Příspěvky

Krajská revoluce a hned 2x

Zlínská krajská vláda chce prosadit dvě zásadní revoluce. Za 8 miliard korun novou nemocnici a za 480 miliónů navíc mandatorních výdajů revoluci v dopravě. Soudím, že v prostředí ochlazování ekonomiky, nejistoty příjmů kraje a rizik projektů, je to hazard a ne odpovědné hospodaření. Kraj by si měl vybrat když už jeden revoluční krok a pořádně a kvalitně ho provést.

Revoluce ve zdravotnictví

Účet = 8 miliard + ???.

Plán (odečteme-li PR): Omezíme lokální špitály a v centru kraje budeme mít jakou trochu-fakultní, ale bez státních peněz, novou efektivní nemocnici. Lidem řekneme, že se nic nikde neomezí, stát to bude jen méně a pak už to nějak dopadne.

Bude stát 6 miliard 7 miliard ,7,5 vlastně 8 miliard, a to nejsme ani ve fázi skutečného projektu. Kraj na ní dostane 2 miliardy od státu, vlastně 1 miliardu, zafinancuje si ji sám. KTBN mu dá 3 miliardy, teda 1 miliardu. Uvidíme až bude návrh na stole. Hejtman zatím pálí čísla trochu od pasu.

Nová nemocnice může být výborným nápadem. Hejtman prokázal odvahu vizionáře a buldočí dravost při jejím prosazování, která je a bude potřeba. Respekt.

Ale. Peníze jsou vždy až v první řadě. Nová nemocnice je balík naráz a dopady budou později a na jiné hlavy. Budovatelská vášeň zcela převládla.

Problémy:

  1. Kraj evidentně nejedná podle koncepci rozvoje zbytku nemocnic. Ty pak nyní tápou ve tmě, jak investičně, tak plána a celkovým očekáváním.
  2. Rozhodnutí o projektu NKTNB má obrovské dopady do zbytku nemocniční sítě, které nejsou otevřeně řečeny a řešeny. Centrum zdravotní péče v kraji se v celkovém součtu lidem vzdálí.
  3. Financování je ve fázi miliarda sem, miliarda tam, ale bagry – jo bagry, tak ty prosím hned!

K tomu tyto IMHO zbytečné / nevysvětlené kroky

  1. Odvolání paní Mergenthalové a spuštění „revoluce“ v Kroměřížské nemocnici.
  2. Potlačení odbojných sester v KTNB v rámci zlepšování hospodářského výsledku pro případný úvěr. Umocněný neprofesionálním výstupem místopředsedkyně představenstva na zastupitelstvu (a jinde), který z vyjednávaní udělal emoční záležitost.
  3. Zrušení pracovní skupiny, která měla zadat oponentní posudek – nově zadá vlastně rada, z oponentury je pak schvalovatura. Proč ten strach z kontroly a jiných očí? Proč strach schválit novou koncepci a postupovat popořádku? Pro budovatelské nadšení a svit v očích?

Řádný hospodář nemůže v této situaci hlasovat pro novou nemocnici, i když s tím nápadem nemá problém. Proto si zastupitelé schválili a požadovali po radě odborný posudek k návrhu, který dodnes nemají.

Revoluce ve veřejné dopravě

Účet za 5 miliard. Cca 500 miliónů po dobu deseti let.

Kraj bude mít o 38 % více naježděných vlako-kilometrů, zásadně navýší buso-kilometry a vysoutěží je nově za 32,50 vlastně za 36,- Kč.

Vlaky budou páteř dopravy, autobusy se přizpůsobí a budeme jezdit v taktu 30,60,90 minut. Jako ve Švýcarsku. Budeme mít IDS a na jeden lístek můžeme jet z Ostrožské Nové Vsi do Horní Bečvy (jsem moc zvědavý kolikrát který radní pojede z domova do Zlína Veřejnou dopravou?). Lidé utratí právě o 38 % více peněz za lístky, jak se jim ta doprava bude líbit.

Ale. Opět peníze. Prostě tu novou nemocnici projezdíme.

Vlaky dostanou navíc 300 miliónů. Autobusy nyní 160-180. Očekávejme nižší než totálně optimistické tržby (dalších 30 miliónů). Jak dopadne vyrovnání s ČSAD Vsetín nevíme a nájmy autobusových nádraží ještě nevíme. Suma sumárum. Celkem to bude navíc 500 miliónů z krajského rozpočtu.

Problémy (spíše ty praktické):

  1. Stihne se dodělat IDS? Má běžet od prosince 2019. Zatím není jasné nic moc co se týče cen, formy lístků, nejsou provozní testy. Jsou koupené servery.
  2. V autobusech je nyní výbuch v jízdních řádech. 60 let pomalého tvoření jsme nahradili jednou vlnou dotazníků s návratností kolem 30 %, poradou se starosty a jejky, místy to moc nefunguje a místy úplně vůbec.
  3. Autobusová nádraží na severovýchodě kraje a ve Zlíně (kde se má budovat přestupní terminál s vlaky) nebude vlastnit provozovatel autobusů => bude asi chtít kompenzaci od nových dopravců.
  4. Nejsou řidiči na navýšení spojů, noví dopravci.
  5. Je možné nárůst kilometrů později snížit. Jenže na zastupitelstvu tvrdili, že to prostě nejde, že se jinak rozpadne taktový systém. Druhá věc je, že dopravci mají nastaveny vytendrované ceny právě na tento vysoký objem. Snížíte-li je o 25 %, bude to pro ně velký problém.
  6. V rámci šetření a přípravě na ekonomický cyklus se na vládě uvažuje o snížení podpoře regionální dopravy.
  7. Pokud za rok jízdní řády zase změníme, protože nebudou peníze, pak celá akce bude jedna velká čuňárna, rozbití vazeb, které možná zase bude kraj za rok měnit. To je prostě nezodpovědné a lidí ve veřejné hromadné dopravě v celkovém důsledku leda ubude.

Celkem je to pak sum sumárum cca tohle.

Graf budoucích zásadních výdajů kraje

 

Co občané? Proč by jim to mělo vadit?

