Nižší daně? Máte z nich strach?

 

 

Na první pohled by se zdálo, že politik, který nabídne v programu nízké daně, bude populární. Vždyť více peněz v peněžence, to musí chtít každý! Tak proč žádná taková strana není v parlamentu? Máme z nízkých daní strach?

Mnozí z nás ano. Často slyším obavy, že …

Nízké daně přeci pomůžou těm, kteří už mají hromadu peněz. Pomůžou velkým firmám a velkopodnikatelům. Všechny si nás koupí. Nebude jiné práce a života, než jen pro ně. Nikomu nic nedají. Když budou nízké daně, nebude na důchody. Stát přeci daně potřebuje! Všechno se z nich platí!

To jsou pochopitelné obavy. Avšak pokud by tomu tak skutečně bylo, proč tedy velké firmy a bohatí lidé za nízké daně nebojují? Není to náhodou právě naopak? Nízké daně totiž nepotřebují. Umí daňově optimalizovat. Umí čerpat dotace a vyhrávat státní zakázky.

Malé daně potřebují právě ti, kdo vydělávají nejméně. Ti, kdo začínají. Ti, kteří nemají velké majetky. Ti, kteří se potřebují dostat z těžké životní situace. Ti, kteří si na svůj dům teprve potřebují vydělat.

Co je totiž u nás zdaněno naprosto nejvíce? Hned po alkoholu je to práce. Naše práce. Téměř půlku toho, co vyděláte, Vám stát vezme. 4 hodiny pracujete pro stát, 4 hodiny pro sebe. Jsou země v Evropě, které místo štědrých sociálních dávek prostě příjmy z práce do určité výše nedaní vůbec.

Národ se dokáže rozčílit kvůli třiceti korunám u doktora. Tak proč ne kvůli 4 hodinám v práci navíc?

Současní politici umí vyvolat jedno velké zdání. A to, že za daně, které zaplatí „ti druzí“, dostaneme něco my všichni. Pak bude líp. Máte opravdu pocit, že to funguje? Najdeme odvahu zkusit jiné řešení, omezit moc politiků nad našimi peněženkami?

Ing. Tomáš Pajonk

Dopis z Bruselu – co mi to připomíná …

V dopisech z Bruselu se většinou dozvíme, jacípak to jsme zpátečníci a kterou to normu ještě nemáme dostatečně znormovanou, směrnici přijatou a evropsky nepřípustnou odlišnost odstraněnou.

A tak vždy, když vidím v titulcích sousloví “Dopis z Bruselu“, tak se mi připomene tato písnička (já ji tedy znám skrze Jarka Nohavicu, ne až tak v tomto znění).

Slyšíte tam paralely? Nemohu pomoci, ale já ano. Jen místo brigádníků nám pošlou tak leda úředníky. A místo těžkého průmyslu, budujeme přerozdělovací instituce. Obojí je samozřejmě špatně.

A ano, je docela dobře možné, že zakázka na monitorovací systém nebylo pořádně monitorovaná, ale o to tu nejde. Pokud jsou základní motivace v systému nastavené na podporu korupčního jednání, pak ani šest vrstev monitorování nic nespasí.

To že dotace vytvořily korupční prostředí není totiž zdaleka českým jevem. To je jevem celoevropským. Také ČR není v zásadě žádnou černou ovcí EU (bohužel, zbytečné regulace bychom ignorovat měli). Zde je například graf, které státy nejvíce porušují legislativu EU.

Počet porušení EU práva do roku 2013 podle země.

Řešením podobných problémů je nezbytné přerozdělování totálně decentralizovat. Pak mohou lidi dobře hodnotit a volit, jakou lokální míru přerozdělování jsou ochotni ustát. Vrátit samosprávě samosprávu. Pak se nebude muset prosit o každou korunu Brusel. A v Zašové si pak třeba koupí multikáru z vlastního rozpočtu, místo toho, aby museli prosit Brusel a řešit monitorovací systém.

