečči a aktivisté. Důsledně hájil zájmy občanů, a to je i jeden z mých politických cílů. Není třeba tříštit síly pravice, proto vítám jednoho kandidáta, který v dnešní socialistické době získal podporu více liberálních pravicových stran. A v neposlední řadě – Libor Lukáš je Valach, pracovitý a odhodlaný, protože jiným být v našem kraji, kde je “konec chleba a začátek kameňa”, ani nejde. A nejde být jiným ani v politice.

EU vs Netflix a Amazon

KOMENTÁŘ: Evropská unie chce regulovat obsah internetových televizí typu Netflixu, či Amazonu. Nejméně 30% jejich obsahu bude muset být lokální tvorba.

Každý takovýto zásah je v podstatě přerozdělování peněz směrem k vybraným skupinám. EU řekne přímo prodejci, co má prodávat, respektive jaké procento z jeho portfolia musí pocházet z jaké země. Lokální producenti pak nejsou placeni proto, že je jejich tvorba na úrovni, ale prostě a jednoduše proto, že tak Unie nakázala.

Jasně, konkrétně tahle regulace svět nezboří. Jenže toto se děje téměř ve všech odvětvích. Tady to jenom půjde hodně vidět – jak je to hloupé a nesmyslné (a možná na tom dokonce bude i někomu záležet). Nechme lidi kupovat rýži z Asie, kávu z Afriky a filmy třeba z Ameriky, pokud je zrovna tam umí nejlíp. Nestavme sami sobě legislativně do cesty nesmyslné překážky jenom proto, že si lokální producenti stěžujou na úbytek zákazníků. Chcete dotovat lokální produkci z ČR, protože vám na tom záleží? Dotujte konkrétní projekty, vybírejte, mějte na tvůrce nároky. Přes internet se dnes dají často financovat seriály, filmy i dokumenty, a to ještě před jejich vznikem. Proč by nemohli češi prodávat i do zahraničí a prosadit se také tam? Podporujeme tímto konkurenceschopnost české tvorby, nebo ji naopak zaplevelujeme balastem nekvalitního obsahu, který by si na sebe nikdy za normálních okolností nevydělal?

Naštěstí to má poměrně jednoduché řešení. Říká se tomu volnotržní konkurenční prostředí. Odměňuje pracovité a schopné lidi, kteří reálně vytváří obsah co lidi zaujme a jsou za něj ochotni platit – šokující koncept, že? Žádné státem nařízené kvóty ještě nic dobrého nevyplodily.

Tomáš Pajonk

Předseda Svobodných, zastupitel Zlínského kraje.

Samé ocásky a On Your Mark

*ŽÁDNÁ POLITIKA*

V neděli večer jsem Jindrovi a klukům pustil tuhle krátkou animaci od Ghibli – On Your Mark. Je to staré jak svět, na kolejích VŠE jsem to měl stáhnuté na přenosném disku. Ne flešce, ale disky. Jo, jo, na Blanici, žádný internet na pokojích první roky nebyl (taky dobře – jsem vděčný, že jsem mohl žít na časové hranici analogového a plně digitálního světa a volat své nynější ženě z telefonního automatu – vážně fakt to existovalo ještě v roce 2000).

Zpět k věci. Jindra a Richard to s vytržením shlédli (ok to není nic divného, hýbe se to, jsou tam auta, střílí se tam,  vesmír a vše zásadní + anděl). Od toho okamžiku nejsem schopen zastavit příval otázek od Jindry i Richarda i Tima (Geralt skládá věty, ale spíše popisné, proč ještě úplně neřeší).

Co se stane s policisty, poté co se postaví všem těm ostatním? (dopadnou blbě asi, jak jinak) A to jako můžou? A nemusí policajti poslouchat? (musí, no, ale občas vyšší princip) A proč někdo drží anděla v řetězech? A byli ti lidé z té sekty špatní? A když ne, proč po nich stříleli policajti? A když jo, tak proč byli vlastně špatní? A proč by ubližovali andělovi, když měli heslo “Bůh tě vidí”, to je Bůh neviděl? (dobrá otázka na všechny náboženské autority, které zneužívají svého postavení – Bůh Vás vidí). A proč pak vědci drželi anděla ve vězení, když jsou ti hodní? (chtěli ho zkoumat, byl jedinečný). A proč teda mají ty obleky?

