Rozpočet Zlínského kraje 2019 přepočtený na Vaši peněženku

Rozpočet Zlínského kraje na rok 2019 je vyrovnaný, ve výši 12 miliard korun. Jak posoudit priority vlády kraje? Nejlépe z pohledu vás – občanů. Na každého z nás jde o 20 533 korun ročně. O většině výdajů kraj nerozhoduje, jen je proplácí. Provozní peníze na školy, sociální služby, … Zbude 5 920 korun a o nich rozhodli radní takto:

Nejvíce vašich peněz – 1216 Kč – kraj utratí za dopravní obslužnost, tedy za linkové autobusy a vlaky (a očekává se masivní nárůst tohoto výdaje). Aby mohl tyto dopravní služby zaplatit, musí ještě vybrat od měst a obcí dalších 110 Kč.

Druhou nejvyšší částku – 1137 Kč – kraj použije na péči o svůj majetek, např. opravy a rekonstrukce budov škol a nemocnic.

Na provoz kraje ročně dáváte 1013 Kč. Z toho na mzdy, odměny a vybavení jde celých 970 Kč. Na různé taškařice typu bratření se s jinými kraji, stříhání pásek, propagaci vlastní užitečnosti v Oknu do kraje a regionální televizi 30 Kč a dalších 13na tvorbu stohů koncepcí a plánů.

Do oprav a údržby krajských silnic (II. a III. třídy) dáváte ročně 947 Kč.

Na další financování středních škol přispívá kraj ještě 602 Kč.

Na kulturu a péči o památky dáváte 441 Kč.

Malým obcím pošle kraj v průměru 86 Kč na člověka. To je takzvaný podprogram rozvoje venkova.

85 Kč ročně přispěje každý z nás na péči o přírodu a životní prostředí. Z toho asi 3 Kč dáváme na vlastní „ekologickou“ převýchovu.

65zahučí v průmyslové zóně Holešov.

Na služby zajišťující řešení neštěstí (hasiči, záchranka, horská služba) a na krajské územní plánování jdou 54 koruny.

A pak už jsou to jen relativně „drobné“:

18 korun na cestovní ruch,

16 korun na tzv. inovace (peníze pro vybrané firmy, kterými kraj malinko křiví tržní prostředí),

4 koruny na integraci cizinců, národnostní problematiku, apod.,

a 3 koruny ještě na přilepšenou pro zdravotnictví.

Politici se často chválí, co vám všechno dali. Nic nedali – jsou to vaše peníze, jen jimi vládnou. Jsou priority správné? To posuďte sami, snad Vám takto odkrytá čísla pomůžou.

tomas-pajonk_malyportret

Ing. Tomáš Pajonk,

zastupitel Zlínského kraje

 

Helena Lasztoviczová portrait2

Helena Lasztoviczová,

zastupitelka Zlínského kraje

 

Oponentský posudek k nové nemocnici bude

Zastupitelstvo včera (17.prosince 2018) schválilo vypracování odborného oponentního posudku k investičnímu záměru výstavby nové nemocnice ve Zlíně – Malenovicích.

16ZZK_hlasování_doplňující_návrh

Děkuji všem, kdo nám pomohli usnesení schválit. Co přesně jsme v usnesení po krajské radě požadovali? Další odborné a znalé páry očí, které se na připravovanou investici podívají bez podjatosti.

Proč požadujeme oponentní posudek?

Dovolím si přirovnání: Je to, jakoby nám hejtman nabízel krásné nové auto, supermodel s novou technologií. Vše je na něm jen dobré, ba přímo nejlepší. Před podpisem kupní smlouvy však chceme přijít ještě jednou a mít u prohlídky vlastního automechanika.

Projektové práce za 200 miliónů se mají schválit a zahájit už v březnu 2019. Tím se vlak do stanice Nová nemocnice rozjede plnou parou. Od listopadového zasedání krajského zastupitelstva máme k dispozici materiály, které novou nemocnici doporučují. Jsou však v různém stádiu rozpracovanosti a kvalitě.

Naší povinností vůči vám, občanům, je rozhodnout maximálně kvalifikovaně. A to v tuto chvíli není možné. V žádném případě nám nejde o zdržování rozhodnutí o realizaci projektu. Rozhodnout pod tlakem typu „včera bylo pozdě, honem, honem, stejně je to jasné“, považujeme za nezodpovědné.

Nová nemocnice je obrovský projekt. Projektem se na plný úvazek zabývají snad desítky hejtmanových lidí. Zastupitelé (kteří nejsou členy týmu, připravujícího investici) dostanou pro své rozhodnutí materiál v podobě manažerské prezentace s velkým množstvím obtížně srozumitelných příloh. Nyní nám hejtman nabídl, že se můžeme na cokoliv zeptat přímo členů přípravného týmu. To oceňuji a chci toho využít. Potřebuji k tomu však spolupracovníky, kteří jsou v těchto věcech profesionály a umí se ptát na podstatné věci. Nejen já, ale jistě i další zastupitelé. Právě toto je role oponentního posudku, který jsme prosadili.

Není to jen zbytečné vyhazování peněz?

Ne. Výstavba nové nemocnice je obrovský projekt. Náklady se odhadují na 6 miliard pouze na budovy. To je tak obrovská investice, že její součástí musí být výdaj na ošetření rizik, která může přípravný tým investice přehlédnout. Jednoduše: Dvakrát měř, jednou řež!

2mer1rez

Kdo to bude dělat, když podle hejtmana jsou už všichni, kdo tomu můžou rozumět, v jeho týmu?

Nerozporujeme, že hejtman pro přípravu investice skutečně najal elitu odborníků. Je ale poměrně troufalé tvrdit, že na trhu už zbyli jen automechanici specializovaní na Trabanty (viz přirovnání výše), jak žoviálně naznačoval radní Botek. Je možné, že oponentský tým nepokryje kompletně celé spektrum aspektů investice a rizik s investicí spojených. I tak to má smysl.

Nyní nás čeká příprava zadání pro výběr zpracovatele oponentského posudku. Předpokládáme spolupráci napříč politickým spektrem, s významnou rolí zdravotního výboru zastupitelstva.

Zde je přesné znění prosazeného usnesení:

Tisk č.: 1080-18Z: Zdravotnictví – hospodaření nemocnic založených Zlínským krajem: Návrh na doplnění usnesení:
Zastupitelstvo Zlínského kraje ukládá Radě Zlínského kraje zajistit zpracování odborného oponentní posudku k investičnímu záměru výstavby nové nemocnice v Malenovicích, který bude
  1. zpracován nezávisle na tvůrcích investičních záměru,
  2. bude ve stejném rozsahu porovnávat investici do nové nemocnice s rekonstrukcí stávající KNTB, a. s.,
  3. identifikuje významná rizika investičního záměru, především finanční, a způsob jejich eliminace,
tak, aby odborný posudek mohl být řádně projednán na Výboru zdravotním Zastupitelstva Zlínského kraje, který bude předcházet dalším jednáním Zastupitelstva Zlínského kraje, na kterých budou zařazeny body týkající větších investičních akcí KTNB a.s., “Koncepce rozvoje nemocnic založených Zlínským krajem”, případně jiné body, které souvisí s přípravami projektu „NOVÁ BAŤOVA NEMOCNICE ve Zlíně-Malenovicích“.
Zastupitelstvo Zlínského kraje doporučuje Radě Zlínského kraje vytvořit pro přípravu výběrového řízení k zajištění odborného posudku k investičnímu záměru výstavby nové nemocnice v Malenovicích pracovní skupinu (dle článku 16. Jednacího řádu), složenou z členů zastupitelstva, ve které bude každým zastupitelském klubem jmenován pouze jeden člen.

tomas-pajonk_malyportret

Ing. Tomáš Pajonk

člen Zastupitelstva Zlínského kraje

Petr Mach rezignoval. Svobodní budou bojovat.

Lídr naší kandidátky do Evropského parlamentu včera rezignoval. Důvodem nebylo žádné ladění kandidátky, ta byla primárkami jasná, stejně jako podpora předsednictva Svobodných zvolenému lídru – Petrovi. Nepřísluší mi Petrův krok hodnotit. Lidsky ho chápu, nedělal to s lehkým srdcem. Nemám radost. Stále mu jde o úspěch strany, kterou zakládal.

Co teď?

Evropské volby jsou pro Svobodné paradoxem. Kandidovat do parlamentu, který nemáme rádi?

Chceme volný evropský trh, pohyb zboží, lidí, kapitálu, výměnné pobyty studentů, sdílení vědy, společnou obranu evropských zemí (NATO).

