Boj o nového hejtmana Zlínského kraje startuje, strany hledají lídry

/0 Komentáře/in , /by

Sedm let je prvním mužem Zlínského kraje. V krajských volbách v říjnu 2016 však Stanislav Mišák kandidátku ČSSD nepovede. O uvolněný post hejtmana se strhne bitva, většina stran ale své lídry ještě hledá.

 

Sjednotí se pravice?

I propadák ODS v posledních komunálních volbách ve Zlíně přispěl k tomu, že občanští demokraté jednají s dalšími pravicovými stranami o vytvoření společné kandidátky.

Ve hře je spojení s TOP 09, Svobodnými a možná i dalšími subjekty.

„Pravice se ochuzuje o hlasy, protože je roztříštěná,“ myslí si krajský šéf ODS Stanislav Blaha. Podobně mluví i Lukáš.

„Rozhodne ale většinový názor,“ doplnil Blaha.

Dohoda uzavřena není, docela určitě ale nějaká bude. Jde jen o to, kdo ji podepíše a kdy.

„Souhlasím se spojením. Bude to zajímavé,“ reagoval krajský šéf Svobodných Tomáš Pajonk.

Vlastislav Navrátil z TOP 09 zatím nechává otevřené obě varianty: samostatnost i spojení. Jasné je, že skončilo spojenectví „topky“ s hnutím STAN.

Zdroj: http://zlin.idnes.cz/kandidati-na-hejtmana-zlinskeho-kraje-misto-misaka-fw6-/zlin-zpravy.aspx?c=A151001_2195279_zlin-zpravy_ras

Pajonk: Zůstat ve středu? To by bylo pro Svobodné riskantní

/0 Komentáře/in , /by

Často bývá vidět na demonstracích Svobodných, naposledy letos v březnu rozštípal sekyrou registrační pokladnu jako výraz odporu k připravované elektronické evidenci tržeb. Někdejší místopředseda strany Tomáš Pajonk se místa v nejužším vedení vzdal, vede zlínskou organizaci a připravuje se na krajské volby. Jak řekl v rozhovoru pro deník ECHO24.cz, počet lidí, kteří si přejí změnu ve fungování Svobodných, roste. Člověka, který by dokázal porazit šéfa a zakladatele strany Petra Macha, ale zatím spíše nevidí. A současný spor mezi Machem a sociologem Petrem Hamplem o podobu Svobodných vnímá spíše jako mediální záležitost.

 

Vnitrostranické volby u Svobodných se blíží. Je vůbec reálně možné, aby někdo porazil Petra Macha? Je čas na změnu?

Zatím jsou čtyři kandidáti na předsedu. Kromě Petra Macha a Petra Hampla ještě bývalý místopředseda Miloslav Bednář a někdejší kandidát do senátu Roman Kříž. Ale že by někdo dokázal porazit Petra Macha, to zatím moc nevidím. Značně vzrostlo procento lidí, kteří by chtěli, aby strana fungovala jinak než doteď. Spasitel se ale nerodí ze dne na den. Ti protikandidáti jsou sice zajímaví, ale aby některý z nich dokázal zvrátit tu obrovskou výhodu Petra Macha, muselo by se něco stát něco nečekaného. Černým koněm by mohl být Roman Kříž.

Jak moc stranou zmítá spor mezi Petrem Machem a jeho vyzyvatelem Petrem Hamplem? Ten je k současnému vedení velmi kritický a ze Svobodných by rád udělal stranu jediného tématu: boje proti uprchlíkům a islamismu…

Spor mezi Machem a Hamplem je čistě mediální. Ve skutečnosti Hampl míří se svou agitací úplně mimo stranu. A dělá to záměrně. Petr Hampl původně velmi souzněl s tím, co Svobodní říkají. Ale poslední vývoj a jeho boj vyhraněný boj proti islámu ho posunul úplně mimo členskou základnu. Je nás více, kdo jsou proti islamizaci České republiky. Rozhodně to ale nevnímáme jako největší hrozbu ze všech.

Střet mezi oběma politiky ale existuje i reálně. Petr Mach se koneckonců už nechal slyšet, že pokud Hampl neuspěje ve volbě předsedy, měl by ze strany odejít. Souhlasíte s tím?

Šance Petra Hampla jsou velmi malé. Myslím si, že pokud prohraje, udělal by dokonce chybu, kdyby neodešel. Protože své myšlenky bude moci daleko lépe prosazovat jinde. A je možné, že s ním odejde i několik dalších jednotlivců. Není to ale asi nic, co by mělo Svobodným ublížit.

I Svobodní musí uvažovat, kde se vlastně zakotví. Petr Mach podle mě sází na jasnou, ale i poměrně riskantní strategii: zůstat ve středu, liberálně-konzervativní. Ale to dle mého názoru dost dobře nejde.

Měla by tedy strana dál pokračovat v trendu nastaveném Petrem Machem?

Ta volba bude velmi zajímavá. Volit u nás může každý člen, tedy zhruba 950 lidí. Sám odhaduji, že se volby zúčastní kolem 400 členů. A uvidíme, kam se dál vydáme. Dříve bylo politické rozložení v zemi levo-pravé a Svobodní byli všichni vpravo, takže sjednocení. Teď se nám ale zcela posunula politická scéna. A i Svobodní musí uvažovat, kde se vlastně zakotví. Petr Mach podle mě sází na jasnou, ale i poměrně riskantní strategii: zůstat ve středu, liberálně-konzervativní. Ale to dle mého názoru dost dobře nejde. Volby vedení určí kurz strany na další roky. Osobně doufám, že se do vedení dostane co nejpestřejší mix osobností.

Jakého tedy máte favorita?

Favorita mám, ale jeho jméno si nechám pro sebe.

Jak důležité jsou pro Svobodné krajské volby v příštím roce, po nichž velmi brzy následují i volby do Poslanecké sněmovny? Už jste si řekli, co bude možné považovat za úspěch?

Je pro nás obrovsky důležité, abychom získali nějaké mandáty. A sice v tom, že bychom tak ve Svobodných vygenerovali novou vlnu osobností. Když to přeženu, tak jediní, kdo zatím skutečně realizují program Svobodných, jsou naši komunální zastupitelé. Lucie Lompejová z Napajedel, Terézia Išková a Petr Buráň z Hodonína, Jiří Hůla ze Slaného nebo Josef Káles z Chrudimi. Extrémní úspěch by byl získat zastupitele v každém kraji, ale deklarovaný cíl je zisk mandátu ve třech krajích. Já si jako zlínský předseda přeji zisk alespoň dvou mandátů u nás v kraji. A obrovským vítězstvím by bylo místo v radě.

Dá se očekávat, že v kampani budou zaznívat i témata jako elektronická evidence tržeb, kterou momentálně Babiš tlačí asi nejvíce. My EET zásadně odmítáme. Proti skutečné politice Andreje Babiše se ale půjde vymezovat dost těžko, protože v podstatě nikdo neví, jaká ta politika je. Skutečné výsledky za sebou zatím stále nemá. On de facto nic neudělal, takže vymezovat se nějak systematicky asi bude v kampani těžké.

S jakým programem chcete do voleb jít?

Vedeme o tom debaty. Shoda je zatím na tom, že musíme pracovat na tématech, která kraje skutečně řeší. Pro mě jsou to tři oblasti: školství, bezpečnost v kraji a co možná největší decentralizace moci, i z krajů na obce. Mělo by tedy jít o skutečný program, o hmatatelné věci.

Často se vymezujete proti vicepremiérovi a šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi. Kritizujete nejen jeho nápady jako ministra financí, ale například i výši dotací pro Agrofert v posledních letech. Půjdete do konfrontace také v krajské kampani?

Asi se tomu nevyhneme. Dá se očekávat, že v kampani budou zaznívat i témata jako elektronická evidence tržeb, kterou momentálně Babiš tlačí asi nejvíce. My EET zásadně odmítáme. Proti skutečné politice Andreje Babiše se ale půjde vymezovat dost těžko, protože v podstatě nikdo neví, jaká ta politika je. Skutečné výsledky za sebou zatím stále nemá. On de facto nic neudělal, takže vymezovat se nějak systematicky asi bude v kampani těžké.

 

Zdroj: http://echo24.cz/a/wvxH2/zustat-ve-stredu-to-by-bylo-pro-svobodne-riskantni

Červencový rozhovor v Parlamentních listech

/0 Komentáře/in /by

 

Chcete pomoct uprchlíkům? Nikdo vám nebrání, ale nevnucujte je místním… Pajonk ze Svobodných proti českým “liberálům”

ROZHOVOR Kritice podrobil názory zaznívající z Bruselu zlínský krajský šéf Svobodných Tomáš Pajonk: „To, že šéfová bezpečnosti EU Federica Mogherini klidně řekne, že politický islám by měl být součástí evropského obrazu, je děsivé,“ uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Pajonk také vysvětlil, proč už není celorepublikovým místopředsedou strany a zdůraznil nutnost soustředění na výsledky. Kromě toho varuje: „Babiš chce zavést dalšího Velkého bratra.“

 

Vysvětlujete odchod z pozice místopředsedy Svobodných a nástup na post krajského předsedy ve Zlínském kraji i tím, že potřebujete soustředit sílu v regionu před krajskými volbami. Proč si nenecháte obě pozice? Domníváte se, že příprava na krajské volby bude tak náročná?

