Pajonk: Nechci trávit byrokracií stovky hodin ročně

V politice už nějakou dobu září nová politická hvězda Andreje Babiše, miliardáře, který do tohoto světa přišel z reálného byznysu. Jak jeho počínání a vůbec práci celé vlády hodnotí podnikatel ze zlínského kraje Tomáš Pajonk? „Když se bavím s kamarády živnostníky nebo majiteli podobných firem, jako je ta moje, tak kupodivu neřešíme inkaso DPH nebo objem dotací do zemědělství, ale bavíme se o tom, že už mají letos ve firmě třetí kontrolu na to samé, jen z jiného úřadu,“ říká mladý podnikatel z oblasti IT, který je zároveň místopředsedou Strany svobodných občanů.

Před posledními volbami do sněmovny i po nich mi dost podnikatelů říkalo, že je dobře, že se do politiky dostal člověk s reálnými zkušenostmi z byznysu. Vnímal jste to stejně?

Pajonk: Nevnímal. Nástup Andreje Babiše jsem sledoval spíš s obavami. Od začátku mivadila jeho negativní kampaň. Mám v paměti dobu před listopadem 1989 a rozhodně si nemyslím, že by se od té doby nic neudělalo a země byla v rozvratu, jak pan Babiš často říká. Z pozitivních slibů jsem od něho slyšel jen to, že bude makat. Za dobu, co je na ministerstvu financí, jsem těch reálných věcí zrovna moc nezaznamenal. Leda tak spoustu fotek na twitteru.

No dobře, kampaň a rétorika jsou jedna věc. Mě zajímal spíš ten často zmiňovaný pohled člověka z reálného byznysu. Ne profesionálních politiků, z nichž řada nezná nic jiného než stranické sekretariáty.

Pajonk: Svět reálného byznysu je dost široký pojem. Buď jste miliardář a máte téměř monopol v jednom odvětví, nebo jste menší podnikatel a zaměstnáváte pár lidí. Případně jste živnostník, který nezaměstnává nikoho a jen jede sám na sebe. Já mám menší firmu ve Zlínském kraji a podnikatelé mé velikosti mají trochu jiné starosti než miliardáři. Když se bavím s kamarády živnostníky nebo majiteli podobných firem, jako je ta moje, tak kupodivu neřešíme inkaso DPH nebo objem dotací do zemědělství, ale bavíme se o tom, že už mají letos ve firmě třetí kontrolu na to samé, jen z jiného úřadu. Bavíme se i o tom, že když náhodou musíme něco řešit na úřadě, musíme si na to vzít pár dní volna. A v neposlední řadě o tom, že tento stav se nezlepšuje, ale spíše zhoršuje. Už roky slýcháme, že úřady by měl obíhat dokument, nikoli občan. Realitou je, že pořád lítám jak hadr na holi.

Ale rozpočet státu je každý rok deficitní, takže s inkasem daní nebo s výdaji se něco musí udělat.

Pajonk: To máte pravdu, ale občas mám dojem, že vláda – a zdaleka nejen tato – moc nechápe, jak to vlastně celé funguje. Aby mohl někdo zaplatit daně, musí napřed něco vydělat. A to jde vážně těžko, když desítky nebo možná spíš stovky hodin ročně věnujete zbytečné byrokracii. Vážně někdo věří, že se inkaso daní zvedne, když se zavede nová byrokracie?

Narážíte na elektronickou evidenci tržeb?

Pajonk: Pochopitelně. Také na kontrolní výkaz DPH a další nápady. Jistě, můžu si na všechny tyhle věci někoho najmout. Stejně jako na další zákonné povinnosti, i na tuhle oblast se nepochybně vynoří spousta expertů, kteří všechno udělají za vás. Ale ti mě budou něco stát. A to něco bych radši investoval do rozvoje svého podnikání, abych mohl poskytovat lepší služby většímu množství zákazníků. Ti ale budou mít smůlu, budu totiž místo rozvoje svého byznysu platit za to, abych splnil znění několika paragrafů.

Sám podnikáte ve světě elektronických systémů pro firmy. Co si myslíte o technické části celého projektu?

