Petr Hampl přestřelil – vyměnit NATO za Rusko nám nepomůže

S velkou kontroverzí a mnoha reakcemi se setkal tento rozhovor se sociologem Petrem Hamplem – Velvyslanec USA se chová jako říšský protektor. Vystupme z NATO, možná se i spojme s Ruskem. Máme tu lidi, kterým se říkalo kolaboranti

Pro nás, zastánce svobody, jednotlivce nastaly podivné časy. Před 25 lety bylo zřejmé, který stát se ve větší míře snaží nechat lidem svobodu a který jim ji naopak bere. USA vs SSSR byla jasná volba. Situace v komedii Pelíšky to zcela jasně vystihuje. Ze dvou stejných, ale naprosto stejných, krabiček od zápalek si Bolek Polívka vybral tu Americkou. Jistěže. Nyní to mnohým tak zcela jasné není.

Pro Putinův režim není svoboda občanů prioritou. To je špatně. Lidem se tam ale daří lépe než před léty za Jeltzina. Opravdu je za to chceme odsoudit? V USA je občanských svobod nesrovnatelně více. Bohužel pro nás i pro obyčejné Američany vojensko – průmyslový komplex stále posiluje svůj vliv. Varoval před ním už v 50. letech vítězný generál a prezident spojených států Dwight Eisenhower. Voják (sic!) kritizoval vojenský vliv. Dokonce to dopadlo až tak, že před léty analytik studené války George Kennan napsal: “Kdyby se zítra rozložil Sovětský svaz, americký vojensko – průmyslový komplex by musel přežít nezměněn do té doby, než bude vynalezen nějaký jiný nepřítel.”

Já s politikou hledání nepřátel zásadně nesouhlasím.

Jsem jednoznačně pro účast ČR v NATO, musíme však důsledně trvat na obranném charakteru naší aliance.

Vládní program bílé rasy. Babiš, Vietnamci a Šabatová

Ministr financí ve sněmovně řekl, že Vietnamci neplatí daně. Fuj. Zahájilo ANO boj za bílou, čistou a platící rasu?

Paní ombudsmanka Šabatová se pokouší páchat dobro pomocí agentů provokatérů. Najmula agenty, kteří volali prodejcům realit. Nechali se identifikovat jako romové. Makléři pak nechtěli provokatéry pozvat na prohlídku. Fuj provokatérům. Odmítnutí agenti provokatéři nyní žádají odškodné, za způsobenou psychickou újmu. (znáte zkratku WTF?)

Na jedné straně stát rasismus záměrně vytváří, na druhé straně se snaží rasismus potlačovat. A k tomu blbě. Reakce budou zcela opačná. Romy nikdo nepolituje, naopak.  2 : 0 pro xenofobii. 🙁

Pro mnohé politiky je základem úspěchu rozeštvávat lidi proti sobě. Zaměstnance proti živnostníkům (odboráři). České proti vietnamským prodejcům. Prodejce realit proti Romům.

Přitom si myslím, že nejsme rasisti. Právě vztah s vietnamskou menšinou, která si žije svými životy, bez větších problémů ukazuje, že Češi nejsou xenofobní národ. Jen prostě chtějí, aby jejich sousedé respektovali majetek a místní zvyklosti.

Když nám pane Babiši a paní Šabatová přestanete kecat do životů, nenávistný a nepřirozený rasismus vymizí. Nejsme totiž pitomci.

Místopředsedkyně ČSSD Lenka Teska Arnoštová se ptá na naše zdraví – rád ji odpovím

V projevu nové místopředsedkyně ČSSD Lenky Tesky Arnoštové zazněly zajímavé otázky. Delegáti ČSSD na sněmu paní Lence neodpověděli, tak já to zkusím.

Copak je možné rozdělovat nemocné na bohaté a chudé?

Je. A bude to ku prospěchu těch chudých. I dnes mají někteří lepší péči než jiní. Jen je to za úplatky / službičky / kamarádství. Kauzy s hladovými důchodci ponechanými napospas nemocničnímu personálu se pravidelně opakují.

Copak je možné privatizovat fakultní nemocnice?

Ty dnes ovládají politiky dosazení manažeři. Nesnaží se vytvořit skutečný zisk. Ale zisk politický. Vlády oranžových krajů do nemocnic sypou peníze daňových poplatníků horem spodem. Manažeři nemocnic jsou dosazováni politicky, případně “odborníky”.

Copak je možné kšeftovat se zdravím? 

Ano je. Lidé běžně kšeftují se svým zdravím a utrácejí hodiny a hodiny času do jeho zlepšení. Zdraví máme jen jedno. Samozřejmě, že se snažíme i za cenu finančních obětí být zdravější. 

Copak je spravedlivé, abychom všichni ztratili rovný přístup ke zdravotní péči?

To opravdu spravedlivé není. Doufám, že ČSSD nijak neomezí přístup občanů ke zdravotní péči, třeba tak, že jim zakáže zaplatit si nadstandardní služby. Nebo snad právo na rovný přístup ke vzdělání zakáže poslat děti na soukromé hodiny angličtiny? A právo na rovný přístup k potravinám znamená, že budeme mít všichni rohlíky jen od PENAMu?

Copak vůbec zdraví může být předmětem obchodu? 

Musí! Jeli jste někdy vlakem od RegioJetu? Poznali jste rozdíl mezi ním a Českými drahami? Všimli jste si, jak se České dráhy od té doby snaží RegioJet dohnat? Nechcete takovou soutěž v péči o Vaše zdraví? Já chci a moc. Chci si v nemocnici promluvit s profesionálem, který se ke mně chová jako k zákazníkovi. 

Cítím z Vás, že to nechcete a já to také nechci. Dodá na závěr paní, která chce chránit voliče ČSSD.

