Proslov k nové nemocnici – Zastupitelstvo Zlínského kraje

Na zastupitelstvu Zlínského kraje v pondělí 17.6. jsem měl možnost vystoupit k projektu nové nemocnice. Zde bych chtěl zveřejnit jak přepis projevu, tak také video:

 

K investičnímu záměru a obecně k návrhu B, který nám byl před půlrokem představen, máme jako Svobodní tyto tři hlavní výhrady. 

  1. Urbanisticko – poziční: Starý areál je blíže pacientům a vybudování moderní nemocnice v jeho místě má tyto výhody 
    1. Nevzroste vzdálenost do nejbližší nemocnice pro velkou část obyvatel Zlínského kraje. Nedojde k dalšímu odlivu služeb z částí kraje, které mají infrastrukturu a dostupnost celkově horší. Pro velkou část občanů Luhačovického Zálesí, Slavičína, Brumova, údolí Senice a dalších jednoznačně u varianty Malenovice vzroste vzdálenost a čas, ve kterém se dostanou do nejbližší nemocnice. Pro mnoho dalších občanů (Vsetínsko) vzroste vzdálenost k nejbližší nemocnici s terciární péčí. Toto je věc, která se přesunem zásadně změní k horšímu. Pro průměrného občana Zlínského kraje se vzdálí nejbližší nemocnice o 5,13 % dojezdových minut. 
    2. Nedojde k zastavění dalších tisíců metrů čtverečních úrodné půdy. 
    3. Pacienti nepřijdou o unikátní prostory „lesoparku“ nemocnice. 
    4. Urbanistické řešení Zlína z dob T. Bati, kdy na východě se žije a léčí, v centru se baví a na západě je průmysl, zůstane zachováno, nedojde k zásadním změnám v pohybu obyvatel a spoustě nyní naprosto neočekávaných dopadů (ceny nemovitostí, očekávání obyvatel, atd.) Je konzervativní volbou, když mohu neměnit – dispozice organicky vzniklé. 
    5. Námitka, že stavba / přestavba bude nepříjemná, toto nevyvažuje – cena toho, že stavba bude na horším místě 50 a více let, je v součtu pro všechny občany vyšší. 
    6. Námitka, že rekonstrukce nedokáže být moderní, nebo bude horší než monoblok logisticky, je dle mého lichá – žádné relevantní srovnání dodáno nebylo a jen málo se hledala například varianta, jak postavit „monoblok“ ve starém areálu, navíc polyblok není méně moderní. 
  2. Procesně rozhodovací: nebyla žádná férová soutěž variant a při výběru nejlepšího řešení jsme zcela přeskočili fázi “soutěže / výběru koncepcí”. Proč je konkurence dobrá? To je jasné všem. Je pravda, že dobré rozhodnutí může padnout i při špatném rozhodovacím procesu, variant naštěstí není mnoho, ale špatný rozhodovací proces teď je předzvěstí dalšího špatného vedení projektu, kde už jsou detaily, pečlivost a ochota vyslechnout i jiný názor zásadní a chyby stojí miliardy.  
    1. V úvodní prezentaci (která by se dala považovat za nějakou formu zatáhnutí zastupitelů do hry), byly chyby (např. že areál je v záplavovém území apod., že je problém s Gahurovým prospektem). Přesto tato prezentace, kterou zastupitelé nijak neschválili a ani nevzali na vědomí, rozhodla, že probíráme jen jednu variantu, co s krajským zdravotnictvím. Dokonce bylo argumentováno, že schválením nákupu pozemků jsme přeci dali souhlas! Nedali.  
    2. Zastupitelé nedostali žádné prostředky hledat a hájit varianty jiné. Hejtman si bez vědomí rady nechává vypracovávat studie. Vyrovnat informační nerovnováhu pro zastupitele měl oponentní posudek. Tam ale dvakrát hejtman de facto rozhodl, že do toho, jak ho zadá, nikdo mluvit nebude. Tím zastupitele bez zastoupení v Radě vyřadil ze hry. Naštěstí si posudky obstarali sami. 
    3. PR a marketingová šou v Okně do kraje, na minulých zastupitelstvech – poradci na objednávku (třeba pan Ševčík, který nám řekl, že příjmy kraje se nikdy nemůžou snížit, apod.) – to vše jsou signály, že férovou soutěž variant jedna strana nechce.
  3. Právní a finanční 
    1. Dát radě bianco šek na 8 mld. Kč a 10 % plánovaných víceprací bez dalšího vlivu zastupitelů na projekt? 
    2. Finanční riziko a souběh s obrovským navýšením výdajů do krajské dopravy. Toto bylo nyní z části vyřešeno. 
    3. Výše nájmu pro KTNB => nutný vysoký provozní zisk KTNB, který se dá zajistit pouze nízkými personálními náklady. 

 

Video celého projevu zde:

 

Tato investice je pro náš kraj naprosto klíčová a rozhodně o jeho hospodaření na generace dopředu. Nenechme se ukonejšit slovy hejtmana a raději pečlivě zvažme všechny varianty. 