A proč chtěli anděla pustit? A kam pak půjdou? A on jim jen tak uletěl? Už se nevrátí?

Tim spíše řešil, proč mají auta radioaktivní značku, která se tam x-krát opakuje. Proč lidé nebydlí na povrchu. A proč se ti pánové v oblecích tak legračně nafukují. A proč ty dva nebyli schopni zastavit, když jich tam bylo tolik. A co to je to hackování?

A proč má anděl tak velká křídla a jak to, že je může tak snadno poskládat? A proč, a proč a proč …

#sameocasky

Milí rodiče, nepouštějte dětem divné filmy, pokud nechcete neustále odpovídat na věci, na které odpovědi nemáte a nikdy mít nebudete. Odpověď je to tak, protože to tak je – ta stačí totiž až dětem, které přežijí prvních pár let povinné školní docházky a pak už ví, že jít výrazně do hloubky se moc nevyplácí, komu tím totiž pomůžete? Co? … 😀

Rakousko + 2 body pro svobodu

Rakousko
zruší plánovaný plošný zákaz kouření v restauracích. [1]
zneplatní zákony, které zakazují homosexuální manželství.[2]
Dobře oni! Tleskám!
Přiznávám se, že kdybych si měl tipnout, ve které blízké zemi uvidím malé jiskřičky naděje liberální[3] politiky, tak zrovna Rakousko by mě nenapadlo.
Tím lépe. Doufám, že nám budou příkladem i v jiných oblastech. Čeští politici mají často problém dělat něco jinak, než aktuální vzoroví sousedé (tč. “unijní”, dříve “sovětský”). Argument, že zákaz kouření je dobrý, protože to zakazuje každá civilizovaná země, tímto padnul.

Snad bude v Evropě více takových dobrých zpráv, ideálně i v naší republice.

anarchyball-aust-paj


 

[1] U kouření dojde ke zvýšení hranice minimálního věku ze 16 na 18 let a v platnost vstoupí zákaz kouření v autě, ve kterém jsou přítomní nezletilí. Nejde tedy o žádný zákon, který má tuto aktivitu zpopularizovat a prosadit mezi mládeží. Heinz-Christian Strache uvádí, že důvodem je ponechání svobody volby majitelům restaurací, jaký typ podniku chtějí provozovat.
[2] Homosexuální manželství není hlavni téma Svobodných. Pokládám za samozřejmé, že stát by v této věci neměl diskriminovat, když už si tuto instituci zmonopolizoval. Nebýt toho, tak bychom to nemuseli řešit vůbec a bylo by to na spolcích, obcích a církvích, případně obecné právní normě. Stát však manželství jako instituci zabral (právě proto, aby oslabil církev). Stát také na rozdíl od církví jakkoli diskriminovat nesmí (a ve chvíli, kdy stát začne církve nutit k povinnosti oddávat homosexuální páry nebo když stát bude nutit pekaře dělat dorty na homosexuální svatbu, s chutí půjdu na barikády) a tím pádem musí mít možnost na smlouvu upravující společné soužití dosáhnout všichni. Registrované partnerství úplně stejný právní statut jako manželství nemá. Zvláštní cestu volily Bahamy, kde teď ustoupili od pojmu manželství a nahradili ho pro homosexuální páry slovem “domestic partnership”, ale má naprosto stejný právní statut a práva pro partnery (a předpokládám, že o to aktuálně malinko znevýhodněným jde předevší. A ignoruju aktivisty, kteří se na problému chtějí převážně živit a získávat granty).
[3] Prosím neplést si pojem liberální a progresivní. Roman Joch to pěkně popisuje zde. Já se považuji, v jeho definici, za liberála klasického a odmítám si pojem liberální ukrást levičáky a bát se ho používat.

Oikofobní moralisté

Pan Kundra (RESPEKT) se přihlásil ke kolektivní národní vině.
1) Nechápu, jak si pak lidé s tímto postojem, mohou do úst brát “liberální demokracii”. Odpor vůči kolektivní vině a navíc historické vině je jedním z pilířů právního státu.
2) Je tedy podle něj v pořádku kolektivně soudit i jiné národy / etnika, nebo se to týká jen Čechů a Němců za druhé světové války?
3) Prasečák v letech se dal řešit jinak, sbírkou, malým pomníkem – takto zvítězili moralisté za cizí peníze a skutečné morálky ubylo a přibude zbytečné nenávisti.