 

Bude. Obsahové a organizační přípravy na krajské volby už dávno začaly. Jenže teprve, když něco začnete tvořit, vidíte, kolik to dá práce. Ve Svobodných ani není povolený souběh stranických funkcí, takže obě pozice bych si tak jako tak nechat nemohl.

 

Na webu Svobodných jste uvedl: „Ano, máme ideály a máme program. Ale, je o tom politika? Jen zčásti. Musíme zapracovat na schopnosti svůj program prosadit.“ Jak konkrétně hodláte postupovat? Co máme očekávat? A myslíte si, že Svobodní dostatečně program neprosazují?

 

Volič, který nám dal hlas, chce, abychom něco z našeho programu prosadili. Abychom hájili jeho zájmy. Svou větou jsem chtěl vyjádřit jednu věc – Svobodní věnují příliš mnoho času řešením ideologie, ale nakonec spíše rozhodne schopnost svá řešení či kompromisy prosadit. A to není o ideologii, ale o kompetenci. Na tolik potřebnou změnu ve vztahu stát a občan to chce obojí.

 

S výjimkou několika radních, zastupitelů či členů komunálních komisí Svobodní svůj program prakticky neprosazují. Ve skutečnosti je Petr Mach v Evropském parlamentu v paradoxně horší pozici z hlediska prosazení čehokoliv, než například radní Jiří Hůla ve Slaném nebo místostarostka Ostrožské Nové Vsi paní Bedřichová.

 

Zatím se nám nepodařilo zastavit ani jednu zásadní regulaci, zabránit navýšení daní či zásadně ovlivnit mínění veřejnosti a získat její podporu. Ano, to může znít negativně, ale myslím, že je nutné si pořád připomínat stav a uvažovat, jak dosáhnout skutečných výsledků. Když jeden způsob komunikace nefunguje, je třeba zkusit jiný.

 

Není možné se vymlouvat na voliče, na společnost, na „Babiše“ či na to, že ostatní strany mají peníze a my ne.

 

Byly i jiné důvody Vašeho odchodu z postu místopředsedy? Vadí Vám nějaké postupy pražského vedení?

 

Hlavní motivace byla chuť zase vést kraj, částečně i rodinné důvody (je to blíže) a hlavně potřeba být více v akci a vést, než být spíše poradním hlasem.

 

Jak vnímáte postoj Svobodných k problematice migrační krize a to i v kontextu různých debat o islámu. Například Váš kolega, sociolog Petr Hampl, je asi názorově vyhraněnější, než je ve Vaší politické straně běžné. Neměl by se postoj v této klíčové otázce u Svobodných nějak posunout?

 

Hrozbu islámu neberu vůbec na lehkou váhu. Institut hudúd jako součást šaría je s naší ústavou, kulturou a hodnotami neslučitelný a z těchto pozic nesmíme ustoupit. To, že šéfová bezpečnosti EU Frederica Mogherini klidně řekne, že politický islám by měl být součástí evropského obrazu je děsivé, ale nepřekvapuje mě to. Do organizace, kde se vedení sestávalo z maoistů, socialistů a marxistů, zapadnou pánové, kteří chtějí prosadit právo šária naprosto bez problémů.

 

Petr Hampl se ale stále častěji a více rozchází s myšlenkami liberalismu, které Svobodní prezentují. Pro nás je nejvyšší hodnotou svoboda jednotlivce. Je dobře, že Petr Hampl upozorňuje na nebezpečí ztráty svobody v případě, že se u nás prosadí politický islám.

 

S tím souhlasím. Proti politickému islámu je třeba se vymezit, politicky bojovat a změnu naší ústavy nepřipustit. Od EU si nenechat cokoli vnutit.

 

Nesouhlasím však s neliberálními přístupy: kolektivní vinou, alarmismem, hysterií a řešením, které zhorší bezpečnostní situaci České republiky.

 

Musíme reagovat s chladnou hlavou. Naší svobodě nebezpečí hrozí, ale nyní je třeba použít rozum, ne paniku. Spojené státy po 11. září reagovaly okamžitě, bez rozmyslu a nakonec situaci s radikálním islámem (salafismem) zhoršily. Neměli bychom opakovat jejich chyby.

 

Rád bych všem připomněl jeden slavný citát – „Kdo se vzdá svobody, aby získal bezpečí, ztratí nakonec obojí!“

 

Migrace… Zásadní téma současnosti. A například podle profesora Miroslava Bárty k nám nevyhnutelně zamíří miliony dalších běženců, které vyžene z Afriky nikoliv válka, ale sucho. Lze to takto fatálně říci? A jak si zatím Evropě vede v boji se současnou, mnohem menší migrační „vlnkou“?

 

Nejsem klimatolog, nedokážu posoudit. Co se týče předvídání, mají klimatologové, zejména co se týká antropogenních vlivů na klima, podobné výsledky jako ekonomové či jiní prognostici.

 

Afrika je dnes chudý kontinent s bohatými zdroji. Co se ale ví daleko méně je, že hospodářsky roste. Například v roce 2013 v polovině zemí Afriky vzrostl hrubý domácí produkt o více než 6 %. V letech 2001 – 2010 bylo z deseti nejrychleji rostoucích zemí 6 v Africe (Čad, Etiopie, Nigérie, Angola, Rwanda, Mosambik). Možná právě toto umožňuje mnohým našetřit peníze, přejít Saharu a zaplatit nekřesťanské peníze převaděčům, kteří těmto nebožákům slibují ráj na zemi jen co se dotknou evropské půdy.

 

Dlouhodobé řešení bude v nastavení očekávání Afričanů. Jakmile se první ilegální imigranti začnou vracet místo toho, aby se z nich stali příjemci sociálních dávek, situace se změní. Začnou řešit problémy doma, místo doufání v nás. Věřím, že jednotliví Evropané budou v Africe pomáhat, ale neměla by se do toho plést EU jako taková.

 

Liberálně orientovaní lidé nadávají veřejnosti, že uprchlíky i migranty nechce přijímat, obviňují je z necitlivosti či dokonce extremismu. Výrazná část veřejnosti naopak dává najevo, že se nechce dělit o své zbylé zdroje, že se bojí kulturně odlišných migrantů a islámského radikalismu, a že nechce „tahat“ do Evropy další chudinu. Kdo je v právu?

 

To nejsou liberálové. Sám se za liberála považuji, ale myšlenka, že místním lidem vnutím 1500 uprchlíků, je mi cizí. Není liberální: Je to bezohledný státní nátlak. Solidarita musí být dobrovolná, v opačném případě nejde o žádnou solidaritu.

 

Takže pokud chce uprchlíkům někdo pomoci, nikdo mu nebrání, aby se spojil s obcemi, charitami, které jim nyní pomáhají přímo na místě. Ale není liberální to požadovat po ostatních na jejich úkor. V odůvodněných případech by pak ČR mohla postupovat jako Kanada, která řekla, že přijme uprchlíky, ale pouze z řad skutečně utlačovaných menšin křesťanů a jezídů, kterým jde o život. Nadační Fond Generace 21 již v Irbílu prověřil právě takové uprchlíky. Kdyby tak průměrný zaměstnanec nemusel odevzdávat více než polovinu mzdy státu, více lidí by mělo na charitu, domácí, či zahrnaniční.

 

Sluníčkářské reakce, nadávky a akce typu #přijímám bohužel vzbuzují dojem, že existuje pouze černobílé řešení: buď pomoci všem a finančně vykrvácet, nebo nepomoci nikomu. A mediální hysterie v lidech vzbuzuje dojem, že elity se proti nim spikly a vykašlou se na ně.

 

Svobodní půjdou rozumnou cestou. Ano, ČR si může vybírat, zda vůbec a koho přijmeme. ČR nemá co pomoc zakazovat.

 

Jsme členy Evropské unie. V jakém bodě nyní „uvízla“ evropská myšlenka? O čem svědčí velmi problematická jednání s Řeckem a co když i přes aktuální dohodu nakonec ekonomická situace Řecka stejně skončí krachem?

 

Evropská myšlenka pravidelně „uvízne“ při jakémkoli problému, který se nedá dočasně vyřešit dotací, rezolucí nebo protestní nótou.

 

Ale nebojme se! Martin Stropnický a jeho spřátelení europoslanci z ALDE už nám připravují evropskou armádu. Občany brzy přejde smích, že naše tanky nesplňují EURO 5 normu. Obrněnci dostanou výjimku a speciální formulář při výjezdu z kasáren!

 

Řecko. Dluhy by se platit měly, ale nelze půjčovat bez rozmyslu. Když lichvář půjčí závislému gamblerovi statisíce korun, ten je prohraje a nemůže vrátit, tak řešením bude co? Prodat gamblera na orgány, nebo zbytek peněz získat od jeho spoluobčanů?