 

Tomáš Pajonk 

Zastupitel Zlínského kraje, předseda Svobodných 

Svobodní jdou do ulic – nová nemocnice ve Zlíně

V posledních měsících rezonuje Zlínským krajem mimo plánovaného obřího zvýšení nákladů na dopravní obslužnost také kauza nové nemocnice ve Zlíně. I díky práci Svobodných v zastupitelstvu, kteří projekt dlouhodobě kritizují a volají po větší kontrole ve stylu rčení „dvakrát měř, jednou řež“, se zastupitelstvo dostává na křižovatku. A je pouze a jenom na lidech, jak zapůsobí na své volené zástupce.

Hejtman Čunek prosazuje projekt nové nemocnice s velkou vervou a své oponenty se snaží převálcovat svou suverenitou a domnělou odborností celého projektu. Při tom také účelově obchází zastupitelstvo, a to na hraně zákona. Pro komunikaci na venek používá veškeré možné a i nemožné kanály Zlínského kraje, které má k dispozici a stránku po stránce krmí voliče propagandou jediného správného řešení.

Svobodní, spolu se svými koaličními partnery – Soukromníky začali jako první aktivně bránit nezodpovědnému a haurskému jednání. Ve spolupráci s dalšími politickými stranami prosadili realizaci nezávislého oponentního posudku, jehož provedení ovšem bylo pouhou fraškou, kdy hejtman Čunek předložil pouze dvoustránkový elaborát dodaný místní univerzitou. To zastupitelstvu v čele se Svobodnými nestačilo a požadovali posudek, který by reálně odpovídat na otázky, které si zastupitelé ve spojitosti s projektem kladou. Protože hejtman již podruhé od účasti na tvorbě zadání oponentního posudku (za použití stejného podvodu) odstranil zástupce všech ostatních „nelidových“ stran, požádali jsme o odborné posouzení další odborníky. Na rozdíl od hejtmanových posudků odhalily závažné nedostatky investičního záměru.

Kvůli nepřehlednosti situace a protichůdnosti tvrzení z oficiálních a neoficiálních zdrojů musí Svobodní vyjít do ulic, kde zastupitelé Tomáš Pajonk a Helena Lasztoviczová spolu s krajským předsedou Svobodných Jiřím Procházkou, členem zdravotního výboru krajského zastupitelstva, osobně promluví s občany, které téma zajímá.

Více informací lze dohledat zde:

–          Výzva zastupitelů: http://zlinskykraj.svobodni.cz/2019/06/zastupitele-vyzyvaji-hejtmana-a-krajskou-radu-zastavte-pripravy-projektu-nove-nemocnice-v-malenovicich/

–          3 nezávislé odborné posudky v rozporu s těmi, které objednal hejtman Čunek: http://zlinskykraj.svobodni.cz/2019/06/expertni-stanoviska-potvrzuji-zamer-nove-nemocnice-v-malenovicich-ma-vazne-nedostatky/

Pokud vás situace zajímá, dojděte na náměstí Míru ve středu 12.6. Na místě budeme od 11 do 17 hodin a zodpovíme veškeré dotazy týkající se problematiky nemocnice osobně.

Tomáš Pajonk

Zastupitel Zlínského kraje, předseda Svobodných

Vrať dotace, Andreji!

V posledních dnech rezonuje českým mediálním prostorem zpráva o tom, že bude muset Česká republika vracet až 450 milionů korun na dotacích. Důvodem je střet zájmů premiéra Andreje Babiše, který v auditu potvrzuje Evropská komise. To vše v době, kdy se na Václavském náměstí schází desítky tisíc demonstrantů protestujících proti vládě hnutí ANO a požadujících demisi ministryně spravedlnosti, Marie Benešové.

 

Odvolání Babiše by jistě bylo pro naši republiku pozitivem, neřešilo by to ovšem příčinu problému. Ta tkví v dotačním systému České republiky i Evropské unie, kdy se rozdávají miliardy z kapes daňových poplatníků soukromým firmám na investice do rozvoje jejich businessu. Proč je to špatně? Dotace deformují českou ekonomiku a vytvářejí zbytečně korupční prostředí. Ničí konkurenci. Vznikají díky nim věci, po nichž není poptávka, a prostředky pak chybějí v peněženkách lidí, kteří by si za ně pořídili to, o co skutečně stojí.

 

Když ze svých daní dotujeme konkurenci

 

Perfektně to jde vidět na příkladu tiskaře Petra Fryče, kterého vyzpovídal Vítek Jedlička v rámci kampaně do Evropských voleb. Dotace z EU mají mnohdy fatální důsledky pro české podnikatele a to nejenom pro ty, co si neumějí nebo nechtějí o dotace zažádat, ale i pro ty, jejichž firma se prostě jenom nacházela ve špatném kraji.

 

Dotace nedávají smysl. Nejen jejich zneužívání a vzniklá korupce je totiž důvodem k jejich zrušení a ne vždy za nimi stojí zlá Evropská unie. Německá automobilka BMW dostala začátkem tohoto roku od státu více než půl miliardy korun na výstavbu testovacího centra na Sokolovsku. Tato dotace v podobě daňových prázdnin, příspěvkům na školení zaměstnanců a dalších pobídek přichází v době extrémně nízké nezaměstnanosti. Stát navíc podporuje firmu, která v roce 2017 dosáhla rekordních zisků a vyplácela akcionářům tučné dividendy. Tímto postupem stát nejen že bere peníze lidem a dává je bohaté korporaci, ale zároveň také odebírá pracovníky z již tak přetíženého trhu práce.