Já chci. Chci, aby, když přijdu k lékaři, bylo jasné, kdo platí.

——-


A pro ty z Vás, kteří mi teď řeknou, že si soukromé zdravotnictví nedokáži vůbec představit a že to vidím příliš růžově, tak nevidím. Zdravotnictví je komplexní složité, místy velmi drahé. Právě proto nemá být pod rukou úředníků s tabulkovými platy, ale těch nejlepších lidí co máme. Právě proto o něm nemá co pár měsíců rozhodovat jiný ministr. Právě proto potřebujeme seriózní podnikatele ve zdravotnictví. A dobré a rychlé soudy, bych dodal, bez těch to nepůjde nikdy.

Zažil jsem relativně otřesné soukromé zdravotnictví. Jindra, můj nejstarší ogar, onemocněl na rodinné dovolené. Kašlal a měl velké horečky. Žel bohu jsem tam byl za turistu a tím pádem mě poslali do nejdražší nemocnice. Tam jsem zaplatil za naprosto rutinní vyšetření a bežná antibiotika zhruba 400 amerických dolarů. Dlouhá čekací doba. Systém “maňána”. Přežvykující, ale usměvavá recepční, která když viděla jak bělám, když vidím kolik chce peněz, za 5 minutovou doktorskou práci, se jen smála o to víc. Ano, v tu chvíli jsem zažil, tu špatnou část soukromého zdravotnictví.

A už bych do té nemocnice nikdy nešel. Protože tuším, že mě nabrali na hůl. Aspoň jsem to věděl. V české nemocnici? No, třeba by byli nepříjemní, ale když člověk nevidí cifru, kterou si za to účtují, tak to nějak přejde. Trochu si možná zanadává.

Ale nemocnice si účtují a hodně. A místo zákazníka, to platí daňový poplatník. Erár. A tak to prostě nemůže fungovat dobře.

Méně státu, více lékařům!

Kam kráčí Česká televize? Samý agent! Udělala ČSSD chybu? BUNKR!

Drobné postřehy z pátku a víkendu

Kam kráčí Česká televize?

Debata o poplatcích “veřejnoprávním médiím” stále pokračuje. Svým relativně zmateným stanoviskem mě překvapili Piráti (zachovat veřejnoprávní média je důležité, ale poplatky jsou špatné), čekal jsem trochu rebelství. Nepřekvapil Pavel Šafr a jeho Svobodné fórum (je to nutné, aby plebs neměl jen komerční kulturu). Tak trochu překvapila ODS, která je pro zachování poplatků a státní televize. Protože občan potřebuje “být chráněn” před oligarchou. Věřit, že “Česká” řízená politicky jmenovanými lidmi nebude politická, mi přijde naivní.

Můj názor je jasný – zrušit poplatky. Českou televizi prodat / odstátnit.  Nejlépe hned. Televizní daň je nemorální. ČT a ČRo vyberou od občanů a firem ročně deset miliard korun. Hasičský záchranný sbor dostane od státu miliard sedm. Tak jen ať občané víte, kde jsou ty priority. Dobrou poznámkou je, že by bylo dobré, aby existoval způsob jak plošně informovat populaci i v odlehlých oblastech, kam třeba komerční média signál dávat nebudou. To by mohl zabezpečit státní rozhlas s jednou frekvencí, pouštět do éteru klasickou hudbu a v případě nouze tam opakovat životně důležité informace. Místo 10 miliard by to stálo 250 miliónů korun (odhad na základě rozpočtu ČRo).

Všude samý agent!

Europoslanec Pavel Svoboda označil lidi, kteří mají pocit, že Evropské byrokracie je mnoho, za agenty Kremlu.

svoboda2No a na to lze odpovědět jen obrázkem.10353627_1427755267465987_4783015488923020955_n

Podle něj je v EU byrokracie malá oproti členským zemím. Evropských úředníků je totiž “jen” 170 000, národních jsou milióny. I proto jsem pro svobodné školství. To, že pan Svoboda vystudoval základní školu, není žádnou zárukou toho, že bude umět v pravé chvíli použít operaci sčítání.

Neudělala ČSSD jednu velkou a skrytou chybu?

11067605_441077722715493_3406523150788602303_n

Demokracie je pro mnohé ultimátním argumentem. Jenže co když chceme, aby nám to vyšlo jak chceme? Zavedeme kvóty. A 40% kvóty pro “opačné pohlaví” na kandidátkách má nyní ČSSD ve stanovách.

1) Tímto jim navrhuji, aby rovnou provedli změnu zkratky na ČSS – Česká sociální strana. Vnitrostranickou demokracii právě spláchli do toalety. Moc sociální, když si důsledně rozebereme, co slibují, také nejsou. Takže možná ČS – Česká strana by také šlo. Problémem může být, že ČSSD je velmi pro eurounijní, takže česká by mohlo vadit. Takže prostě Strana. To zní dobře. A mohlo by jim přinést nových členů z řad KSČM. Ti jsou přeci zvyklí poslouchat Stranu.

2) Jakou ale možná udělali chybu? ČSSD je strana, kterou prý volí více žen než mužů. Paradoxně ženy nijak ženy na kandidátkách nepreferují, spíše naopak. Takže tím, že bude na kandidátce zcela nedemokraticky tolik žen, možná velkou voličskou skupinu ČSSD spíše odradí. Uvidíme.

Myslím, že většina žen pro kvóty není, což hezky vyjádřila Tereza Sladkovská, pražská místopředsedkyně Svobodných.

TerkaSladkovská

 

V každém případě, mužským kandidátům ČSSD posílám kraťoulinké video. 🙂

Svět jde pořád dopředu, ale …. BUNKR v lese!