 

Skončí nějakou formou krachu, protože jediným skutečným řešením takové situace je, že Řecko odejde z eurozóny a začne s nulou. Jinak nemá šanci se zvednout.

 

Hovoří se o „úplné kapitulaci“ řeckého premiéra Tsiprase. Jak si výsledek vysvětlujete, když měl premiér po referendu mandát od voličů a tedy celkem dobrou vyjednávací pozici?

 

Tsipras měl možná mandát od voličů, ale také prázdné bankomaty. Na jediné skutečné řešení – vyhlásit státní bankrot a grexit – odvahu neměl.

 

Na evropské úrovni se nám požraly různé skupiny socialistů. Řečtí s evropskými. Obě skupiny mají podobný přístup k řešení problémů. Sebrat peníze produktivním a pracujícím lidem. Bankám a korporacím dát pomoc a úlevy. Chudým lidem naházet nějaké dávky. Moc hezky to funguje, dokud té produktivní skupině nedojde, že jsou za blbce a přestanou produkovat. To okořeníme to neuvěřitelnou byrokracií, kdyby opravdu něco někdo chtěl tvořit i tak. A to je ta současná „evropská myšlenka“.

 

Velmi, velmi špatně se hájí suverenita země, když jste závislí na mezinárodní pomoci. Kéž bychom se dokázali poučit a přestali naši zemi zadlužovat. I u nás se stáváme závislí na dotacích, běžte se zeptat na obecní úřady, jaký je jediný způsob, jak získat pro svou obec prostředky, místo toho, aby byly standardní obecní daně.

 

A co domácí politika? Co na nás připravuje Andrej Babiš?

 

Rád bych upozornil na pár zásadních věcí. Nabyl účinnosti nový služební zákon, jehož faktické provedení je dosti sporné. Je otázkou, zda koncept zabetonované státní služby je to pravé ořechové a zda soukromoprávní model, o němž ministerstvo vnitra po vzoru samosprávy, zejména obcí a krajů, původně uvažovalo, není lepší. Obcím bylo zakázáno zastavit vyplácení dávek na bydlení. Opět tedy rozhodují ti, co jsou od problému vysoko a daleko. Sobotka stále uvažuje o tom, že bychom měli přijmout euro. Babiš, místo řešení zbytečných výdajů států ve stovkách miliard, hledá bič na drobné živnostníky pomocí elektronické evidence tržeb, na kterých možná vybere několik jednotek miliard, ale soukromý sektor budou náklady stát zhruba stejně. Sám Agrofertu přihraje pár miliard v dotacích.

 

Jako tečku bych upozornil na to, že ministerstvo financí připravilo osnovu zákona o centrální evidenci účtů. V původně zvažované verzi tam bylo dokonce to, že by se denně evidoval celkový zůstatek na těchto účtech. To byla zřejmě vějička, po jejímž odstranění má být všechno v pořádku. Ale není. I ve stávající podobě zákona chce Babiš zavést dalšího Velkého Bratra. Ačkoliv tento nový státní registr milionů lidí má údajně pomáhat bojovat s trestnou činností, Babišovi úředníci do něj mají mít přístup taky. Bude-li stát chtít kohokoliv skřípnout, jak Babiš několikrát předvedl, tak jeho úředník jednoduše banku požádá o obstavení účtu. Bude-li mít zájem o přesné zůstatky a pohyby na účtě, úředník o to opět jednoduše požádá přímo banku. Tento nástroj k dalšímu šmírování je tedy velice snadno zneužitelný. Nikoliv náhodou jsou inspirací pro něj státy, které úctu k svobodám nemají zrovna největší. Jak přiznává hodnocení dopadu regulace, je jím například Německo či Rumunsko.

Zdroj: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Chcete-pomoct-uprchlikum-Nikdo-vam-nebrani-ale-nevnucujte-je-mistnim-Pajonk-ze-Svobodnych-proti-ceskym-liberalum-384768

 

Pajonk: Nechci trávit byrokracií stovky hodin ročně

/0 Komentáře/in , /by

V politice už nějakou dobu září nová politická hvězda Andreje Babiše, miliardáře, který do tohoto světa přišel z reálného byznysu. Jak jeho počínání a vůbec práci celé vlády hodnotí podnikatel ze zlínského kraje Tomáš Pajonk? „Když se bavím s kamarády živnostníky nebo majiteli podobných firem, jako je ta moje, tak kupodivu neřešíme inkaso DPH nebo objem dotací do zemědělství, ale bavíme se o tom, že už mají letos ve firmě třetí kontrolu na to samé, jen z jiného úřadu,“ říká mladý podnikatel z oblasti IT, který je zároveň místopředsedou Strany svobodných občanů.

Před posledními volbami do sněmovny i po nich mi dost podnikatelů říkalo, že je dobře, že se do politiky dostal člověk s reálnými zkušenostmi z byznysu. Vnímal jste to stejně?

Pajonk: Nevnímal. Nástup Andreje Babiše jsem sledoval spíš s obavami. Od začátku mivadila jeho negativní kampaň. Mám v paměti dobu před listopadem 1989 a rozhodně si nemyslím, že by se od té doby nic neudělalo a země byla v rozvratu, jak pan Babiš často říká. Z pozitivních slibů jsem od něho slyšel jen to, že bude makat. Za dobu, co je na ministerstvu financí, jsem těch reálných věcí zrovna moc nezaznamenal. Leda tak spoustu fotek na twitteru.

No dobře, kampaň a rétorika jsou jedna věc. Mě zajímal spíš ten často zmiňovaný pohled člověka z reálného byznysu. Ne profesionálních politiků, z nichž řada nezná nic jiného než stranické sekretariáty.

Pajonk: Svět reálného byznysu je dost široký pojem. Buď jste miliardář a máte téměř monopol v jednom odvětví, nebo jste menší podnikatel a zaměstnáváte pár lidí. Případně jste živnostník, který nezaměstnává nikoho a jen jede sám na sebe. Já mám menší firmu ve Zlínském kraji a podnikatelé mé velikosti mají trochu jiné starosti než miliardáři. Když se bavím s kamarády živnostníky nebo majiteli podobných firem, jako je ta moje, tak kupodivu neřešíme inkaso DPH nebo objem dotací do zemědělství, ale bavíme se o tom, že už mají letos ve firmě třetí kontrolu na to samé, jen z jiného úřadu. Bavíme se i o tom, že když náhodou musíme něco řešit na úřadě, musíme si na to vzít pár dní volna. A v neposlední řadě o tom, že tento stav se nezlepšuje, ale spíše zhoršuje. Už roky slýcháme, že úřady by měl obíhat dokument, nikoli občan. Realitou je, že pořád lítám jak hadr na holi.

Ale rozpočet státu je každý rok deficitní, takže s inkasem daní nebo s výdaji se něco musí udělat.

Pajonk: To máte pravdu, ale občas mám dojem, že vláda – a zdaleka nejen tato – moc nechápe, jak to vlastně celé funguje. Aby mohl někdo zaplatit daně, musí napřed něco vydělat. A to jde vážně těžko, když desítky nebo možná spíš stovky hodin ročně věnujete zbytečné byrokracii. Vážně někdo věří, že se inkaso daní zvedne, když se zavede nová byrokracie?

Narážíte na elektronickou evidenci tržeb?

Pajonk: Pochopitelně. Také na kontrolní výkaz DPH a další nápady. Jistě, můžu si na všechny tyhle věci někoho najmout. Stejně jako na další zákonné povinnosti, i na tuhle oblast se nepochybně vynoří spousta expertů, kteří všechno udělají za vás. Ale ti mě budou něco stát. A to něco bych radši investoval do rozvoje svého podnikání, abych mohl poskytovat lepší služby většímu množství zákazníků. Ti ale budou mít smůlu, budu totiž místo rozvoje svého byznysu platit za to, abych splnil znění několika paragrafů.

Sám podnikáte ve světě elektronických systémů pro firmy. Co si myslíte o technické části celého projektu?

Pajonk: Rád bych si o tom mohl něco konkrétního myslet. Ale musel bych mít nějaké informace. Před časem jsem se v novinách dočetl, že systém bude více méně tajný a zakázka tedy bude bez soutěže. S tou transparentností a bojem proti korupci to tedy tahle vláda myslí zjevně asi stejně vážně jako ty předchozí. Nicméně termín spuštění mi připadá šibeniční. I když instalujeme náš software do nějaké větší firmy, jsou to měsíce práce a náročná školení všech uživatelů. Ministerstvo financí chce elektronizovat republiku a tváří se, že je to vlastně hračka. Jenže není. Máte stovky tisíc potenciálních uživatelů, různě technicky vybavených a různě zdatných v užívání moderních technologií. To je cílová skupina, která každému, kdo někdy implementoval nějaký systém, musí nahánět hrůzu.

Vraťme se tedy raději k rozpočtu státu. EET má prý do rozpočtu přinést až 15 miliard korun ročně. To nezní jako slabý argument.