 

A co kdyby vám nakonec někdo řekl, že stát sebere 3,1 miliardy všem občanům České republiky a obratem je přidělí těm, kteří mají svůj vlastní dům? Přesně takto fungují kotlíkové dotace, další z nekonečné řady nesmyslných státních pobídek.

 

Zrušení dotací jako science fiction

 

Zrušení dotací je možné a vede k růstu. Ještě v roce 1984 se příjmy Novozélandských chovatelů skotu a jehněčího skládaly ze 40% z dotací. Dotace zvyšovaly cenu půdy, utlumovaly inovace, konzervovaly stav na trhu a způsobovaly nadprodukci. Farmáři dodávali maso i do oblastí, kde by jej místní obyvatelé dokázali vyprodukovat výrazně levněji a jednotlivé státy často sahaly ke clům, aby své producenty ochránili. Rok na to již dotace neexistovaly. Produkce jehněčího masa pro export se snížila o 6 milionů kusů. To byla čistá nadprodukce dotovaná z daní. V následujících letech výrazně vzrostla produktivita farmářů a cena půdy se ustálila na úrovni její výtěžnosti z hlediska produkce masa. Díky tomu se zvýšila také kvalita půdy, když se přestalo plýtvat vodou a ekonomicky nevýhodné pole se změnily zpět na lesy a louky. Do dnes je Nový Zéland jedinou vyspělou zemí, která přímo nedotuje zemědělce. I přes nutnost konkurovat dotovaným farmářům z ostatních zemí se tamnímu zemědělskému průmyslu podařilo v roce 2017 exportovat zboží v hodnotě 28 miliard dolarů .

 

Svobodní bojují proti dotacím do soukromého podnikání dlouhodobě a říkají to od svého vzniku. Neberme lidem peníze a nechme je sami rozhodnout o tom, za co je utratí. Kam vede přerozdělování a plánované hospodářství si u nás pamatujeme velice dobře. Neprotestujme proti dotacím Babišovi, protestujme proti dotacím jako celku, jinak se nám může stát, že Babiše obratem nahradí nějaký jiný Bureš a budeme na tom stejně, jako do teď.

Tomáš Pajonk

Předseda Svobodných, zastupitel Zlínského kraje

O 65 tisíc hlasů méně. Musíme si říct, jestli nám stojí za to pokračovat.

Před pěti lety je ve volbách do europarlamentu volilo téměř 80 tisíc lidí a získali jedno křeslo, v roce 2017 ve volbách do Parlamentu sice neuspěli, voličů ale měli jen o pár stovek méně. O víkendu Svobodní v koalici s Liberlandem a Radostným Českem s 15,5 tisíce hlasů zažili debakl. „Šanci, kterou jsme v roce 2014 dostali, jsme nevyužili a udělali jsme spoustu chyb. A za chyby se platí,“ hodnotí výsledek předseda strany Tomáš Pajonk.

Dříve byli Svobodní úspěšnější. V předchozích volbách do europarlamentu i do sněmovny vás volilo téměř 80 tisíc lidé. Teď jste dostali 15,5 tisíce hlasů. Jak to hodnotíte? Myslíte, že jste přišli o svoji voličskou základnu?
Tak to je zcela evidentní. Hodnotím to velice špatně, je to pro nás velká porážka. Není to samozřejmě dobře. To je evidentní. Příčiny bych teď vymýšlel a vařil z vody, kdybych řekl, že je všechny znám. Ale vedení mělo poměrně krátký čas na přípravu kampaně i samotnou realizaci. A v podstatě jsme nějakým způsobem zariskovali, udělali jsme to trošku kontroverzně a nevyšlo to.

Spojili jste se se spolkem Radostné Česko, jehož největší program obecně byl boj proti EET, a Liberlandem. Byla to podle vás dobrá volba? Nemyslíte, že pro část vašich dřívějších voličů to byl důvod, proč vás nevolili?
Myslím, že to mohlo být pro některé zmatené. A osobně si myslím, že jsme vlastně nebyli ani na jedné straně barikády. Nebyli jsme ani na straně tvrdě protievropské z národoveckého spektra, kde bylo třeba SPD nebo i ANO, které hrály hru Česko proti Bruselu. A současně jsme ani nehráli tu hru, že jsme proevropští a je třeba víc Evropy.

Zkoušeli jsme vysvětlit ekonomické náklady Evropské unie, to byl náš hlavní leitmotiv. To jsme netrefili, nálada ve společnosti je prostě jiná. A hlavně si myslím, že byl problém i s tím, že jsme změnili název kandidátky. Mysleli jsme, že to bude zajímavé, ale tak se o nás většina lidí ani nedozvěděla a tipnul bych si, že měli problém i tu stranu najít na volebním lístku (koalice kandidovala pod názvem Svobodní, Liberland a Radostné Česko – Odejdeme bez placení, pozn. red.).

Hrálo roli, že z vedení odešel Petr Mach, který byl výraznou postavou a tváří strany, kterou si voliči se Svobodnými spojovali?
Petr Mach vyhrál primárky, počítalo se s tím, že bude kandidovat do Evropského parlamentu a 15. 12. nám řekl, že kandidovat nebude. Takže od té doby jsme začali řešit, co s tím, a to už bylo v podstatě pozdě. Bylo to samozřejmě jeho rozhodnutí, ale vždy za to může vedení, to není výmluva na něj.

