Dobrovolnost koncesionářských poplatků ukončí tlak na veřejnoprávní média

Česká televize, jakožto veřejnoprávní médium, každoročně předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR výroční zprávy o svém hospodaření a činnosti za předešlý rok. Poslanci však poslední dokumenty za roky 2016 a 2017 neschválili. Naopak při prvním pokusu o projednávání jsme byli svědky trumfování se zástupců jednotlivých politických stran. Šlo o to, která z nich má více veřejných funkcí a měla by tak mít automaticky větší prostor ve vysílání České televize.

V této situaci je však důležité zmínit, že zákon o České televizi dává sněmovně, krom jiného, možnost odvolat radu ČT v případě, že poslanci neschválí dvakrát po sobě jednu z výročních zpráv. Členy rady volí sněmovna, rada pak následně vybírá generálního ředitele. Je tedy zcela zřejmé, že aktuální stav vzduchoprázdna vytváří na vedení ČT silný tlak. Těžko věřit výrokům současné politické elity, která nás přesvědčuje o tom, že by politici neměli jakkoli zasahovat do veřejnoprávních médií. Činí totiž naprostý opak.

Svobodní vidí hlavní problém v podobě úhrady činnosti veřejnoprávních médií z veřejných prostředků a v povinných koncesionářských poplatcích. Ty brání mediální pluralitě. Jsou též příčinou oligarchizace médií, a nikoli její zábranou. Proto Svobodní požadují jejich zrušení. Že by pak bez financí ze státní pokladny či zmiňovaných poplatků Česká televize nemohla fungovat? Samozřejmě, že mohla. Inspirací může být pro zákonodárce Česká tisková kancelář. Ta funguje na základě plateb zákazníků, kteří její služby využívají.

Česká televize by tudíž mohla fungovat díky dobrovolným koncesionářským poplatkům lidí, kteří by chtěli její služby využívat. Po zaplacení příslušné platby by se zájemci jen zpřístupnil zakódovaný signál. Dalším možným řešením k úplné dobrovolnosti by pak mohla být asignace poplatku. Na základě tohoto modelu by si každý z nás určil, jakým způsobem chce koncesionářský poplatek využít. Zda směrem k České televizi, nebo jiným, přesně definovaným kulturním způsobem ve veřejném zájmu. Díky těmto navrhovaným změnám by kvalitu veřejnoprávního vysílání posuzovali občané, a nikoli politici, a zabránilo by se tak možnosti nátlaku a možnému ovlivňování veřejnoprávních médií.

Hejtman Jiří Čunek zřejmě pohrdá krajským zastupitelstvem.

Na webu Zlínského kraje dnes hejtman oznámil, že posudek, který zadal Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, potvrdil správnost jeho rozhodnutí postavit novou nemocnici ve Zlíně – Malenovicích.

Celé vyjádření zde.

Tento výrok je natolik nadnesený, že ho téměř lze označit za lež. Posudek, o kterém hovoří, nelze v žádném případě považovat za objektivní.

Zde je zadání posudku od zastupitelstva. V lednu, na mimořádném zasedání, a podle nás v rozporu s jednacím řádem, bylo usnesení zbaveno druhé části o pracovní skupině (od slov „doporučuje dále“):

usneseni

 

 

Zde co Hejtman (přes radu to nešlo – zadal)

posudekZadání

Výsledkem je podle všeho (materiál členové výborů ani zastupitelé nemají) nějaké nic o 3 skutečných stranách textu.

Univerzita Tomáše Bati je značně svázána se Zlínským krajem všelikými partnerskými vztahy a má být kraji za co vděčná v minulosti, současnosti a o vděk kraje by jistě nerada přišla i v budoucnosti. Tím nezpochybňujeme odbornou úroveň univerzity.

Zadání posudku je zcela vágní a v žádném případě neobsahuje požadavek na analýzy manažerských procesů a výpočtů v takové míře, aby bylo možné vyslovit tak silný závěr, že hejtman a jeho tým učinili vše správně a nejlépe. Zadání posudku připomíná spíše objednávku na oslavnou lyrickou báseň. Tomu odpovídá i cena zakázky – pouhých 49 tisíc korun – a zároveň velmi krátká doba na zpracování posudku.