Zlínská nemocnice bude lepší, autobusem jezdit asi moc stejně nebudou, třeba jim vlak v sobotu doveze tetu. Jenže …

Kraj už teď bude muset škrtat v opravách cest (-50 miliónů už teď), -80 miliónů v investicích do krajského majetku (školy převážně). V roce 2020 se škrtne celá miliarda z „nových projektů“. Místo skutečných investic do infrastruktury (vodovody, cyklostezky, nové posílené úseky silnic) to prostě projezdíme a prostavíme do nemocnice. Budou se muset omezovat kofinancování do různých velkých projektů (a pokud si myslíte, že jsou všechny na nic, možná ano, ale tak se dnes bohužel infrastruktura financuje). Potlačí se programy, které rozvíjí venkov. Školství plánovalo velkou podporu řemesel, nevěřím, že ji budeme financovat ještě na další úvěr.

Kde se beztak škrtat nebude je PR. Toho bude potřeba naopak hodně. Hejtman ve vlaku a hejtman v nemocnici bude v každém Okně do kraje, ostatně jako teď. A určitě přitečou velké miliony do sportovních klubů – chléb a hry tam se šetřit nesmí. Šetřit se jako obvykle bude na infrastruktuře a věcech co jdou vidět až za několik let.

Co by udělal dobrý hospodář?

Potlačil by ego a vybral by si jen jednu velkou změnu. Tu by dobře připravil a udělal. Ano. Je to možná těžké rozhodnutí. Safra, nemůžeme přeci s veřejnými penězi hrát hru na hraně únosnosti a po nás potopa.

Mou prioritu by zcela jistě měla nemocnice. Veřejná doprava se musí řešit zrovna v našem kraji jinak než tupým a drahým navyšováním. Nemocnici zrekonstruovat, nebo klidně postavit novou, když to bude lepší musíme.

Bohužel pan Čunek si vybral vlaky a autobusy. Tam už jsou smlouvy na spadnutí a k podepsání (14.3.2019 smlouvy na drážní obslužnost rada kraje schválila). Škoda. Proč? Nechápu.

A co zastupitelé? Ještě pár týdnů mají možnost vymyslet co s tím.

Ale první bude třeba stopnout buldozer, který se teď s nikým párat nechce a vše co chce musí měť!

Oponentský posudek k nové nemocnici bude

Zastupitelstvo včera (17.prosince 2018) schválilo vypracování odborného oponentního posudku k investičnímu záměru výstavby nové nemocnice ve Zlíně – Malenovicích.

16ZZK_hlasování_doplňující_návrh

Děkuji všem, kdo nám pomohli usnesení schválit. Co přesně jsme v usnesení po krajské radě požadovali? Další odborné a znalé páry očí, které se na připravovanou investici podívají bez podjatosti.

Proč požadujeme oponentní posudek?

Dovolím si přirovnání: Je to, jakoby nám hejtman nabízel krásné nové auto, supermodel s novou technologií. Vše je na něm jen dobré, ba přímo nejlepší. Před podpisem kupní smlouvy však chceme přijít ještě jednou a mít u prohlídky vlastního automechanika.

Projektové práce za 200 miliónů se mají schválit a zahájit už v březnu 2019. Tím se vlak do stanice Nová nemocnice rozjede plnou parou. Od listopadového zasedání krajského zastupitelstva máme k dispozici materiály, které novou nemocnici doporučují. Jsou však v různém stádiu rozpracovanosti a kvalitě.

Naší povinností vůči vám, občanům, je rozhodnout maximálně kvalifikovaně. A to v tuto chvíli není možné. V žádném případě nám nejde o zdržování rozhodnutí o realizaci projektu. Rozhodnout pod tlakem typu „včera bylo pozdě, honem, honem, stejně je to jasné“, považujeme za nezodpovědné.

Nová nemocnice je obrovský projekt. Projektem se na plný úvazek zabývají snad desítky hejtmanových lidí. Zastupitelé (kteří nejsou členy týmu, připravujícího investici) dostanou pro své rozhodnutí materiál v podobě manažerské prezentace s velkým množstvím obtížně srozumitelných příloh. Nyní nám hejtman nabídl, že se můžeme na cokoliv zeptat přímo členů přípravného týmu. To oceňuji a chci toho využít. Potřebuji k tomu však spolupracovníky, kteří jsou v těchto věcech profesionály a umí se ptát na podstatné věci. Nejen já, ale jistě i další zastupitelé. Právě toto je role oponentního posudku, který jsme prosadili.

Není to jen zbytečné vyhazování peněz?

Ne. Výstavba nové nemocnice je obrovský projekt. Náklady se odhadují na 6 miliard pouze na budovy. To je tak obrovská investice, že její součástí musí být výdaj na ošetření rizik, která může přípravný tým investice přehlédnout. Jednoduše: Dvakrát měř, jednou řež!

2mer1rez

Kdo to bude dělat, když podle hejtmana jsou už všichni, kdo tomu můžou rozumět, v jeho týmu?

Nerozporujeme, že hejtman pro přípravu investice skutečně najal elitu odborníků. Je ale poměrně troufalé tvrdit, že na trhu už zbyli jen automechanici specializovaní na Trabanty (viz přirovnání výše), jak žoviálně naznačoval radní Botek. Je možné, že oponentský tým nepokryje kompletně celé spektrum aspektů investice a rizik s investicí spojených. I tak to má smysl.

Nyní nás čeká příprava zadání pro výběr zpracovatele oponentského posudku. Předpokládáme spolupráci napříč politickým spektrem, s významnou rolí zdravotního výboru zastupitelstva.

Zde je přesné znění prosazeného usnesení:

Tisk č.: 1080-18Z: Zdravotnictví – hospodaření nemocnic založených Zlínským krajem: Návrh na doplnění usnesení:
Zastupitelstvo Zlínského kraje ukládá Radě Zlínského kraje zajistit zpracování odborného oponentní posudku k investičnímu záměru výstavby nové nemocnice v Malenovicích, který bude
  1. zpracován nezávisle na tvůrcích investičních záměru,
  2. bude ve stejném rozsahu porovnávat investici do nové nemocnice s rekonstrukcí stávající KNTB, a. s.,
  3. identifikuje významná rizika investičního záměru, především finanční, a způsob jejich eliminace,
tak, aby odborný posudek mohl být řádně projednán na Výboru zdravotním Zastupitelstva Zlínského kraje, který bude předcházet dalším jednáním Zastupitelstva Zlínského kraje, na kterých budou zařazeny body týkající větších investičních akcí KTNB a.s., “Koncepce rozvoje nemocnic založených Zlínským krajem”, případně jiné body, které souvisí s přípravami projektu „NOVÁ BAŤOVA NEMOCNICE ve Zlíně-Malenovicích“.
Zastupitelstvo Zlínského kraje doporučuje Radě Zlínského kraje vytvořit pro přípravu výběrového řízení k zajištění odborného posudku k investičnímu záměru výstavby nové nemocnice v Malenovicích pracovní skupinu (dle článku 16. Jednacího řádu), složenou z členů zastupitelstva, ve které bude každým zastupitelském klubem jmenován pouze jeden člen.