Současně však jsme názoru, že nic z toho dobrého skutečně nepotřebuje Evropský parlament, Evropský superstát, povinnou Evropskou kulturu, jednotnou vnucenou měnu, celní politiku, která nejvíce ubližuje nejchudším obyvatelům EU a za výnosy těchto cel platí převážně své PR.

Migrace? Azylová pravidla a sociální politika ČR je cca v pořádku. Nevidíme plán ji měnit, není vůle občanů ani politiků. Tlak EU na kvóty je z velké části interní PR unijních politiků – přesunují vinu na jiné. Budeme ho odmítat na půdě EP i doma. Nepodceňovat, ale hysterie netřeba. ČR má spíše problém, že k nám v době, kdy průmysl a služby potřebují každou ruku, nemůže snadno přijít více dobrých lidí pracovat. Více výroby, dříve opravené cesty, více zdravotnického personálu – to snad všichni chtějí.

Svobodní vždy reprezentovali voliče, kteří mají názor ANO evropské spolupráci, NE unijnímu socialismu. Hájíme názory, za které se dokáže postavit člověk liberální, který přeje svobodu sobě i druhým. Jsou to názory, za které se dokáže postavit i člověk, který je hodnotami konzervativní, ale stejně jako skutečný liberál, chápe, že hodnoty se tvoří příkladem a ne nátlakem. Jen svobodná společnost umožňuje lidem zkoušet věci nové i držet se starých osvědčených.

Současná EU ohrožuje obě skupiny –odměňuje „dobré chování“, křiví trh. Dotuje „správné“, bere všem, tlačí ideologie. Proti tomu jsou Svobodní. Ne proti spolupráci.

V hájení tohoto názoru jsou Svobodní stále jedineční.

Nejsme bezchybní, nejsme dokonalí. Mnohé jsme zpackali, mnohé ještě určitě neuděláme ideálně. Učíme se. To je také hodnota, kterou můžeme dát na stůl.

A dál?

Kandidovat budeme. Budou nové primárky. Bude nový lídr.

Chce to nejen lídra, chce to celý tým. Mnoho dobrých lidí i mimo Svobodné má velmi podobné názory na EU jako my. Oslovíme je. Budeme spolupracovat se všemi, co mají chuť, aby i české (a moravské a slezské) volání po svobodné spolupráci evropských národů znělo hlasitěji a hlasitěji.

Dáme do toho vše, co dát budeme moci. Každý Svobodný, každý, kdo má obavu z dalšího bezbřehého jednostranného prohlubování evropské integrace, každý člověk, kterému jde o věc, pochopil, že přestal čas malicherného nálepkování. Všem nám jde o to neztratit hlas. Neztratit hlas, který bude i v hlubinách Brusele vytahovat na světlo dopady dalších euronesmyslů. Hlas, který bude pomáhat všem, kteří nechtějí, aby odpovědí na každý problém bylo jen #mojeEU, #víceEU a povýšené vysvětlování, že jsme nepochopili další “dobro”! Ale také hlas který nebude tvrdit, že domácí regulace chceme a jsou fajn, jen proto, že je „ta naše česká“, špatná regulace je špatná bez ohledu na původ.

Času je málo, situace není skvělá, vše mohlo být lepší. Není čas brblat a vzdávat se dopředu. Jsme, kde jsme. Dobře vím, co sil a energie stojí kampaň. Ale není kam ustupovat. Není možné vyklidit pole a nechat znít jen různé varianty hlasu #víceEU. Není možné, aby euroskeptický hlas byl reprezentován jen jako hlas strachu ze všeho cizího a jiného.

Toho bohdá nebude! 😉 Méně EU, více občanům.

Francouzská střední třída vs Zelený socialismus

Ve Francii probíhají násilné protesty spojené s výrazným růstem ceny pohonných hmot. Průměrná cena nafty ve Francii vzrostla za poslední rok na částku €1.51 (39,1 Kč), což je nárůst o 23%. Cena PHM ale roste celosvětově, proč je zrovna Francie tak výjimečná?

Vraťme se společně do roku 2017, kdy USA prostřednictvím svého prezidenta, Donalda Trumpa, odstoupily od Pařížské dohody. Státy, které Pařížskou dohodu podepsaly, se zavázaly omezovat emise skleníkových plynů v návaznosti na snížení dopadů globálního oteplování. Hlavním vyjednavačem byl toho času franzouzský ministr zahraničí, Laurent Fabius a Francie měla být vlajkovou lodí v boji proti globálnímu oteplování. Emmanuel Macron dokonce po odstoupení USA pozval americké klimatology do Francie a prezentoval se kampaní „Make Our Planet Great Again“, která měla propagovat boj proti globálnímu oteplování s Francií v čele po celém světě.

Všemi těmito kroky se Macron dostal pod velký tlak jak veřejnosti, tak i spolupracovníků, kteří očekávali výsledky. I přes to, že francouzská vláda každoročně zvyšuje zdanění uhlíkových plynů, které by z původních $35/tunu mělo v roce 2022 vzrůst na $98.50/tunu a snaží se také bonusy podporovat výměnu dieselových aut za přírodě šetrnější vozy, stále to nestačí. Jakákoliv varianta dieselovému autu je pro běžného Francouze zkrátka moc drahá a cíl, který předpokládal zákaz prodeje aut se spalovacím motorem do roku 2040 a dokonce tzv. uhlíkovou neutralitu Francie do roku 2050, se Macronovi nepříjemně vzdaluje. Tento cíl, který Evropské Unii poctivě naplánoval sám Jean-Claude Juncker, Francie samozřejmě vyhlásila ambiciózně ještě dříve.

Kdo tedy dnes ve Francii protestuje? Tzv. hnutí žlutých vest je podle všech dostupných informací spontánně vzniklá skupina živnostníků, podnikatelů a zaměstnanců, kterých se kroky vlády a prezidenta Macrona přímo dotýkají. Nejedná se o skupinu spojenou s žádnou politickou stranou, odbory, nebo organizací a její členy bychom nalezli napříč všemi příjmovými a věkovými skupinami. Hnutí vzniklo mimo hlavní město a na jejich transparentech se objevují hesla jako „Nelikvidujte nás daněmi“, nebo také „Smrt daním“. Zelená politika je drahá a vyhnala do ulic i ty, kteří do teď zůstávali doma a masových protestů, které jsou v Paříži ve srovnání například s našimi městy daleko obvyklejší, se vyhýbali. Hlavní část „Žlutých vest“ tvoří živnostníci společně s menšími a středními podnikateli. Právě tyto skupiny jsou výrazně znevýhodněny současným systémem, kdy jim stát bere více než polovinu mzdy a zpět jim vrací pouze zlomek toho, co v benefitech běžným zaměstnancům. Nejsou to ale pouze podnikatelé, společně s nimi vyšli do ulic i zaměstnanci, kteří mají také vysokých daní a neefektivního nakládání se společnými penězi dost. Nepleťme si ale hnutí žlutých vest s obhájci kapitalismu a plošného snižování daní. Dle posledných zpráv patří mezi jejich požadavky zvýšení daňové progrese a vyšší zdanění korporací, určitá část hnutí dokonce volá po zvýšení minimální mzdy. Ne všem jde o odmítnutí zelené politiky. Naopak jde o to, kdo to zaplatí. Záchrana planety je skvělá věc, pouze ovšem tehdy, když to nemá jít z vlastní kapsy.

Dalším důvodem je to, že Francouzi přestávají věřit ve schopnost státu řešit klimatickou změnu. Často zmiňovaným příkladem je kauza Autolib. Autolib byl projekt, který měl za úkol snížil počet používaných automobilů se spalovacími motory na území Paříže a nahradit je elektromobily. I přes mohutnou podporu, kdy projekt 103 radnic pařížské aglomerace ročně dotovalo 63 miliony eur, byl dlouhodobě ztrátový projekt v době svého zániku ve ztrátě přes 293 milionů eur, tedy zhruba 7,6 miliardy korun a je považován za jedno z největších selhání velké bojovnice proti znečištěnému ovzduší, pařížské starostky, Anny Hidalgové.

I přes to, že je zelená politika momentálně v současnosti v Evropě velice oblíbená a Macronovi se rozhodně vybudování image bojovníka proti klimatické změně vyplatilo, je také velice drahá. Nákladům na pořízení a provoz tradičního automobilu se spalovacím motorem se elektromobily prostě a jednoduše dnes nemůžou rovnat. Jediným způsobem, jak dnes umí Francie zatraktivnit zelená řešení, je zdražit ta „nezelená“, a to pomocí regulací, restrikcí, diktátu automobilkám, kvótám a také zvyšováním daní na paliva a také na automobily se spalovacím motorem.