Je pořád bomba věc. Bez ohledu na všechny iSrandy a Minecrafty. Pravda, je to bunkr na ochranu proti zombíkům. Indiáni se už tolik nevyskytují …

BunkryVLese

Prostě Vás vyvlastníme! – říká Dan Ťok

Tohohle billboardu jsem si minulý rok kolem cest nějak nevšiml. A že podobných bylo všude plno.

http://byznys.ihned.cz/c1-63673630-nejdriv-stavet-pak-jedna…

“Za socialismu se nikdo nikoho na nic neptal, po roce 1989 jsme do té naší ústavy zakotvili osobní vlastnictví tak natvrdo, že se s tím těžko něco dělá,” – uvedl ministr dopravy v rozhovoru s HN.

Uvažuje, že by bylo rychlejší první stavbu zrealizovat a pak řešit výkup pozemků. Kompletní pohrdání vlastnictvím majetku.  Tak pan Dan Ťok je další z řady, co uvažuje, že dobře bude, když na prvním místě bude stát a někde v dálce pak občan.

Občanům stále nějaká práva zbyla. A to hrozně komplikuje státním úředníkům, byrokratům a plánovačům život. Nenechme si ta práva vzít.

Já říkám – “Méně státu, více občanům!”

Otevřený dopis firmě Ekoteam – nekřečkujte!

Vážený pane doktore, Vladimíre Ludvíku,

dostala se mi do rukou Vaše práce „Průzkum lokalit s výskytem křečka polního“. Má 9 stran, úvod, závěr a několik málo obrázků. Fakturoval jste za ni Ředitelství silnic a dálnic 1.968.800,- Kč bez DPH.

Žádám Vás o jedinou věc. Vydělte tu částku deseti, jeden díl si nechte a 1.771.920,- Kč pošlete na účet 123123/6000. Jde o nadační fond Miloše Zemana na snížení státního dluhu.

Přece Vás nemůže nechat klidným, že jste si například s čistým svědomím nechal zaplatit 128 000,- Kč za „Návrh detailních a reálných managementových opatření.“ Tato opatření mají půl strany A4 v sedmi bodech. Nad tím jste strávil 160 hodin práce? To má být Vaše reference?

Víte, žiji ve Zlínském kraji. Ano, to u nás jsou ti křečci. A 20 000,- Kč hrubého je zde celkem pěkná mzda. Vy jste si za 9 stran obrázků a textu naúčtoval takové mzdy stonásobek! To je neuvěřitelný výsměch do tváře všem pracovitým lidem, kteří se snaží vyjít s korunou. Stát nemá na odškodnění lidí postižených výbuchy ve Vrběticích, ale Vy si s klidným svědomím dovolíte takto naši republiku „podojit“.

Je to jistě odpovědnost úředníků a politiků, že Vám takovou věc proplatili. Opravdu se ale i díky Vám se budeme muset stát zemí, kde bude na každý poslední výdaj 50 kontrol, komisí a nezávislých ověření? Stačila by přece základní lidská slušnost. Nekřečkovat.

Možná mi odpovíte, ať to dám k soudu nebo ať si stěžuji u zadavatele. Možná si řeknete, že kdybyste to neudělal Vy, udělá to stejně někdo jiný.

Ne. Neudělal. Já bych třeba nic takového nikdy neudělal! Styděl bych se říci svým dětem, že má práce je „dojit stát“. Já chci říci svým třem synům, ať se naučí něco pořádného. Bohužel Vaše práce ukazuje, že ti, kdo poctivě pracují, dělají chybu a jsou tu za blbce.

Proto Vás žádám, ohodnoťte se spravedlivě. Peníze navíc pošlete na úhradu dluhu naší země. Nevěřím, že můžete klidně spát s vědomím, o kolik jste své spoluobčany natáhnul.

Dopis

Ing. Tomáš Pajonk

místopředseda Strany svobodných občanů

—–
Zatímco „Křeček v noční košili“ byl vynikající komediální sci-fi seriál, analýza výskytu křečka polního ve Zlínském kraji je spíše špatný vtip, neřkuli legální loupež. O tom, jak lze okrádat občany v mezích zákona více zde

https://web.svobodni.cz/clanky/z-ciziho-krev-netece-aneb-podivna-studie-o-kreckovi-za-2-miliony

 

Česko chce zaplatit za snížení vlastní bojové síly

Nesouhlasím s rozhodnutím Ministerstva obrany vyřadit zánovní bitevní vrtulníky Mi-24V/Mi-35. Pokud se tak stane, dojde ke snížení bojeschopnosti AČR. Přitom existuje alternativa o 2 mld. Kč levnější, která už byla úspěšně použita u vrtulníků Mi-171Š.

AČR se chystá zbavit jedné ze silných zbraní, které máme a nakoupit za velké peníze jinou univerzálnější, ale v boji méně použitelnou zbraň. Méně bojeschopnou právě v současných konfliktech.

V následujícím textu se pokusím své stanovisko obhájit. Také pokládám základní otázku – jaká je vlastně koncepce AČR? Má se naše armáda postupně transformovat do několika specializovaných jednotek? V konečném důsledku to vlastně znamená rezignaci na obranu území našeho státu vlastními silami.

Nebo máme chtít armádu, která je všestranná / vševojsková? Nebavím se o masivní armádě typu ČSLA, která měla zcela jiné rozpočtové nároky a účel. Bavme se o armádě, která zachová všechny druhy zbraňových systémů, nutné k pokrytí celého spektra realistických hrozeb a udržení kontinuity výcviku, byť v malém počtu. Zatímco technika se dá sehnat poměrně rychle (a „princip odložené potřeby“ s tím počítá), zkušení piloti, velitelé a střelci s vypilovanou, aktuální taktikou, kteří pak vycvičí nováčky, nikoli.