Pajonk: Neznělo by, kdyby se tomu dalo věřit. Tahle čísla připomínají sportku, tam taky nikdy nevíte, jak to dopadne. Nedávno ministr Babiš říkal, že už další měsíc inkaso daní vzroste, že už k tomu má čísla. O pár dní později jeho ministerstvo nějaká čísla vydalo a bylo z nich patrné, že inkaso daně neroste. Prognóza výběru většiny daní, kterou resort financí musel udělat, když loni sestavoval letošní rozpočet, je evidentně úplně mimo. Jestliže se netrefili s předpovědí na rok dopředu v době, kdy se skoro nic nemění, tak jak chcete věřit číslům o rok a půl nebo dva roky dopředu, navíc navázaným na nové opatření, které tady nikdy nikdo nevyzkoušel. To radši sázejte tu Sportku.

Sám se angažujete i v politice. Jste místopředsedou Strany svobodných občanů. Jaká řešení byste tedy zvolil, kdyby svobodní ve volbách uspěli?

Pajonk: Rozhodně jiná (smích). Ne, vážně. Je nám celkem jasné, že daně nějak skokově snížit nelze. Jestliže cca polovinu státních výdajů tvoří důchody a hlavní daní je důchodové pojištění, tak holt nemůžeme přijít třeba do vlády a říct, že důchody se budou vyplácet jen od ledna do září. Na zbylé měsíce už peníze nebudou, protože snižujeme daně. To by bylo šílené.

V prvé řadě bychom asi bojovali s deficitem, donekonečna se tahle země zadlužovat nemůže. Sahat bychom chtěli především na státní výdaje. Trnem v oku jsou nám dlouhodobě dotace. Není podle nás fér, aby jedna firma prosperovala jen proto, že její majitel nebo manažer umí sehnat dotaci. Prosperita firmy má být založena na tom, že zákazníci chtějí její produkty nebo služby. V tom jsou typické dotace na podporu cestovního ruchu a další dotační tituly. Proč by měl daňový poplatník platit něčí hotel? Jistě, může se zdát, že jsou to peníze z EU, ale my do rozpočtu EU ročně posíláme kolem 40 miliard, a navíc projekty z fondů EU musíme spolufinancovat z veřejných peněz. Není to tedy tak levné, jak se zdá.

Zmínil jste důchodce, které by třeba snížení daní ohrozilo. Když zrušíte dotace, přijde spousta lidí o práci.

Pajonk: Nikdo nemluví o tom, že by jeden den dotace byly a najednou by se řeklo, že od zítřka nebudou. Všechno se musí dělat postupně, tedy i útlumy dotací by měly nějaká přechodová období. Nicméně pracovní místa závislá na dotacích jsou tak jako tak nezdravá a dlouhodobě křiví trh. Nakonec nejvíce poškodí ty, kterým na chvíli jakási místa vytvořila.

Jak to myslíte?

Pajonk: Představte si, že najdete pozici třeba projektového manažera nějakého programu EU. Budete o tu pozici stát, tak se naučíte stovky stran nějakých manuálů naprosto zběsilého newspeaku, který se nikde jinde než v dotační oblasti nepoužívá, nacpete si do hlavy všemožná schémata dotací a rozhodovacích orgánů a spousty dalších věcí. Pak tu práci vážně získáte a třeba několik let se budete v téhle oblasti pohybovat a učit se další a další věci o dotacích EU. A pak najednou dotace EU skončí. Třeba proto, že skončí EU nebo ČR přestane být příjemcem, protože už na tom bude ekonomicky dostatečně dobře. Co budete dělat? Chodit po firmách, jestli vás zaměstnají, protože bezvadně umíte metodiku Evropského sociálního fondu? Jako zaměstnavatel bych s vámi asi vyrazil dveře. Možná ještě tak to projektové řízení by mohlo někoho zajímat, ale musel byste mít štěstí. Nicméně místo toho jste se celá ta léta mohl věnovat něčemu jinému. Něčemu, co je skutečně postaveno na reálné poptávce zákazníků a co se může dál rozvíjet. Ale ne, vy jste se věnoval něčemu, co jednou muselo skončit. Vsadil jste na špatnou kartu a s vámi tisíce dalších lidí. A teď jste na podpoře a nikdo kloudně neví co s vámi, přestože ještě třeba před měsícem jste byl hvězda. To je to křivení trhu.

Ale trh se přece pořád vyvíjí. Některá odvětví občas zaniknou, a pak se hledá uplatnění pro ty lidi.

Pajonk: Jistě, třeba někdo zítra vynalezne teleport a do týdne zkrachuje celé odvětví dopravy, zkrachují automobilky, MHD, prostě všechno. Parní stroj také připravil o práci miliony lidí. Ale tyhle vynálezy posunuly lidstvo o obrovský kus vpřed a díky nim se máme o hodně lépe. Kam nás posouvají dotace, to těžko říct, ale pochybuji, že vpřed. A nemáme se kvůli nim lépe. Vlastně se jejich vinou máme spíš hůř, ale to se těžko posuzuje. Nikdo nezjistí, co by firmy a spotřebitelé udělali s vydělanými penězi, kdyby je neschvátil státní aparát. Třeba by ekonomika a s ní i naše životní úroveň byly mnohem dál, než jsou dnes. To je ale jen hypotéza.

Dobře, tak tedy seškrtáte dotace. Tím by se teoreticky dalo uspořit pár desítek miliard. To je slušné číslo. A všechno má jít na likvidaci deficitu, nebo chcete také snižovat daně? Například zdanění práce je v Česku pokud vím jedno z nejvyšších v rámci EU i OECD.

Pajonk: Plánů je celá řada, ale všechno se musí řešit v souvislostech, oddělené kroky jsou vesměs k ničemu. Například uvažujeme o zavedení slevy na pojistném na sociální zabezpečení. Taková sleva existuje u daně z příjmu. Když ji vhodně včleníme do systému sociálního pojištění, které je de facto daní, můžeme všem zaměstnancům zvýšit čistou mzdu měsíčně třeba o tisíc korun. A to už je pěkné číslo. Nicméně musí se poněkud upravit systém financování důchodů, který zkrátka musí zůstat funkční. Zejména v něm musí být více zdrojů. Dnes jde v podstatě jen o zdanění práce. Jsou tam i další zdroje, ale jejich význam je minimální. Zavedením slevy bychom příjmy systému snížili o desítky miliard, které bychom museli nahradit z jiných příjmů. Třeba spotřební daně. Ty ale zase budou chybět jinde. To znamená další úspory, protože zvyšovat daně skutečně nemáme v plánu. Jsou ale bezpochyby činnosti úřadů, které se dají zrušit, a úředníci, které lze propustit. O to strach vážně nemám.

Častým předvolebním slibem je podpora podnikání. Co na to jako podnikatel říkáte?

Pajonk: Po zkušenostech s politikou i podnikáním se k tomu dá říct jen to, že slibem se nedá zarmoutit. Svobodní pochopitelně také mají podporu podnikání, jen ji koncipujeme trochu odlišně. Nechceme dotace na pracovní místa, investiční dotace a další dotace. Chceme méně omezování. To je celé. Jsem sice zapřísáhlý nekuřák a alkohol mi také nic extra neříká, ale je mi záhadou, proč by hospodskému u nás na vesnici měl někdo z ministerstva zdravotnictví nakazovat, jestli se u něj v hospodě bude smět kouřit, případně za kolik musí prodávat nealkoholické nápoje. To je přece jeho věc. Často jezdím do Prahy i Ostravy a za ta léta, co se o zákazu kouření mluví, tam vyrostlo obrovské množství nekuřáckých kaváren a restaurací. Jak vidno, restauratéři pochopili, že po nekuřáckých podnicích je poptávka, a tak je začali ve velkém otevírat. A jde to zjevně i bez zákonu, úředníků a politiků. Ostatně když jsme se bavili o tom, že řada úředníků by se mohla propustit, tak vynálezci podobných regulací by mohli přijít o práci jako první. Přidaná hodnota jejich práce je skutečně v záporných číslech. Lidem by opravdu nejvíce pomohlo, kdyby jim stát přestal házet klacky pod nohy.

 

Lukáš Martinek

 

O uprchlících v Politickém spektru

/3 Komentáře/in , /by

Debata o uprchlících v pořadu Politické spektrum.

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10116287760-politicke-spektrum/video/

Kladivem proti systému. Svobodní rozbili pokladnu

/0 Komentáře/in , /by

Dnes je poslední den pro podání daňového přiznání. Řada lidí však využila i včerejšího termínu a na finančním úřadě ve Zlíně se tak dveře nezastavily. Fronty se však nekonaly. Posílené služby úředníků stíhaly přiznání přijímat včas, a lidé tak povětšinou nečekali. Kdo zamířil na úřad kolem jedenácté hodiny, mohl být svědkem zajímavého výstupu.

Ministr neodpověděl

Přímo před sídlem Zlínského kraje a finančního úřadu totiž členové strany Svobodných demonstrativně rozbili registrační pokladnu, jejichž zavedení plánuje Ministerstvo financí. “Vloni jsme panu Babišovi poslali petici, ale nestáli jsme mu ani za odpověď. Letos tedy zkusíme jinou, provokativnější formu protestu,” vysvětlil místopředseda Svobodných Tomáš Pajonk.