WP_000700

 

Kraj může zásadně měnit životy vašich dětí

Na první pohled se nám může zdát, že krajští radní naše životy zásadně neovlivňují. Naše možná ne, ale našich dětí ano. Je pravda, že z Baťova mrakodrapu přes okolní kopce nedohlédnete až tak daleko, ale změnit životy středoškolákům můžete. Zvláštní to moc. Půjdeš na učení, nebo budeš moci studovat? Myslím, že nemít možnost (nebo velmi komplikovanou) jít na školu, kterou chci dělat (a na kterou mám vlohy), ovlivní dospívání a uplatnění mladých.

Dnes si totiž čtu, že rada kraje nepovolila další třídu pro gymnázium ve Valašských Kloboukách. Přesněji neumožnila otevření primy osmiletého gymnázia. Shodou okolností jsme v dubnu měli v Klobúcké plné (to se jen tak nevidí!) knihovně besedu s lektorem rodičovské komunikace panem Oklešťkem. Zdá se, že zájem o vzdělávání tam je. A zrovna včera jsem tam projížděl. Mám totiž moc rád ten “zadní kraj”, jak si sám pro sebe označuji vesnice a města u slovenských hranic, relativně daleko od hlavních tahů. Je to odtamtud kus cesty do Zlína a do Prahy ještě dále. Ale k věci.

Proč politici ze Zlína (Prahy, Bruselu) ovlivní, kam půjdou děti z Klobúk studovat? Nevím, nedává mi to smysl. Pan radní pro školství Navrátil, který se k tomu pro tisk vyjádřil, na děti myslí a podle něj je trendem podle něj posilovat další uplatnitelnost studentů. Co to je asi umí posoudit on. Pan Navrátil také píše:

I v programovém prohlášení máme, že se budeme snažit přizpůsobovat školství poptávkám trhu práce.

Jeden by si myslel, že školství má rozvíjet děti, ne trh práce. Děti pro mě nejsou součástky národního hospodářství, ale v tom se prostě se socialisty asi neshodneme.

Chápu, že není možné, aby všichni studovali na gymnáziu. Už ale nežijeme v době, kdy student vystuduje, dostane práci v místním podniku (hlavně nic neřešit!) a v poklidu odejde na důchod. Nemyslím si, že o tom, co je pro mladé lidi uplatnitelné, umí rozhodovat radní či ministr, ať už je v barvách jakékoli strany. V ideálním světě by existovala nezpolitizovaná nabídka vzdělávání. V ideálním světě ale nežijeme. Dobrá. Přemýšlejme tedy jak co nejrychleji tlačit na co největší decentralizaci místních věcí tak, aby to mohli řešit rodiče, děti a třeba obec. Je to hlavně v jejich zájmu mít dobré vzdělání.

Školy mají příspěvek na žáka (byť ten je nerovný až běda). Ředitel se může dohodnout s obcí, s rodiči, s místní firmou, zda mu pomůžou uhradit vícenáklady, nebo mu stačí onen příspěvek.

Proč tedy o tom, zda otevřít třídu či ne, nemůže rozhodnout on?

Přiznání státu: Děláme protipopulační politiku.

Důchodová komise ve svém posledním materiálu přiznává, že stát nezamýšleně provádí protipopulační politiku.

… Cílem opatření je také částečné odstranění a zmírnění nezamýšlených kontraproduktivních
protipopulačních prvků obsažených v současném důchodovém systému …

Musím souhlasit. Pro mnohé toto není vůbec žádnou novinkou. Číst to přímo z oficiálních materiálů je však smutnou satisfakcí. Jaké tedy navrhuje komise řešení?

Tabulku a určovat výši odvodů důchodového pojištění podle počtu dětí.