Pár poznámek na začátek:

Mám pocit, že pan ministr Stropnický má o své ministerstvo zájem. Narážky opozice na to, že je to herec odmítám. Jeho kroky ukazují, že snaží současnou neveselou situaci zlepšit. Právě proto nerozumím pokračování v politice jeho předchůdců a likvidaci našeho vrtulníkového bitevního letectva.

  • Rád bych otevřel veřejnou debatu na toto téma a doufám, že dojde k přehodnocení priorit MO ČR a tím zabráníme dalšímu poklesu schopnosti naší armády bránit naši zemi – nejdůležitějšímu úkolu, který má.
  • Armádní investice mají v naší zemi velmi špatnou pověst (cena / výkon, korupce, politická objednávka, pomoci spojencům a ne to co armáda potřebuje). Přidá se tato zakázka k mnohým dalším?
  • Nejde zde primárně o nahrazení jednoho modelu vrtulníku jiným, ale o zrušení bojových schopností vrtulníkového letectva, protože uvažovaná náhrada nejenže nemůže vůbec plnit stejnou roli jako Mi-24V/Mi-35, ale sama nedokáže obstát pod palbou ani chránit ostatní typy vrtulníků v naší výzbroji.

Co se vlastně děje?

  • MO chce vyřadit zánovní bitevní vrtulníky Mi-24V (Mi-35) a koupit víceúčelové transportní helikoptéry (dále LMH/MMH – Light/Medium Multi-purpose Helicopter) [1]
  • Myšlenka pochází z civilními analytiky i vojenskými odborníky kritizované Bílé Knihy Obrany z roku 2011[2]
  • Ve skutečnosti dost možná jde o přenesení nákladů z IZS do armády: ta má obětovat bojové vrtulníky, aby pro činnost IZS pořídila například Medicoptery 117 (BK-117C2 = Airbus EC-145 = UH-72) [3]
  • MO Martin Stropnický chce v tomto roce (2015) vyhlásit tendr na 12 nových bitevníků. Dle jeho slov jde o zakázku v hodnotě minimálně 4,2 Kč. Tato investice se pohybuje v řádu celkových ročních investičních výdajů AČR.

Proč je nákup nových vrtulníků vůbec prioritou? To je otázka do pranice a na pana ministra. Opravdu je tato investice, ze všech možných tak zásadní?

Podrobně rozeberu argumenty pro výměnu vrtulníků níže. Nejdříve se však podívejme co se děje ve světě. AČR nežije ve vzduchoprázdnu a je relevantní sledovat, co dělají jiné armády.

ČR versus světové trendy

  • Irák, napadený Islámským Státem, nedávno po celém světě zoufale sháněl bitevníky Mi-24 a Mi-28
  • Polsko, ohrožené Ruskem, zrušilo projekt LMH: upřednostnilo provoz Mi-24 a nákup nových bitevníků
  • Ukrajina vítězila s nasazením Mi-24, bez nich proti de facto vševojskové armádě separatistů prohrává.
  • Británie nahradila MMH Lynx bitevními WAH-64
  • Turecko, ohrožené Islámským Státem (rozepsal bych tu zkratku), koupilo bitevní A-129 i s licencí
  • Indie pořídila v roce. 2014 bitevní AH-64
  • USA stále provozují a modernizují své AH-64 a AH-1

Proč je bitevní vrtulník důležitý?

Základem moderní armády je mobilita. Slovem moderní míním cokoli od dob Attilových stepních jezdců. Vrtulníkové letectvo má výbornou mobilitu a poskytuje pěchotě vynikající součinnost při ničení nepřítele. Ale …

Například ve Vietnamu se ukázalo, že transportní a lehké vrtulníky mají pod palbou i lehkých pěchotních zbraní těžké ztráty. Proto vzniklo provizorní řešení – vyzbrojit lehké a střední dopravní helikoptéry; výsledek – UH-1C Gunship, AH-6 (až v roce 1967 byly nasazeny čistě bitevní AH-1.)

To však byl jen částečný úspěch – konstrukcí transportní stroje jsou pořád moc zranitelné

Řešení? Na ochranu (eskortu) transportních strojů a útočné mise byly vyvinuty bitevní vrtulníky [5]

Bitevníky přežijí zásahy, které by civilním či „militarizovaným“ civilním strojům byly osudné. I poškozené se často „dovlečou“ do bezpečí, namísto aby havarovaly na nepřátelském území. Umí efektivně chránit transportní vrtulníky před palbou nepřátel, „vyčistit“ jim místo k přistání. Efektivně bojují proti invazním silám.

A co je dnes ve světle událostí současných událostí důležité – bitevní vrtulníky umí efektivně bojovat s diverzanty, přepady a obsazovacími silami např. „zelených mužíčků“ či komandy radikálních islamistů.

Argumenty pro rušení bitevníků

  • Životnost skončí v roce 2016

Argument z Bílé knihy, MO ČR: „životnost končí v příštích deseti letech“, „životnost Mi-24 skončí v roce 2016“

Skutečnost:

  • Naše Mi-24V jsou 8-11 let staré (deblokace dluhu RF)
  • Životnost do generálky je 20 let, tzn. do 2026, po generálce lze stoje provozovat ještě mnoho let
  • Životnost draku je ale v praxi přes 30 let, tzn. > 2036
  • Ke generálním opravám helikoptér i motorů je certifikovaný LOM Praha, certifikovaný jako jediný podnik v NATO od Milu a Klimovu k veškerým modernizacím a opravám vč. GO vrtulníků i jejich motorů [11]; AČR má mít na Mi-24 plné sklady dílů, které se za kontroverzní ceny kupovaly v 90. letech

 

  • Nejsou interoperabilní dle norem NATO

Opět jde o argument z Bílé knihy.

