Příspěvky

Mají Klobúky protekci?

Krajské školní plánování v praxi.

… I když Zlín odmítá zájemce, další třídu gymnázia získají Valašské Klobouky …

Zdroj:http://zlin.idnes.cz/dalsi-trida-na-gymnaziu-ve-valasskych-kloboukach-f6y-/zlin-zpravy.aspx?c=A160826_2268930_zlin-zpravy_ras

Když si přečtete článek, tak celkem zřejmě uvidíte, co je na celém systému špatně. Od stolu se řeší jakási vhodnost, kolik žáků jednoho oboru ubereme a jinde přidáme. Diskuze o dojíždění. Budou se střílet čísla vycucaná z prstu a celé to má vyznít, jakoby Kloboučané dostali jakou podivnou protekci, protože si vlastně další třídu nezaslouží. Valašské Klobouky ale už nějakou dobu o třídy na svém gymnáziu bojují. Kraj ji původně povolit nechtěl. Teď před volbami se otevře všechno, co si kde který občan žádá. Mezi volbami to bude jiné a bude se slučovat, psát petice, hrozit a optimalizovat.

Z věci, která by mohla být technická a ekonomická, se stává otázka politická, otázka konexí a službiček.

A co to nechat na nich? Co systém zjednodušit tak, že otevření třídy či oboru nebude žádné veliké politikum. Městští radní a ředitelé škol by na kraj něměli chodit s prosíkem a lahví domácí slivovice, když uznají za vhodné, že chtějí novou třídu či obor.

  • Maximálně srovnejme platby na žáka ze všech možných zdrojů. Tzn. každé dítě dostane na hlavu přibližně stejně (úplně srovnat to nejde, tabulky jsou dosti komplikované, ovlivňuje je MŠMT a někde jsou rozdíly opodstatněné).
  • Ať kraj dá jasná pravidla investic a oprav škol, které vlastní. Ředitelé musí vědět, na čem jsou / budou.
  • Malé třídy se samozřejmě nevyplatí. Pokud ale město bude chtít škole pomoci, případně se zapojí rodiče, tak proč ne? Proč je zakazovat? Naopak. Povolme vše, co školy zvládnou. Je to na nich.
  • Případně jsou Kloboučané prostě efektivnější a s menšími náklady na provoz si budou dovolit mít menší třídy.
  • Ohrozí to sousední střední školy? Možná. Ale to je prostě soutěž. Děti a rodiče musí hledat, která škola jim nejvíc vyhovuje, a nenechte si nabulíkovat, že si všichni vyberou školy, které dají titul zadarmo. Naopak.
  • Ředitelé musí mít ekonomická kritéria, nemohou nechat krajské školy prodělávat a zadlužovat. Spravují veřejný majetek.

Soudím, že centrální plánování vzdělávacích potřeb jednotlivců je dlouhodobě extrémně nefunkční model. Vede k protekci, korupci, neefektivním rozhodnutím a stagnaci v nabídce oborů i kvalitě výuky.

PS: Pár poznámek. Máme krajskou strategii, kterou jsem komentoval zde. Ta mj. určuje, že poměr maturitních oborů vs. nematuritní obory má být 70 : 30. Proč? Protoč. Dále ta strategie z nějakého důvodu chce snižovat podíl víceletých gymnázií. Asi proto, aby jedni nebyli moc chytřejší než druzí a nedocházelo k “segregaci” a odlivu nadanějších žáků.

Foto: Ivan Dostál

 

 

3 otázky na Den přiznání

Odkaz na Parlamentních listech – Publikováno k rozhovoru s Josefem Petrů

Voliči Svobodných a Soukromníků musí mít v tuto chvíli pocit bezmoci. Socializují vládní koalice prosadila kontrolní hlášení DPH, EET, Čapí hnízdo na vládnutí nebude mít vliv. A vy přicházíte s happeningem před FÚ…Co od toho čekáte?

Svobodní a Soukromníci jsou strany, které hájí pracující a podnikavé lidi. Ne, nebojme se toho slova. Podnikatel není zločinec. Zaměstnanec není hlupák, který neumí podnikat. Navzájem se potřebujeme a to je hlavní poselství této akce. Aby se lidé u nás měli dobře, tak potřebujeme místo miliardových dotací, spíše nové podnikatele, ale také šikovné, poctivé a pracovité zaměstnance, kteří si umí říci o odměnu. To všechno by přirozeně vzniklo, ale stát je v tomto spíše překážkou.