Objektivně nelze za 49 tisíc vypracovat posudek, který by dokázal prověřit všechny podstatné aspekty investice ve výši cca 8 miliard korun. Je velmi pravděpodobné, že se hejtman rozhodl jít cestou pohrdání demokraticky zvoleným zastupitelstvem, které mu uložilo svým usnesením nechat vypracovat nezávislý a regulérní oponentní posudek a místo toho nechal zpracovat toto.

Je až neuvěřitelné (pardon – uvěřitelné to je, už se toto volební období něco podobného stalo), jak dětinským způsobem se k věci postavil. Pokud se ještě dosud některým krajským zastupitelům nerozsvítily všechny červené kontrolky, pak je právě teď nejvyšší čas… Jednání, jehož jsme nyní svědky, zcela oprávněně budí mnohá podezření. Hlasovat v tuto chvíli pro investiční záměr může být nebezpečné nejen pro Zlínský kraj a jeho občany, ale i pro zastupitele samotné. V budoucnu nebude možné tvrdit, že vše se zdálo být při schvalování v pořádku.

Kraj se rozhodl peníze na novou nemocnici projezdit

Svobodní zahájili ve Zlínském kraji kampaň, kterou upozorňují na blížící se jednání krajského zastupitelstva, na kterém se bude jednat a zřejmě i rozhodovat o tom, zda kraj postaví novou zlínskou nemocnici „na zelené louce“.

Odhadovaná cena projektu je 8 miliard korun. Souběžně od roku 2020, však stoupnou výdaje kraje na veřejnou dopravu o 480 miliónů korun. To vše v situaci, kdy kraj předpokládá cca 3,5 mld vlastních příjmů.

Podle zastupitelů za Svobodné má plán vedení kraje jedno velké úskalí. „Zlínský kraj investice do Baťovy nemocnice nepochybně potřebuje, ale přijde nám, že potřebné finance se rozhodl doslova projezdit. Mluvím o zásadním navýšení výdajů na veřejnou vlakovou a autobusovou dopravu“ uvedl krajský zastupitel a předseda Svobodných Tomáš Pajonk. Podle něj zastupitelé nebudou hlasovat pouze o nemocnici, ale především o tom, zda se Zlínský kraj pustí do finančně velmi riskantní hry, která může snadno skončit nedostatkem financí na nutné investice na mnoho let, třeba i pro celou generaci. „Je třeba nejprve zrevidovat navýšení peněz do dopravy. Teprve poté má smysl zabývat se znovu nemocnicí,“ doplnil Pajonk.

Svou kampaň Svobodní zahájili pomocí provokativních billboardů s prasátkem., které připomíná zastupitelům povinnost chovat se jako řádný hospodář. „Každý dobrý hospodář ví, že nemůže čuníkovi servírovat obří hostinu za veškeré úspory, aniž by si byl jistý, že pak bude schopen ještě rok nakupovat brambory a šrot,“ vysvětlila motiv krajská zastupitelka za Svobodné Helena Lasztoviczová.

 

zdroj

Krajská revoluce a hned 2x

Zlínská krajská vláda chce prosadit dvě zásadní revoluce. Za 8 miliard korun novou nemocnici a za 480 miliónů navíc mandatorních výdajů revoluci v dopravě. Soudím, že v prostředí ochlazování ekonomiky, nejistoty příjmů kraje a rizik projektů, je to hazard a ne odpovědné hospodaření. Kraj by si měl vybrat když už jeden revoluční krok a pořádně a kvalitně ho provést.

Revoluce ve zdravotnictví

Účet = 8 miliard + ???.

Plán (odečteme-li PR): Omezíme lokální špitály a v centru kraje budeme mít jakou trochu-fakultní, ale bez státních peněz, novou efektivní nemocnici. Lidem řekneme, že se nic nikde neomezí, stát to bude jen méně a pak už to nějak dopadne.

Bude stát 6 miliard 7 miliard ,7,5 vlastně 8 miliard, a to nejsme ani ve fázi skutečného projektu. Kraj na ní dostane 2 miliardy od státu, vlastně 1 miliardu, zafinancuje si ji sám. KTBN mu dá 3 miliardy, teda 1 miliardu. Uvidíme až bude návrh na stole. Hejtman zatím pálí čísla trochu od pasu.