Všechna tato opatření dopadnou nejvíce na nižší příjmové skupiny, které jsou už dnes tak jako tak velmi vysoce zdaněny. Jak si může běžný občan dovolit koupit elektromobil, když mu stát sebere polovinu platu na daních a ještě mu zdraží provoz jeho dosavadního automobilu?

Obloukem se opět vracíme ke Pařížské klimatické dohodě. Ambiciózní vznešené cíle jsou pouze maskou, za kterou se schovávají další restrikce, zvyšování daní, regulace, státní podpora soukromých „zelených“ projektů a s tím spojená korupce. I přes to, že je kolem klimatické změny spoustu dohadů, protichůdných názorů, průzkumů a výzkumů, vědci se shodují na jedné věci. Planeta se otepluje. Vzniklé masové hysterie se šikovně podařilo využít hrstce podnikatelů a politiků, kteří se bojem proti oteplování zviditelňují a snaží se naši zemi spasit. Macron je jedním z nich a jeho destruktivní politika už pomalu u Francouzů naráží.

Já bych si přál to, aby se Francie opravdu stala vlajkovou lodí boji proti globálnímu oteplování a na jejím příkladu svět uviděl, kam až můžou radikální, ukvapené návrhy a neúměrné zvyšování daňového zatížení vést. Stejně jako komunismus zní agenda Macrona na první poslech moc hezky. Stejně jako komunismus vede k chudobě a ke zhoršení životních podmínek. Stejně jako komunismus si ji bohužel bude muset lidstvo napřed vyzkoušet, než důsledky této politiky plně pochopí. To je, zdá se, náš úděl.

Zelená politika má totiž spoustu dalších vedlejších efektů. My v České Republice o tom víme své, jeden náš politik celkem slušně zbohatl (a stále bohatne) na povinném přidávání biopaliv do benzinu a nafty. Dokonce tak moc, že už je dnes premiérem. Ale o tom zase jindy.

 

Tomáš Pajonk

Předseda Svobodných a zastupitel Zlínského kraje

Otevřený dopis příslušníkům Policie ČR

Aktualizace: otevřený dopis, včetně otisku komunikace Policie a mého komentáře zveřejnilo také Echo24 – „Nezatkneme vás, jen jsme se tu málem počůrali smíchy,“ píší policisté na Facebooku

 

Otevřený dopis příslušníkům Policie ČR:

 

Vážení policisté,

 

Jako předseda nejsilnější mimoparlamentní strany se obracím na ty z vás, kteří se řídí heslem „Pomáhat a chránit“. Na ty, kteří poctivě vykonávají svoji službu a chtějí sloužit lidem.

Možná jste to ani nepostřehli, ale Policie se čím dál více stává nástrojem politického boje. Od původního poslání – dohlížet, aby si lidé neubližovali a nezasahovali do majetku jiných – jste čím dále více využíváni k boji o moc, ovlivňování veřejného mínění, vynucování poslušnosti občanů vůči státní moci a k trestání zločinů bez oběti.

Impulsem k napsání tohoto dopisu byla včerejší poznámka správce Facebookového účtu Policie ČR, ve kterém s rádoby humornou nadsázkou vysvětluje, že „Listina základních práv a svobod zaručuje svobodu projevu, nikoliv svobodu po projevu“ (viz obrázek níže).

Jsem představitelem strany, která svobodu slova považuje za jeden ze základních pilířů demokratické společnosti. Svobodu slova totiž nemáme kvůli tomu, abychom si povídali o počasí. Svobodu slova máme proto, aby lidi mohli říkat velmi kontroverzní věci. Jediným omezujícím kritériem může být pouze ohrožení něčího života, zdraví či majetku. Určování jiných mantinelů či relativizaci tohoto ústavního práva správcem vašich sociálních sítí považujeme za alarmující signál pozvolného návratu totality, byť s možná jiným znaménkem, nežli měla ta komunistická.

Proto vás tímto dopisem vyzývám, abyste ať už jako jednotlivci či jako skupiny vyjádřili svůj nesouhlas s relativizací svobody slova a zaslali jej na Odbor tisku a prevence Policejního prezidia ČR, které je za toto skandální vyjádření odpovědné. Sdělte jim, že takováto vyjádření vrhají špatné světlo na vaši záslužnou práci a staví vás proti lidem, kterým jste se rozhodli sloužit. Vyjádřete se jasně, že toto stanovisko není vaším stanoviskem, že Odbor tisku a prevence v tomto nehovoří za vás!

Prosím, předejte tento otevřený dopis vašim kolegům. Zpochybňování svobody slova nesmí být činěno i vaším jménem!

Závěrem bych vám chtěl poděkovat jménem svým i jménem všech svých kolegů za vaši záslužnou práci, kterou vykonáváte ve prospěch všech našich spoluobčanů, popřát méně byrokracie a zlepšení materiálních podmínek výkonu vaší služby.

Děkuji, že pomáháte a chráníte!

V Zašové dne 29.11.2018

Ing. Tomáš Pajonk

Předseda Strany svobodných občanů

www.svobodni.cz

 

Zasláno:

Služebny PČR

Předseda Nezávislého odborového svazu PČR, pplk.. JUDr. Milan Štěpánek (stepanek@nosp.cz)

Odbor tisku a prevence Policejního prezidia ČR (pp.tisk@pcr.cz)

Ruské zajetí ukrajinských lodí bylo prokazatelně porušení mezinárodního práva

Aneb “už zase Rusko a pokrytecké pojetí práva pokojné plavby”. Ukrajina měla právo využít pokojné plavby Kerčskou úžinou, a Rusové neměli žádné právo jim v tom bránit. Pokusím se použít maximálně suchá fakta a ověřené skutečnosti. Oblíbená taktika dezinformátorů a konspirátorů bude tahat do události Krym, Porošenka a jeho volební impotencionál a podobně. Zkusme se od tohoto oprostit. V mezinárodní situaci totiž není události, která by dala vykládat tak, že přes koleno někomu nějak nenahraje.

  1. listopadu vojenské a bezpečnostní síly Ruské Federace v Kerčské úžině násilím zastavily, nalodily se na a zajaly tři ukrajinské vojenské lodi – lehké hlídkové lodi “Berdjansk” a “Nikopol” třídy Gjurza-M a remorkér Jany Kapu. Lodi třídy Gjurza-M jsou nejnovější plavidla ukrajinského námořnictva vyráběné od roku 2016 a vyzbrojené 30mm kanonem, granátometem a řízenými střelami, ale neopětovaly palbu.

Podle tiskových zpráv ukrajinského námořnictva je chronologie následující:

– Ukrajinské námořnictvo předem informovalo o transitu svých lodí skrze Kerčská úžina do Azovského moře.

– Ukrajinské lodi kontaktovaly ruské dispečery v přístavech Kerč a Kavkaz; ti neodpověděli ačkoli bylo odposlechnuto že o ukrajinských lidí ví a komunikují s ruskými vojenskými loděmi.

– Ruská vojenská loď “Don” úmyslně, pod úhlem ca. 40°, taranovala ukrajinský remorkér, čímž mu vyřadila hlavní motor. Video této úmyslné kolize natočili sami ruští námořníci z lodi ‘Don’ a na internet je nahrála ruská služba FSB.

– Kerčská dopravní informační služba informovala o uzavření úžiny kvůli tankeru který před kerčským mostem najel na mělčinu – což ovšem zjevně nijak nebránilo plavbě ruských vojenských lodí Admiral Zacharin a dvou dalších, které mezitím propluly.

– Ukrajinské lodi zachytily bitevní vrtulníky Ka-52 na útočném kurzu, ale nedošlo k žádnému odpalu zbraní.

– Ukrajinské lodi se začaly pohybovat směrem k východu z Kerčské úžiny.

– Ruské ozbrojené síly začaly “obtěžovat” ukrajinské lodi manévrováním v nebezpečné vzdálenosti od nich.

– Ruské ozbrojené síly vyslaly ukrajinským lodím ultimátum, že mají zastavit, nebo použijí zbraně.

– Když lodi ukrajinského námořnictva opustily (sic!) teritoriální vody 12 mil od pobřeží, lodi ruské FSB zahájily palbu na ukrajinské lodi, které tím byly poškozeny a ztratily ovladatelnost. Ukrajina neopětovala palbu.

– Ruské speciální jednotky, které se ji předtím pohybovaly v okolí, se násilím nalodily na ukrajinské lodi a zajaly je.