tomas-pajonk_malyportret

Ing. Tomáš Pajonk

člen Zastupitelstva Zlínského kraje

15. zastupitelstvo Zlínského kraje: „Budiž nový špitál!“ Teda aspoň ty pozemky…

Patnácté zasedání. Z mlh powerpointů se vynořila nemocnice. Je to báječný nápad, žádné, ale vůbec žádné nevýhody tam nejsou, vše je super cajk, alespoň to říkají všichni hejtmanovi muži (i ženy, nebojte se). ANO v čele s panem Pustějovským už ale nebaví být oráni a vláčeni stylem řízení Jiřího Čunka a dávají to hejtmanovi trochu sežrat.

Jak jsme hlasovali my?

1. PRO : Volba přísedících Krajského soudu v Brně (číslo tisku 0919-18Z)

Formální záležitost / technikálie

2. PRO : Kontrola plnění usnesení Zastupitelstva Zlínského kraje (číslo tisku 0924-18Z)

Formální záležitost / technikálie

3. PRO : Zprávy o činnosti výborů Zastupitelstva Zlínského kraje (číslo tisku 0925-18Z)

Formální záležitost / technikálie

4. PRO : Změny ve složení výborů Zastupitelstva Zlínského kraje (číslo tisku 0910-18Z)

Formální záležitost / technikálie

5. PRO : Darovací smlouva (číslo tisku 0878-18Z)

Kraj daruje myslivcům 3 klece původně použité na odlov prasat v území zamořeném africkým morem prasat.

6. PRO : Dodatek č. 1 ke smlouvě o poskytnutí dotace s městem Valašské Klobouky a obcí Jablůnka (číslo tisku 0879-18Z)

Posun termínu nákupu techniky pro hasiče, způsobený dodavatelem.

7. PRO : Dodatek č. 1 ke smlouvě se SH ČMS – Okresním sdružením hasičů Vsetín (číslo tisku 0920-18Z)

20 tisíc Kč pro hasiče na nákup kontejneru k uskladnění vybavení.

8. PRO : Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje – dodatek č. 1 ke Smlouvě o poskytnutí dotace (číslo tisku 0881-18Z)

Posun termínu – výstavba hasičárny v SPZ Holešov – důvod: prodlení projektanta.

9. PRO : Zdravotnictví – hospodaření nemocnic založených Zlínským krajem (číslo tisku 0887-18Z)

Zastupitelé jsou na každém zasedání informovaní o aktuálních ukazatelích hospodaření krajských nemocnic. Opět je vše v černých číslech. 

10. ZDRŽELI SE : Změna stanov nemocnic a. s. (číslo tisku 0891-18Z)

Změna stanov krajských nemocnic, kvůli změně zákona, která znamená to, že od poloviny ledna 2019 volí třetinu dozorčích rad zaměstnanci. Problematické je to, že zatím neexistuje představa, jak zajistit, aby v dozorčích radách byli s jistotou zástupci opozičních stran.

11. PRO : Zdravotnictví – účelová neinvestiční dotace z rozpočtu Zlínského kraje (číslo tisku 0889 – 18Z)

Schválení prostředků pro nemocnice Valmez a KNTB – na částečnou úhradu nákladů spojených s předáváním údajů do Národního onkologického registru.

12. PRO : Zdravotnictví – služby obecného hospodářského zájmu – vyrovnávací platby na rok 2019 (číslo tisku 0888-18Z)

Finance na zajištění lékařské pohotovostní služby.

13. Zdravotnictví – NOVÁ BAŤOVA NEMOCNICE ve Zlíně-Malenovicích (číslo tisku 0971-18Z)

Hlasování bylo rozděleno do čtyř:

ZDRŽELI SE: odvolání prohlášení ve znění: „Investorem I. etapy centrálního objektu – nové budovy pro interní obory, bude Zlínský kraj za předpokladu, že Krajská nemocnice T. Bati, a. s., se sídlem Havlíčkovo nábřeží 600, 762 75 Zlín, IČ 27661989: 1. dokončí jako investor 0. etapu – přípravu území, 2. zajistí financování pořízení lékařské technologie a vybavení v rámci 1. etapy centrálního objektu – nové budovy pro interní obory“ 

V této fázi vývoje úvah, jak dál s nemocnicí ve Zlíně, si nepřejeme zastavení prací v původním areálu KNTB.

Tomáš Pajonk: PRO, Helena Lasztovicová: ZDRŽELA SE: schválení: 1. nabytí pozemků od jejich vlastníků do vlastnictví Zlínského kraje dle přílohy č. 0971-18Z-P02

Nákup pozemků pro zvažovanou novou nemocnici v Malenovicích. Tomáš Pajonk svůj souhlas komentuje v článku na TOMTO ODKAZU.

ZDRŽELI SE: zřízení “Výboru pro výstavbu NOVÉ BAŤOVY NEMOCNICE” Zastupitelstva Zlínského kraje

ZDRŽELI SE: pověření Rady Zlínského kraje přípravou investičního záměru výstavby NOVÉ BAŤOVY NEMOCNICE ve Zlíně-Malenovicích

Zde existovaly značné obavy, že si Rada případný souhlas vyloží “extenzivně” a s krajským Zastupitelstvem se nebude párat už vůbec. 

14. PRO : Úprava příjmů a výdajů rozpočtu Zlínského kraje (číslo tisku 0909-18Z)

Pojem „opatření“, respektive „úprava“, může v laikovi budit zdání, jakoby snad někdo něco aktivně s rozpočtem dělal (například hledal úspory). Ale tak to není. Ono je potřeba mít rozpočet permanentně v souladu s aktuálními změnami v utrácení a příjmů. Je to tedy ryze pasivní propsání aktuální situace do rozpočtu.