Nová nemocnice může být výborným nápadem. Hejtman prokázal odvahu vizionáře a buldočí dravost při jejím prosazování, která je a bude potřeba. Respekt.

Ale. Peníze jsou vždy až v první řadě. Nová nemocnice je balík naráz a dopady budou později a na jiné hlavy. Budovatelská vášeň zcela převládla.

Problémy:

  1. Kraj evidentně nejedná podle koncepci rozvoje zbytku nemocnic. Ty pak nyní tápou ve tmě, jak investičně, tak plána a celkovým očekáváním.
  2. Rozhodnutí o projektu NKTNB má obrovské dopady do zbytku nemocniční sítě, které nejsou otevřeně řečeny a řešeny. Centrum zdravotní péče v kraji se v celkovém součtu lidem vzdálí.
  3. Financování je ve fázi miliarda sem, miliarda tam, ale bagry – jo bagry, tak ty prosím hned!

K tomu tyto IMHO zbytečné / nevysvětlené kroky

  1. Odvolání paní Mergenthalové a spuštění „revoluce“ v Kroměřížské nemocnici.
  2. Potlačení odbojných sester v KTNB v rámci zlepšování hospodářského výsledku pro případný úvěr. Umocněný neprofesionálním výstupem místopředsedkyně představenstva na zastupitelstvu (a jinde), který z vyjednávaní udělal emoční záležitost.
  3. Zrušení pracovní skupiny, která měla zadat oponentní posudek – nově zadá vlastně rada, z oponentury je pak schvalovatura. Proč ten strach z kontroly a jiných očí? Proč strach schválit novou koncepci a postupovat popořádku? Pro budovatelské nadšení a svit v očích?

Řádný hospodář nemůže v této situaci hlasovat pro novou nemocnici, i když s tím nápadem nemá problém. Proto si zastupitelé schválili a požadovali po radě odborný posudek k návrhu, který dodnes nemají.

Revoluce ve veřejné dopravě

Účet za 5 miliard. Cca 500 miliónů po dobu deseti let.

Kraj bude mít o 38 % více naježděných vlako-kilometrů, zásadně navýší buso-kilometry a vysoutěží je nově za 32,50 vlastně za 36,- Kč.

Vlaky budou páteř dopravy, autobusy se přizpůsobí a budeme jezdit v taktu 30,60,90 minut. Jako ve Švýcarsku. Budeme mít IDS a na jeden lístek můžeme jet z Ostrožské Nové Vsi do Horní Bečvy (jsem moc zvědavý kolikrát který radní pojede z domova do Zlína Veřejnou dopravou?). Lidé utratí právě o 38 % více peněz za lístky, jak se jim ta doprava bude líbit.

Ale. Opět peníze. Prostě tu novou nemocnici projezdíme.

Vlaky dostanou navíc 300 miliónů. Autobusy nyní 160-180. Očekávejme nižší než totálně optimistické tržby (dalších 30 miliónů). Jak dopadne vyrovnání s ČSAD Vsetín nevíme a nájmy autobusových nádraží ještě nevíme. Suma sumárum. Celkem to bude navíc 500 miliónů z krajského rozpočtu.

Problémy (spíše ty praktické):

  1. Stihne se dodělat IDS? Má běžet od prosince 2019. Zatím není jasné nic moc co se týče cen, formy lístků, nejsou provozní testy. Jsou koupené servery.
  2. V autobusech je nyní výbuch v jízdních řádech. 60 let pomalého tvoření jsme nahradili jednou vlnou dotazníků s návratností kolem 30 %, poradou se starosty a jejky, místy to moc nefunguje a místy úplně vůbec.
  3. Autobusová nádraží na severovýchodě kraje a ve Zlíně (kde se má budovat přestupní terminál s vlaky) nebude vlastnit provozovatel autobusů => bude asi chtít kompenzaci od nových dopravců.
  4. Nejsou řidiči na navýšení spojů, noví dopravci.
  5. Je možné nárůst kilometrů později snížit. Jenže na zastupitelstvu tvrdili, že to prostě nejde, že se jinak rozpadne taktový systém. Druhá věc je, že dopravci mají nastaveny vytendrované ceny právě na tento vysoký objem. Snížíte-li je o 25 %, bude to pro ně velký problém.
  6. V rámci šetření a přípravě na ekonomický cyklus se na vládě uvažuje o snížení podpoře regionální dopravy.
  7. Pokud za rok jízdní řády zase změníme, protože nebudou peníze, pak celá akce bude jedna velká čuňárna, rozbití vazeb, které možná zase bude kraj za rok měnit. To je prostě nezodpovědné a lidí ve veřejné hromadné dopravě v celkovém důsledku leda ubude.