Ukrajinské námořnictvo události interpretuje takto:

„V rozporu s Mezinárodním námořním právem, jakož i Smlouvou mezi Ukrajinou a Ruskou federací o spolupráci ve využití Azovského moře a Kerčského průlivu, pobřežní bojové lodi Ruska … vykonaly nepokrytě agresivní akce proti lodím ukrajinského námořnictva. <Ruská> hlídková loď ‘Don’ najela do našeho remorkéru, čímž poškodila hlavní motor a znehybnila jej. Dispečerská služba okupantů odmítla zabezpečit právo pokojné plavby, garantované mezinárodními smlouvami.”

Rusko oficiálně události interpretuje takto:

„MZV Ruska vznáší zásadní protest v souvislosti s hrubým narušením pravidel pokojné plavby loděmi námořních sil Ukrajiny 25. listopadu 2018 v teritoriálních vodách Ruské Federace v Černém moři.”

Z obou oficiálních prohlášení je tedy zjevné, že oprávněnost ukrajinských a ruských akcí nezáleží ani na tom „komu patří Krym”, ani na „teritoriálních vodách”, nýbrž na jedné jediné věci: mezinárodním právu ohledně „pokojné plavby”.

Rusové „právo na pokojnou plavbu” využívat smí, ale nikdo jiný ne!

Mezinárodní námořní právo, tj. úmluvy UNCLOS, UNCLOS II, UNCLOS III a jim předcházející dílčí úmluvy, po desetiletí obsahuje „Právo na pokojnou plavbu”, které zakotvuje cizím lodím nárok proplouvat teritoriálními vodami nějakého pobřežního státu. Práva na pokojnou plavbu rády využívají Rusko a Čína pro plavbu v teritoriálních vodách USA a USA přitom ani nehnou brvou – ale jakmile se lodi USA pokoušely uplatnit téže právo v teritoriálních vodách Ruska či Číny, Moskva a Peging vydávají oficiální prohlášení o „provokacích” a provádí agresivní vojenské manévry hrozící kolizí. A občas nejen hrozící: ruské i čínské vojenské lodi a letouny několikrát Američany uplatňující právo pokojné plavby taranovaly.

Jinak řečeno, Rusko má již desetiletí dojem, že se samo smí plavit v teritoriálních vodách svých protivníků, ale jakmile mu někdo oplatí stejnou mincí, jde o neospravedlnitelnou provokaci která musí být potrestána. Ukrajina je tedy jen poslední obětí ruského desítky let trvajícího extrémního pokrytectví. Nebo ne? Pojďme se na to podívat.

Co říká mezinárodní právo o „právu na pokojnou plavbu”?

Mezinárodní námořní právo rozeznává vnitrostátní, teritoriální, ostrovní a přilehlé vody, plus Exkluzivní Ekonomickou Zónu. Důležité je však chápat, že všechno od přilehlých vod včetně a výše již představuje mezinárodní vody.

Státům tedy “patří” pouze teritoriální vody (a případně ostrovní, tj. uvnitř řetězce ostrovů které jsou dostatečně blízko u sebe – v tom spočívá veškerá kontroverze s Čínou, Jihočínským mořem a řetězcem nových umělých ostrovů.)

Všem lodím, včetně válečných, je ovšem mezinárodním námořním právem i tak povolen průchod teritoriálními (a ostrovními) vodami. Oficiální český překlad úmluvy UNCLOS III je v odkazu. Podstatný je celý článek 19 a pojem pokojné proplutí:

  1. Proplutí je pokojné, pokud neohrožuje mír, veřejný pořádek nebo bezpečnost pobřežního států. Takové proplutí probíhá v souladu s touto Úmluvou a s jinými pravidly mezinárodního práva.
  2. Proplutí cizí lodi se považuje za ohrožující mír, veřejný pořádek nebo bezpečnost pobřežního států, zahrnuje-li v pobřežním moři některou z těchto činností:

(a) jakoukoli hrozbu silou nebo použití síly proti svrchovanosti, územní celistvosti nebo politické nezávislosti pobřežního států nebo jakýmkoli jiným způsobem porušující zásady mezinárodního práva zakotvení v Chartě OSN;

(b) jakékoli cvičení nebo výcvik se zbraněmi všeho druhu;

(c) jakoukoli činnost zaměřenou na shromažďování informací k újmě obrany nebo bezpečnosti pobřežního států;

(d) jakoukoli propagandu zaměřenou na působení na obranu nebo bezpečnost pobřežního států;

(e) vypouštění, přistávání nebo braní na palubu jakýchkoli letadel;

(f) vypouštění, přistávání nebo braní na palubu jakéhokoli vojenského zařízení;

(g) naloďování nebo vyloďování jakéhokoli zboží, měny nebo osoby v rozporu s celními, finančními, přistěhovaleckými nebo zdravotnickými právními předpisy pobřežního států;

(h) jakýkoli čin úmyslného a závažného znečištění, který je v rozporu s touto Úmluvou;

(i) jakoukoli rybolovnou činnost;

(j) provádění jakékoli výzkumné nebo průzkumné činnosti;

(k) jakýkoli čin zaměřený na zasahování do kterýchkoli spojových systémů nebo jiných zařízení pobřežního států;

(l) jakoukoli jinou činnost, která nemá přímý vztah k proplutí.

Pojem “pokojného proplutí” ze článku 19(1) není definován ničím svévolným výkladem toho, co by mohlo znamenat “ohrožení míru” atd., ani ničím “selským rozumem”, nýbrž výhradně Článkem 19(2). A to znamená, že pokud byť i vojenská loď “proplouvá” teritoriálními vodami Ruska (USA, Číny, Brazílie) ale přitom nestřílí, neloví, nic a nikoho nenaloďuje ani nevyloďuje, nikomu nevyhrožuje, nic nehackuje ani nevysílá propagandu, neprovádí geologický či jiný průzkum ani se nedopouští špionáže, nejedná se v žádném případě o “provokaci” nýbrž o “pokojné proplutí” a tečka.

Samozřejmě tu jsou nějaká omezení: proplouvající lodi se musí podřídit regulacím o bezpečnosti námořní dopravy, ochraně infrastruktury, moře a života v něm, a celním, finančním a přistěhovaleckým regulacím (Článek 21) a je možné aby pobřežní stát požádal, aby skrze teritoriální vody proplouvaly skrze předem vymezené a zřetelně vyznačené koridory (Článek 22). Dále je možné, aby pobřežní stát dočasně pozastavil pokojné proplouvání svými tetitoriálními vodami z důvodů “nezbytných k ochraně jeho bezpečnosti” vč. vojenských cvičení (Čl. 23) – ale to výhradně “aniž by formálně nebo fakticky diskriminoval cizí lodě” a “po náležitém zveřejnění”.

Mezinárodní právo a ruský útok na ukrajinské lodi

Pokud tedy Rusko tvrdí, že Ukrajina “hrubě narušila … právo pokojné plavby”, a přitom nevneslo a dokonce ani netvrdilo nic o narušení podle článku 19(2), může se ohánět pouze Článkem 23 – jenže protože ruské řízení dopravy mnoho hodin nekomunikovalo s ukrajinskými loděmi oznamujícími proplutí, protože poté sice prohlásilo že je úžina uzavřena kvůli tankeru na mělčině ale nezveřejnilo tuto informaci podle požadavků UNCLOS, a protože okolo tankeru proplouvaly ruské lodi, zcela zjevně se jednalo o “faktickou diskriminaci cizích lodí” kterou Článek 23 zakazuje.

Ukrajina tedy podle mezinárodního práva měla právo využít pokojné plavby Kerčskou úžinou, a Rusové neměli právo jim v tom bránit, nota bene násilím. A pokud se násilí dopustili, znamená to porušení mezinárodního práva. A to je v tomto případě pouze dvojího druhu.

Podle mezinárodního práva se buď se jedná o válečný akt, a nebo se může jednat o pirátství – ovšem jen v případě, že se jedná o “Pirátství válečné lodi, státní lodi nebo státního letadla, kterých se zmocnila vzbouřená posádka”.

V této situaci je zcela jasné, kdo je tady pirát.

Tomáš Pajonk

Předseda Svobodných a zastupitel Zlínského kraje

Dotační mor pohledem Andreje Babiše

V pondělí 12.11. 2018 ve 21:36 byl na serveru seznamzpravy.cz zveřejněn další díl investigativního pořadu s názvem Zvláštní vyšetřování. V tom mimo jiné figuroval syn premiéra Andreje Babiše a byly v něm poskytnuty nové informace týkající se kauzy ohledně dotačního podvodu akciové společnosti Farma Čapí hnízdo.