15. PRO : Porušení rozpočtové kázně (číslo tisku 0852-18Z)

Zanedbatelná záležitost

16. PRO : Majetkoprávní úkony (číslo tisku 0906-18Z)

Žádný ze schvalovaných majetkoprávních úkonů nebyl problematický.

17. PRO : Nabytí nemovitých věcí do vlastnictví Zlínského kraje (číslo tisku 0907-18Z)

Žádný ze schvalovaných majetkoprávních úkonů nebyl problematický.

18. PRO : Převody nemovitých věcí z vlastnictví Zlínského kraje (číslo tisku 0908-18Z)

Žádný ze schvalovaných majetkoprávních úkonů nebyl problematický.

19. PRO : Doprava – dodatek č. 1 ke smlouvě o poskytnutí účelové neinvestiční dotace z rozpočtu ZK – KOVED, s. r. o. (číslo tisku 0875-18Z)

Navýšení provozní dotace o 240 tisíc Kč z důvodu změn ve způsobu vyplácení odměn.

20. PRO : RP11-19 BESIP Zlínského kraje – rámec programu (číslo tisku 0877-18Z)

1.219.000,- Kč na 2019: převážně přechody pro chodce, zpomalovací prvky, provoz dopravních hřišť,…

21. ZDRŽELI SE : Dodatek č. 1 ke Smlouvě o závazku veřejné služby a vyrovnávací platbě – Technologické inovační centrum s. r. o. (číslo tisku 0915-18Z)

Opožděný start projektu, zpoždění v čerpání. V každém případě máme odpor ke všem projektům, které křiví tržní prostředí, ke všem projektům v duchu “služby “zdarma” pro firmy”.

22. PRO : Aktualizace č. 2 Zásad územního rozvoje Zlínského kraje (číslo tisku 0914-18Z)

Aktualizací nevzniká žádný nový zásadní problém v území.

23. ZDRŽELI SE : RP02-19 Program na podporu obnovy venkova a RP18-19 Program na úpravu lyžařských běžeckých tras ve Zlínském kraji – rámec programu (číslo tisku 0905-18Z)

Přes 49 miliónů, které pošle Kraj obcím v rámci “podprogramu na obnovu venkova”. To však pouze na projekty k řešení problémů, které nejčastěji označovali starostové obcí v dotazníku, který jim Kraj poslal. To je samozřejmě metodicky naprosto zvrácené. Představte si, že jste starosta/starostka obce, která pasivně nečeká na nějaký dotační titul a například dětské hřiště si již opravila z vlastních prostředků. Nyní by potřebovala obec na něco jiného, co v anketě nevyhrálo, protože většina obcí označila za zásadní problém třeba tyto opravy dětských hřišť. Náš návrh je poslat peníze obcím podle jednoduchého klíče. Obce nejlépe ví, do čeho potřebují investovat. Není vůbec potřeba, aby starosty vodili na vodítku krajští radní. Kromě tohoto se současně hlasovalo o výdaji 800 tisíc Kč na úpravu běžkařských tras.

24. PRO : RP01-19 Podpora vodohospodářské infrastruktury – rámec programu (číslo tisku 0867-18Z)

21,5 miliónu Kč na investice: kanalizace, vodovody.

25. PRO : Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje – změna č. 70 včetně aktualizace části kanalizace obce Valašské Příkazy, změna č. 71 a aktualizace vodovodů obce Březnice  (číslo tisku 0863-18Z)

Změny v obcích Študlov (původně kanál do ČOV v Příkazech, nyní vlastní ČOV), Zlobice (měl být výtlak z Bojanovic do ČOV ve Zlobicích, teď vlastní ČOV), Březnice (chyba v PRVKZ dokumentaci – vodojem chybně uveden jako stávající, ale má se teprve postavit)

26. Tomáš Pajonk: ZDRŽEL SE, Helena Lasztovicová: PROTI : RP04-19 Podpora ekologických aktivit v kraji – rámec programu  (číslo tisku 0864-18Z)

Náš postoj popisuje Marek Štěpán v článku ZDE.

27. ZDRŽELI SE : RP08-19 Podpora včelařství ve Zlínském kraji – rámec programu (číslo tisku 0865-18Z)

1,5 miliónu Kč. Zbytečné a neefektivní. Komentovali jsme již v minulém roce ZDE.

28. ZDRŽELI SE : RP17-19 Podpora zmírnění následků sucha v lesích – rámec programu (číslo tisku 0866-18Z)

Jako vloni. 10 miliónů korun. Neefektivní. Komentovali jsme již v minulém roce ZDE.

29. PRO : Akční plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro rok 2018 a rok 2019 – aktualizace Akčního plánu a příloh (číslo tisku 0868-18Z)

V podstatě spíše administrativní úpravy.

30. PRO : Projekt “Podpora a rozvoj vybraných sociálních služeb ve Zlínském kraji”  (číslo tisku 0870-18Z)

V rámci zajištění dostupnosti soc. služeb na rok 2019 se ze “zásobníku” do střednědobého plánu přesune několik subjektů.

31. PRO : SOC01-19 Program na podporu sociálně zdravotních aktivit – rámec programu (číslo tisku 0871-18Z)

Nově se z tohoto balíku bude financovat i edukace rodin, které pečují o své blízké. Zájemci prý jsou, jen se nedostávají k potřebným informacím. Předpokládáme, že se do toho odbor obuje a zanedlouho budeme mít letáčky do ambulancí obvodních lékařů. Dále se hlasovaly různé aktivity jako byl Cool důchodce, dárci krve, atd.

32. ZDRŽELI SE : RP06-19 Program na podporu akreditovaného dobrovolnictví a RP07-19 Program na podporu nestátních neziskových organizací v oblasti prevence rizikových typů chování – rámce programů  (číslo tisku 0922-18Z)

Dobrovolnictví 500 tisíc, prevence 700 tisíc. U dobrovolnictví se přispívá se na dobrovolnictví. Platí se z toho supervize, cestovné, školení nových dobrovolníků, přenádherná trička s potiskem,… Je to zbytečně složité. 

33. ZDRŽELI SE : RP19-19 Program na podporu škol a školských zařízení v oblasti prevence rizikových typů chování – rámec programu (číslo tisku 0893-18Z)

706 tisíc. A nejsme si jistí, že přínos odpovídá administrativní náročnosti programu.

