Na kraji, ale proti proudu!

S plaváním proti proudu, je třeba začít už odmala. Jak vidíte, první trénujeme na vlastních 🙂

Přiznám se, jsem celkem nervózní. Za týden máme krajské volby, ale diskuze o skutečných krajských tématech jakoby zmizela z povrchu země. V programech všech stran se píše všude prakticky to samé (ke kraji) nebo raději vůbec nic. Proto chci nerozhodnutým voličům odpovědět na zásadní otázku.

V čem jsme jiní? Proč nás volit, či naopak nevolit? Ve třech bodech.

• Chceme na kraji skutečně řešit kraj a věci v jeho kompetenci.
• Chceme kraj, který bude zachovávat a usilovat o maximální svobodu volby ve věcech, které řeší, či podporuje. Tedy přístup, který bude maximalizovat svobodu jednotlivce.
• Chceme prosazovat decentralizaci. Co nejlokálnější rozhodování. Tam, kde to nejde individuálně, tam ať nejlépe rozhodne obec, pokud ta nemůže tak teprve kraj.

Kraj je náš křest ohněm

Řešme kraj a to, co má skutečně v kompetenci. Celou kampaň jsem se snažil neutíkat od krajských (a často techničtějších témat) k jen obecným postojům. Proto neřešíme EU, migraci, daňové zatížení, sociální systém, důchodovou reformu. Překvapuje mě, že většina velkých zavedených stran s velkými zkušenostmi, lidmi a kontakty tak málo řeší kraje. U stran, které samy sebe považují za nepopulistické, rozumné, konstruktivní, a kde jejich členové často Svobodným spílají do populistů, mě to překvapuji tím více.

Kraje jsme nevymysleli, ale máme je tu. Zde Rhodos, zde skákej. Pokud nedokážeme ani trochu odstranit socialismus na kraji, jak potom od nás můžete čekat, že něco vyřešíme na centrální úrovni? Je to pro nás zkouška ohněm.

Proto jsem si dali práci a šli jsme v programu do velkého detailu. Například ve snaze přiblížit dopady kraje na města a obce máme „recepty“ k menším celkům a mnoha detailním problémům. Mrkněte třeba tady:

http://zlinsky.spolecne2016.cz/orp-valasske-klobouky/

Na vyšší úrovni zde (pro každé ORP v kraji):

http://zlinsky.spolecne2016.cz/regiony/

Celkový program je pak zde:

http://zlinsky.spolecne2016.cz/deset-duvodu/#jedna

Svoboda volby a konkurence – recept na zlepšení služeb

Kraj přerozděluje. To nezměníme. Můžeme ale místo podpory jednoho konkrétního poskytovatele, či krajem řízených organizací, dát maximální prostor pro konkurenci.

Když už kdokoli přerozděluje, tak by to měl činit extrémně efektivně. Bez likvidace přirozeně vznikajících cen a přirozeného tržního prostředí. V praxi? Ideální forma podpory (když už musí být) je dát přímo lidem peníze, poukázky, přímé a jasně dané úhrady na hlavu a nechat na nich, jaké služby a jejich formu si vyberou.
Příklady, kde se to dá uplatnit:

• Doprava – v ideálním případě se dostaneme až voucherům, reálněji však můžeme pustit do přepravy konkurenci tak, že soutěžit se bude na úrovni převezených lidí a linek, ne celých okresů
• Sociální služby – místo investování do krajských kapacit dát peníze lidem, nebránit soukromým provozovatelům v poskytování péče, nebojovat s nimi
• Ve školství – přestat plánovat za lidi, co vlastně mají chtít studovat. Chránit ředitele před byrokracií, srovnat co nejvíce podmínky pro všechny školy a bojovat proti centralizačním snahám MŠMT.

Decentralizace

Co nejvíce peněz (z těch, které kraj pro obce má) přesuňme přímo obcím, ideálně přímo dle počtu obyvatel. Konkrétním příkladem je zrušení krajské “daně” na dopravní obslužnost. V našem kraji je to 100,- Kč na občana a hlavu a musí ji platit každá obec (v naší obci Zašová je to tedy cca 300 000,- ročně). Kraj může ubrat peníze na selektivní podpoře preferovaných obcí a místo toho raději ulevit všem starostům plošně a bez jakékoli protekce. U toho ubude i byrokracie, spojené s hlídáním poskytnutých grantů a dotací.

Chceme-li udržet směr musíme proplouvat mezi skalisky

Kraje mají zdánlivě celkem malý manévrovací prostor. Dokonce ani vlastní vlajku si nemohou samy schválit.

Kraje ve svém rozhodovaní musí řešit vládní centrální koncepce a politiky, operační programy EU či státní dotace (dá nám Ťok na opravy, či nedá?). Poslední dobou je v politice trend vše spíše centralizovat, řídit, kontrolovat, monitorovat, vykazovat a přerozdělovat, v lepším případě i transparentně.

Odolávat takovému trendu bude těžké, a tak musíme napnout veškerou kreativitu lidí, které na kandidátce máme a jsou zvyklí v naší byrokratické republice hodnoty vytvářet byrokracii navzdory. Budeme prostě hledat cestičky a nevzdávat se.  Určitě lze odmítnout či aspoň omezit dopad nesmyslných nařízení a zbytečných programů. V podstatě přiznávám, že často budeme muset ohnout, co se ohnout dá, abychom prosadili to, co zastáváme. Viz třeba zde (https://www.pajonk.cz/2171/kraj-usetrme-ho-papirovani/)

V případě úspěchu budeme proplouvat mezi ostrými skalisky centrálních plánovačů a budeme potřebovat veškeré síly abychom i v mlhavých přerozdělovacích vodách udrželi směr, který jsme si vytyčili.

Prosím podpořte nás a v pátek či sobotu 7-8.října dejte šanci číslu 52!