 

Pokud se informace potvrdí, je zcela jasné, že došlo k dotačnímu podvodu a premiér Babiš použil své děti jako loutky při správě svého majetku. Faktem ovšem je, že všeobecnému rozhořčení naprosto uniká hlavní důvod vzniku této kauzy. Dotační systém pro soukromé firmy vytváří prostředí, ve kterém různí podnikatelé od státu získávají miliardy korun na dotacích na své vlastní, soukromé, projekty. A to se ani nemusíme bavit o tom, kolik z těchto firem je v identickém režimu jako Čapí hnízdo – tedy že je reálně vlastní větší firmy, případně korporace. Dnes zde vidíme pouze následek toho, co s sebou systém dotací nese. Vzniká korupční prostředí a více se vyplácí shánět si dotaci, než reálně inovovat.

Spousta firem z toho důvodu, že jejich konkurence získá dotaci, zaniká.

Konkrétně třeba na příkladu Petra Fryče. Stát v letech 2007 až 2014 v rámci jednoho z evropských “Operačních programů“ poskytl dotace více než dvěma stovkám firem z tiskárenského průmyslu, kdy celková částka tvořila více než 1,6 miliardy korun. Petr Fryč, majitel tiskárny, která jakožto jedna z mála subjektů na trhu dotaci nezískala, musel svou firmu nakonec zavřít. Pod tlakem dotované konkurence neměl šanci se na trhu udržet.

Celý tento problém jde přitom přímo za EU. Ta sice reálně zakazuje veřejnou finanční podporu konkrétních firem v rámci celého sektoru, u Operačního programu podnikání a inovace (OPPI) to ovšem neplatí. Tento zákaz tak reálně dnes v EU existuje pouze z toho důvodu, aby státy nezvýhodňovaly své podniky v rámci společného trhu. V rámci blokových výjimek se peníze rozdělují právě i mezi menší a střední soukromé podniky, případně na projekty, které “podporují zaměstnanost“, což jsou často dotace, které jdou zcela veřejně za velkými hráči na trhu.

Babiš jako důsledek, ne příčina problému

Pojďme se povznést nad rodinnou tragédií jednoho z nejsledovanějších mužů v ČR a pojďme řešit systematicky příčinu problému. Zrušme kompletně dotace do soukromého sektoru a nedovolme Babišovi a dalším, aby si své soukromé projekty financoval z veřejných peněz, které mu přiklepnou spřátelení politici a strany. Třeba ta jeho.

V konečném důsledku je to vlastně paradoxní. Lakomost dohnala Babiše do situace, kdy může padnout kvůli 50 milionům, které ušetřil při stavbě Hnízda. Pro člověka, který už dnes prokazatelně vydělává na dotacích svým společnostem řádově více, je to určitě nešťastná událost.

 

Tomáš Pajonk

Předseda Svobodných, zastupitel Zlínského kraje

15. zastupitelstvo Zlínského kraje: „Budiž nový špitál!“ Teda aspoň ty pozemky…

Patnácté zasedání. Z mlh powerpointů se vynořila nemocnice. Je to báječný nápad, žádné, ale vůbec žádné nevýhody tam nejsou, vše je super cajk, alespoň to říkají všichni hejtmanovi muži (i ženy, nebojte se). ANO v čele s panem Pustějovským už ale nebaví být oráni a vláčeni stylem řízení Jiřího Čunka a dávají to hejtmanovi trochu sežrat.

Jak jsme hlasovali my?

1. PRO : Volba přísedících Krajského soudu v Brně (číslo tisku 0919-18Z)

Formální záležitost / technikálie

2. PRO : Kontrola plnění usnesení Zastupitelstva Zlínského kraje (číslo tisku 0924-18Z)

Formální záležitost / technikálie

3. PRO : Zprávy o činnosti výborů Zastupitelstva Zlínského kraje (číslo tisku 0925-18Z)

Formální záležitost / technikálie

4. PRO : Změny ve složení výborů Zastupitelstva Zlínského kraje (číslo tisku 0910-18Z)

Formální záležitost / technikálie

5. PRO : Darovací smlouva (číslo tisku 0878-18Z)

Kraj daruje myslivcům 3 klece původně použité na odlov prasat v území zamořeném africkým morem prasat.

6. PRO : Dodatek č. 1 ke smlouvě o poskytnutí dotace s městem Valašské Klobouky a obcí Jablůnka (číslo tisku 0879-18Z)

Posun termínu nákupu techniky pro hasiče, způsobený dodavatelem.

7. PRO : Dodatek č. 1 ke smlouvě se SH ČMS – Okresním sdružením hasičů Vsetín (číslo tisku 0920-18Z)

20 tisíc Kč pro hasiče na nákup kontejneru k uskladnění vybavení.

8. PRO : Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje – dodatek č. 1 ke Smlouvě o poskytnutí dotace (číslo tisku 0881-18Z)

Posun termínu – výstavba hasičárny v SPZ Holešov – důvod: prodlení projektanta.

9. PRO : Zdravotnictví – hospodaření nemocnic založených Zlínským krajem (číslo tisku 0887-18Z)

Zastupitelé jsou na každém zasedání informovaní o aktuálních ukazatelích hospodaření krajských nemocnic. Opět je vše v černých číslech. 

10. ZDRŽELI SE : Změna stanov nemocnic a. s. (číslo tisku 0891-18Z)

Změna stanov krajských nemocnic, kvůli změně zákona, která znamená to, že od poloviny ledna 2019 volí třetinu dozorčích rad zaměstnanci. Problematické je to, že zatím neexistuje představa, jak zajistit, aby v dozorčích radách byli s jistotou zástupci opozičních stran.

11. PRO : Zdravotnictví – účelová neinvestiční dotace z rozpočtu Zlínského kraje (číslo tisku 0889 – 18Z)

Schválení prostředků pro nemocnice Valmez a KNTB – na částečnou úhradu nákladů spojených s předáváním údajů do Národního onkologického registru.

12. PRO : Zdravotnictví – služby obecného hospodářského zájmu – vyrovnávací platby na rok 2019 (číslo tisku 0888-18Z)

Finance na zajištění lékařské pohotovostní služby.

13. Zdravotnictví – NOVÁ BAŤOVA NEMOCNICE ve Zlíně-Malenovicích (číslo tisku 0971-18Z)

Hlasování bylo rozděleno do čtyř:

ZDRŽELI SE: odvolání prohlášení ve znění: „Investorem I. etapy centrálního objektu – nové budovy pro interní obory, bude Zlínský kraj za předpokladu, že Krajská nemocnice T. Bati, a. s., se sídlem Havlíčkovo nábřeží 600, 762 75 Zlín, IČ 27661989: 1. dokončí jako investor 0. etapu – přípravu území, 2. zajistí financování pořízení lékařské technologie a vybavení v rámci 1. etapy centrálního objektu – nové budovy pro interní obory“ 

V této fázi vývoje úvah, jak dál s nemocnicí ve Zlíně, si nepřejeme zastavení prací v původním areálu KNTB.

Tomáš Pajonk: PRO, Helena Lasztovicová: ZDRŽELA SE: schválení: 1. nabytí pozemků od jejich vlastníků do vlastnictví Zlínského kraje dle přílohy č. 0971-18Z-P02

Nákup pozemků pro zvažovanou novou nemocnici v Malenovicích. Tomáš Pajonk svůj souhlas komentuje v článku na TOMTO ODKAZU.

ZDRŽELI SE: zřízení “Výboru pro výstavbu NOVÉ BAŤOVY NEMOCNICE” Zastupitelstva Zlínského kraje

ZDRŽELI SE: pověření Rady Zlínského kraje přípravou investičního záměru výstavby NOVÉ BAŤOVY NEMOCNICE ve Zlíně-Malenovicích

Zde existovaly značné obavy, že si Rada případný souhlas vyloží “extenzivně” a s krajským Zastupitelstvem se nebude párat už vůbec. 

14. PRO : Úprava příjmů a výdajů rozpočtu Zlínského kraje (číslo tisku 0909-18Z)

Pojem „opatření“, respektive „úprava“, může v laikovi budit zdání, jakoby snad někdo něco aktivně s rozpočtem dělal (například hledal úspory). Ale tak to není. Ono je potřeba mít rozpočet permanentně v souladu s aktuálními změnami v utrácení a příjmů. Je to tedy ryze pasivní propsání aktuální situace do rozpočtu.

15. PRO : Porušení rozpočtové kázně (číslo tisku 0852-18Z)

Zanedbatelná záležitost

16. PRO : Majetkoprávní úkony (číslo tisku 0906-18Z)

Žádný ze schvalovaných majetkoprávních úkonů nebyl problematický.

17. PRO : Nabytí nemovitých věcí do vlastnictví Zlínského kraje (číslo tisku 0907-18Z)

Žádný ze schvalovaných majetkoprávních úkonů nebyl problematický.

18. PRO : Převody nemovitých věcí z vlastnictví Zlínského kraje (číslo tisku 0908-18Z)

Žádný ze schvalovaných majetkoprávních úkonů nebyl problematický.