Myslím, že lidé v tvrdém jádru Svobodných, přestože věděli, že to bude špatné, do toho dali hodně energie a snažili se ty myšlenky do veřejného prostoru dostat. Lidi, kteří na té kampani pracovali, si zaslouží veškerý můj dík, a samozřejmě pozice, ve které byli, byla špatná. A zodpovědnost za to nese vedení.

Je na to asi brzo, ale co se bude se stranou dále dít s ohledem na výsledek?
Tak, jak to vidím nyní já, dělat si naděje, že se můžeme dostat do národních voleb, to je obrovská iluze. Na to teď nemáme lidi ani zdroje. Budeme se muset sejít jako Svobodní a říct si, jestli nám to stojí za to pokračovat dál a jestli členové chtějí hájit myšlenky svobody, jak jsme si je definovali, anebo ne.

Zcela otevřeně velká část lidí bude určitě uvažovat o tom, že jim něco naslibuje Václav Klaus, a půjdou zkusit štěstí třeba jinde. Ale ta libertariánská část Svobodných toto určitě nechce, akorát si teď vlastně uvědomila, že to bude běh na strašně dlouhou trať. Protože se potřebují získat osobnosti, potřebují se získat lidi. V podstatě musí vyrůst nová strana. My jsme tu šanci, kterou jsme v roce 2014 dostali, bohužel nevyužili a udělali jsme spoustu chyb a za chyby se platí.

Jaké chyby máte na mysli?
Spíše vnitřní chyby, že se Svobodní soustředili daleko více na vnitřní diskuse a boje, než aby oslovovali lidi venku. Ono je to dané i charakterem politiky, kterou chceme dělat. My nechceme prosadit více peněz zvířátkům. Kdybychom to chtěli, tak je to jasnější cíl. My chceme, aby toho stát dělal méně. A u toho se lidé více hádají, co by měla být ta první věc, kterou by neměl dělat. Zatímco v jiných stranách si řeknou, že chtějí řešit dvojí kvalitu potravin, udělají zákon. My neříkáme lidem, když nás zvolíte, tak dostanete všichni stokorunu na brýle, když to přeženu. Ale jak říkám, můžeme si za to sami.

 

 

Zdroj

Odpovědi k Eurovolbám 2019 pro Českomoravskou mysliveckou jednotu, z.s.

Jaký je Váš postoj k regulaci civilního držení palných zbraní, tzv. odzbrojovací směrnici a hrozícímu zákazu olověného střeliva?

Svobodní hlasovali proti jakémukoli omezení držení palných zbraní. Česká legislativa je podle nás v tomto směru dobrá. Občan má nárok na držení zbraně, pokud mu to jeho zdravotní stav dovoluje. Jsme také proti zákazu olova a podobným nesmyslům. Vnímáme, že proti držitelům zbraní se uplaťnuje klasická salámová metoda s cílem srovnat legislativu na úroveň některých západních sousedů a budeme proti tomu vystupovat.

Jak vnímáte současnou myslivost: její úkoly, výzvy, pozici hobby, ale zároveň odpovědné hospodaření se zvěří a neoddiskutovatelný přínos krajině?

Naše rodina má několik hektarů lesa, které jsou v honebním společenstvu. S myslivci máme přímý vztah. Vnímám ale, že pro velkou část populace jsou myslivci, takové spíše legrační postavy z příběhů a vyprávění a mimo jejich realitu. Výzvou pro myslivce je udržet povědomí o tom, proč jsou pro udržení krajiny, jejího hospodářského využití a i pro regulaci stavu zvěře důležití. Mnoho občanů bohužel vnímá myslivce jako lidi, které hlavně baví střílet po srnkách. To souvisí s obecným extrémně naivním přístupem lidí k ekologii, kde je dlouhodobě dětem vštepováno, člověk = zlo, zvířata = dobro. Tuto tezi je nutné rozbíjet, stavy zvěře regulovat musíme a myslivci v tomto dělají službu ostatním lidem a přijde mi, že systém honebních společenstev spíše funguje.

Souhlasíte s potřebou konstruktivní diskuze o životě vlka a dalších zvláště chráněných druhů vrcholových predátorů v české přírodě a se zavedením managementu těchto druhů?

Ač nám nějaký predátor strhl před lety 2 ovce, necítím se v tomto odborníkem. Člověk i vlk jsou součástí přírody. Není to tak, že vlk příroda je a člověk není. Žijeme v krajině, jejíž povrch jsme de-facto vytvořili, lhát si do kapsy, že v ČR je, nebo může být divoká příroda (mimo několika hektarů pralesa) je nesmysl. Management vzácných druhů tedy nutný je.

Podpořil byste návrh na zmenšení maximálních výměr lánů a úpravu podmínek zemědělských dotací tak, aby zemědělce motivovaly hospodařit šetrněji k přírodě, tj. zřizovat například biopásy umožňující život hmyzu a drobné zvěře?

Než další komplikovanou legislativu, bych chtěl dokončení komplexních pozemkových úprav ve všech obcích ČR, kde s podobnými prvky v krajině počítá a díky ní dochází k posílení vlastnických vztahů majitelů půdy ke svým pozemkům.