34. PRO : Školství, kultura – Dodatky smluv o poskytnutí návratné finanční výpomoci pro dotační projekty příspěvkových organizací (číslo tisku 0767-18Z)

Upravování výše návratné finanční výpomoci – projektové přípravy.

35. PRO : Školství – dodatek ke zřizovací listině (číslo tisku 0895-18Z)

Formální záležitost / technikálie

36. ZDRŽELI SE : Individuální podpora 2018 – sekce MLÁDEŽ A SPORT (číslo tisku 0900-18Z)

mega pro fotbalový klub zlín, z.s. na lampy na Vršavu, 700 tisíc do Karlovic na biatlon (SKB Velké Karlovice, z.s.)

37. ZDRŽELI SE : Rámce programů 2019 – sekce MLÁDEŽ A SPORT (číslo tisku 0904-18Z)

23 milióny Kč. Máme zcela jinou představu o rozdělování peněz do sportu a jiných volnočasových aktivit mládeže.

38. Tomáš Pajonk: ZDRŽEL SE, Helena Lasztovicová: PRO : KUL01-19, KUL03-19, KUL05-19 KULTURA – programová podpora – rámce programů  (číslo tisku 0902-18Z)

11.450.000,- Kč. Opět – naše představa o rozdělování peněz je zcela odlišná.

39. ZDRŽELI SE: Fond Zlínského kraje, sekce: KULTURA – individuální podpora 2018 (číslo tisku 0927-18Z)

Filmovce v Hradišti se zasekl jeden z přítokových penězovodů (financování EU 1,7 mil.) a tak pochopitelně hledají záplaty. Návrh zvýšit dotaci od kraje z 1 mega na mega dvěstě tisíc. Nic proti Filmovce, avšak tlačte primárně na soukromé sponzory. Měkký a snadno získatelný polštář erárních peněz může nakonec znamenat tvorbu samoúčelného monstra. 

40. PRO : Zpráva o činnosti Rady Zlínského kraje za období mezi 14. a 15. zasedáním Zastupitelstva Zlínského kraje (číslo tisku 0926-18Z)

Formální záležitost / technikálie

 

tomas-pajonk_malyportret

Ing. Tomáš Pajonk

Helena Lasztoviczová portrait2

Helena Lasztoviczová

14. hlasování jak jsme hlasovali.

Zcela zásadní byla doprava – dlouhodobý dopad bude velký, ale diskuze k tomuto proběhla velmi malá.

http://zlinskykraj.svobodni.cz/2018/09/miliardy-a-unavovy-syndrom-jak-jsme-hlasovali-na-14-zasedani-krajskeho-zastupitelstva/

Ukázal konečně Kraj svým zastupitelům skutečný plán či koncepci? Je v plánu nová nemocnice?

Krajští zastupitelé Strany svobodných občanů a jejich kolegové Soukromníci se v plném počtu zúčastnili semináře na kterém měla být představena Odborná koncepce nemocnic zřizovaných Zlínským krajem. Vzhledem k předchozím výrokům hejtmana a již probíhajícím změnám v nemocnicích byla atmosféra dost výbušná.

Zvolený formát semináře byl jasný –  samotná koncepce až konec. Před ní proběhla prezentace aktuálně dosažených úspěchů pod vedením Radomíra Maráčka. Pak prezentace stavu a špatných věcí let minulých, které u bývalého Hejtmana Mišáka a u Lubomíra Nečase vyvolaly očekávané nesouhlasné reakce. Na prezentacích bylo používáno slovo holding, jako předzvěst toho, co se plánuje.

První a téměř jediný konkrétní plán představenstva ukázala prezentace Petra Liškáře – nemocnice se mají sloučit do jedné a to KNTB a.s.

Reakce ředitelů

Ředitelka Vsetínské nemocnici paní Prousková soudí, že dopad na pacienta nebude žádný a musíme výsledkům analytiků věřit.

Paní Mergenthalová z Kroměřížské nemocnice „Myslím, že bude záležet na právní formě, a hledám příležitost pro Kroměřížskou nemocnici, uvítám zbavení se dluhů KMN, bojím se však o personál a stabilitu a trvající nejistotu.“

Pan Sládek z UHN „Forma společnosti je méně důležitá než řízení samotné. Pokud nebudeme dohlížet tam, kde se péče děje, nikdy to nebude tolik efektivní. Jedním z úspěchů Hradiště je kontrola. Důsledně kontrolujeme a podle toho se zaměstnanci hodnotí. I samostatné společnosti mohou mít synergický efekt.“

Hejtmanův záměr

V debatě po tomto příspěvku pana Liškáře padla zásadní slova pana hejtmana „Naším cílem je dokázat, že kraj dokáže řídit nemocnice tak dobře jako soukromý vlastník.“ Soudím, že to je poměrně naivní názor. V historii veřejné správy byl navržen milionkrát a v 99 případech ze 100 to dopadlo hůře, někdy katastrofálně a typicky tak, že management ztopí případné zisky, ztráty pak nese daňový poplatník aneb kapitalizace zisku, socializace ztrát. V hodině šesté semináře se konečně začalo s prezentací o koncepci.

Koncepce

Samotná prezentace koncepce od pana Maráčka byla však spíše prezentací přání, odborných termínů, popisem aktuálního stavu a trochou vizí než skutečným popisem cílového stavu, plánu, či konkrétních kroků.

Primáři nám každý představovali, co dělá jejich oddělení. Kde péči možná sjednotí, kde už je sjednocená. Místy naznačili, jaké specializace budou v té či oné nemocnici, ale tak trochu bez ladu a skladu.

Všichni do jednoho se oháněli slůvkem personál, musíme se o něj starat. Nějaké konkrétní kroky v tomto směru, za celou dobu představil pouze pan Sládek z Uherského Hradiště.

Nová nemocnice

V průběhu prezentací byla opatrně zmíněna i možnost nové nemocnice, opět bez jakýchkoli podrobností. Sem tam prolákly náznaky. Padly dokonce jakési úvahy o 4 letech příprav, 4 miliardách investic (IMHO dost podhodnocené). Přesto se musí dělat investice i v KTNB, protože části jsou už na tom příliš špatně a nelze čekat.

Co si o tom celém myslet?