Pajonk: Rád bych si o tom mohl něco konkrétního myslet. Ale musel bych mít nějaké informace. Před časem jsem se v novinách dočetl, že systém bude více méně tajný a zakázka tedy bude bez soutěže. S tou transparentností a bojem proti korupci to tedy tahle vláda myslí zjevně asi stejně vážně jako ty předchozí. Nicméně termín spuštění mi připadá šibeniční. I když instalujeme náš software do nějaké větší firmy, jsou to měsíce práce a náročná školení všech uživatelů. Ministerstvo financí chce elektronizovat republiku a tváří se, že je to vlastně hračka. Jenže není. Máte stovky tisíc potenciálních uživatelů, různě technicky vybavených a různě zdatných v užívání moderních technologií. To je cílová skupina, která každému, kdo někdy implementoval nějaký systém, musí nahánět hrůzu.

Vraťme se tedy raději k rozpočtu státu. EET má prý do rozpočtu přinést až 15 miliard korun ročně. To nezní jako slabý argument.

Pajonk: Neznělo by, kdyby se tomu dalo věřit. Tahle čísla připomínají sportku, tam taky nikdy nevíte, jak to dopadne. Nedávno ministr Babiš říkal, že už další měsíc inkaso daní vzroste, že už k tomu má čísla. O pár dní později jeho ministerstvo nějaká čísla vydalo a bylo z nich patrné, že inkaso daně neroste. Prognóza výběru většiny daní, kterou resort financí musel udělat, když loni sestavoval letošní rozpočet, je evidentně úplně mimo. Jestliže se netrefili s předpovědí na rok dopředu v době, kdy se skoro nic nemění, tak jak chcete věřit číslům o rok a půl nebo dva roky dopředu, navíc navázaným na nové opatření, které tady nikdy nikdo nevyzkoušel. To radši sázejte tu Sportku.

Sám se angažujete i v politice. Jste místopředsedou Strany svobodných občanů. Jaká řešení byste tedy zvolil, kdyby svobodní ve volbách uspěli?

Pajonk: Rozhodně jiná (smích). Ne, vážně. Je nám celkem jasné, že daně nějak skokově snížit nelze. Jestliže cca polovinu státních výdajů tvoří důchody a hlavní daní je důchodové pojištění, tak holt nemůžeme přijít třeba do vlády a říct, že důchody se budou vyplácet jen od ledna do září. Na zbylé měsíce už peníze nebudou, protože snižujeme daně. To by bylo šílené.

V prvé řadě bychom asi bojovali s deficitem, donekonečna se tahle země zadlužovat nemůže. Sahat bychom chtěli především na státní výdaje. Trnem v oku jsou nám dlouhodobě dotace. Není podle nás fér, aby jedna firma prosperovala jen proto, že její majitel nebo manažer umí sehnat dotaci. Prosperita firmy má být založena na tom, že zákazníci chtějí její produkty nebo služby. V tom jsou typické dotace na podporu cestovního ruchu a další dotační tituly. Proč by měl daňový poplatník platit něčí hotel? Jistě, může se zdát, že jsou to peníze z EU, ale my do rozpočtu EU ročně posíláme kolem 40 miliard, a navíc projekty z fondů EU musíme spolufinancovat z veřejných peněz. Není to tedy tak levné, jak se zdá.

Zmínil jste důchodce, které by třeba snížení daní ohrozilo. Když zrušíte dotace, přijde spousta lidí o práci.

Pajonk: Nikdo nemluví o tom, že by jeden den dotace byly a najednou by se řeklo, že od zítřka nebudou. Všechno se musí dělat postupně, tedy i útlumy dotací by měly nějaká přechodová období. Nicméně pracovní místa závislá na dotacích jsou tak jako tak nezdravá a dlouhodobě křiví trh. Nakonec nejvíce poškodí ty, kterým na chvíli jakási místa vytvořila.

Jak to myslíte?

Pajonk: Představte si, že najdete pozici třeba projektového manažera nějakého programu EU. Budete o tu pozici stát, tak se naučíte stovky stran nějakých manuálů naprosto zběsilého newspeaku, který se nikde jinde než v dotační oblasti nepoužívá, nacpete si do hlavy všemožná schémata dotací a rozhodovacích orgánů a spousty dalších věcí. Pak tu práci vážně získáte a třeba několik let se budete v téhle oblasti pohybovat a učit se další a další věci o dotacích EU. A pak najednou dotace EU skončí. Třeba proto, že skončí EU nebo ČR přestane být příjemcem, protože už na tom bude ekonomicky dostatečně dobře. Co budete dělat? Chodit po firmách, jestli vás zaměstnají, protože bezvadně umíte metodiku Evropského sociálního fondu? Jako zaměstnavatel bych s vámi asi vyrazil dveře. Možná ještě tak to projektové řízení by mohlo někoho zajímat, ale musel byste mít štěstí. Nicméně místo toho jste se celá ta léta mohl věnovat něčemu jinému. Něčemu, co je skutečně postaveno na reálné poptávce zákazníků a co se může dál rozvíjet. Ale ne, vy jste se věnoval něčemu, co jednou muselo skončit. Vsadil jste na špatnou kartu a s vámi tisíce dalších lidí. A teď jste na podpoře a nikdo kloudně neví co s vámi, přestože ještě třeba před měsícem jste byl hvězda. To je to křivení trhu.