V ideálním světě bych byl pro neexistenci veškerých státních dotací do soukromého podnikání, včetně zemědělství. V méně ideálním světě, bych chtěl vidět reformu dotací do „příspěvku za péči o krajinu“, tzn. zemědělec by neměl být motivován k určité konkrétní produkci (řepka, mléko, pšenice), ale dostávat kompenzaci za péči o krajinu, půdu. Pak mohou působit tržní síly, zemědělci mohou plánovat dopředu podle svého rozumu a ne podle plánu ministerstva a lobbistů. Aktuální systém ale pomáhá velkým zemědělských gigantům, kteří si umí penězovody nastavit k sobě, vytvoří si umělý odbyt a ničí konkurenci.

Proč by Vás čeští myslivci měli volit?

Pokud chtějí někoho v Evropském parlamentu, ví že bohatství nevzniká z počtu vyhlášek, ale z píle a rozumu a kdo se nebude bát bojovat za větší volnost a méně regulací, jsou Svobodní a Radostné Česko dobrou volbou.

Zahájení kampaně

Tímto projevem na náměstí Republiky jsem zahajoval naší kampaň do Evropského parlamentu.

Shrnuji v něm, proč volit číslo 25 – Svobodné a Radostné Česko.

Svět nezachráníte – ale pomůžete lidem, kteří to myslí se svobodou tak vážně, že do toho dávají mnohem více než si sami mohou dovolit. Jde jim o věc až tak moc, že

Ti z Vás, co sledujete naši práci na místních úrovních – v kraji, v obcích a vidí, že ji děláme dobře – zvažte hlas pro nás – v Eurovolbách je Váš hlas daleko více vyjádřením podpory určitému směru a lidem, než reálný politický dopad na to co se v EU stane o tom totiž EP tolik ani nerozhoduje.

Ano, můžete se bát o hlas ztracený, ale právě v těchto volbách je možné volit s klidnou myslí srdcem a ne takticky.

Udělejte si radost a volte Svobodné!

U nás na východě: levice kritizuje pravici, že zbabrala grandiózní levicový projekt

Ing. Antonín Seďa, poslanec za ČSSD z Uherského Hradiště, se na svém webu kriticky vyjádřil k současnému vedení Zlínského kraje. Kritizuje jeho nekompetentnost, kterou považuje za důvod zrušení tendru na výběr autobusových dopravců v regionální veřejné dopravě.

V mnohém s panem poslancem souhlasíme. Na počátku velkého průšvihu byla velikášská představa radních za KDU-ČSL, zvláště radního pro oblast dopravy Pavla Botka, avšak za mohutné podpory hejtmana Čunka.

Podobně, jako je tomu v případě megalomanské vize výstavby nové nemocnice ve Zlíně-Malenovicích, i s velkou revolucí v dopravní obslužnosti Zlínského kraje se velmi spěchalo.

O věci jsme psali v článcích:

Odmítáme omezení prostředků na údržbu silnic, i když ho Botek zapírá

Krajská revoluce a hned 2x

Kraj se rozhodl peníze na novou nemocnici projezdit

A ve spěchu se nevyhnutelně dělají chyby. Veškerý kvalt toliko pro hovada dobrý jest. A důsledkem chyb jsou škody. Již několik měsíců věnovali pracovníci odboru dopravy zlínského krajského úřadu a také Koordinátora veřejné dopravy Zlínského kraje, s.r.o. (zřízené a vlastněné Zlínským krajem) na přípravu nových jízdních řádů a technického zabezpečení spuštění integrovaného dopravního systému. Termín prosinec 2019 byl skutečně šibeniční. A teď toto. Teď budou muset bleskurychle vše naházet do krabic a uložit do archívu, a okamžitě se vrhnout na řešení současné situace. Tedy na to, aby od prosince vůbec nějaké autobusy v kraji jezdily.

(Vsuvka: jaké zatím neodhalené chyby na nás vyskočí z investičního záměru výstavby nové zlínské nemocnice? Hejtman se zuby nehty brání tomu, aby se na investiční záměr poctivě podívaly nezávislé a nezaujaté oči… V šíleném kvaltu zadává (sám, tedy v rozporu s tím, co původně přislíbil zastupitelům) vypracování oponentního posudku, přičemž jeho zpracovatel na to může mít maximálně měsíc času.)

Ale teď k tomu zábavnému na kritice z pera pana poslance:

Současnou krajskou koalici nazývá „pravicovou“. Tu minulou, kterou byla ČSSD součástí, nenazývá „levicovou“, nýbrž jen „minulou“. Domnívám se ale, že ji levicí nazvat chtěl. Bylo by to i korektní, vzhledem k tomu, že byla složená z ČSSD, KSČM a SPOZ.

Nechci zde vést nějaké sáhodlouhé úvahy o tom, která strana je pravicová nebo levicová více nebo méně. Chci poukázat na jedno:

Ačkoliv po posledních krajských volbách došlo na první pohled k velké změně, k velkému posunu doprava, ve skutečnosti se nestalo skoro nic. Nedošlo k žádným významným změnám v agendách kraje, k žádné redukci přerozdělování, k žádné redukci ambice „řídit rozvoj kraje“. Proč? Protože kraje jsou prostě převážně jen přerozdělovací mašinérie. Jsou to levicové stroje.

