K čemu vedou zákazy "ideologií"

V Rusku úřady zakazují jógu, napsal The Independent. Prý to připomíná nebezpečný náboženský kult. Je to celkem směšné, ale mnozí by od Ruska ani nečekali nic jiného. Poučení z toho plyne ale i pro nás.

Dát byrokratům, úřadům a pak policii k dispozici obušek, se jen málokdy vyplatí. Je přirozené, že mám-li sto možností jak “řešit bezpečnost”, tak si obecně lidé (úředníci, policisté) vyberou tu jednodušší. Tak místo toho, aby úřady řešili mafii, korupci a majetkovou trestnou činnost, tak budou řešit takové pitomosti jako “nebezpečné jogíny”. Rozkrývat buňky radikálních islámistů, to může být o hubu, ale takový extrémní jogín, to je panečku hezká čárka ve statistice boje proti náboženskému extremismu.

Tohle může být taková vlaštovka, co by se stalo, kdyby u nás došlo k “byrokratickému” zákazu Islámu. Byrokrati by napsali tuny směrnic, zakázali by Šeherezádu a pohádky tisíce a jedné noci, definovalo by se co je a co není projevem Islámu, docházelo by k soudním sporům. Nejspíše by se zbořil minaret v Lednici, případně by se o tom začaly vést sáhodlouhé diskuze. Občan, který by někoho žertovně pozdravil “Alláhu, dej vláhu”, by dostal čárku a za 5 čárek by musel jít na úřad pro Islámské záležitosti pro psychologický test a dát si kus vepřového. A nakonec to ani islámisty nezastaví, neboť si najdou mezeru v zákoně.

Agresivnímu a nenávistným islámským projevům se musíme postavit. Stejně tak se musíme postavit všem hnutím, které hlásají nenávist a neúctu k životu a majetku spoluobčanů. Zcela “nesluníčkově”. Hlasatelé nenávisti, chtějící své právo “šária”, kamenování bezvěrců, či omezení svobody žen nosit si co chtějí, včetně těch, kteří to dělají nenápadně a skrytě jsou nebezpečím. Nedělejme si iluze, buďme připraveni se bránit.

Suďme však jednotlivce. Ne skupiny.

I tak má naše země a její občané má plné právo

podezřelé lidi sem nepustit
případně je kdykoliv vyhostit
v případě, že se jedná o naše občany je za nabádání k násilí a teroru potrestat (nezapomínejme, že i příprava trestného činu je trestným činem)

Cesta k uplatňování principů kolektivní viny je šikmá plocha, ze které není cesty zpět.