Celkem je to pak sum sumárum cca tohle.

Graf budoucích zásadních výdajů kraje

 

Co občané? Proč by jim to mělo vadit?

Zlínská nemocnice bude lepší, autobusem jezdit asi moc stejně nebudou, třeba jim vlak v sobotu doveze tetu. Jenže …

Kraj už teď bude muset škrtat v opravách cest (-50 miliónů už teď), -80 miliónů v investicích do krajského majetku (školy převážně). V roce 2020 se škrtne celá miliarda z „nových projektů“. Místo skutečných investic do infrastruktury (vodovody, cyklostezky, nové posílené úseky silnic) to prostě projezdíme a prostavíme do nemocnice. Budou se muset omezovat kofinancování do různých velkých projektů (a pokud si myslíte, že jsou všechny na nic, možná ano, ale tak se dnes bohužel infrastruktura financuje). Potlačí se programy, které rozvíjí venkov. Školství plánovalo velkou podporu řemesel, nevěřím, že ji budeme financovat ještě na další úvěr.

Kde se beztak škrtat nebude je PR. Toho bude potřeba naopak hodně. Hejtman ve vlaku a hejtman v nemocnici bude v každém Okně do kraje, ostatně jako teď. A určitě přitečou velké miliony do sportovních klubů – chléb a hry tam se šetřit nesmí. Šetřit se jako obvykle bude na infrastruktuře a věcech co jdou vidět až za několik let.

Co by udělal dobrý hospodář?

Potlačil by ego a vybral by si jen jednu velkou změnu. Tu by dobře připravil a udělal. Ano. Je to možná těžké rozhodnutí. Safra, nemůžeme přeci s veřejnými penězi hrát hru na hraně únosnosti a po nás potopa.

Mou prioritu by zcela jistě měla nemocnice. Veřejná doprava se musí řešit zrovna v našem kraji jinak než tupým a drahým navyšováním. Nemocnici zrekonstruovat, nebo klidně postavit novou, když to bude lepší musíme.

Bohužel pan Čunek si vybral vlaky a autobusy. Tam už jsou smlouvy na spadnutí a k podepsání (14.3.2019 smlouvy na drážní obslužnost rada kraje schválila). Škoda. Proč? Nechápu.

A co zastupitelé? Ještě pár týdnů mají možnost vymyslet co s tím.

Ale první bude třeba stopnout buldozer, který se teď s nikým párat nechce a vše co chce musí měť!

Rusko bude zavírat lidi, kteří v online prostoru nerespektují vládu. EU bojuje proti “fake news”

Když v Rusku budete publikovat názor, který kritizuje vedení státu, tak Vás zavřou a dají pokutu.

V EU musí poskytovatel online prostoru obsah, který se úřadu nelíbí, odstranit. Možná dostane i tu pokutu. A Vás nutí z daní platit šíření názoru Vašich oponentů. Jistě, to není to stejné.

V jednom systému jde o manifestaci nepokryté hrubé síly. My máme obušek, ty mlč! Proč? Protože máme obušek.

V druhém systému jde více o vymývání mozků než hrubou sílu.  Systém má pravdu. Ty občane k ní musíš skrz dotační motivaci dojít a když ne, tak tvá škoda. My ti postupně za tvé peníze vysvětlíme, kde děláš “chybu”, vychováme tvé děti k obrazu svému. Laskavý, málem mateřský systém, který chrání dobro. Oni přeci ví co je pro tebe nejlepší.

Oba přístupy k potlačení svobody slova a myšlení jsou odporné. A pokud si mám vybírat mezi dvěma zly, nedokážu jednoznačně říci, které z nich je horší.

Ten plánovaný/ realizovaný Evropskou unií si hraje na dobro, ale zase jen tak někoho nezavře.

Ruský je poněkud tvrdší, ale alespoň si nikdo na nic nehraje.