Neznamená to, že by nebylo možné malý posun udělat. Šlo by to. Dám příklad: bylo by možné například dotace pro volnočasové aktivity mládeže (sport, zájmové kroužky,…) rozdělovat pomocí voucherů. Někdy o tom napíšu více. O tom, kam krajské peníze půjdou, by více rozhodovali sami lidé. Ne nějakými dotazníky, ale tím, co by si skutečně „koupili“. Poskytovateli služby by pak kraj podle zájmu lidí posílal peníze.

Současné vedení kraje je však absolutně paralyzované dvěma megalomanskými akcemi (nová nemocnice a nyní zaražený obří nárůst veřejné dopravy) a především buldozeřím stylem hejtmana, potažmo nejsilnějšího krajského koaličního hráče – KDU-ČSL.

Veškerou pravicovou sílu tak ostatní členové krajské koalice i pravicová opozice vyčerpává na snahu donutit hejtmana k tomu, aby nebyl zbrklý a jednal s péčí řádného hospodáře.

A můžeme říci, že v této snaze táhneme za jeden provaz i se stranami levicovými.

Pan poslanec lituje, že se megalomanskou vizi obřího nárůstu kilometrů (a stomilionových výdajů ročně), které po kraji najezdí autobusy a vlaky, nepodaří zrealizovat v původně stanoveném termínu. Nejspíše ano, pokud při svém odvolání proti rozhodnutí ÚOHS neuspěje,

NEPODAŘÍ SE PRAVICOVÉMU KRAJI ZREALIZOVAT TENTO LEVICOVÝ PROJEKT.

 

Špidlův sen se nenaplnil. Funguje to totiž opačně.

Je kampaň, což je období, kdy musím pracovat o víkendu, abych se přes týden mohl věnovat Svobodným. Na Facebooku jsme zveřejnili graf, ve kterém dáváme do kontrastu slova Vladimíra Špidly, kterak po vstupu do EU po pár letech doženeme platy západní Evropy.

Strhla se velká mela negativních komentářů, že jsme protizápadní, apod. Závidíme Němcům, rozdmýcháváme nenávist, apod. Hlavně ale padl argument, že Němci jsou tak bohatí díky produktivitě práce a vybaveností kapitálem, a to, že je ČR nedohnala, s EU nijak nesouvisí.

Souhlas s první částí tučně zvýrazněného textu. Ale nesouhlas s druhou. To, že jsme Německo nedohnali, s EU souvisí. Jak? Zkusím osvětlit na příkladu.

Víkendové navýšení bohatství

V pátek a sobotu jsem pracoval zrovna na části algoritmu, která potřebovala zrychlit a doplnit o novou podmínku. Po hodinách procházení kódu krok po kroku, počítání v hlavě, na papíře a užití diagnostických nástrojů (což je „vybavenost práce kapitálem“) jsem přišel na to, kde jsem udělal dříve chybu. Programování je o pokoře, ne, že ne. A výsledek stál za to. Kolega celou věc pustil na historických datech a zjistil, že v jedné naší instalaci touto prací ušetříme denně jednu směnu (čti jednoho řidiče). Po úpravě je to prostě rychlejší, najdeme lepší řešení a ve velkých číslech se zlepšení o pár procent pěkně nakumuluje.

Wow. Výsledkem dvou dnů mé práce je uspoření jednoho člověkodne každý den provozu v jiné firmě a možná v mnoha dalších. Aniž bych ošulil surovinu, zhoršil zákaznický servis, dotlačil někoho k nižší ceně. V provozu se prostě bude rozhodovat o malinký kousek lépe. Ušetříme i CO2 pro Grétu (cca 600 km další úspory), ale to je vedlejší.  Fér investice. Vybavenost práce kapitálem vzroste. Tato moje práce (a miliónů jiných) vede k vyššímu bohatství. A o tom to právě je.

Co je pro růst bohatství nezbytné?

Aby mohla růst produktivita práce následkem zvyšující se vybavenosti práce kapitálem, je nutné tento kapitál budovat. A na to potřebujeme peníze, čas a dobrá rozhodnutí. Potřebujete klid. Schopnost zariskovat a chuť.

S penězi si ještě do jisté míry můžeme poradit odložením spotřeby. Obdobně, jako si rodina může místo značkového oblečení oblékat do levnějšího, koupit si levnější auto, nechodit do nákupních středisek a do kina, mohou i firmy a podnikatelé spotřebu odložit a část peněz investovat do zvýšení budoucího příjmu.

Chceme-li ekonomicky dohnat západní Evropu, pak jedině investicemi do kapitálu, infrastruktury. Německo a některé západní státy už před dávnými lety za tímto účelem spotřebu odložily. ČSSR také, ale místo infrastruktury budovala socialismus a neefektivitu.

Prasosystém žere naději

Česká vláda svým složitým daňovým a byrokratickým prasosystémem neustále žere můj čas a klid. Například tím, že nemůžu každý měsíc platit programátorům fixní mzdu, protože to je podezřelé a furt se musí počítat dovolená, posílat jiná čísla na sociální pojištění, aby se to na konci roku stejně srovnalo. To, že u velké časti rozhodnutí nevím, jaký budou mít zákonný či daňový dopad, to vše mi bere část klidu a ukusuje čas diskusemi s účetní, právníky, apod.

Slovenská vláda nám zadržuje 10 % příjmu z licencí, aby nám je jednou za rok vyúčtovala. Krom zadržení peněz jde o další 1-3 člověkodny, co to někdo musí řešit.