Nebyl to seminář o nové koncepci. Byl to jakýsi úvod do problematiky, poodkryl co se asi tak při případné koncepci vlastně řeší. Naznačil nějaké směry. Jasně bude vše maximálně synergicky sjednoceno a tím se možná uspoří potřeba personálu. Ok. Obecné moudro, těch bylo slyšet plno.

Za mě však skutečná koncepce předložena nebyla, leda bych si ji jako puzzle poskládal z tisíců drobných střípků a narážek.

Hejtmanství / nemocnice mají zaměstnáno několik lidí k přípravě koncepce. Pan Čunek panu bývalému hejtmanovi Mišákovi vyčítal, že neměl odvahu zrušit KTNB prádelnu – najde tedy hejtman odvahu, bouchnout do stolu a donutit svoje lidi předložit konečně nějaký hodnotitelný dokument? Nebo je mlžení součást taktiky, jak z lidí dělat pitomce, vydráždit je předem a pak se jim vysmát?

Zatím spíše vidíme, jak se mele maso a tlachá se o tom, jak krásný z něj bude párek, než abychom ochutnali párek samotný.

Dotace pro vyvolené nebo opravené krajské silnice?

Kraje se značně vzdálily myšlence být správcem infrastruktury – například se poctivě starat o silnice – a pasovaly se do role všudypřítomného vykonavatele dobra. Problémem ale je, že ono dobro kraj vykonává za naše peníze, a navíc zcela neefektivně. Jen pro ilustraci – individuální dotace, z nichž má prospěch pouze velmi omezená skupina občanů, spolykají zhruba 26 milionů. Nabízí se otázka: Proč kraj místo investic do silnic podporuje dotacemi vyvolené?

Zlínský kraj se snaží navodit iluzi, že peníze rozdává podle nějakého inteligentního a zároveň trochu spravedlivého klíče. Proto také vytvořil řadu dotačních programů, ve kterých stanovuje pravidla, podle kterých dotační žádosti hodnotí. Žádosti, které více pasují do programu, mají větší šanci uspět a dotaci získat. Jenže, kraj se chystá v roce 2018 rozdělit zhruba třetinu dotací i projektům, které žádnému dotačnímu programu neodpovídají. To jsou ty, pro které se vžilo označení individuální dotace.

Nechceme obhajovat systém dotačních programů jako takový. Nevěříme, že se takto dá efektivně řídit rozvoj kraje. Podstatně větší problém však vidíme právě v dotacích individuálních. Tam se totiž nerozhoduje podle nějakých předem daných pravidel. Rozhoduje se podle dojmu z každého takového jednotlivého projektu. A doufejme, že jen podle toho. Neexistují-li pravidla, existuje vždy i vysoký korupční potenciál.

A to je nejen zbytečné, ale i škodlivé a nebezpečné. Chceme, aby kraj primárně investoval například do opravy svých silnic. Víme, že na pořádnou opravu krajských silnic potřebujeme stovky milionů ročně. Právě proto by si kraj neměl hrát na haura, který rozdává peníze zcela bez pravidel, ale aby se s trpělivostí a péčí řádného hospodáře snažil maximalizovat investice do svého majetku, který přináší užitek drtivé většině obyvatel regionu.

Příklady individuálních dotací:

Jak se to stane, že nějaký dotační projekt nelze financovat z nějakého krajského dotačního programu?

V podstatě se to stává ve dvou případech. Za prvé, projekt sice zhruba odpovídá tomu, k čemu je konkrétní dotační program kraje vytvořený, ale v nějakém parametru se vymyká. Třeba ve výši požadované dotace. Na 10. zasedání krajského zastupitelstva byla takto například schválena dotace pro Město Otrokovice na Revitalizaci městské sportovní haly ve výši 7,5 milionu korun. To je částka příliš vysoká pro krajský dotační program Mládež a sport. A pojďme dál, ve stejném balíku byly schváleny i dotace 350 000 korun na výstavbu přetlakové tenisové haly pro Tenisový klub Zlín, 200 000 korun pro Dostihy Slušovice, 2 miliony korun na podporu Barum Czech Rally Zlín či 1 milion na zkvalitnění zázemí pro klub FC Fastav Zlín.

Druhou kategorií jsou pak žádosti, které se v ničem nenapasují na žádný dotační program. Přesto akci či projekt shledá kraj jako užitečnou a peníze daňových poplatníků na ně pošle. Jde třeba o podporu Green Rally a Star Rally, dotace na činnost spolků věnujících se ekologické výchově obyvatel či peníze pro projekt romských domovníků ve vybraných lokalitách.

Samostatnou kapitolou pak je pak podpora výroby další haldy brožur a letáků, které mají údajně do regionů přilákat turisty. Na 10. krajském zastupitelstvu byly schváleny dotace obecně prospěšným společnostem či zapsaným spolkům ve stejné výši 600 000 korun. Použity mají být na provoz a marketingové aktivity. A o koho jde? O Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko, organizaci Luhačovské Zálesí, Region Slovácko – sdružení pro rozvoj cestovního ruchu, Kroměřížsko – sdružení pro cestovní ruch. Celkem jde tedy o 2,4 miliony korun. Jde o efektivní a promyšlené nakládání s penězi, když kraj zároveň financuje činnost celokrajské Centrály cestovního ruchu Východní Moravy? Podle nás určitě ne. A takových příkladů by šlo nalézt desítky…

„DOBŘE VYHOZENÉ PENÍZE“

Tak kdysi komentoval bývalý hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák (ČSSD) schválení dotace jedné soukromé firmě na „bohulibou činnost“. V tomto konkrétním případě měla mít dotace úžasný vliv na rozvoj obchodních vztahů našich regionálních firem se svými čínskými protějšky. Byli to tenkrát především v té době opoziční zastupitelé za KDU-ČSL, kteří vyslovili nejistotu, zda je tato každoročně se opakující dotace efektivní a požadovali údaje, podle kterých by to bylo možné realisticky posoudit. Dotace byla přesto tehdy schválena. Ono to totiž při ledabylém, rychlém a povrchním posouzení tak nějak dává smysl.

A kolik dalších krajských výdajů dává takový bleskurychlý smysl?! Rozhodně vše, co se týká rozvoje kultury, sportu, přátelství, bezpečnosti, dětí, dobrého jídla a míru,…! Důležité je napsat ke zdůvodnění žádostí krásný text, nejlépe romantickou básničku o světlých zítřcích.