Ideálně abych vybírat nemusel. Můžeme žít v zemi, která si nenechá svobodu slova vzít a boj proti lžím vyhraje jinak, než centrálně posvěcenou pravdou od úřadu.

Více si o tom můžete přečíst zde.

Fridays for future: Teď je ten nejvyšší čas panikařit…opravdu?

Je snadné se těm 2 lidem vysmát a to bych opravdu nerad.

Proč bych panikařil já? Co vyčíst naší generaci?

To, že udělala z těchto 2 lidí hrdiny, protože politický / ideologický boj.

To, že prohlášení o tom, že “někdo to má pro nás opravit a hned!!!” má vyšší cenu pro média, než smysluplná činnost tisíců lidí, kteří skutečně něco řeší a opravují.

Kdo tu skutečně něco opravuje?

Inženýři, vývojáři, ekonomové, vědci, podnikatelé, pracující kdokoli. Denně jdou do práce, díky jejich spolupráci se zlepšují technologie – dovedli po generace svět k největšímu blahobytu, který kdy znal.

Mediálně nezajímavá slečna, která místo stávky půjde do do Starbucks podávat lidem kávu, pomáhá světu více než “Lála”. Díky ní a dělbě práce bohatneme.

Za to jim “Lála” (médii vytvořená realita, je mi jí možná líto, ale její volba) řekne, že vše je ztraceno a máme jít klečet na hrách. Veřejnoprávní média dají studentům prostor, který nikdo z výše zmíněných nikdy nedostane a nedostane ho ani důchodová komise, či problémy, které budou mít reálné dopady a hned.

A kdo za to může?

Naše poptávka po strachu, po zlu a po emocích, kterou média saturují.

Já si tento strach z budoucnosti ale nenechám vnutit. Dnes, zítra a dále budu s kolegy v práci pracovat na tom, aby doprava nákladu a lidí byla efektivnější, aby auta najezdila méně kilometrů, aby náklady a tím i CO2 byly nižší a zákazníci spokojenější.

Tohle mi “Lála” nevezme a ani Vám, pokud se nenecháte. Třeba “Lála” někdy bude mít prostor a chuť jít do hloubky, zjistit, kde se v lidské společnosti tvoří bohatství a hodnoty a kde ne. Já jsem také používal slova “Buď připraven!”, budu připraven jí ten svůj pohled dát. Přeci jen “Lála” není na světě sama a není jediná, kdo za něj nese odpovědnost a třeba má ve svém mládí ještě prostor hledat více než tu první pravdu, na kterou narazila.

Report: Beseda se členy v Jindřichově Hradci

Dne 11.2. 2019 proběhla beseda předsedy Svobodných v Jindřichově Hradci, a to za účasti tamních členů pobočky Svobodných. I přes menší účast jsou tyto besedy důležité z hlediska spojování jednotlivých buňek, které pro Svobodné pracují v komunální a krajské politice. Interní komunikace je záležitostí dlouhodobě opomíjenou a je potřeba tento proces nastavit lépe. Součástí zlepšení komunikace od vedení k řadovým členům jsou také besedy prováděné ve městech po celé České republice.

V rámci besedy došlo ke srovnání úspěšných a také méně úspěšných států, včetně jejich hospodářské politiky. Státy, které výrazně deregulovaly a nechaly své občany svobodně podnikat, obchodovat a také cestovat, jsou na tom v historickém srovnání lépe než ty, které naopak utahují šrouby a razí direktivní politiku tvrdých regulací. Úspěšná cesta Nového Zélandu, Švédska, nebo i Botswany může být inspirací i pro Českou republiku. Naopak je potřeba se vyvarovat chyb, které učinila Zimbwabwe a které stále ještě do dnes činí Řecko a Venezuela.

Z besedy vznikl také záznam.

Fotografie:

Představení na začátku besedy

Do sálu restaurace dorazilo zhruba 10 členů  Svobodných z tamní pobočky

Klíčové pilíře úspěšného řízení státu

 

Všem zúčastněným děkuji za jejich čas a doufám, že se co nejdříve opět uvidíme.