A nyní již o Evropské unii: EU nám například zavedla GDPR, cookie-law a nově i směrnici o copyrightu. Ano, sežralo nám to jen pár dní práce. Ale jak jste viděli v příběhu výše, za pár dní se dá bohatství zvýšit.  Během času, prošustrovaném v GDPR, se nedá zvýšit nic.

Povinné obžérství

EU vytváří mnoho drahých regulací, které musí všichni občané dodržovat do jednoho stejně. Mnohdy jsou úplně zbytečné a jen omezující, jindy zvyšují standardy (EURO normy, REACH, hygienické a jiné směrnice). Ano, možná se tím standard zvýší. Možná i kvalita spotřeby. Ale vynuceně. Zároveň to však znamená zásadní omezení možnosti ušetřit a investovat do své budoucnosti.

Člověkodny, které ČR nutně potřebuje využít pro zvyšování vybavenosti práce kapitálem, tedy pro zvyšování produktivity práce, nemůžeme trávit potýkáním se s nesmysly z Bruselu ani z Prahy. Protože jinak nezrychlíme. Nezáleží na poměru Brusel:Praha. Každá ztracená chvíle přispívá k tomu, že se nám nedaří hospodářsky dohnat třeba právě Německo.  Situace nejcitelněji poškozuje nízkopříjmové skupiny, které se nemohou z nízkopříjmovosti vymanit. A dost možná i proto venkov „hejtuje“ EU více než Praha.

Toto jsou důvody, proč má zásadní smysl bojovat proti dalším plošným regulacím.

Svobodní vyzývají prezidenta, aby přestal zavírat oči před negativními ekonomickými důsledky členství v EU

Ve středu 1. května donesli Svobodní na Pražský hrad zvětšeninu účtenky za 15 let České republiky v EU. Předali také dopis pro prezidenta Miloše Zemana, ve kterém ho vyzývají, aby přestal zavírat oči před negativními ekonomickými důsledky členství v EU.

Dopis a také vystavenou účtenku za 15 let členství České republiky v EU předal předseda Svobodných Tomáš Pajonk do rukou prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka, který slíbil, že vše panu prezidentovi předá.

Celý text dopisu:

Vážený pane prezidente,
žádáme Vás, abyste jako hlava našeho státu nezavíral oči před negativními důsledky členství České republiky v Evropské unii.

Jako ekonom jistě víte, že náklady na naše členství nejsou jen ty miliardy, které posíláme do společného rozpočtu. Že spoustu peněz navíc doplácí celá česká ekonomika v důsledku evropských regulací. Spočítali jsme, že každého občana ČR stálo naše členství v EU 163 tisíc korun. Celkem jsme 1,7 bilionu v mínusu. Vyplývá to z odhadu samotné Evropské komise, která už v roce 2007 říkala, že se vše prodraží o 4 % HDP. Solární elektrárny, řepka zamořující českou krajinu kvůli biopalivům, která vůbec nejsou ekologická – tohle a řada dalších nesmyslů jsou zcela reálná ekonomická omezení, která dusí ekonomiku naší země.

Kapitolou samou pro sebe jsou tak vyzdvihované evropské dotace, které často končí v projektech větších či menších kmotrů a kamarádů politiků. Všichni do EU přispíváme, ale jen někdo čerpá. Svobodní a Radostné Česko postavili kandidátku do evropského parlamentu, která má potenciál najít partnery pro opravdovou změnu fungování EU. Pro Českou republiku prosazujeme zrušení povinnosti přijmout euro, navrácení práva veta členským zemím v klíčových otázkách integrace, zastavení centralizace imigrační a azylové politiky, změnu systému hlasování v evropském parlamentu a důsledné omezení byrokracie. V roce 2024 se máme stát čistým plátcem do pokladny EU. Pokud k požadované reformě nedojde, měli bychom odejít. Bez placení.

Žádáme vás, abyste se jednoznačně vyslovil proti výše popsaným euronesmyslům, které vadí všem rozumným občanům suverénní České republiky. Žádáme Vás o podporu těch sil, které si na reformy pouze nehrají.

Zvětšenou účtenku donesl na Pražský hrad průvod, který začal mítinkem na náměstí Republiky. „Před 15 lety optimisté slibovali, že do sedmi let dotáhneme Německo. Místo toho nás o 4 % HDP ročně brzdilo zavádění evropských regulací. Po započtení těchto nepřímých nákladů jsme za dobu našeho členství 1,7 bilionu korun v mínusu,“ zaznělo z úst lídra kandidátky do Evropského parlamentu Vítka Jedličky.

K lidem promluvili také další kandidáti koalice Svobodných a Radostného Česka Tomáš Pajonk, David Pokorný, Terézia Mlýnková Išková a Philip Prentis. Řečníci poukázali na fakt, že ačkoli se obvykle uvádí, že je Česká republika čistým příjemcem prostředků z EU, po započtení nepřímých nákladů na členství v Unii je tomu naopak. Promluvili proti veškerému omezování osobních i ekonomických svobod ze strany Unie. „Svobodní vždy usilovali o svobodu. Nezáleží na tom, jestli její omezování přichází z Bruselu nebo z Prahy. Do Evropského parlamentu kandidujeme s cílem sehnat partnery pro zásadní změnu fungování Unie,“ vyslovil se předseda Svobodných a dvojka kandidátky Tomáš Pajonk. „Jsme skeptičtí v otázce proveditelnosti těchto reforem. Pokud se to během příštích pěti nepodaří, budeme prosazovat přestup do Evropského sdružení volného obchodu,“ dodal.