19. PRO : Doprava – dodatek č. 1 ke smlouvě o poskytnutí účelové neinvestiční dotace z rozpočtu ZK – KOVED, s. r. o. (číslo tisku 0875-18Z)

Navýšení provozní dotace o 240 tisíc Kč z důvodu změn ve způsobu vyplácení odměn.

20. PRO : RP11-19 BESIP Zlínského kraje – rámec programu (číslo tisku 0877-18Z)

1.219.000,- Kč na 2019: převážně přechody pro chodce, zpomalovací prvky, provoz dopravních hřišť,…

21. ZDRŽELI SE : Dodatek č. 1 ke Smlouvě o závazku veřejné služby a vyrovnávací platbě – Technologické inovační centrum s. r. o. (číslo tisku 0915-18Z)

Opožděný start projektu, zpoždění v čerpání. V každém případě máme odpor ke všem projektům, které křiví tržní prostředí, ke všem projektům v duchu “služby “zdarma” pro firmy”.

22. PRO : Aktualizace č. 2 Zásad územního rozvoje Zlínského kraje (číslo tisku 0914-18Z)

Aktualizací nevzniká žádný nový zásadní problém v území.

23. ZDRŽELI SE : RP02-19 Program na podporu obnovy venkova a RP18-19 Program na úpravu lyžařských běžeckých tras ve Zlínském kraji – rámec programu (číslo tisku 0905-18Z)

Přes 49 miliónů, které pošle Kraj obcím v rámci “podprogramu na obnovu venkova”. To však pouze na projekty k řešení problémů, které nejčastěji označovali starostové obcí v dotazníku, který jim Kraj poslal. To je samozřejmě metodicky naprosto zvrácené. Představte si, že jste starosta/starostka obce, která pasivně nečeká na nějaký dotační titul a například dětské hřiště si již opravila z vlastních prostředků. Nyní by potřebovala obec na něco jiného, co v anketě nevyhrálo, protože většina obcí označila za zásadní problém třeba tyto opravy dětských hřišť. Náš návrh je poslat peníze obcím podle jednoduchého klíče. Obce nejlépe ví, do čeho potřebují investovat. Není vůbec potřeba, aby starosty vodili na vodítku krajští radní. Kromě tohoto se současně hlasovalo o výdaji 800 tisíc Kč na úpravu běžkařských tras.

24. PRO : RP01-19 Podpora vodohospodářské infrastruktury – rámec programu (číslo tisku 0867-18Z)

21,5 miliónu Kč na investice: kanalizace, vodovody.

25. PRO : Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje – změna č. 70 včetně aktualizace části kanalizace obce Valašské Příkazy, změna č. 71 a aktualizace vodovodů obce Březnice  (číslo tisku 0863-18Z)

Změny v obcích Študlov (původně kanál do ČOV v Příkazech, nyní vlastní ČOV), Zlobice (měl být výtlak z Bojanovic do ČOV ve Zlobicích, teď vlastní ČOV), Březnice (chyba v PRVKZ dokumentaci – vodojem chybně uveden jako stávající, ale má se teprve postavit)

26. Tomáš Pajonk: ZDRŽEL SE, Helena Lasztovicová: PROTI : RP04-19 Podpora ekologických aktivit v kraji – rámec programu  (číslo tisku 0864-18Z)

Náš postoj popisuje Marek Štěpán v článku ZDE.

27. ZDRŽELI SE : RP08-19 Podpora včelařství ve Zlínském kraji – rámec programu (číslo tisku 0865-18Z)

1,5 miliónu Kč. Zbytečné a neefektivní. Komentovali jsme již v minulém roce ZDE.

28. ZDRŽELI SE : RP17-19 Podpora zmírnění následků sucha v lesích – rámec programu (číslo tisku 0866-18Z)

Jako vloni. 10 miliónů korun. Neefektivní. Komentovali jsme již v minulém roce ZDE.

29. PRO : Akční plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro rok 2018 a rok 2019 – aktualizace Akčního plánu a příloh (číslo tisku 0868-18Z)

V podstatě spíše administrativní úpravy.

30. PRO : Projekt “Podpora a rozvoj vybraných sociálních služeb ve Zlínském kraji”  (číslo tisku 0870-18Z)

V rámci zajištění dostupnosti soc. služeb na rok 2019 se ze “zásobníku” do střednědobého plánu přesune několik subjektů.

31. PRO : SOC01-19 Program na podporu sociálně zdravotních aktivit – rámec programu (číslo tisku 0871-18Z)

Nově se z tohoto balíku bude financovat i edukace rodin, které pečují o své blízké. Zájemci prý jsou, jen se nedostávají k potřebným informacím. Předpokládáme, že se do toho odbor obuje a zanedlouho budeme mít letáčky do ambulancí obvodních lékařů. Dále se hlasovaly různé aktivity jako byl Cool důchodce, dárci krve, atd.

32. ZDRŽELI SE : RP06-19 Program na podporu akreditovaného dobrovolnictví a RP07-19 Program na podporu nestátních neziskových organizací v oblasti prevence rizikových typů chování – rámce programů  (číslo tisku 0922-18Z)

Dobrovolnictví 500 tisíc, prevence 700 tisíc. U dobrovolnictví se přispívá se na dobrovolnictví. Platí se z toho supervize, cestovné, školení nových dobrovolníků, přenádherná trička s potiskem,… Je to zbytečně složité. 

33. ZDRŽELI SE : RP19-19 Program na podporu škol a školských zařízení v oblasti prevence rizikových typů chování – rámec programu (číslo tisku 0893-18Z)

706 tisíc. A nejsme si jistí, že přínos odpovídá administrativní náročnosti programu.

34. PRO : Školství, kultura – Dodatky smluv o poskytnutí návratné finanční výpomoci pro dotační projekty příspěvkových organizací (číslo tisku 0767-18Z)

Upravování výše návratné finanční výpomoci – projektové přípravy.

35. PRO : Školství – dodatek ke zřizovací listině (číslo tisku 0895-18Z)

Formální záležitost / technikálie

36. ZDRŽELI SE : Individuální podpora 2018 – sekce MLÁDEŽ A SPORT (číslo tisku 0900-18Z)

mega pro fotbalový klub zlín, z.s. na lampy na Vršavu, 700 tisíc do Karlovic na biatlon (SKB Velké Karlovice, z.s.)

37. ZDRŽELI SE : Rámce programů 2019 – sekce MLÁDEŽ A SPORT (číslo tisku 0904-18Z)

23 milióny Kč. Máme zcela jinou představu o rozdělování peněz do sportu a jiných volnočasových aktivit mládeže.

38. Tomáš Pajonk: ZDRŽEL SE, Helena Lasztovicová: PRO : KUL01-19, KUL03-19, KUL05-19 KULTURA – programová podpora – rámce programů  (číslo tisku 0902-18Z)

11.450.000,- Kč. Opět – naše představa o rozdělování peněz je zcela odlišná.

39. ZDRŽELI SE: Fond Zlínského kraje, sekce: KULTURA – individuální podpora 2018 (číslo tisku 0927-18Z)

Filmovce v Hradišti se zasekl jeden z přítokových penězovodů (financování EU 1,7 mil.) a tak pochopitelně hledají záplaty. Návrh zvýšit dotaci od kraje z 1 mega na mega dvěstě tisíc. Nic proti Filmovce, avšak tlačte primárně na soukromé sponzory. Měkký a snadno získatelný polštář erárních peněz může nakonec znamenat tvorbu samoúčelného monstra. 

40. PRO : Zpráva o činnosti Rady Zlínského kraje za období mezi 14. a 15. zasedáním Zastupitelstva Zlínského kraje (číslo tisku 0926-18Z)

Formální záležitost / technikálie

 

tomas-pajonk_malyportret

Ing. Tomáš Pajonk

Helena Lasztoviczová portrait2

Helena Lasztoviczová

Evropská armáda vs NATO

Před nedávnem se francouzský prezident Macron opět vyjádřil na adresu společné Evropské armády. Podle něj ji Evropa potřebuje, aby se mohla ubránit Číně, Rusku, nebo i USA. Není sám, v EU a hlavně v evropském parlamentu roste pro tuto variantu podpora. Co by ovšem pro nás vytvoření společné armády znamenalo a jak do toho zapadá NATO? V diskusi následující vstup ČR do Unijního projektu Evropské armády (PESCO) se ozývalo mnoho tvrzení: že s tím NATO nemá problém a naopak to podporuje. Že v obraně proti perspektivní „ruské hrozbě” se nedá spoléhat na USA, které přeci za Trumpa své Evropské spojence hodily přes palubu a navíc jsou pro-ruské, a proto se EU musí vymezit sama pod vedením „proti-ruského” Německa a Francie. Že je PESCO pouze nevinnou „spoluprací pro efektivitu” a nemá žádný politický přesah.