Skutečnost:

  • naše Mi-24V se bez problémů účastnily cvičení NATO „Clean Hunter“ i prestižních cvičení „NATO Tiger Air Meet“ a excelovaly na nich v rolích ozbrojeného doprovodu a „čištění“ výsadkových zón
  • pro skutečný boj v rámci NATO chybí jen snadno integrovatelné šifrované IFF a ARC-210; civilní/NATO-kompatibilní IFF a radiostanice pro výcvik s NATO ale máme

 

  • Mi-24V mají nízkou balistickou ochranu

Skutečnost:

  • Mi-24 patří mezi těžce pancéřované stroje:
  • 5 mm pancíř přední části trupu (posádky)
  • 5 mm pancíř motorů (odolává odstřelovačské ráži 7,62×51 NATO)
  • Pancéřované čelní překryty kokpitu, odolné těžkému kulometu .50 BMG (12,7×99 NATO)
  • Pancéřovaná sedadla pilota a střelce
  • Protistřepinová přepážka mezi pilotem a střelcem (jako u AH-64 Apache)
  • Plánovaná „náhrada“ za Mi-24 nemá balistickou ochranu žádnou!

 

  • NATO tuto část obrany zvládne lépe

Zde [6] například generál Petr Pavel pro DVTV: „Mi-24 představují opravdu velkou bojovou hodnotu, ale naše armáda tento prostředek přímo nepotřebuje, protože na koaličním základě je těchto vrtulníků více a modernějších“

Velmi si vážím pana generála, který jako správný profesionál na svém místě, obhajuje politická rozhodnutí. Zde, ale narážíme na zásadní věc.

Jde o tvrzení, že to co si zrušíme, nám 100 % dodají spojenci. Zbraně moderní armády jsou neuvěřitelně efektivní, ale potřebují vysoký stupeň kooperace a součinnosti. Když vám nějaká zbraň chybí a soupeř to ví (což ví), dokáže toho nemilosrdně využít. Také když se mluví o NATO, tak se bavíme o NATO s USA. V případě zapojení pouze čistě evropských zemí (z jakéhokoliv důvodu), situace již tak růžová nebude. Konflikt v Libyi ukázal, že samotné evropské armády NATO nejsou schopny vézt intenzivní válku (i víceméně jednostrannou) v délce měsíců.

V případě operací NATO v expedičních misích toto nebude problém, tam jde o připravované akce, kde je dopředu jasné, kdo co dodá. Armády NATO mají iniciativu. Horší to je pak v obraně vlastního území a v situacích, kdy iniciativu má nepřítel.

Například připomeňme situaci z roku 2003, kdy se Turecko cítilo být ohroženo Irákem a požádalo NATO o pomoc dle čl.4 Severoatlantické smlouvy: vyslání PVO Patriot a letounů včasné výstrahy. Německo, Francie a Belgie to vetovaly, protože by pomoc „ohrozila mírové řešení“ a „dala najevo, že diplomacie neuspěla“

V článku 3 Severoatlantické smlouvy se také píše: „státybudou udržovat svoji individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku.“ – „i“ není „nebo“.

Obávám se, že řetěz, je pouze tak silný jako jeho nejslabší článek. V případě útoku na státy NATO, ať už je útočník odkudkoli, dojde první k útokům na jednotu aliance, psychologické válce (očernění obránce jako před Mnichovskou konferencí) a mediální manipulaci: státy NATO jsou jakožto vyspělé demokracie zvláště citlivé na vyvolání protiválečných nálad obyvatelstva, které mohou efektivní pomoc spojenci znemožnit. Situace, kdy je AČR vnímána pouze, jako logistická pomoc s podpůrnou funkcí značně omezuje naši vyjednávací pozici a může se nám šeredně vymstít. Ostatní nám pomohou, když uvidí, že svou obranu bereme opravdu vážně, máme ji připravenou a v prvé řadě nasazujeme své životy, nikoli druhých.

  • Rusko – Mi-24 musí pryč, jsou ruské.

Ministr obrany Martin Stropnický: „Jinak to, co je potřeba, co v materiálu bude a co vyplývá z faktů, je obměna vrtulníkového parku. Musí začít v roce 2017, což znamená vyhlásit tendr příští rok. Je to naše specializace, navíc tam máme stále ruskou výbavu a začínáme mít problémy se servisem a přísunem dílů. Není to sice vážné, ale situace není příjemná.“ [7]

Skutečnost:

  • Úplně stejně ruské, konstrukčně příbuzné Mil Mi-171Š (s Mi-24 sdílí řadu ND) hodláme provozovat ještě mnoho let; jako CH-178 je provozuje například i Kanada (která mimochodem byla největším kritikem Ruska za anexi Krymu, s provozem vrtulníků nemá problém)
  • Když můžeme provozovat Mi-171, můžeme provozovat i Mi-24
  • Navíc – LOM Praha s podporou NATO získal status plnohodnotného servisu Mi-17/24, na úrovni ruského Milu, i pro generální opravy a modernizace
  • Dočasné problémy s dodáváním ND z Ruska jsou způsobeny sankcemi, které nebudou trvat věčně a v každém případě je budeme muset vyřešit kvůli našim Mi-171, kterých si vysoce cení USA [14] i NATO [15] a MO v čele s ministrem Stropnickým je hodlá provozovat i dále [5]

 

  • Bitevní vrtulníky jsou slepou větví bezpečnostní strategie

„Evropě nehrozí skutečné nebezpečí masivního vojenského útoku třetí země. Pokud ano, budeme o tom vědět dlouhou dobu dopředu. Je proto dobrou otázkou, zda investovat do “kladiva na tanky” nebo do “skalpelu na teroristy”.“

Konflikt na Ukrajině a Irák dokázaly opak. Doktrína, „mohou nás ohrozit jen teroristé“, doznívá. Naši západní spojenci si to začínají uvědomovat. Ruská federace této doktríně nikdy nepodlehla a udržuje si silnou konvenční armádu. Česká Republika se tedy chystá připravit na minulou válku.