Počet dětíŽádnéJednoDvěTřiČtyři a více
Zaměstnanec %7,506,505,002,500,00
Zaměstnavatel %21,5021,5021,5021,5021,50
Celkem %292826,52421,5

Byli byste pro? Byl bych pro? V případě, že by nebyla absolutně žádná jiná reálná možnost, jak přesvědčit ostatní o nutnosti jiné důchodové reformy, pak ano. Skutečný problém to neřeší. V celkovém kontextu věci mi to přijde o trošinku více spravedlivé, než současný stav. Dnes jsou ti, kteří “produkují” daňové poplatníky spíše celkově znevýhodňováni.

Podobné hraní s parametry považuji za úkrok stranou. Lidé nejsou daňové krávy. Motivovat lidi procenty k zakládání rodin je směšné.

Stát ve kterém bych chtěl žít si občany nepěstuje. Už jen proto, že tohle státy moc dobře neumí.

Komentář k argumentům MŽP k vyšším daním za převod vozidel. Proč to dělají?

Převod starších aut bude zpoplatněn, zdražen a zdaněn. Vláda odsouhlasila věcný návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností, který mimo jiné počítá do budoucna se zpoplatněním registrace a první přeregistrace vozidel s emisní třídou EURO 3. Soudil bych, že když měním zákon, musím to být schopen vysvětlit. Nejsem-li schopen dobře odpovědět, pak ho nemám co měnit a věci mají zůstat při starém. I dobrá změna systému sebou automaticky přináší negativa a změna pro změnu je tedy jedna z nejhorších možných činností, kterou může kdokoliv dělat.

MŽP dalo dohromady argumenty, proč se tak stalo. Podívejme se na ně. Odpoví nám na zásadní otázku “Proč?”.  Výroky MŽP zeleně. 

Předem je třeba zdůraznit, že poplatek není žádnou novinkou, funguje už od roku 2009 a hradí se při první registraci nebo první přeregistraci vozidla v emisní třídě starší než EURO 1, EURO 1 a EURO 2. Platí se vždy pouze jednou a informace o jeho zaplacení se zapisuje do technického průkazu. Pokud vejde v platnost nový zákon, bude se nově zpoplatňovat i třída EURO 3, což představuje zhruba 12 a více let stará vozidla. Změny, jež nastávají ve výši poplatků: Za EURO 1 a starší se bude platit 10 000 Kč, za EURO 2 to bude 5000 Kč a za EURO 3 pak 3000 Kč.

Že existuje něco obdobného, není argument pro ani proti. Jedná se o diskriminační opatření vůči části populace, která preferuje starší auta nebo si nemůže dovolit novější.

Cílem navrhovaných změn v poplatcích je, aby lidé nenakupovali starší vozidla s vyššími emisemi, vyšší poruchovostí a možností vzniku dopravních nehod. Tedy aby docházelo k postupnému omlazování vozového parku, jehož průměrné stáří je podle dostupných údajů v ČR více než 14 let. Stav ovzduší se dle Zprávy o životním prostředí za rok 2013 dlouhodobě nelepší a navrhované změny v cenách poplatků za emisní třídy jsou jedním z mnoha kroků, jak tento neuspokojivý stav ovzduší zlepšit.

Emise jsou jediný skutečný argument, očekával bych tedy velmi podrobné číselné podepření, ale nemohu ho nikde ve zprávě najít. Vyšší poruchovost je problém majitelů. Dopravní nehody souvisí se stářím vozidla. Se stářím souvisí tragičnost dopravních nehod. Také nedoloženo.Průměrné stáří je divný údaj, asi by pomohl více medián.  Stav ovzduší se nelepší. Opět bych očekával, že bude vyčísleno, jak přesně za to mohou stará auta, která mají EURO 3.

Zajímavá je i hlubší úvaha.

Proč je občan veden k nepoužívání starých věcí?

Dobře spořit v naší zemi peníze téměř nelze (např. vinou nízké úrokové míry), spořit na tom, že nevyhazuji staré věci, případně na tom, že je předám dalším lidem, se také zpoplatňuje. Úředníci MŽP asi zapomněli, že nejlepší formou recyklace je to, že něco prostě nevyhodím a nemusí se to vyrobit znovu. Místo toho si občané můžou koupit jiné věci. Tím také podpoří výrobu či služby.