Koalice Svobodných a Radostného Česka vstupuje do volební kampaně před květnovými eurovolbami s požadavkem návratu EU do stavu před Lisabonskou smlouvou. „Připravili jsme 5 základních bodů strukturální reformy. Pro jejich naplnění uděláme maximum. Zároveň ale jako jediná strana v Česku budeme chystat plán B,“ dodává Vít Jedlička. Volební program je zveřejněný a vysvětlený na webu www.odejdemebezplaceni.cz. Základním cílem je zeštíhlení EU na úroveň zóny volného obchodu, pohybu pracovních sil, kapitálu a osob. Hlavních 5 bodů obsahuje:

– zrušení povinnosti přijmout euro
– zastavení centralizace imigrační a azylové politiky
– zásadní snížení množství byrokracie
– vrácení členským zemím právo veta v klíčových otázkách integrace
– změnu hlasovacího řádu pléna europarlamentu

Odneseme prezidentovi účet za pobyt Česka v EU

V den 15. výročí vstupu ČR do EU donesou Svobodní prezidentovi Miloši Zemanovi účet za pobyt Česka v EU. Průvodem na Pražský hrad poukáží na to, že skutečné náklady na členství v Unii jsou vyšší, než se obvykle uvádí. „Prezidentovi republiky předáme účtenku na minus 1,7 bilionu Kč a dopis, který vysvětlí, jak jsme k číslům došli. Startujeme tím kampaň Přestaňte zavírat oči, se kterou oslovíme i další představitele českého státu,“ vysvětluje předseda Svobodných Tomáš Pajonk.

Průvod Prahou nesoucí název „Vyúčtování 15 let členství v EU“ začne ve středu 1. května ve 13 hodin na náměstí Republiky, kde budou mít Svobodní stánek. V rámci půlhodinového bloku projevů promluví lídr koaliční kandidátky a prezident Svobodné republiky Liberland Vít Jedlička, dvojka kandidátky a předseda Svobodných Tomáš Pajonk a další kandidáti do Evropského parlamentu. Průvod se poté pěšky, trasou přes Staroměstské náměstí, Mánesův most, Malostranské náměstí a Nerudovu ulici, přesune na Pražský hrad, kde bude symbolicky vystavena velkoformátová kopie účtenky shrnující finanční bilanci českého členství v Evropské unii. Pro lidi je připravena tisícovka účtenek v klasickém formátu. Zajištěno je také bílé víno v kelímcích se sloganem „Nalijeme vám čistého vína o EU.“

Hlavní myšlenkou celé akce je poukázání na fakt, že po započtení nepřímých nákladů spojených se zaváděním evropských regulací je ČR v mínusu zhruba 1,7 bilionu českých korun. To vychází na zhruba 163 tisíc Kč na každého občana ČR. „Z Unie prý dostáváme víc, než kolik přispíváme. Nám však přijde fér započítat také nepřímé náklady 4 % HDP způsobené evropskými regulacemi. Jen tyto nepřímé náklady převyšují příjmy z EU o více než bilion korun,” vysvětluje lídr Svobodných do eurovoleb Vít Jedlička. „Vycházíme z odhadu Evropské komise z roku 2007, že náklady na implementaci evropských regulací činí zhruba 4 % HDP. Obáváme se, že vzhledem k enormnímu objemu norem, které od té doby vznikly, může být tato zátěž pro ekonomiku ještě vyšší,“ komentuje původ použitých čísel Vít Jedlička.

„Zvětšeninu účtenky neseme k úřadu prezidenta republiky, tedy nejvyššího ústavního činitele této země, protože jsme přesvědčení, že je potřeba přestat zavírat před těmito čísly oči,“ vysvětlil motivaci průvodu předseda Svobodných Tomáš Pajonk. „Nejpozději v roce 2024 se máme stát čistými plátci do rozpočtu EU a naše finanční bilance v rámci EU se posune do čistého mínusu. Kandidujeme s programem na zásadní reformu EU. Pokud k reformě nedojde, Svobodní navrhují z EU přestoupit do Sdružení volného obchodu EFTA,“ doplňuje Pajonk.

Koalice Svobodných, Liberlandu a Radostného Česka vstupuje do volební kampaně před květnovými eurovolbami s požadavkem návratu EU do stavu před Lisabonskou smlouvou. „Připravili jsme 5 základních bodů strukturální reformy. Pro jejich naplnění uděláme maximum. Zároveň ale jako jediná strana v Česku budeme chystat plán B,“ dodává Vít Jedlička. Volební program je zveřejněný a vysvětlený na webu www.odejdemebezplaceni.cz. Základním cílem je zeštíhlení EU na úroveň zóny volného obchodu, pohybu pracovních sil, kapitálu a osob. Hlavních 5 bodů obsahuje:

• zrušení povinnosti přijmout euro
• zastavení centralizace imigrační a azylové politiky
• zásadní snížení množství byrokracie
• vrácení členským zemím právo veta v klíčových otázkách integrace
• změnu hlasovacího řádu pléna europarlamentu