Tomáš Pajonk

předseda Svobodných, zastupitel Zlínského kraje

Odmítáme omezení prostředků na údržbu silnic, i když ho Botek zapírá

Dominantním tématem minulého zasedání zlínského krajského zastupitelstva bylo navýšení budoucích výdajů kraje na vlakovou dopravu. Zastupitelstvo vzalo tento záměr krajské rady na vědomí. Rada tedy může v rámci diskutovaných mezí začít s výběrem dopravců. Mezi doprovodnými informačními materiály byl i návrh, jakým způsobem chce rada ušetřit, aby měla na vlaky. Již tehdy jsme vyjádřili nesouhlas, avšak konkrétně o dopadu navýšení výdajů na dopravu se v tu chvíli řádně nejednalo.

K tomu došlo až na dnešním, 18. zasedání zastupitelstva. Schvalovalo se právě to, na čem se bude v budoucnu šetřit. Ostře jsme se vyhradili vůči tomu, aby byl v budoucnu krácen rozpočet Odboru dopravy Krajského úřadu, protože vzhledem ke struktuře rozpočtu oboru to nevyhnutelně znamená krácení plateb pro Ředitelství silnic Zlínského kraje, a to zase nemůže znamenat nic jiného než méně peněz na údržbu silnic. A jde o 50 miliónů korun ročně, což není zanedbatelná částka. Obdobně hodlá Kraj omezit investice do oprav a údržby svého majetku (např. budovy středních škol), a to o 80 miliónů ročně.

Navrhli jsme odročení tohoto bodu. S tím, že požadujeme, aby se o tom, kde šetřit a kde ne, řádně diskutovalo. Neustále nám totiž narůstají mnohé výdaje, o kterých jsme přesvědčeni, že pro občany Kraje jsou mnohem méně přínosné, jako například výdaje do propagace kraje, sebechvalných médií typu Okno do kraje, apod.

O našem usnesení nakonec Zastupitelstvo vůbec nehlasovalo a považujeme to za porušení jednacího řádu Zastupitelstva.

Při vyslovení naší připomínky, že nutně musí dojít ke krácení výdajů na údržbu silnic, radní pro dopravu Botek velmi teatrálně kroutil hlavou, načež si vyžádal slovo. Očekávali jsme, že nám oznámí, že se mýlíme, že na údržbu krajských silnic nebudou výdaje zkráceny. On však místo toho pronesl jen, že to není pravda, a že … … … (hop do jiné úrovně logiky) … … … naše krajské silnice se zlepšují a že relativně v porovnání s jinými kraji dáváme do cest docela dost.

Pronesl tedy, že nemáme pravdu, aniž by prokázal opak. A při pečlivém pohledu na rozpočet Odboru dopravy je naprosto zřejmé, že se nemýlíme.

zdroj

Dvě chuťovky k novému špitálu ve Zlíně

1. Dnes jsme se od hejtmana Čunka dozvěděli bezva věc. Že totiž veškeré peníze, které nyní Rada utratí za práce, které si objednala od dodavatelů podlimitními smlouvami, že všechny tyto prostředky vlastně ušetříme v realizační fázi projektu.

Potíž této argumentace je ta, že investiční záměr dosud nebyl schválen Zastupitelstvem a stále je tedy hypoteticky možné, že žádná realizační fáze nikdy nebude. Tím pádem možná Čunek nijak nešetří. Prostě, utrácí.

2. Čunek také reagoval na postřeh, že by se nově navrhovaná budova vlezla do starého areálu krajské nemocnice. Vzal tedy její půdorys a ukázal, že pakliže by tato budova měla být v současném areálu, zasáhlo by to tu jeho část, která je památkově chráněná.

To je velmi roztomilé, avšak naprosto mimo mísu. Pokud by dostal projektant zadání navrhnout monoblok, který by bylo možné umístit do stávajícího areálu, aniž by zasáhl do památkově chráněné části, zcela jistě by to dokázal. Pravda, půdorys takového monobloku by byl odlišný.

Oba dva příklady argumentace jsou typickým důkazem toho, že celý proces přípravy investičního záměru nové nemocnice, a i navržený investiční záměr, nutně potřebují oponentský pohled. Takový, který jsme již prosadili. Ukazuje se totiž, že prosazovatelé vize nového špitálu jsou schopní logiku bez uzardění křivit ad absurdum. Pokud podobně přistoupí i k otázce financování, můžeme se dočkat nemilých překvapení.

zdroj