Tímto krokem MŽP zároveň plní platné nařízení vlády P. Nečase (tzn. vlády ODS a TOP09) z 9. listopadu 2011, podle nějž mělo spolu s MPO předložit do roku 2012 návrh na zpoplatnění emisní třídy EURO 3 a aplikovat jej už v roce 2013.

Aha. Takže teď se nám Nečas hodí a nezbude než pokračovat s jeho politikou?

Důležité je také upřesnit, že tyto změny by dle nového odpadového zákona o výrobcích s ukončenou životností měly začít platit až v roce 2017, tedy v té době se bude jednat už o 12-16 let staré automobily, rozhodující pro výši poplatku je však emisní třída. Předpokladem je schválení nového zákona Parlamentem ČR a podpis prezidenta.

Žádný argument.

MŽP nenavrhuje tzv. “plošnou silniční daň”, jakou mají ve většině evropských států EU28 a která by znamenala zásadní sociální zátěž. Např. na Slovensku platí za znečištění ovzduší každý, kdo si pořídí auto, principem každý znečišťovatel platí. Výše poplatku se určuje dle výkonu motoru. Nejnižší poplatek na Slovensku tak činí v přepočtu zhruba 4600 Kč (vozidla 80-86 kW).

Argument typu “jinde je to ale o hodně horší” . Hm. Tak třeba v Ugandě vláda podporuje vraždy homosexuálů. Co z toho vyplývá pro naši vládu? Pevně doufám, že nic.

Zpoplatnění emisní třídy EURO 3 (a postupný přechod k vozům s EURO 4 a vyšším) povede k poklesu emisí oxidů dusíku a jemných prachových částic u naftových motorů. U benzínových očekáváme pokles emisí těkavých organických látek a oxidů dusíku.

Očekával bych měřitelný cíl, odhad toho, co se skutečně stane, a důsledky, pokud se tak nestane. Soudě dle grafu ze Zprávy o stavu životního prostředí z roku 2013 se v současné době neobjevuje žádný dramatický trend v nárůstu emisí, který by zdůvodnil nutnost rychlé akce bez precizního zdůvodnění.

emise

MŽP také vychází ze zkušeností z roku 2009, kdy byl podle zákona o odpadech zaveden poplatek při registraci vozidel, které ukázaly, že zavedení poplatku významným způsobem snížilo počet registrovaných ojetin s horšími emisemi v ČR. V roce 2008 bylo registrováno 230 974 ojetých aut a v roce 2009, kdy vstoupila v platnost novela zákona o odpadech a byl zaveden poplatek za auta tehdy stará 8 let, to bylo už jen 144 602, tedy došlo k poklesu o víc než 37 %.

Ano, když něco zpoplatníme, zcela pochopitelně poklesne počet lidí, kteří to využívají.

Od poplatku jsou osvobozeni těžce tělesně postižení, držitelé průkazu ZTP a ZTP-P, nebo osoby, které získají vozidlo v dědictví nebo při rozvodu (po doložení rozhodnutí soudu).

V předminulé verzi tohoto zákona docházelo k čachrům s převáděním zadarmo pomocí karty invalidy, ale to už snad tentokrát nepůjde. Výjimky mívají zajímavé a nečekané dopady.

MŽP pak také tvrdí, že toto není daň. Jistěže je. Jedná se o povinnou platbu, bez protihodnoty.

Odpovědělo tedy MŽP proč? Jsou argumenty pro změnu, která vytáhne převážně nízkopříjmovým lidem z peněženky další peníze, měřitelné, prokazatelné a odůvodněné?

Soudím, že ne. Jsme svědky dalšího drobného utažení šroubů a navíc naprosto zbytečného.

Toto bych nepodpořil.

Fanděte inflaci s ČNB

Od propagace státních institucí, v duchu komerčního marketingu, by se mělo okamžitě upustit. Stát není firma. Úřady se nemusí a nemají občanům prodávat. Státní instituce si nemají co dělat PR. ČNB to dělá pravidelně, psal jsem o tom již zde.