“Jedná se o vyjádření nesouhlasu s dalším nesmyslným systémem za stovky milionů korun. Stát si nemůže kompenzovat svou neschopnost vybrat daně útokem na podnikatele,” doplnil předseda Svobodných ve Zlínském kraji Jan Ištvánek. Ve vestibulu krajského úřadu také Svobodní nabízeli příchozím podpis petice a rozdávali letáky. Proti tomuto jednání ve svých prostorách se však ohradil Zlínský kraj.

“Vůbec jsme o akci nebyli informování. Nikdo nás o povolení nepožádal,” uvedla k akcí Renáta Škrobálková, mluvčí Zlínského kraje.

zdroj: Zlínský deník

Na finanční úřad se sekyrou. Svobodní rozštípali pokladnu

/0 Komentáře/in , /by

Se sekyrou v ruce vyrazil v úterý na finanční úřad ve Zlíne místopředseda Strany svobodných občanů (SSO) Tomáš Pajonk. Před vchodem pak demonstrativně rozbil registrační pokladnu. Reagoval tím na připravovaný zákon o elektronické evidenci tržeb, který strana považuje za útok na podnikatele.

Svobodní letos už třetím rokem organizují sérii mítinků před finančními úřady v souvislosti s posledním termínem odevzdání daňového přiznání. Mezi 31. březnem a 1. dubnem pořádají veřejná setkání před celkem 92 finančními úřady v celém Česku. Setkání ve Zlíně bylo bohatší o rozbíjení registrační pokladny, proti jejichž plošnému zavedení se strana dlouhodobě angažuje.

„Chceme tak vyjádřit svůj nesouhlas s dalším nesmyslným systémem za stovky milionů, který přinese více škody než užitku. Stát si nemůže kompenzovat svou neschopnost vybrat daně útokem na podnikatele,“ okomentoval to předseda Svobodných ve Zlínském kraji Jan Ištvánek.

Mítink pořádaný Svobodnými se v úterý koná i v Praze před budovou finančního úřadu v Drahobejlově ulici. Mimo jiné zde proběhne i „sběr klacků, které stát hází podnikajícím lidem neustále pod nohy“.

Kromě diskusí s občany a rozbíjení pokladen Svobodní plánují i sbírání podpisů pro petici za stát bez zbytečných byrokratických překážek.

 

11128183_738951806222397_5415065797587691911_n

Svobodní ve Zlíně zničili registrační pokladnu

/0 Komentáře/in , , /by

Lidé, kteří v těchto dnech přišli podat daňové poznání na některý z finančních úřadů ve Zlínském kraji, mohli narazit na členy Strany svobodných občanů. Ti s podnikateli a živnostníky na úřadech diskutovali o zbytečné administrativní zátěži, kterou na ně stát klade. V té souvislosti zvolili Svobodní i originální formu protestu proti plánovanému zavádění registračních pokladen.

Svobodní se před finanční úřady v kraji postavili v úterý 31. března. Kromě diskuze s veřejností nabídli k podpisu také petici za stát bez zbytečných překážek.  „Lidé na Zlínsku chtějí pracovat, chtějí podnikat, chtějí si vydělat peníze a dobře si žít. A co na to náš stát a ministři? Jen další a další klacky pod nohy!“ uvedl místopředseda Svobodných Tomáš Pajonk, který žije a pracuje ve Zlínském kraji.

A byl to právě Pajonk, který se před Finančním úřadem ve Zlíně chopil kalače a demonstrativně rozbil jednu z registračních pokladen, kterou chce Ministerstvo financí živnostníkům v nejbližších měsících nařídit.

„Nápad, že by se mohlo všechno platit na jednom místě, že bychom si ušetřili práci, ten byl zrušen. A místo něj? Elektronická evidenci tržeb! Další komplikace pro drobné živnostníky. Do státní kasy to peníze nepřinese, podnikatelům je vezme. Poctiví budou platit dále, nepoctiví to obejdou,“ řekl Pajonk s tím, že další byrokracií žádné bohatství nevznikne.

Svobodní budou stát před finančními úřady i ve středu 1. dubna. Akce je celorepubliková, strana ji letos pořádá již potřetí.

Tomáš Pajonk o Babišovi, ČSSD, Zemanovi i Ukrajině

/0 Komentáře/in /by

Andrej Babiš hájí stát a naplňuje státní kasu, ale ze hry se mu vytratil člověk. Dát mu moc kdykoliv se podívat co a za kolik se prodává, je šílené. Babiš ani Bohuslav Sobotka nechtějí, aby si lidé vybírali práci, tvrdí místopředseda Svobodných Tomáš Pajonk v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Česká republika podle něj potřebuje do politiky někoho, jako byl Ronald Reagan, který kopne do dveří a řekne: Stačilo! Nikoliv udržovatele Andreje Babiše.

Na sociální síti jste potvrdil, že podepíšete petici proti politice Andreje Babiše. Proč?

Pokud vím, přesný text petice není zatím znám. Ale například petici proti registračním pokladnám jsme mu předali už minulý rok. Hlavní důvod je znám již dlouho. Zjednodušeně: proč nesouhlasíme s politikou Andreje Babiše je, že Andrej Babiš místo aby myslel na občana, tak myslí na stát a uvažuje, jak naplnit státní kasu. Ze hry se vytratil člověk jako jedinec. Uvažuje jako manažer firmy, ale Svobodní vždy hájili a hájí individuální svobodu lidí.Co se týká registračních pokladen, znamenají dát jednomu člověku ve státě moc kdykoliv se podívat, zkontrolovat co a za kolik se prodává a v jakém množství. Ať se všichni podnikatelé a lidé zamyslí. To je nejenom šílené, ale takovou cestou mu umožní zvětšit impérium.

Bohuslav Sobotka na sjezdu sociálních demokratů uvedl, že je Andrej Babiš v neustálém střetu zájmů a jeho kumulace ekonomické, politické a mediální moci nemá u nás od roku 1989 obdoby. Domníváte se, že si to teprve teď uvědomil, nebo s tím teď hodlá něco dělat?

Řekl bych, že může jít o politický ping-pong. Sobotka si spíše upevňuje pozici ve straně. Šlo mu o sjezd, ne o politiku státu, ale zalíbit se straníkům. Na druhou stranu je zajímavé, že ČSSD de facto ze svého programu splnila více věcí, než hnutí ANO. Sice působí jako mocný, ale otázkou zůstává, jestli tomu tak je skutečně. Andrej Babiš je mocný koncentrací moci. Je otázka, zda je schopen plány realizovat a shodnout se s koalicí.

Bohuslav Sobotka to dříve neviděl? Myslíte si, že se ČSSD postaví proti koaličnímu partnerovi?

Očekávám útok spíše ze strany hnutí ANO vůči ČSSD, než naopak. Sociální demokracie plní z programu víc – je spíše středolevicový, takže ČSSD je spokojená. Chtěl bych v této souvislosti vypíchnout jednu věc, kterou Sobotka zmínil na sjezdu. Hodlají přilákat investory, vytvořit spoustu nových pracovních míst. V tom si s Babišem rozumějí. Ani Sobotka, ani Babiš nechtějí, aby občan, český člověk byl natolik bohatý, aby se sám stal investorem. Vyhovuje jim pachtovat se se zahraničím s oligarchistickým kapitálem, který je jejich kamarád.

My musíme z lidí udělat investory. Aby se z výplat obyčejných pracujících dalo koupit kousek bohatství. Jenže tady bude výsledkem, že nás cizí firmy zase koupí. V tom si rozumějí – přilákat investory, které postaví montovny a nabídnout levně placenou práci. Jenže to lidem nepomůže být nezávislí a nedovolí jim to ani mít se tak dobře, aby si občas mohli dovolit práci změnit. Babiš a Sobotka nechtějí, aby si lidé vybírali práci.

Jak hodnotíte Babišovo konání ve funkci ministra financí?

Stav českých financí a přebujelost ve státní správě potřebuje Reagana. Člověka, který přijde, kopne do dveří a řekne: stačilo! Babiš není Reagan, on má jiný cíl. Chce vládnout dobře navenek a nechává si radit od spousty odborníků. Ale radí mu byrokrati, neradí mu normální člověk. My nepotřebujeme dalšího udržovatele, ale člověka, který zbytečné výdaje státu ukončí. Babiš na to nemá a nechce mít.

Státní správa roste, některá ministerstva mají až třikrát více náměstků – devět, osm, sedm – co si o tom myslíte? Buduje si tím Babiš vliv kvůli platnosti zákona, kterým se z těchto lidí stánou státní zaměstnanci, jak tvrdí jeho oponenti?

Ani Andrej Babiš nechápe, jak je úřednická hydra byrokracie silná a jak mu ona sama nakonec zlomí vaz. Asi ani nedomyslel, že pokud tyto lidi ve funkci zabetonuje, nikdy už je nebude moci nikdo vyhodit, ani on sám. Babiš je třeba v rámci lokálního vítězství vyhodí, ale otevřel tím Pandořinu skříňku byrokracie, se kterou neudělá nic už ani on. Nepotřebujeme udržovače, ale Reagana.