Pan ministr na otázku jaká, by měla česká armáda být, odpověděl: „Ne nakreslená podle fotek z posledního konfliktu.“[7] Naprostý souhlas. Poslední konflikty jsou ale Ukrajina a Irák, kde si militanti sehnali desítky tanků a raketometů a ne 9/11, kde ukradli osobní letadlo.

  • Tlaky ze strany Integrovaného Záchranného Systému (IZS)

Ano, pokud zakoupíme „Medicoptery 117 C2“ (= EC 145 / UH-72), pak jistě posílíme schopnost IZS. Stojí to ale za destrukci jedné části naší armády? Můj názor je, že armáda je nástroj na efektivní destrukci nepřítele. Úkol IZS je úplně jiný, chránit obyvatele. Armáda a IZS si navzájem mohou pomáhat, ale ne na úkor jejich vlastní primární funkce.

Důsledky vyřazení Mi-24

  • Úplná ztráta schopnosti („způsobilosti ozbrojených sil efektivně působit“) boj pomocí bitevních vrtulníků (zmizí výcvik, taktika, zkušenosti …)
  • Mnohamiliardové náklady (v případě „Medicopterů 117C2“/EC-145 jde o odhadem 4,2 miliardy Kč bez náhradních dílů a zázemí)
  • Naprostá závislost na outsourcingu časti naší armády do NATO
  • „Náhrada“ Mi-24 bez podpory bitevníků by nesměla do boje (viz současný Afganistán, kde bez podpory bitevních vrtulníků vrtulníky ve dne nelétají)

vrtulnikmi241

Co může MO ČR dělat?

Zjednodušeně jsou na stole dvě varianty:

  • Koupit nové vrtulníky. Cena: minimálně 4,2 mld. Kč
  • Provést „americkou“ [8] modernizaci (obdobně jako u Mi-171Š) + generální opravu. Odhady se pohybují mezi 195 – 890 mil. Kč. Provést generální opravu W3 Sokol pro IZS. Ta by stála cca 1,2 mld. Kč. Celkem tedy 1,4 – 2,1 mld. Kč.

Doufám, že zvítězí hlas rozumu a druhá uvedená varianta. Uvítám odbornou diskusi s představiteli Ministerstva obrany, ale i nápady, jak pana ministra přesvědčit o tom, že může naší armádě pomoci ušetřit několik miliard, při zachování vyšší bojové síly.

 

Zdroje:

[1] http://www.denik.cz/z_domova/armada-chce-koupit-16-viceucelovych-vrtulniku-do-roku-2020-20140408.html
[3] Co je Bílá kniha o Obraně? http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/bila-kniha/otazky/casto-kladene-otazky-55817/#1

[4] http://www.armadninoviny.cz/nove-vrtulniky-pro-armadu-ceske-republiky-1.html
„Jak načrtl Náčelník Generálního štábu Petr Pavel, Armáda ČR jednoduše nemá peníze na nákup čistě bitevních strojů, jako jsou AH-64 Apache nebo Eurocopter Tiger. Jedinou schůdnou cestou je nákup víceúčelových vrtulníků, jenž mohou plnit nejrůznější spektrům úkolů – bojové, transportní, záchranné, MEDEVAC nebo civilní úkoly Integrovaného záchranného systému.“

[5] * HN: Jakých vrtulníků se obměna bude týkat?

Sokoly, které se používají na přepravu lidí či jako záchranná služba, budeme mít dva v prosinci po generální opravě a chceme nechat zgenerálkovat také další čtyři. Životnost se protáhne o několik let, ale jedna oprava vyjde na 120 milionů. Velké dopravní vrtulníky Mi-17 máme do roku 2022, ty novější Mi-171 nejméně do roku 2028, takže je neřešíme. Bojové Mi-24 ale končí a potřebujeme, aby nejpozději od roku 2018 nabíhaly nové, jde o dvanáct kusů. Vypíše se soutěž, musíme o ní rozhodnout do konce roku, příští rok se to vyhlásí. Dodání u takové techniky je dva roky. Minimální cena za kus je 350 milionů.

http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/forum/rozhovor-s-ministrem-obrany-martinem-stropnickym-104872/

[6] Dedikované bitevní vrtulníky:

  • Posádka sedí v tandemu namísto vedle sebe, čímž je umožněno použití užšího trupu, který představuje menší cíl při příletu či útoku
  • Konstrukce „by-design“ počítá s poškozením stroje nepřátelskou palbou (praxe: desítky až stovky zásahů); proto jsou bitevníky pancéřovány, kritické části jsou zesíleny, klíčové systémy jsou redundantní
  • Mají rychlopalný kanon v otočné věži, schopný rychle zaměřovat cíle a přenášet palbu (pilot nemusí zdlouhavě mířit celým strojem a tím se zbytečně dlouho vystavovat palbě)
  • Jejich posádky vyvinuly a na cvičeních dále zlepšují speciální taktiku nasazení

[7] Rozhovor s generálem Petrem Pavlem. http://video.aktualne.cz/dvtv/pavel-armada-potrebuje-190-novych-transporteru/r~767bf922e82411e3a7ff0025900fea04/

[8] Severoatlantická smlouva – http://www.mocr.army.cz/nato/dokumenty/dulezite-dokumenty-2411/

 