Rady z úřadu vlády

Státní politika “českým firmám berme, velkým zahraničním dávejme” – zásah do volného trhu, udělala bác.
Souhlas. Montujeme hodně a dostáváme málo.
Nabídka z řešení z úřadu vlády: “Více státních institucí! Více plánování vědy!” Stará známá klasika.
Skutečné řešení: “Lidový kapitalismus.”
Nechte pracujícím lidem peníze. Osvoboďme budoucí důchodce. Místo čekatelů na důchod, chtějme investory! Tipuji, že v celku vyberou lépe co je pro naši zemi dobré podnikání, než pan Pícl. Místo potupného čekání na to, zda se vláda smiluje a přihodí jim drobné k penzi, budou mít osud ve vlastních rukou. Představte si ten neshrbený lid!
Ale o něčem takovém, jako jsou na státu nezávislí lidé, tak o tom nesní ani Andrej, ani Filip, ani Tomio a tipl bych, že ani Ivan Bartoš (škoda).
Závislost seniorů na státních dávkách totiž všem velice vyhovuje – je to snadno manipulovatelný volič.

Na prostý lid přísnost!

Na prostý lid přísnost a bič, papaláše polechtat.

Postup Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (UDHSPH) je pravděpodobně procesně a formálně naprosto správný, výsledek je však tristní.
Pokuta ve výši 25 000 aktivistovi, který navíc není ani politickým hnutím – absurdní.
Pokuta Andreji Babišovi, že část jeho knížek (které například rozdávalo samotné město Valašské Meziříčí) neobsahuje informaci, kdo její výrobu zadal a financoval – absurdní.

Babiš se zasměje. Aktivista o dost méně. A to je princip tohoto úřadu, kterému pomohla ke vzniku i Rekonstrukce státu.

UDHSPH komplikuje život menším stranám, umenšuje svobodu slova a měl by být zrušen. To říkám s vědomím rizika, že se nám Svobodným může chtít mstít.

Tento úřad, a celkově způsob státního financování politických stran, pomáhá velkým u moci proti malým či novým. (V ideálním případě by strany neměly být státem financovány vůbec.)

V praxi nám tento úřad dost ztěžoval život. Z akce typu vyvěšení plachty na plot se stala akce vyplňte správně x formulářů, pošlete je na centrálu, podepište, naskenujte a možná nebude pokuta, i když jisté to není. Totéž se týkalo webových bannerů a sto a jedné dalších věcí. Museli jsme několikrát některé nabídky reklamy nevyužít, protože to bylo příliš administrativně komplikované.

Oproti tomu strany, které dostávají nepoměrně více peněz od státu (přepočteno na hlas), mají starosti menší – věci řeší placené agentury. Strany majitelů svých ochranných známek se mohou jen radovat, že jejich opozice řeší byrokracii a strach z pokut místo politické práce.

Věřím, že za 10 let či snad dříve, až bude možné tento úřad zrušit, uslyšíme hlasy, že je esenciální pro demokracii, že brání oligarchům, aby zneužili svého postavení a vyhráli volby pouze silou finančně nákladných kampaní. Opravdu není.

Máte snad pocit, že letošní volby byly v něčem zásadně demokratičtější než ty v roce 2013?

Že ubylo billboardů? No a k čemu by je Andrej potřeboval, když ovládá média?

Poděkování za důvěru

Mockrát děkuji za důvěru všem, kdo mi dali hlas a kdo mi drželi palce.

Palcem, hlasem či lajkem na Facebooku to nekončí. Potřebuji nejen Váš hlas, ale také Vaši skutečnou podporu.

Máme stejný směr, před sebou stejný, kopec práce a předseda je pouze první mezi sobě rovnými, žádný kouzelník a spasitel.

Jedině společnou trpělivou prací, zabráníme dalšímu pomalému odkrojování kousíčků ekonomických i občanských svobod.

Pojďte do toho se mnou!