Co říkáte tomu, že ČSSD nepozvala prezidenta Miloše Zemana na svůj sjezd?

To symbolizuje v mých očích jednu věc, kterou zmínil Jiří Dientsbier. ČSSD se musí orientovat na pražskou a brněnskou kavárnu. Zjednodušeně: sociální demokracie se snaží zformovat do strany nové levice lidskoprávní a Zeman je ze staré levice, která alespoň trochu myslela na pracující. Dá se to dokázat na jedné věci. Každý zaměstnavatel a dělník si uvědomuje, jak vysoké jsou daně z výplat za práci. ČSSD si dříve hrála na ochranu pracujících, která jim nehodlá na daně sahat. Teď jí nevadí, že dělník platí padesát procent ze mzdy. To je v pořádku, protože řeší, jestli má management Škodovky dost žen. Zeman by jim to omlátil o hlavu a to nechtějí slyšet. Zeman je zástupcem staré, dělnické ČSSD, Sobotka zástupcem nové ČSSD. Je uprostřed bojovníků, dotačních agentur a lidí, kteří chtějí, aby systém fungoval jako nyní.

Stále se diskutuje o registračních pokladnách, jaký je váš názor? Odborníci tvrdí, že už nyní není možné termín příštího roku stihnou a navíc, že by byl potřeba systém jako v NASA, aby dokázal zpracovat i pár tisíc plateb za sekundu. Je nás totiž více, než Chorvatů. A jaké okamžité dopady na lidi budou mít?

Tým, který má začít budovat celý systém, ještě neexistuje. Ministerstvo financí se totiž rozhodlo obejít výběrové řízení, aby nemuselo nacházet firmu. V rámci ministerstva založí kompletně novou divizi úřadu, která se stane součástí státu. Nemá žádnou historii, nebudou v ní sedět IT manažeři a hromadu programátorů budou muset najmout. I Babiš už přiznal, že začátek roku 2016 je nereálný, otázka je, zda k tomu dojde v roce 2017. Nevím, jestli to není jen diletanství, nebo taktika odpoutat pozornost od něčeho důležitějšího, jako je zabetonovávání úředníků nebo registrační pokladny.

Konkrétní dopady budou mít pokladny pro hodně lidí. Hlavně pro živnostníky, kteří jsou rádi, že vše na konci dne naťukají do programu. Teď budou ještě řešit instalaci programu na tabletu, telefonu a podobně. Zkomplikují jim život a svět. Místo, aby normálně prodávali potraviny, budou řešit další věci navíc. Všem to přijde hrozně jednoduché, ale ať se nad tím čtenáři zkusí zamyslet. Jak rádi přijímají nový program v zaměstnání. Je třeba je zaškolit, pak instalovat pátou, šestou verzi, updatovat a řešit padesát podobných věcí.

Nedokážu si například představit 150 registračních pokladen na jarmarku a zároveň internetové připojení uprostřed města pro každou z nich.

Půjdou metodou nejdříve všechny vystrašíme. Pak řekneme, že budeme hodní a budou platit jen tihle. A postupně budou utahovat šrouby. V první vlně třeba nepostihnou stánkaře, pak vystoupí Babiš v televizi, jak jsou ti trhovci hrozní, protože nemají pokladny.

Svobodní dlouhodobě prosazují snížení daní. Bude současná vláda daně snižovat, nebo zvyšovat? Nebo půjdou dolů leda, když se Svobodní dostanou k moci?

Daně se u nás sníží, ale jak pro koho. Sobotka a Babiš chtějí přilákat investory. Jakmile začnou zjišťovat, že ekonomika stagnuje, zmírní daně velkým firmám. Ony nenakoupí od malých, českých firem, které postupně zkrachují. Malým firmám budou daně zvyšovat nepřímo – kontrolami, pokutami. Finančí úřad čím dál více vyhrožuje a bere jim čas. U nás budou daně stejné, ale lidé se budou bát cokoliv dělat, což je opak toho, jak by společnost mohla zbohatnout.

Svobodní nejsou jediní, kdo by chtěl snížit daně a v tomto směru najdeme shodu s jinými stranami, hnutími i organizacemi. Svobodné teď trápí, jak dlouho tento fenomén nepolitické politky bude trvat. Vždyť my vlastně nevíme, jestli sníží daně. Andrej Babiš sliboval, že je nezvýší, ale zvyšují poplatky kolem. Další otázkou bude, co přijde po něm. Doufám, že my.

Bohuslav Sobotka také zmínil, že na kumulaci moci český zákon nepamatuje. Měl by vliv nějak omezovat zákon?

Více, než zákon, pomůže kolektivní vědomí lidí, kteří se poučí z toho, co se stane a dají si pozor. Takovou kombinaci žádný zákon neošetří. Například zákon o koncesionářských poplatcích. U nás uzákoněná veřejnoprávní média dělají program, aby se líbil politikům. V radě České televize sedí lidé volení parlamentem. K čemu je tedy zákon, který chrání objektivitu médií? Podobné to bude i s jiným zákonem, vždy se najdou lidé, kteří budou nad ním. Dokázali bychom vysvětlit zákon o kumulaci moci? Dokážeme jeho znění definovat? Pokud ho nedokážeme vysvětlit ani paní na trhu, když jsou zákony tak složité, tak jsou k ničemu.

Lidé si to uvědomí, oni nejsou hloupí. Nesouhlasím s názorem elitářských gardů, že lidé jsou hloupí a my jim musíme vládnout. Pracující člověk je stejně chytrý jako politik a někdy i chytřejší. Ale uvědomují si to až za chvíli, protože zatímco politici přemýšlí, člověk chodí do práce, vyzvedne děti a večer má hodinu pro sebe. Tu neobětuje studování, co připravil Andrej Babiš, ale třeba si zapne televizi. Jednou si uvědomí, že sliboval, jak bude líp. Ale ono je stejně, nebo hůř. A potom začnou přemýšlet.

Mělo by Řecko opustit eurozónu, devalvovat měnu a vrátit se k drachmě?

Bude to velice rozumné. Pokud to udělá. Řecko může být vychytralé, Ale pro řeckou vládu je lepší politický tlak na Evropskou unii, aby je buď skutečně pustila ven, nebo nastavila pro Řecko výhodné podmínky. Hrají dobrou hru.

Mezinárodní měnový fond půjčil Ukrajině pět miliard dolarů a v dalších letech přijde celkem 40 miliard dolarů. Někteří ekonomové tvrdí, že to zabrání samostatnosti Ukrajiny a MMF je bude řídit, protože drží v ruce jejich dluhy. Co si o tom myslíte?

Určitě je to pomoc pro ukrajinskou vládu a lidé v ní se udrží u moci o dost déle. Za peníze nakoupí zbraně, ale i popularitu. Jestli to pomůže za deset let ukrajinskému občanovi? Nepomůže, jen to prodlouží krizi, kterou mají. Moc bych ukrajinským lidem přál, aby nebyli v této situaci. Ale řešení není takové, že nakoupíme hrozně moc zbraní a oni budou dalších tři sta dvacet let válčit.

Únorový rozhovor v Parlamentních listech – K Ukrajině, Islámu, Řecku, Konvičkovi i Černochové.

/0 Komentáře/in /by

Svobodný Pajonk k Řecku i Rusku: Pečení holubi létají do huby nakonec jen politikům. Vlády milují válku a nepřítele

6. 2. 2015 16:31

ROZHOVOR “Bojíme se ‘zelených mužíčků’? Tak začněme organizovat domobranu,” říká místopředseda Svobodných Tomáš Pajonk, který se obává, že ti, co nám vládnou, na lidi, jejich životy a jejich majetky kašlou: “Evropě vládnou lidé, kteří si v mládí chtěli budovat socialismus, někteří na barikádách u univerzit, jiní s rudou stranickou knížkou, jako pan Telička, a bojím se, že je to ještě nepřešlo.” V rozhovoru také vysvětlil, proč situace v Řecku nebude mít vliv na eurozónu.

Svobodný Pajonk k Řecku i Rusku: Pečení holubi létají do huby nakonec jen politikům. Vlády milují válku a nepřítele
Foto: archiv
Popisek: Místopředseda Strany svobodných občanů Tomáš Pajonk

Řecký ministr financí Janis Varufakis odmítá další půjčky EU podle stávajícího plánu. Přitom dohoda skončí na konci tohoto měsíce. Německá kancléřka Angela Merkelová vyloučila další snížení řeckého dluhu, jak chce prosadit nový premiér Řecka. Francouzský ministr financí se sice tváří vstřícněji, ale dá se předpokládat, že dohadování Řecka s EU může trvat delší dobu. Nehrozí zemi finanční chaos a možná i finanční bankrot?