Kauza Čapí hnízdo, EET, kontrolní hlášení jsou pro mě sice aktuální témata, ale ta neřeší základní podstatu toho co se děje.

Stát jednak pracujícím lidem bere kolem poloviny jejich skutečného příjmu. Jen naprosté minimum, se pak dá do toho, co občané od něj nejvíce požadují. Obranu, policii a spravedlnost. Je naivní si myslet, že peníze se ze státního rozpočtu kradnú, jak říká pan Babiš. Ony se totiž legálně loupí. V souladu se zákony jdou do projektů, které chce jen minimum lidí. Jenže to minimum je velmi vlivné a dokáže přesvědčit zbytek lidí o své naprosté potřebnosti.

Drobní podnikatelé a zaměstnanci soukromých firem jsou dušeni daněmi, regulacemi, tisíce a jednou novou povinností ze strany úřadů. Velké firmy dostávají dotace, nebo výhody.

Co od toho čekáme? Že se lidé s námi zastaví na kousek řeči, dostanou malé poděkování, že tu káru ještě dále táhnou a malé poděkování za to, že tu někdo ještě pracuje.

Na Zlínsku má podle průzkumů krajská koalice Svobodných a Soukromníků pomalu sedm procent. V čem vidí příčinu toto obliby?

Členové Svobodných jsou zde dlouhodobě aktivní. Pořádáme akce pro veřejnost. Měli jsme větší demonstraci ve Zlíně. V neposlední řadě jsme v listopadu spustili i kampaň Než bude pozdě. Navíc – jsme krajem činorodých lidí, kteří měli vždy blízko k horám a ke svobodě. Valaši, Hanáci a lidé ze Slovácka mají zdravý rozum. Myšlenky, že nás nezachrání žádný zákon a že peníze nerostou na stromech jsou tu zatím pevně zakořeněny.
Kde vidíte největší slabiny stávajícího vedení Zlínského kraje?

Kraj je veden spíše samospádem. Za poslední 4 roky se nikam neposunul. Současné krajské vedení je spokojeno a počítá, že po volbách zasedne zpět ve velmi podobné sestavě s minimem úsilí. Počítá s tím, že občané se nechají uchlácholit tím, že kraj vlastně funguje tak co by vlastně chtěli, že do kraje tolik lidí nevidí a že budou volit jen podle jména strany.

My věříme, že voliči u komunálních a krajských voleb přemýšlí a dají nám – po seznámení se s naším programem a naší dlouhodobou vizí, jejíž cílem je lepší život ve Zlínském kraji – šanci a hlas.

Svobodní se Soukromníky dokáží občanům, že krajská politika není o líbivých a formálních slibech. Ale o tom, co kraj skutečně může pro své občany udělat. To je, být ve velkých věcech koordinátorem, v malých každodenním zastáncem a pomocníkem občanů.

Svobodní reagují na socialistické plány kraje

Kraj podepsal smlouvu, ve které se zavazuje protěžovat jedno průmyslové odvětví před jinými. Krajské předsednictvo Svobodných na to reagovalo takto.

„Svobodní nesouhlasí s tím, aby prostředky z vybraných daní byly cíleně využívány tímto způsobem. Snaha kraje a signatářů o vytvoření takových podmínek, při kterých je výhodné studovat specifické obory na úkor ostatních je typickým sociálním inženýrstvím a v dlouhodobém hledisku uplatnitelnosti absolventů na trhu práce škodí.”

http://zlinskykraj.svobodni.cz/2015/08/krajske-socialni-inzenyrstvi-stanovisko-svobodnych-k-sektorovym-dohodam/

Krajské poklady

Zlínský kraj odměnil poctivého nálezce železného meče z doby laténské 10 000 Kč. Radní tak učinili nad rámec zákonné odměny. Myslím, že udělali dobře a takový postup chválím.

Pan Brázdil z Holešova náhodou nalezl v zemi meč. Okamžitě to ohlásil. Dle zákona o státní památkové péči paragrafu 23, nálezy v zemi patří kraji. Pokud učiníte nález náhodou a neprovádíte archeologický průzkum, pak máte nárok na odměnu až do výše 10 % z odhadované ceny. Tu krajský úřad také uznal a činí 1100 Kč, což je dle mého názoru spíše malá částka za něco tak vzácného.