[9] http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/forum/rozhovor-s-ministrem-obrany-martinem-stropnickym-104872/

[10] Alternativa: „americká“ modernizace

  • České projekty modernizace Mi-24 vycházely na stovky milionů korun za kus
  • USA nám ale ko-financovaly modernizaci Mi-171Š instalací termovize a laserového značkovače cílů, lehčí balistické ochrany a vybavení plně kompatibilního s NATO a dohlédly, aby vyšla v přepočtu na 18 milionů Kč/kus; ta samá modernizace je přesně to, co potřebují naše Mi-24V
  • Generální oprava Mi-24 stojí v LOM 1,2 [12] až 70 [13] mil. Kč
  • „Americká“ modernizace a generálka všech Mi-24 by tak vyšla na 195 – 890 mil. Kč
  • Generálka W3 Sokol pro IZS by stála 1,2 mld. Kč
  • Dohromady 1,4-2 mld. Kč oproti >4,2 mld. za LMH
  • A k tomu zachování „opravdu velké bojové hodnoty“

[11] http://www.armadninoviny.cz/reportaz-vrtulnikovy-guru-lom-praha-s-p-.html

[12] https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/generalni-oprava-letecke-techniky-mi-24

[13] http://www.acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/opravarenske-zarizeni–ktere-setri-armade-miliony-korun-77636/

[14] http://m.ihned.cz/c1-60997030-armada-modernizuje-za-penize-americanu-ruske-vrtulniky-maji-prepravovat-specialni-jednotky

[15] http://zpravy.idnes.cz/rusko-vetri-obchod-nato-shani-vrtulniky-do-afghanistanu-pk5-/zpr_nato.aspx?c=A100617_134016_zpr_nato_inc

 

 

O dvou lopatách

Žijeme v zemi, kde i ti nejhůře placení lidé povinně odevzdávají cca 47 % daň ze svého příjmu státu.* Hodíte dvakrát lopatou. Jednou pro stát, jednou pro sebe.

Proč?

Protože pracujete. A tak se z vás dá něco vytáhnout.

Co z toho ale plyne?

1) Šťastnější a šikovnější (případně horší názvy) se zcela přirozeně takovémuto zdanění brání. Platbou přímo na ruku. Prací na černo, využíváním švarcsystému, manipulací s příjmy zneužíváním sociálních dávek.

2) Kdo v systému neumí chodit, platí. Nemá známé, co ho mohou platit na ruku. Nechce se mu „žebrat“ o dávky na úřadě. Smůla. Bohužel. Nejméně kvalifikovaní lidé nebývají současně nejvíce zdatní v průchodu byrokracií a kamarádšofty.

Systém potlačuje šance pracujících s malými příjmy na dobrý život. Ženeme je do náruče sociálních dávek, pasivity, lichvářů a později exekutorů.

Když se ale podívám do médií, na sociální sítě a na výroky politiků, tak vidím, že největším problémem Evropy je Islám. Před chvílí to byl Putin. Předtím globální oteplování. Každý si vybere vlastního strašáka. Obranou je nekonkrétní vzývání „evropské hodnoty“ u jedněch, či „našich hodnot“ u druhých.

Od kdy do „evropských hodnot“ patří trestání těch, co chtějí žít za své? Obírání pracujících na kost?

Postupujme od menších problémů k větším. Než začneme zachraňovat „evropskou civilizaci“, raději odstraňme jednu z velkých nespravedlností dnešní doby. A to tu, že ten, kdo pracuje, musí hodit lopatou dvakrát, aby přesunul jednu hromádku uhlí.

To totiž ovlivnit můžeme. Je to náš problém. Naše zákony. Zavedly to naše vlády. Nemůžeme vinit EU, kterou jen těžko otočíme. Můžeme se ale dívat, jaké mají naši politici priority. Největší křik je, když neproudí dotace. Ty proudí vybraným. Opravdu musí? Nenecháme peníze raději pracovitým lidem?

A až vám bude líto, že lidé v jiných zemích mají hlad, že postižení nemají lehký život a v Africe nemají pitnou vodu, tak se zamyslete nad svými bližními u nás. Nad těmi co se snaží. Pracující lidé, často mladí, nezkušení, matky samoživitelky, lidi bez kontaktů a velkých titulů, musí za každou lopatu pro sebe hodit ještě jednu pro stát. A to mi přijde k vzteku.

Snižme zdanění práce.

Obhájit reálné řešení, nikoliv vzdušný zámek, se pokusím v příštím článku.

Tomáš Pajonk,
místopředseda strany 

Teror za obrázky. Co bude dál?

charlie1Padali andělé krutí, na křídlech hromů bijících, na města, moře vzdutí, ničehož netušících”

Masakr v redakci satirického časopisu Charlie Hebdo, musí být pro téměř každého člověka naprosto nepochopitelný a odporný. V poslední době však proběhlo více útoků ze strany barbarů dnešní doby, kteří se nějakým způsobem hlásí k radikálnímu islámu – například útok na kavárnu v Sydney a pákistánskou školu, kde dokonce zemřelo 132 dětí. Iracionální vraždy. Co vyvolají? Pokud iracionální reakci, pak bohužel splní svůj účel.

Naprosto přirozenou reakcí je hněv a touha po odplatě. Delší dobu máme pocit, že naše kultura, náš kmen, naše společenství, naše civilizace a hodnoty jsou napadány. Lidé na to začínají být velmi citliví. Myslím, že to je zcela normální reakce. Ale je dobře, že je pro nás stále nepřijatelné vraždění dětí, ač jsou jejich rodiče „ti zlí“ muslimové. Že je pro nás nepřijatelné vraždění novinářů, ačkoli se vysmívali i našim modlám a vzorům. Že je pro nás nepřijatelné zabíjení kvůli příslušnosti k náboženství nebo národu.