To vše se ale v následujících týdnech ukázalo být propagandistickým domečkem z karet, který zbořila záplava nových faktů. Vezměme si to popořadě. Nejprve NATO.

NATO vítá obrannou spolupráci v EU, ale ostře se vymezuje proti konkurenčnímu PESCO

Apologeti PESCO donekonečna kopírovali Stoltenbergovu první reakci na vznik PESCO, kterou zformuloval jen pár hodin po oznámení EU. Stále dokola bylo slyšet izolovanou jednu větu, podle které „NATO” – ústy Stoltenberga – „vítá PESCO protože věří že může posílit evropskou obranu, což je dobré dobré pro Evropu ale i dobré pro NATO. Silnější evropská obrana má také potenciál pomoci se zvýšením výdajů na obranu, poskytnout nové schopnosti a zlepšit sdílení zátěže uvnitř Aliance. Takže takto může posílit evropský pilíř v rámci NATO.”

Formulace poslední věty, kterou již přetiskl málokdo, je ovšem to kriticky důležité: „v rámci NATO”. Na to ovšem Stoltenberg bezprostředně navázal pasáží, která se již k PESCO staví obezřetně a kterou z apologetů PESCO nezveřejňoval již takřka nikdo:

„Vítám také fakt, že mnoho evropských vůdců zdůraznilo nebo podtrhlo důležitost toho, aby byla evropská obrana rozvinuta způsobem, který nebude soupeřit s NATO, ale bude NATO doplňovat.

Nepotřebujeme zdvojení, nepotřebujeme soutěžení, co potřebujeme je spolupráce a evropská obrana doplňující NATO”

Již minule však byla řeč o tom, že Unijní stránky o PESCO obsahují právě překvapivě neskrývanou anti-NATO rétoriku o konkurenci PESCO a NATO:

Tažení za „více Evropy” v obraně je silné. Ale od realizace je zadržují čtyři prvky: (…) zvyk mít „NATO na prvním místě”

To jen podtrhuje fakt, že se Stoltenberg vrátil k téma PESCO a velmi ostře, byť diplomaticky, se proti projektu EU vymezil. NATO je totiž založeno na nutnosti, že v případě evropského konfliktu podléhají vojenské jednotky států NATO spojenému velení NATO. To ale PESCO společně s ostatními panožkami „projektů Euroarmády” podvrací, a Stoltenberg proti tomu varuje:

„Vývoje schopností NATO a EU musí být v souladu. Nemůžeme riskovat že EU a NATO budou mít na armády členských států protichůdné požadavky. Síly a schopnosti vyvinuté na základě iniciativ EU musí být také dostupné NATO, protože máme jen jedny síly.”

Tím vedení NATO naráží na nepochopitelně duplicitní iniciativy PESCO, jako letecké dopravní velitelství EU vytvořené paralelně na bázi Franko-Německé spolupráce bez ohledu na stejný ale starší program NATO (od roku 2006) které zmiňoval minulý článek. Pokud například NATO požádá členský stát aby svůj transportní letoun vyslal na zásobování britské mechanizované brigády v Litvě, ale EU jej požádá aby ten samý transportní letoun vyslal na zásobování francouzských pozorovatelů v Libanonu, co pak?!

NATO nabírá „novou mízu” a již od roku 2014 se snaží napravit tristní stav evropské obrany řadou projektů, od Severoatlantického velitelství až po odstranění byrokratických překážek průjezdu vojenských konvojů. Jak si ale všímá Bloomberg, PESCO vytváří duplicitní velitelskou strukturu kterou snahy NATO podvrací. A šéfka Unijní diplomacie Federica Mogherini otevřeně prohlásila, že se jedná o „Vytvoření vojenských struktur jednajících nezávisle na NATO”.

USA v nové NSC nabízí pevnou obranu Evropy proti Ruské agresi. Německo požaduje appeassement.

Od inaugurace prezidenta Trumpa vysílají špičky západoevropské politiky signály, že se na NATO nedá spoléhat a ve jménu „obrany proti Rusku” se musí vytvořit nějaká forma Euroarmády. Nejvíce otevřeně to řekla Merkelová:

„Doba, kdy jsme se mohli plně spoléhat na ostatní jsou částečně ty tam. Prožila jsem to v posledních pár dnech. My Evropané opravdu musíme vzít náš osud do vlastních rukou.”

Nic ale nemůže být větší klam. Kompletní ruský vojenský program pokročilých tankových termovizních zaměřovačů dodala francouzská firma Thales včetně licencí. Siemens dodnes v Rusku vyrábí turbíny pro sankcionovaný energetický průmysl. 44% Němců podle Bloombergu souhlasí s appeassementem s Ruskem bez ohledu na anexi Krymu. A všichni poslední kancléři vyjma Merkelové jsou s Putinem na jedné lodi – Schroeder sedí v představenstvu Rosněftu a je odpůrcem sankcí za Krym, Kohl prohlásil že anexe Krymu Ruskem „není přijatelná, ale je pochopitelná” a Schmidt prohlásil anexi Krymu za „naprosto pochopitelnou”.

Navíc USA záhy vyvrátily celé to absurdní divadlo, že prý jsou nespolehlivým obráncem Evropy nebo že jsou pro-Ruské. Trumpova administrativa totiž zveřejnila hlavní plánovací dokument Pentagonu, Národní Bezpečnostní Strategii. A v té se poprvé za 25 let udává, že je Rusko soupeř a potenciální hrozba, a je tam jasné zadání posílit US. Army pro obranný boj s Ruskem v rámci evropské části NATO:

„Spojené státy zůstávají pevně oddány našim evropským spojencům a partnerům. NATO jako aliance svobodných a suverénních států je jedna z našich největších výhod nad našimi soupeři, a Spojené státy zůstávají zavázány Článku V Washingtonské smlouvy.

Spojené státy a Evropa budou společně pracovat proti ruské subverzi a agresi … Na východním křídle NATO budeme pokračovat v posilování odstrašující moci a obrany, a podpoříme snahy našich spojenců a partnerů na frontě lépe bránit samy sebe. ”

V roce 2013 Spojené Státy z Evropy stáhly své poslední tanky. Na sklonku roku 2014 jich ale do Evropy vrátily 150 jako reakci na bojové operace úkolových seskupení Ruské armády na území Ukrajiny, a v roce 2017 do Evropy nasadily celou brigádu.

Americký „3. Obrněný Brigádní Bojový Tým”, jak se jmenuje, je umístěn v Polsku (které, společně s Estonskem a Británií plní závazek investovat 2% HDP do obrany) a čítá 4000 bojovníků, 87 tanků a 177 bojových vozidel pěchoty. Jak je na tom ve srovnání Německo? Jeho 9. tanková brigáda, která má také bránit Evropu proti případné ruské agresi a to rovnou v rámci „Sil Velmi Rychlé Reakce”, má pouze 9 bojeschopných tanků a 3 BVP.

Je tedy naprostý nesmysl, že by se na chuť USA bránit Evropu nedalo spolehnout a na jakousi Euroarmádu ano: slovem i skutkem bylo prokázáno, že USA jsou ochotné bránit Evropu včetně Vyšehradské 4, kdežto Euroarmáda pod vedením Německa a Francie je neschopná konvenčního boje a navíc je politicky orientovaná na appeassement s Ruskem a angažmá spíše v bývalých západoevropských koloniích.

PESCO má oficiálně cíl vytvořit Euroarmádu salámovou metodou

Minule jsme si již pověděli, jaký je hlavní rozdíl mezi NATO a PESCO: v NATO má každý člen právo Veta a nemůže být k ničemu nucen, PESCO je celé o posunu k Eurofederalizaci kde se rozhoduje “většinovým hlasováním” a v důsledku toho „o nás bez nás” (a leckdy proti našim národním zájmům a hodnotám, viz Směrnice o zákazu zbraní nebo franko-německá podpora palestinských islamistů.) Není přitom pravda, že by NATO slepě poslouchalo Američany – například Polsko a Německo zablokovaly nasazení NATO v Libyi a vynutily si, že když bylo prakticky po boji, Aliance převzala jen koordinační aspekt a svázala unilaterálně zasahující Francii a Británii ruce přísnými pravidly boje.