Podobný případ se stal před nedávnem také v Jihomoravském kraji, kde za zlatý poklad v hodnotě 1,5 mil. Kč dostali nálezci 20 000 Kč (a byli docela dlouho ponecháni v tmách zda vůbec něco dostanou).

Je zvláštní, že nálezci vzácných archeologických artefaktů jsou ponecháni kompletně ve tmách, zda nějakou odměnu vůbec dostanou (zákon stanovuje horní hranici, úřad nemusí nikomu dát nic) a pokud jim je prokázáno, že dělali “nepovolený” archeologický výzkum, tak to může být i na pokutu. Ochrana kulturního dědictví (hlavně památkáři) je u nás pro vlastníky nadměrné břímě a místo pozitivní motivace je častěji využívána motivace negativní (pokuta, odebrání, povolení, povinnost).

V tomto konkrétním případě jihomoravský kraj budoucím nálezce pokladů spíše odradil.

Zlínský kraj udělal daleko vstřícnější krok. A to je dobře!

“Naučme Romy rybařit”, zaznělo na krajském zasedání

Včera, tedy 18. února 2015, proběhlo ve Zlíně 15. zasedání zastupitelstva Zlínského kraje. Mimo jiné se zde projednávala také Koncepce romské integrace ve Zlínském kraji na léta 2015 – 2018. Zasedání se zúčastnil také předseda krajského sdružení Svobodných ve Zlínském kraji Jan Ištvánek, který si, vzhledem ke svému nynějšímu bydlišti v pověstném Přerově, koncepci podrobně nastudoval. Považuje ji za nesmyslnou, bez jediného náznaku cíle a řešení. Rozhodl se jí postavit čelem. Vystoupil proto před zastupiteli se svým věcným projevem, který se zasloužil o nejeden pozitivní ohlas.

„Celá koncepce je řešení pro řešení. Řešení pro dotace. V celé 60 – ti stránkové koncepci jsem nenašel jediný cíl. Já Vám řeknu, co je cíl: dostat Romy do práce! Spousta z nich pracovat chce, podejme jim pomocnou ruku. Ti lidé nemají náplň pro svůj život, nemají radost z toho, že něco udělají v práci dobře, že je šéf pochválí, nemají odpovědnost za svěřené pracovní pomůcky. A potom nám pracujícím připadají jiní. Řešením není lidem házet ryby, ale naučit je rybařit.“

Zároveň varuje, že pokud se to nezmění, za rok bude zase hůř. Chceme čekat na to, až se soužitím nebude spokojen už vůbec nikdo? Nezbývá než doufat, že jeho slova neupadnou v zapomnění a přestanou se vymýšlet nové a nové projekty, z nichž mají prospěch snad jen její autoři.

Narozeninový krajský sněm Svobodných

V pondělí odpoledne se v prostorách hotelu Baltaci ve Zlíně sešli členové a příznivci Svobodných na prvním krajském sněmu letošního roku.

Jednání zahájil předseda zlínského krajského sdružení Jan Ištvánek, který na úvod zhodnotil výsledky podzimních komunálních voleb: „Celkově jsme nedopadli moc slavně. V kraji jsme získali 9 mandátů, velkým úspěchem však bylo naše vítězství v Ostrožské Nové Vsi. Vezměme si ponaučení a jděme dál.“

Sněmu se zúčastnil i místopředseda Svobodných Tomáš Pajonk, který informoval o plánech týkajících se nadcházejících krajských voleb 2016. „Mám ambiciózní cíl, a to tyto volby vyhrát. Musíme fungovat jako tým, jeden přihraje a druhý dá gól.“ Představil nám zvoleného volebního manažera Marka Štěpána, který se už od ledna maximálně věnuje přípravám, a již nyní jsou vidět první výsledky. Podrobně seznámil všechny přítomné se svým plánem a cítí, že jsme na dobré cestě k úspěchu.

Vzhledem k ukončení členství jednoho z krajských místopředsedů proběhla v uplynulých dnech možnost se o tento post ucházet. Přihlásili se dva kandidáti, Jiří Procházka a Radim Lecián. Oba se nám na sněmu představili a řekli, co je k jejich kandidatuře vedlo. V současné době probíhají elektronické volby a již brzy se dozvíme výsledek.

Sněm byl předsedou krajského sdružení zakončen pozitivně: „Děkuji všem za účast. Musím říct, že za poslední dva měsíce mám pocit, že nabíráme správný směr a chytáme vítr do plachet.“

Akce

Nenalezeno

Sorry, no posts matched your criteria