Řecko zbankrotovalo dávno, jen se tomu tak neříká. Podstatnou část řeckého dluhu, tedy toxických dluhopisů, postupně v minulých letech odkoupila Evropská centrální banka. Teď se bude hrát hra o to, jak vysvětlit to, že Řecko peníze nikdy skutečně vrátit nemůže, a jak to kreativně účetně zamaskovat.Odkup dluhopisů ale něco stál. Tiskla se eura a náklady řeckého utrácení na dluh už dávno nesou všichni občané eurozóny. Doplatili na to poklesem hodnoty své měny. Dolar oproti euru posiluje, eurozóna i Evropská unie očekávají na rok 2015 celkem mizerný hospodářský růst kolem 1,5 %. Možná nás může těšit, že Japonsko a Rusko na tom budou hůře. I tak bych byl rád, kdybychom s naší ekonomickou výkonností útočili na pomyslná první místa tabulky a neradovali se, že tentokrát možná do baráže nepůjdeme.Eurozóna není dobře nastavené měnové území. “V současné době je to chybný projekt, který potřebuje napravit,“ uvedla ekonomka Ilona Švihlíková pro ParlamentníListy.cz a také zmínila možnost společné daňové politiky a velkého společného rozpočtu. I když sama připouští, že tohle řešení asi nebude “na stole”, co si o této variantě myslíte?Opět ten mýtus centralizace a z ní vyplývající síly. Zajímavé je, že ve Švýcarsku má každý kanton jiné daně, jiný rozpočet a dokonce i jiné zákony! V USA také nemají jednotné daně. Asi by jim měla paní Švihlíková poradit, jak zbohatnout.Když centrální, byrokratický, všem vzdálený a nikomu neodpovědný aparát zpackal politiku měnovou, tak mu dejme na povel ještě i politiku daňovou a rozpočet. Tak určitě…

Mimochodem, to krásné heslo “Jednotní v rozmanitosti“, to se má týkat jen frgálů, šampaňského a tvarůžků, nebo nám EU dovolí být rozmanitými i v podstatných věcech?

Jaký máte názor na návrh německého ekonoma Thomase Mayera, aby Řekové měli dvě národní měny, nechali si euro, ale i měnu pro národní účely “geuro“? A mohl by být takový postup cestou pro Česko?

Zajímavý nápad pro ekonomy nemusí vždy dopadnout dobře pro občany. Dokážete si představit, že fungujete ve dvou měnách současně? A kde tu jednu průběžně devalvují? Ono ne že by lidé v historii tohle nezažili. Je to zbytečně komplikované.

Dobrá, řecký stát nemá peníze na výplatu svých úředníků, zaměstnanců a dalších lidí žijících ze státních kasy. Geuro by znamenalo, že dostanou stejné množství peněz, část v opravdových eurech a část v geurech, které by neplatily jinde v Evropě. Takže tu máte peníze a tu máte papírky, které mohou devalvovat, kdy se nám zachce.

Nebylo by lepší lidem říci: “To, co jste dostávali předtím, bylo na dluh, lhali jsme vám, že na to máme – a nemáme. Platy prostě budou muset být takové. Nebudou olympijské hry, nebudou dotace, na co nás napadne.“

To by byla bolestná, ale očistná cesta a ne, že důchodci budou natěšeni, že dostanou hromadu geur a nic si za ně nakonec nekoupí. Lidé nebudou moci spořit a stanou se snadnou obětí zmatků a spekulací.

Stabilní ceny jsou velice důležité, hlavně pro lidi s důchody, ti nejvíce trpí, když máslo stojí v pondělí jedno geuro a v pátek třeba čtyři.

A u nás? Nenapadá mě jediný důvod, proč to vůbec zavádět u nás. Máte pocit, že naši politici málo komplikují lidem život?

Jaký dává signál Evropě situace v Řecku? Jaký může mít vývoj dopad na eurozónu?

Žádný a žádný. Trochu zjednodušuji. Ale v zásadě, evropští politici se nepoučí a finanční trhy už s katastrofickým scénářem počítají.

Evropě vládnou lidé, kteří si v mládí chtěli budovat socialismus (někteří na barikádách u univerzit, jiní s rudou stranickou knížkou jako pan Telička) a bojím se, že je to ještě nepřešlo.

Ale buďme optimisté, věřím, že lidé nebudou chtít skončit jako Řecko. Sliby o pečených holubech končívají špatně. Na začátku je víra, že je zaplatí někdo jiný. Pak to ale končí tak, že pečení holubi lítají do huby leda politikům, co je slibovali, a zaplatí jim je pracující lidé. Nakonec, aby jim jeden holub do úst přilétl, dva do společné kasy dají.

Evropskou unii zcela jistě oslabují vnitřní problémy. Zároveň se ale politické elity shodly na prodloužení sankcí vůči Rusku až do září. Také přibudou jména na seznam osob, které nebudou moci jezdit do EU a zmrazí jim konta. Jak hodnotíte tento postup?

Politické elity všude na světě ze všeho nejvíc milují vnější nepřátele. Také milují válku, nejlépe ale takovou, kde vlastně moc vojáků neumírá. Jen se do ní sypou peníze občanů, zatínají se ruce v pěst před televizními diváky a je jasné, kdo tu za všechno může. Ti druzí!

To platí pro elity v USA, EU, tak i v Rusku. Princip je pořád stejný. Dokud netancuje na střeše Reichstagu, tak se vnější nepřítel vždycky hodí.

USA volily za vnějšího nepřítele drogy a teroristy, ať už se pod tím skrývalo cokoli. EU je mírumilovná, a tak zatím ponejvíce bojovala s klimatem a genderovou problematikou, ruské elity si vybírají spory s přímými sousedy, což je pro nás nejhorší varianta.

Spojené státy zvažují, že vyzbrojí Kyjev. Separatisté v Doněcku mobilizují. Jak by měla reagovat EU? A co Česko? Co může nastat?

Víte, na celé situaci je nejhorší to, že vlastně všechny zúčastněné strany mají motivaci v boji pokračovat. Ruští separatisté trochu vyhrávají, mají krytá záda, přísun zásob, munice i mužstva. Mohou jen získat. Ukrajinci chtějí teroristy vyhnat, nemohou si dovolit ztratit tvář. Musí vyhrát. Navíc doufají v západní pomoc.

Stovky otázek, na které bychom se měli ptát. Kolik životů stojí posun hranice na východ či západ? Kolik zmařených životů zaplatíme, abychom “poučili“ Rusko? Když “obětujeme“ Ukrajinu, nezopakujeme tím Mnichov? Je dobře, že Ukrajina nemá atomové zbraně?

Realistický pohled je bohužel takový, že obdobně jako v první světové válce elity vůbec nechápou, co je to válka. Ti, co nám vládnou, na lidi, jejich životy a jejich majetky kašlou. Dokud nepadnou miliony, dokud nejsou národy na úplném dně, tak se střílí. I za cenu posunu hranic o pár kilometrů, i jen proto, aby upevnili svou moc.

Naivní řešení by bylo donutit obě strany složit zbraně. Stáhnout armády, vrátit do oblasti uprchlíky a pod dozorem celého světa udělat skutečný plebiscit, kde by se obyvatelé rozhodli sami, co chtějí. Ukrajinu, Rusko, federaci, nebo samostatnost? To se zatím ale nehodí žádné ze stran. Co Česko? Poučme se. Připravenost k obraně znamená mír. Bojíme se “zelených mužíčků“? Tak začněme organizovat domobranu. Vraťme lidem důvěru v to, že naše armáda je tu pro nás a je připravena nás bránit. Možná máme silné spojence, ale nesmíme být nejslabším kusem ve stádě.

Dalším zásadním problémem Evropy je hrozba terorismu. Jaký předpokládáte další vývoj? Budou mít evropské politické elity dostatečné nástroje, aby zvládly jak řešení situace na Ukrajině, tak zároveň zvolily účinný postup proti Islámskému státu? Co nám hrozí?

Nepanikařme. Dle údajů ze světové databáze teroristických útoků je terorismus sice na vzestupu, ale hlavními cíli islámských teroristů není ani náhodou Evropa, nýbrž jejich vlastní sousedi a protivníci ve víře, tedy jiné odnože islámu. Celkem přirozeně Evropané občas trpí pocitem, že svět se točí kolem nás a že jsme pro IS nějaký hlavní cíl. Už dávno ne. To si jen myslíme.

Nepotřebujeme výrazně navýšit zdroje v boji proti terorismu, potřebujeme vysvětlit našim politikům, že hlavním zájmem státu je chránit své obyvatele a jejich majetek před všemi formami násilí i terorismu.

Islámský stát provokuje. Zabíjí novináře pro efekt. Chce konflikt. Chce evropské bomby v ulicích syrské Rakky. Chce nás nalákat do boje unáhleně. To je přeci stará taktika arabských lehkých jezdců. Provokace, ústup a vlákání protivníka do pasti. Nebojujme, když to chce nepřítel, ale když to chceme my a víme, jaký je cíl boje a jak zničíme protivníka a co to udělá.

Hranice Iráku nakreslili Evropané a, zjednodušeně řečeno, je záměrně nakreslili tak, aby více rozdělovaly, než spojovaly. Sklízíme to, co Britové zaseli.

Jak byste obecně zhodnotil přístup českých politiků a médií k otázce islamizace Evropy?