Ale EU je celá založena na argumentaci, že právo Veta nesmí existovat protože s takovou je jakákoli nadnárodní vláda „neakceschopná”. A proto je vytvoření Euroarmády oficiální cíl vedení EU nejpozději od roku 2015, kdy to vyhlásil Juncker, a zároveň touha Merkelové i Macrona. Jak jsme si přitom pověděli minule, PESCO je předposledním krokem: po založení PESCO stačí když ministři obrany (nebo premiéři) členských států na Evropské Radě odsouhlasí invokaci článku 42(2) Lisabonské Smlouvy a nebude cesty zpět.

Jakékoli takové snahy ovšem po dekády blokovali Britové – slovy britského Europoslance a mluvčího ohledně Obrany, Geoffrey Van Ordena, a slovy tiskového mluvčího Cameronovy vlády:

„To neúnavné postrkování k Euroarmádě musí skončit. Eurokraté vidí každou krizi jako příležitost dále prohloubit centralizující snahy EU. Naše pozice je křišťálově čistá: obrana je národní – nikoli Unijní – odpovědností.”

Oficiální materiál EU ohledně však PESCO potvrzuje, že o nic menšího než o nadnárodní Euroarmádu zcela mimo naši národní kontrolu tu nejde:

„Podstatné je, že národní zvyky v oblasti obrany jsou ještě pořád silné. Členské státy jen pomalu přijímají tezi, že se musí přenést přes model kde je obrana striktně záležitostí národní suverenity.

PESCO neukončí stávající fragmentovanou vojenskou spolupráci, ale přinese vyšší úroveň politických ambicí a postupný proces integrace který vytvoří kladný kruh ve vývoji a provozování budoucích Evropských obranných schopností.”

Jelikož Británie z Eu odchází, Juncker, Německo a Francie mají žně. Slovy Federicy Mogheriny:

Dnes máme politický prostor prosadit věci, které v minulých letech nebyly proveditelné.

Oficiální materiály EU ohledně „bezpečnostní spolupráce” PESCO tak obsahují i tuto klíčovou klauzuli:

„Nemůže být žádná Evropská obrana bez společného vnímání hrozeb. EU tedy musí jasněji definovat své strategické zájmy a prostředky k akci. Evropská Rada by měla dát silný mandát HR/VP navrhnout novou a širokou Unijní strategii zahraniční a bezpečnostní politiky.”

Všimněte si prosím – strategické „zájmy EU” coby samostatné, suverénní entity, nikoli „zájmy členských států” jako ČR. „Unijní zahraniční a bezpečnostní politiku” – nikoli „zahraniční a bezpečnostní politiku členských států” jako ČR. To všechno mluví samo za sebe.

Stejně jako byl projekt společné měny, Euro, již od počátku úmyslně zamýšlen tak, že nemůže uspět bez fiskální a daňové unie a tedy likvidaci suverenity členských států v oblasti financí a rozpočtů, i projekt společné obrany, PESCO, je úmyslně od počátku stavěn tak, že v jeho rámci musí být členským státům sebrána suverenita v zahraniční a bezpečnostní politice. A to je útok na samotný základ státu.

Jak totiž trefně konstatují pro-Unijní a pro-PESCO progresivci z redakce Foreign Policy:

Z historické perspektivy vyžaduje zrod národního obranného aparátu existenci nějakého kolektivu, který takovou obranu vyžaduje. Americká Kontinentální armáda vznikla předtím, než podpisem Deklarace Nezávislosti vznikly USA. Záhy po vyhlášení nezávislosti státu Izrael vytvořil premiér Ben Gurion izraelskou armádu a rozpustil ty milice, jež do ní nevstoupily…

Kolektivní obrana je historicky historicky spjata se suverenitou – je v ní zakořeněna a plodí jí.

Suverenita je přitom kvalita, na kterou EU vždy nějak aspirovala a o které v posledních letech cítí, že jí vyklouzává z prstů.”

Toto vyjádření příznivců Eurofederalizace je výstižné a vševysvětlující.

Ano, obrana území byl vždy prvotní znak jakéhokoli státu a nejvyšším posláním státu. Každý stát, který nedokázal ubránit své území, prostě přestal existovat.

Tím, že PESCO oficiálně aspiruje vyrvat členským státům z rukou bezpečnostní a zahraniční politiku a přenést ji na úroveň EU; tím, že je PESCO oficiálně odrazovým můstkem k Euroarmádě skrze Článek 42(2) LS; tím vším tu má vzniknout zcela nový stát.

Stát jménem „Evropská Unie” – kde bude Česká Republika jen ubohou, bezvýznamnou a bezmocnou provincií bez jakékoli možnosti ovlivnit to, co se v ní bude dít.

Oficiální dokumenty EU a PESCO o tom mluví jasně.

Jediná otázka tak zní: uděláme s tím něco teď, dokud nebude „graduálně” ukrojeno tolik pomyslných „koleček salámu”, že již bude pozdě a jak Eurobyrokraté rádi říkají, „nebude žádná alternativa”, nebo ztratíme i poslední zbytky suverenity a kontrolu nad svou vlastní obranou?

Tomáš Pajonk

Předseda Svobodných a zastupitel Zlínského kraje

Pozemky pro novou nemocnici ve Zlíně – proč jsem velmi těsně hlasoval PRO

Na 15. zasedání Zastupitelstva Zlínského kraje jsme rozhodovali o tom, zda nakoupit či nenakoupit pozemky pro novou nemocnici ve Zlíně – Malenovicích. Rozhodovalo se i o dalších záležitostech, které se týkají procesu přípravy tohoto investičního záměru. Rád bych ale v tuto chvíli popsal, co vše jsem zvažoval právě v případě svého rozhodnutí o nákupu pozemků. Hlasování doprovázelo také rozdělení bodu na 4 usnesení, kde před rozdělením bodů, jsme byli pro návrh en bloc, domluveni nehlasovat (resp. se zdržet), ve chvíli rozdělení, ale jen nákup pozemků měl už smysl jiný. Rád odpovím na jakékoli dotazy v komentářích.

Prosím také berte v potaz, že jsem nehlasoval o tom, jakým způsobem nám pan hejtman celou akci upekl (místy podivně, jemně řečeno) a nehlasoval jsem pro zrušení staré koncepce a fůzi nemocnic (tam jsem proti – co jednou spojeno bude, už nikdo nerozpojí a nemocnice v Hradišti, Vsetíně, Kroměříži, nesmí doplácet na nemocnici ve Zlíně.

  1. Je nová nemocnice v Malenovicích dobrý nápad? Spíše ano. Navzdory formě obhajoby tohoto plánu. Vycházel jsem z materiálů, schůzek, komunikace s lidmi z více stran, ze své účasti na jednáních dozorčích rad krajských nemocnic a zkušeností s aktéry těchto jednání. Nebudu lhát – v celkovém objemu informací, které vstupují do hry, jde nakonec do značné míry o pocit.
  2. Jak riskantní je pozemky nakoupit?
    Pozemky za danou cenu, v dané hospodářské konjunktuře, při úvěrovém rámci a úrokové sazbě, kterou Kraj má sjednanou, nejsou špatná investice. Při nerealizaci plánu nemocnice hrozí ztráta, ale ne nutně. Někteří vlastníci pozemků však prodávají s příslibem, že zde bude stát jen a pouze nemocnice. V případě, že z jakéhokoliv důvodu na odkoupených pozemcích nemocnice nevyroste, hrozí ztráta důvěry v případných dalších budoucích nákupech pozemků Krajem nebo složitý (až nereálný) zpětný odkup.
  3. Jak riskantní je pozemky nenakoupit?
    Poměrně ano. Ve chvíli, kdy už se o plánu ví, jeden šikovný spekulant ho může dobře zkomplikovat – z tohoto pohledu je “akčnost” hejtmana spíše ku prospěchu. Dostat se do pozice vydíraného je náročné finančně i časově.
  4. Jaká jsou další rizika?
    Mnohá. Hlavně v dalším vývoji celé akce. Komunikační “strategie” pana hejtmana může snadno vyústit ve ztrátu spojenců v zastupitelstvu a projekt se může zaseknout. Financování nové nemocnice je významný problém. Jak uplatnit odpočet DPH? Kdo bude novou nemocnici vlastnit? Kdo komu a jak vysoký bude platit nájem? … Všechna tato zásadní rizika je třeba důsledně ošetřit.

V souhrnu jsem byl především v důsledku úvah v bodech 2 a 3 pro mírné PRO. V této fázi „nehážu do projektu vidle“, přestože ve mně hejtmanův styl „výřečného podomního obchodníka“ vyvolává instinktivní chuť prásknout dveřmi. V žádném případě můj hlas PRO nákup pozemků, neznamená bianco šek pro hejtmana pokračovat tímto způsobem dále.

Tomáš Pajonk

Předseda Svobodných a zastupitel Zlínského kraje