Dnes jsou zastupitelé za KDU-ČSL u krajského kormidla. Tu stejnou dotaci schvalují, aniž by se dále pídili po její efektivitě. Jsou to přece:

„DOBŘE VYHOZENÉ PENÍZE“!

dobře vyhozené peníze

My, vaši krajští zastupitelé za Stranu svobodných občanů, jsme se rozhodli vaše peníze nevyhazovat.

Proto v zastupitelstvu hlasujeme proti těmto výdajům. Proč? Chceme, aby se Zlínský kraj postaral raději o základní infrastrukturu. Chceme, aby Zlínský kraj v rozumném časovém horizontu

OPRAVIL VŠECHNY KRAJSKÉ SILNICE.

Může se zdát, že na tak velkou investici není možné takto ušetřit. Ale zdání klame. Jsou to desítky až stovky miliónů korun ročně.

O tom, kde lze konkrétně šetřit, se dozvíte více v článcích:

Krajské peníze zalévají les  – „dobře vyhozené peníze“?

Ekologická převýchova občanů – „dobře vyhozené peníze“?

Tolik krásných projektů – „dobře vyhozené peníze“?

Ofis! Film ofis! – „dobře vyhozené peníze“?

Dotační rojení včelařů – „dobře vyhozené peníze“?

Lepší než ostuda – „dobře vyhozené peníze“?

Na kraji, ale proti proudu!

S plaváním proti proudu, je třeba začít už odmala. Jak vidíte, první trénujeme na vlastních 🙂

Přiznám se, jsem celkem nervózní. Za týden máme krajské volby, ale diskuze o skutečných krajských tématech jakoby zmizela z povrchu země. V programech všech stran se píše všude prakticky to samé (ke kraji) nebo raději vůbec nic. Proto chci nerozhodnutým voličům odpovědět na zásadní otázku.

V čem jsme jiní? Proč nás volit, či naopak nevolit? Ve třech bodech.

  • Chceme na kraji skutečně řešit kraj a věci v jeho kompetenci.
  • Chceme kraj, který bude zachovávat a usilovat o maximální svobodu volby ve věcech, které řeší, či podporuje. Tedy přístup, který bude maximalizovat svobodu jednotlivce.
  • Chceme prosazovat decentralizaci. Co nejlokálnější rozhodování. Tam, kde to nejde individuálně, tam ať nejlépe rozhodne obec, pokud ta nemůže tak teprve kraj.

Kraj je náš křest ohněm

Řešme kraj a to, co má skutečně v kompetenci. Celou kampaň jsem se snažil neutíkat od krajských (a často techničtějších témat) k jen obecným postojům. Proto neřešíme EU, migraci, daňové zatížení, sociální systém, důchodovou reformu. Překvapuje mě, že většina velkých zavedených stran s velkými zkušenostmi, lidmi a kontakty tak málo řeší kraje. U stran, které samy sebe považují za nepopulistické, rozumné, konstruktivní, a kde jejich členové často Svobodným spílají do populistů, mě to překvapuji tím více.

Kraje jsme nevymysleli, ale máme je tu. Zde Rhodos, zde skákej. Pokud nedokážeme ani trochu odstranit socialismus na kraji, jak potom od nás můžete čekat, že něco vyřešíme na centrální úrovni? Je to pro nás zkouška ohněm.

Proto jsem si dali práci a šli jsme v programu do velkého detailu. Například ve snaze přiblížit dopady kraje na města a obce máme „recepty“ k menším celkům a mnoha detailním problémům. Mrkněte třeba tady:

http://zlinsky.spolecne2016.cz/orp-valasske-klobouky/

Na vyšší úrovni zde (pro každé ORP v kraji):

http://zlinsky.spolecne2016.cz/regiony/

Celkový program je pak zde:

http://zlinsky.spolecne2016.cz/deset-duvodu/#jedna

Svoboda volby a konkurence – recept na zlepšení služeb

Kraj přerozděluje. To nezměníme. Můžeme ale místo podpory jednoho konkrétního poskytovatele, či krajem řízených organizací, dát maximální prostor pro konkurenci.

Když už kdokoli přerozděluje, tak by to měl činit extrémně efektivně. Bez likvidace přirozeně vznikajících cen a přirozeného tržního prostředí. V praxi? Ideální forma podpory (když už musí být) je dát přímo lidem peníze, poukázky, přímé a jasně dané úhrady na hlavu a nechat na nich, jaké služby a jejich formu si vyberou.
Příklady, kde se to dá uplatnit:

  • Doprava – v ideálním případě se dostaneme až voucherům, reálněji však můžeme pustit do přepravy konkurenci tak, že soutěžit se bude na úrovni převezených lidí a linek, ne celých okresů
  • Sociální služby – místo investování do krajských kapacit dát peníze lidem, nebránit soukromým provozovatelům v poskytování péče, nebojovat s nimi
  • Ve školství – přestat plánovat za lidi, co vlastně mají chtít studovat. Chránit ředitele před byrokracií, srovnat co nejvíce podmínky pro všechny školy a bojovat proti centralizačním snahám MŠMT.

Decentralizace

Co nejvíce peněz (z těch, které kraj pro obce má) přesuňme přímo obcím, ideálně přímo dle počtu obyvatel. Konkrétním příkladem je zrušení krajské “daně” na dopravní obslužnost. V našem kraji je to 100,- Kč na občana a hlavu a musí ji platit každá obec (v naší obci Zašová je to tedy cca 300 000,- ročně). Kraj může ubrat peníze na selektivní podpoře preferovaných obcí a místo toho raději ulevit všem starostům plošně a bez jakékoli protekce. U toho ubude i byrokracie, spojené s hlídáním poskytnutých grantů a dotací.

Chceme-li udržet směr musíme proplouvat mezi skalisky

Kraje mají zdánlivě celkem malý manévrovací prostor. Dokonce ani vlastní vlajku si nemohou samy schválit.

Kraje ve svém rozhodovaní musí řešit vládní centrální koncepce a politiky, operační programy EU či státní dotace (dá nám Ťok na opravy, či nedá?). Poslední dobou je v politice trend vše spíše centralizovat, řídit, kontrolovat, monitorovat, vykazovat a přerozdělovat, v lepším případě i transparentně.