Ode zdi ke zdi. Buď kompletní panika, nebo kompletní ignorace. Chybí mi hlas zdravého selského rozumu. Opakem politické korektnosti a mlčení u závažných témat přeci není hysterie. Někteří politici si na boji proti islamizaci Česka chtějí udělat jméno. Jiní si zase chtějí udělat jméno na boji proti xenofobii. Výsledkem je mediální humbuk, bubnování, volání do zbraně, nadávky a nálepky. Uklidněme se a začněme řešit problém od podstaty.

Chci zastupovat lidi, kteří si uvědomují, že problém Evropy je hlubší než islamizace a že islamizace je důsledek, nikoliv příčina.

Jak vnímáte v tomto kontextu aktivity iniciativy “Islám v ČR nechceme“ a mediální vystupování jejího lídra Martina Konvičky? Může být tato iniciativa nebezpečná?

Pokud ji někdo zneužije k nastolení souzení lidí na principu kolektivní viny, tak bude velmi nebezpečná. Chápu strach z islamismu i z islámu. Neberu to na lehkou váhu. Představa mešity místo kostela na návsích našich vesnic mě moc neuklidňuje. Strach a snaha něco dělat dříve, než bude pozdě, je zcela legitimní.

Občané naší země již viděli, jakým způsobem řešili politici problém s menšinami. Řeší ho, ale nevyřešili nic. Problémy soužití odskákali ti, kteří mají tu smůlu, že jejich majetek je a jejich život probíhá poblíž lidí bez respektu k majetku ostatních. Výzvy politiků k respektu k jiným kulturám pak nepadají na úrodnou půdu. Lidé si pak zcela správně řeknou: “Vlády zpackaly problém s jednou menšinou. Jak to asi dopadne, když se u nás najednou objeví další nová menšina? Určitě špatně. Byrokracie a média se zase postaví na její stranu.“

Žertovná absurdita je slovo integrace. V předvečer výročí osvobození Osvětimi řešila krajská zastupitelka Taťána Nersesjan dokument “Koncepce romské integrace ve Zlínském kraji na léta 2015-2018“. Předpokládám, že jí vůbec nedošlo, jak absurdní jsou pokusy kohokoliv integrovat a jak mohou končit. Proč chceme někoho vůbec integrovat? Dokud dodržují zákony a pořádek, tak není důvod někoho nějak převychovávat a integrovat a už vůbec není důvod do toho sypat peníze daňových poplatníků. Opravdu se nedivím, že lidé si nechtějí číst dokumenty s názvy: “Sladění koncepce muslimské integrace v souladu s romským operačním integračním programem v letech 2020 – 2025.“

Už tradičně se proti islamizaci vymezuje šéf Úsvitu Tomio Okamura. Teď ale téma řeší více také ODS. Před islamizací Evropy varuje například poslankyně ODS Jana Černochová. Bezpečnostní orgány by podle ní měly sledovat mešity, zda se v nich nehlásá nenávist k nevěřícím. Propagace džihádu a islámského práva šaría by měla být zakázána a stíhána. Multikulturalismus podle ní selhal a my bychom se měli poučit, aby u nás nehořely ulice a neprobíhaly teroristické útoky. Co říkáte těmto návrhům? Jakou alternativu lze nabídnout občanům, kteří se bojí islámského terorismu?

Jistěže by bezpečnostní orgány měly řešit, zda se někde nesetkávají organizované skupiny lidí, které mají v plánu násilné trestné činy pod rouškou násilné ideologie. A ony to snad teď nedělají? Pokud ne, tak to okamžitě řešme. Oceňuji odvahu paní Černochové vystoupit z pozice oblíbenkyně médií a přesunout se do role té “zlé a xenofobní“. Jít mezi lidi. Myslím, že ji to asi skutečně zajímá. I tak ale protestovat proti Islámu, proti Rusku, za Tibet, je převážně jen emoční záležitost. Vlajky vlají. Ale je to tak trochu bouchání do imaginárních nepřátel. Nechceme hořící ulice? Nechceme, aby se tisíce lidí živily na různých integračních programech zaplacených z našich daní? Nechceme, aby našim dětem vymývali mozky opět za naše peníze?

Fajn. Tak si pojďme ujasnit pravidla. Má někdo morální právo jinému člověku zapálit auto? Nemá. Stíhat, zavřít, nahradit škodu. A když si občan své auto bude bránit, tak ho, prosím, pochvalme. Šetří práci policii. Má někdo právo brát pracujícím lidem peníze, aby za ně dělal workshopy na multi-kulti usmířenost? Nemá. Stíhat, zavřít, nahradit škodu. Pokud si bude občan své peníze proti takovým lumpům bránit, tak ho, prosím, pochvalme.

Do politiky jsem vstoupil, protože si myslím, že existuje možnost, jak žít v bohatší, šťastnější a spravedlivější společnosti, než ve které jsme teď. Ten způsob je nekrást lidem peníze skrz stát.

Jak vy byste čelil argumentům Martina Konvičky o tom, že islám je z podstaty násilné a netolerantní náboženství, že značná část islámských kleriků štve proti nevěřícím, žena je považována za méněcenné stvoření atd.

Dobrý pocit z mnohých výroků představitelů těch či oněch směrů islámu nemám. Korán jsem nečetl a ani to nemám v plánu. Také jsem nečetl Satanskou bibli, védy. Četl jsem jen bibli – Nový i Starý zákon. Nic z toho ale není podstatné pro řešení naší situace. Je mi totiž vlastně celkem ukradené, co někde v mešitě v Saúdské Arábii kvílí muezzin a čím své “ovečky“ krmí ten či onen imám a jak se k tomu staví pan Konvička.

Považuji za nutné, aby zákony naší země vycházely z maximálního respektu k životu a majetku jednotlivce. Kamenování je u nás trestné, ženská obřízka také. Stejně tak jako 17x někoho bodnout a ukrást mu peníze. Vůbec bych do toho kulturu, etnikum a náboženství nepletl. Nejsou to přeci žádné polehčující okolnosti. A nesmí být! Pokud budeme důsledně dodržovat, že u nás platí, že začít násilí je špatné a ani víra ve špagetového boha to neomlouvá, tak se vůbec o islámu nemusíme bavit. Jen nesmíme z tohoto pravidla polevit, a to nejen kvůli Islámu.

Co si myslíte o nápadu prezidenta Zemana, že by měli všichni spojit síly a podniknout ozbrojenou vojenskou akci proti Islámskému státu. Jakým způsobem by měla Evropa intervenovat?

Že by si Hradní stráž chtěla vyzkoušet své nové pušky? Islámský stát je největším nebezpečím pro své vlastní sousedy. Pokud chceme pomoci, tak pomozme jim. Československo už má zkušenost z něčeho podobného. V roce 1948-49 jsme pomáhali izraelskému státu ubránit se před agresory. Tuto formu pomoci lidem, kteří se brání, považuji za velmi účelnou. Posílat na IS naše vojáky nepovažuji za nutné a šťastné řešení.

Podle vicepremiéra Andreje Babiše má naše republika jednotný názor na zahraniční politiku. “Já jen necítím potřebu se pokaždé vyjadřovat ke každé zahraniční události. Jako Česká republika máme jasný a jednotný názor,” řekl v interview pro ČT24 a doplnil, že Česká republika musí podle jeho názoru dělat aktivní politiku směrem do Evropské unie. “My tam posíláme odložené politiky jako poslance. I zahraniční politika je však o osobních vztazích, já mám na ty lidi mobily, takže když je potřeba, tak jim zavolám,” řekl doslova Babiš. Co vy na to?

Pan vicepremiér už několikrát v rozhovorech naznačil, že u některých věcí se čeká na názor Bruselu. Pan Babiš má tedy pravdu, názor je jasný a jednotný. Co nám řeknou, že chtějí, o tom se poradíme a schválíme to. Nechceme přeci trhat partu.

Chcete něco na závěr vzkázat našim čtenářům?

Chci vás poprosit jen o jednu věc. Ozvěte se mi na e-mail tom@pajonk.cz. Moc rád se u nás ve Zlínském kraji s vámi potkám. Jednak si rád poslechnu, kde tlačí bota vás, jednak klidně odpovím na něco, co jsem zde jen naznačil. Myslím, že pracující, tvořiví a podnikavé lidé, ať už jsou zaměstnáni, nebo už toho odpracovali dost, se musí dát dohromady. Je totiž třeba zastavit ty hromady byrokratických nesmyslů a rozjetého státního aparátu dříve, než bude pozdě.

Naší zemi už dost možná skutečně nevládne ani vláda, ani ministři. Vládnou jí pro občany neviditelní úředníci, kteří připravují tuny materiálů, zpráv a analýz. V těch dokáží obhájit svou činnost, tím i pěkné peníze, které berou. Berou je však těm, kteří denně pracují, živí své rodiny a tvoří věci skutečně důležité.

Postavit se té celé mašinerii, to chce sílu, zdravý rozum a zkušenosti. Žádný “vůdce“ to ale za nás neudělá, žádný hrdina na bílém koni nepřijede, musíme se spojit.

Zdroj: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Svobodny-Pajonk-k-Recku-i-Rusku-Peceni-holubi-letaji-do-huby-nakonec-jen-politikum-Vlady-miluji-valku-a-nepritele-360699