Ale trh se přece pořád vyvíjí. Některá odvětví občas zaniknou, a pak se hledá uplatnění pro ty lidi.

Pajonk: Jistě, třeba někdo zítra vynalezne teleport a do týdne zkrachuje celé odvětví dopravy, zkrachují automobilky, MHD, prostě všechno. Parní stroj také připravil o práci miliony lidí. Ale tyhle vynálezy posunuly lidstvo o obrovský kus vpřed a díky nim se máme o hodně lépe. Kam nás posouvají dotace, to těžko říct, ale pochybuji, že vpřed. A nemáme se kvůli nim lépe. Vlastně se jejich vinou máme spíš hůř, ale to se těžko posuzuje. Nikdo nezjistí, co by firmy a spotřebitelé udělali s vydělanými penězi, kdyby je neschvátil státní aparát. Třeba by ekonomika a s ní i naše životní úroveň byly mnohem dál, než jsou dnes. To je ale jen hypotéza.

Dobře, tak tedy seškrtáte dotace. Tím by se teoreticky dalo uspořit pár desítek miliard. To je slušné číslo. A všechno má jít na likvidaci deficitu, nebo chcete také snižovat daně? Například zdanění práce je v Česku pokud vím jedno z nejvyšších v rámci EU i OECD.

Pajonk: Plánů je celá řada, ale všechno se musí řešit v souvislostech, oddělené kroky jsou vesměs k ničemu. Například uvažujeme o zavedení slevy na pojistném na sociální zabezpečení. Taková sleva existuje u daně z příjmu. Když ji vhodně včleníme do systému sociálního pojištění, které je de facto daní, můžeme všem zaměstnancům zvýšit čistou mzdu měsíčně třeba o tisíc korun. A to už je pěkné číslo. Nicméně musí se poněkud upravit systém financování důchodů, který zkrátka musí zůstat funkční. Zejména v něm musí být více zdrojů. Dnes jde v podstatě jen o zdanění práce. Jsou tam i další zdroje, ale jejich význam je minimální. Zavedením slevy bychom příjmy systému snížili o desítky miliard, které bychom museli nahradit z jiných příjmů. Třeba spotřební daně. Ty ale zase budou chybět jinde. To znamená další úspory, protože zvyšovat daně skutečně nemáme v plánu. Jsou ale bezpochyby činnosti úřadů, které se dají zrušit, a úředníci, které lze propustit. O to strach vážně nemám.

Častým předvolebním slibem je podpora podnikání. Co na to jako podnikatel říkáte?

Pajonk: Po zkušenostech s politikou i podnikáním se k tomu dá říct jen to, že slibem se nedá zarmoutit. Svobodní pochopitelně také mají podporu podnikání, jen ji koncipujeme trochu odlišně. Nechceme dotace na pracovní místa, investiční dotace a další dotace. Chceme méně omezování. To je celé. Jsem sice zapřísáhlý nekuřák a alkohol mi také nic extra neříká, ale je mi záhadou, proč by hospodskému u nás na vesnici měl někdo z ministerstva zdravotnictví nakazovat, jestli se u něj v hospodě bude smět kouřit, případně za kolik musí prodávat nealkoholické nápoje. To je přece jeho věc. Často jezdím do Prahy i Ostravy a za ta léta, co se o zákazu kouření mluví, tam vyrostlo obrovské množství nekuřáckých kaváren a restaurací. Jak vidno, restauratéři pochopili, že po nekuřáckých podnicích je poptávka, a tak je začali ve velkém otevírat. A jde to zjevně i bez zákonu, úředníků a politiků. Ostatně když jsme se bavili o tom, že řada úředníků by se mohla propustit, tak vynálezci podobných regulací by mohli přijít o práci jako první. Přidaná hodnota jejich práce je skutečně v záporných číslech. Lidem by opravdu nejvíce pomohlo, kdyby jim stát přestal házet klacky pod nohy.

 

Lukáš Martinek

 

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

sixteen − 8 =