Odolávat takovému trendu bude těžké, a tak musíme napnout veškerou kreativitu lidí, které na kandidátce máme a jsou zvyklí v naší byrokratické republice hodnoty vytvářet byrokracii navzdory. Budeme prostě hledat cestičky a nevzdávat se.  Určitě lze odmítnout či aspoň omezit dopad nesmyslných nařízení a zbytečných programů. V podstatě přiznávám, že často budeme muset ohnout, co se ohnout dá, abychom prosadili to, co zastáváme. Viz třeba zde (https://www.pajonk.cz/2171/kraj-usetrme-ho-papirovani/)

V případě úspěchu budeme proplouvat mezi ostrými skalisky centrálních plánovačů a budeme potřebovat veškeré síly abychom i v mlhavých přerozdělovacích vodách udrželi směr, který jsme si vytyčili.

Prosím podpořte nás a v pátek či sobotu 7-8.října dejte šanci číslu 52!

Blesk.cz odvysílal předvolební debatu s kandidáty na hejtmana Zlínského kraje

Odkaz na debatu: http://www.blesk.cz/clanek/volby-volby-2016-krajske-volby-2016/361297/vysilali-jsme-zive-lidri-ze-zlinska-o-prusvihove-zone-holesov-a-vymirani-sevcu.html

ZLÍN – Baťův kraj sužuje stárnoucí populace a odliv obyvatel. Na tom se včera v předvolební debatě Blesk.cz shodla šestice adeptů, jejichž strany podle průzkumu společnosti Phoenix Research mají šanci získat nad 5 procent voličských hlasů. Lídr lidovců a starosta Vsetína Jiří Čunek se přímého přenosu nezúčastnil, ačkoli to přislíbil.

O nejpalčivějším problému

– Margita Balaštíková (48, ANO): “Chybí nám technické profese. Lidé odcházejí za jinou prací. Chtěla bych do škol zavést technické vzdělání. A co je zanedbané, je zapojení firem, kde si mladí mohou budovat praxi.” * Vítězslav Lapčík (KSČM): “Problémem se stane personální obsazení zdravotnických zařízení. Podařilo se nám ekonomicky stabilizovat nemocnice.” * Vlastislav Navrátil (48, TOP 09): “Nejvíc nás trápí úbytek obyvatel, 12 tisíc za deset let, to je jedno město.” * Tomáš Pajonk (35, Svobodní): “Největším problémem je ubývání lidí a jejich stárnutí. Průměrný věk je tu přes 42 let. Dalším problémem je doprava. Kraj by měl opravovat silnice 2. a 3. třídy, aby se lidé mohli dostat za prací.” * Jan Pijáček (58, ODS): “Problémem jsou tu platy. Podle statistik patříme mezi kraje, kde je nejnižší mzda v republice. Rádi bychom pomohli ekonomice Zlínského kraje stavbou silnic, mohl by se tak stát významnou křižovatkou.”

O Holešovské zóně

– Vítězslav Lapčík (KSČM): “V současné době to tak velký problém není. KSČM se hlásí k tomu, že udělá všechno, aby průmyslová zóna fungovala.” * Jan Pijáček (58, ODS): “V době kolem roku 2005 to byla největší průmyslová zóna v ČR a investice do ní byla okolo 1 miliardy korun. Největším problémem je tedy stavební zákon. Trvám na tom, že se musí změnit.” * Tomáš Pajonk (35, Svobodní): “My tady děláme jakési Čekání na Godota, čekáme na CzechInvest a na další. Pojďme otevřít zónu malým firmám. A pojďme se domluvit, že tam nebudeme stavět nic, co by mohlo ohrozit spodní vody.” * Vlastislav Navrátil (48, TOP 09): “Od začátku si myslím, že je to zbytečně megalomanský projekt. Kdyby se změnily parametry a změnil se územní plán, co tam může vyrůst, tak už se zóna mohla otevřít.” * Petr Navrátil (61, ČSSD): “Ona už dávno není určena pro jednoho jediného investora, je otevřena pro jakéhokoli investora.” * Margita Balaštíková (48, ANO): “Že je na nevhodném prostředí, není pravda. Prameny pitné vody jsou tady hodně vysoko. Jak je možné, že v Otrokovicích stojí na stejném místě těžký průmysl? Já jsem interpelovala pana premiéra, jak je možné, že vláda podporuje výstavbu nové zóny, když tu není dostavěna tato? Co se týká aktivistů, v jejich čele stojí pan hydrogeolog Vacek. Ten jednou vydal stanovisko kladné a druhý den záporné. Do Holešovské zóny je neinvestováno 1,7 miliardy a musíme to zprůchodnit.”

O školství

Tomáš Pajonk (35, Svobodní): “V soukromém sektoru se odměny tvoří na základě vytvořeného produktu. V učitelství to není odlišné. Já bych chtěl systém, kde dobrý učitel dostane daleko víc než manažer ve firmě špatný učitel dostane méně. O tom by měl rozhodovat ředitel školy.” * Petr Navrátil (61, ČSSD): “Systém funguje, důležitá je provázanost firem a škol. Letos jsou výrazně vidět výsledky nárůstu učňů na strojnické obory. Trend se obrací.”

O ševcovské tradici

– Margita Balaštíková (48, ANO): “Vietnamská tržiště mi boty nenabídnou, proto si nechávám dělat boty na míru.” * Jan Pijáček (58, ODS): “V době, kdy Baťa vybudoval svoje impérium, tak tady měli lidé nejvyšší mzdy v republice. Zlínský kraj může výrobcům bot pomoct propagací a potom se můžou najít i kupci.”

O kontroverzích

– Petr Navrátil (61, ČSSD): “Možná jsme se inspirovali některými městy, která takhle vítají občánky a přispívají mladým rodinám. Mně se nelíbí slovo porodné. Budou to peníze, které kraj vyplatí ze svého rozpočtu. Když chcete stavět dům, určitě nešetříte 26 let. Letos nastupuje 6 tisíc prvňáčků. Prudký demografický pokles se zastavil. Pokud jenom trochu znáte rozpočet z hlediska toho, co má kraj v kompetenci, a toho, co dotuje, tak těch kapitol, kde se dá 60 milionů získat, je hodně. Stačí v každé ušetřit procento.” (V reakci na dotaz, zda si ČSSD svým návrhem dát 10 tisíc korun za každé novorozeně nekupuje voliče na úkor krajského rozpočtu.)