Jistě, i u nás se najdou tací, kterým jde primárně o nedůvěru k cizímu a barbarskému. Případně o pocit nadřazenosti. Troufám si tvrdit, že to je také přirozené a politici s tím musí počítat, jsme jen lidé a snad jimi i zůstaneme.

Budou však přicházet další a další útoky ze stejného směru. Ze směru něčeho, co označujeme jako islám, nebo islámský fundamentalismus. Začínáme se pohybovat na jakémsi pomyslném scestí či hraně.

Na jedné straně je pád do propasti vlastního barbarismu. Vláda pevné ruky, čistky proti národnosti či víře. Nenávist.

Na druhé straně hrozí poddání se cizí kultuře. Omlouvání postojů neslučitelných s naší kulturou a zákony (kamenování žen apod.), protože „oni přeci nevědí, co činí a nemohou za to.“ Jako děvče, které obhajuje svého násilnického partnera, protože jednou ho přece převychová.charlie2

Naši generaci čeká velká zkouška. Udržíme se nad touto propastí?

Jak tomu pomoci? Určitě ne tím, že přestaneme jíst kebab a začneme více bombardovat pastevce velbloudů či koz.

Především musíme opustit politiku pozitivní diskriminace. Právě ta vytváří nenávist. Pryč s tím. Původ, etnikum, náboženství a podobné věci nemohou a nesmí ovlivňovat rozhodnutí úřadů, soudců či jiných orgánů státní správy.

Pocit pozitivní diskriminace mate stálé občany země a vyvolává v nich pocit nespravedlnosti a ohrožení. S tím musí politici počítat a vyvarovat se vytváření této výbušné směsi.

Občané jedné země nesmějí mít povinnost platit lidem z jiné země jakési civilizační dorovnání. Chtějí-li, mohou.

Musíme trvat na svobodě slova. Musíme trvat na svobodě jednotlivce. Na svobodě občanů držet zbraň a použít ji v obraně.

Skutečnou strategií teroristů je totiž vyvolat kolotoč násilí. To by jim přineslo nové a nové rekruty. Každý nevinně zabitý / odsouzený muslim přidá radikálům několik nových teroristů.

Teroristé chtějí válku. My jim dejme spravedlnost. Padni komu padni. Neustupujme z našich zásad, nezříkejme se naší kultury, naší historie, našich tradic. Jen tak můžeme vyhrát.

 

Česká republika bude první, prostě to zařídíme!

… Pod taktovkou ministra financí probíhá dramatické zesložiťování již tak složité daňové administrativy. A Brusel za to opravdu nemůže. Česká republika chce získat prvenství v komplikovanosti …

 
Člověk je tvor soutěživý, to si přiznejme. Ve chvílích kdy naši sportovci vítězí máme radost. V ulicích objevují české vlajky a národ plesá. Rok 2014 však nebyl pro fanoušky českého fotbalu ani hokeje moc dobrý.Neklesejme na mysli. Máme i jiné sporty. Ministři financí všech zemí také spolu hrají jednu zajímavou hru. Jmenuje se Administrativní náročnost daní. Zatím z ní není olympijský sport. Škoda, Česká republika v ní má celkem našlápnuto.V roce 2013 jsme v této hře obsadili 22. místo na světě! Mít nejkomplikovanější systém na světě je v konkurenci států Latinské Ameriky docela těžké i pro naše chlapce. A to i přes více než 100 novelizací Zákona o daních z příjmů. Brazílie holt není dobrá jen ve fotbale. V Evropě jsme zatím druzí.

Nebojte, blýská se nám na „lepší“ časy! Bude líp!

Vláda nám třeba od příštího roku připravila třetí sazbu DPH. Jaký dopad to bude mít? Pro obchodníky desítky hodin práce navíc.  Já vím, kdo nechce podnikat a nemá na to, tak ať to nedělá. To se možná říká na poradách ministra a náměstků.

Registrační pokladny. Malinko prodloužíme dobu prodeje. Budou muset být stále online a každý jakkoli drobný prodej za hotové bude muset dostat unikátní kód z počítačů Ministerstva financí. Ministr bude vědět naprosto přesně, co se kde děje a za kolik se toho prodá v každé poslední trafice a opravně obuvi. Neumím si představit, jak přesně to pomůže podnikateli. Vzpomínám na registr aut, čekám kolaps a nakupuji železnou zásobu potravin.

Ale to není dost. Vyhrávat se musí. A tak od roku 2016 bude podle vládního návrhu zavedena měsíční povinnost zasílat hlášení o DPH pro všechny plátce. Optimisticky odhadované náklady podle vlády jsou 1,4 mld. Kč. Tedy 460 Kč na jednu firmu měsíčně.  Navíc nestačí se stresovat 4x ročně. 12x ročně, náš milý poplatníku. Ty chceš něco dělat, nebo ne? No tak vidíš. Všechny doklady nám měsíčně pošleš. Pro kontrolu. Je to vlastně pro tvé dobro. My máme ve vesnici jednu prodejnu. Až ji zavřou, senioři a maminky budou mít smůlu.

Myslel jsem, že chceme, aby naši podnikatelé přemýšleli nad tím co vyrábět a tvořit. Jak lidi zaměstnat. Na to ale prostě času budou mít méně. Půl dne v měsíci navíc stráví účetnictvím a jeho kontrolou.

Ministerstvo chce vyhrát jinou soutěž. Z celé Evropy tráví české firmy druhé největší množství času řešením daní. A my se s druhým místem nespokojíme! Evropskou soutěž vyhrajeme a Bulharsko porazíme!

Kdo to oslaví? Já určitě ne.

Tomáš Pajonk, místopředseda Svobodných