Přišel hokejový šampionát. Kreativci rozhodli využít příležitosti a podojit rozpočet. Nicméně video s názvem “fanděte s námi 2% inflaci”, to je  už opravdu výsměch občanům. Komentovat obsah videa snad ani nelze. Chcete-li si potvrdit názor, že vládci našich peněz, si o nás myslí, že jsme banda pitomců, podívejte se sami. Pokud máte pocit, že to s námi myslí dobře, podívejte se tím tuplem.

A jaké jsou dopady ztráty hodnoty peněz? Krom toho, že imaginární bussinesmenka (jaký to češtinářský patvar – podnikatelka či továrnice je přirozenější) Adéla zaměstná Jáchyma? Třeba u nás v kraji se děje toto:

Kuchyňské nádobí, elektronika, čaj a káva i některé potraviny ze Zlínského kraje postupně zdražují, některé dokonce až o polovinu

Vlaječku ČNB si na auto opravdu nedám.

Marian Jurečka dramaturgem

O čem naše vláda jedná –  Propagační kampaň sladkovodní akvakultury ve veřejnoprávní televizi

Známý rybář bude objíždět tuzemské rybníky a nádrže, aby ulovil některou z tradičních českých ryb. A kuchař na břehu nabídne recept na její úpravu. Takový je koncept nového seriálu, který chystá ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Českou televizí (ČT). O projektu za 4,5 milionu korun, na který mají jít ze 75 procent evropské peníze, bude ve středu rozhodovat vláda.

Neskutečná pitomost. Po krachu předchozích projektů na vnucení nějakého produktu domácím spotřebitelům přichází další jeden. Ano, jde jen o 4,5 miliónu korun. Jde mi však o symboliku plýtvání veřejných peněz. X-krát to k ničemu nevedlo. To nám ale nevadí, kuchař si s tím poradí! Pan Jurečka si prostě s penězi daňových poplatníků vytře zadek. V přímém přenosu. Naprosto nepokrytě.

“Po předcích jsem zdědil zdravý selský rozum.” tvrdí o sobě pan ministr.

Obávám se, že tak jako Stanislav Gross zprofanoval slovo upřímně, tak Marian Jurečka definitivně zdiskredituje selský rozum.

Zdroj: Echo24+Vláda ČR

SPZ Holešov nedostane čmeláky ani rajčata

Před minulými krajskými volbami se veřejně diskutovalo co se bude dít s možná největší “strategickou” investicí v našem kraji – SPZ Holešov. Stála už hrubě přes 1,6 miliardy Kč a  dodnes je areál téměř prázdný.

Dnes i před 5 lety se psalo a píše, že investoři přijdou. Také se chlubilo těmito výhodami zóny:

  • Strategická poloha v centru EU
  • Připravenost páteřní infrastruktury
  • Výhodná cena pozemku (ca 50% tržní)
  • Technologický park

Evidentně to ale nestačí ani na stavbu skleníků. Z iDnes:

Dva investoři přišli s nápadem postavit moderní skleníky na celoroční pěstování zeleniny v prázdné průmyslové zóně v Holešově na Kroměřížsku. Oba nakonec svůj záměr přestěhovali jinam. Firma NWT už sklízí rajčata na Slovensku. A projekt, za kterým stojí František Čuba, vyroste na severní Moravě.

To je opravdu donebevolající. Nápad senátora Františka Čuby, Holešovská firma a výsledek? Nic.

Rada kraje za 2,5 roku práce a podpory premiéra Sobotky nedokázala se zónou nic udělat. Obávám se, že nejvíce dobře placené práce bez rizika a s odměnami za které se kraj stydí, přinesla tato zóna vedení krajské společnosti Industry Servis ZK, a.s. .

Už se nelze vymlouvat na krizi a další faktory. Postavení zóny v dané lokalitě bylo obrovskou chybou. Teď už se lze jen omlouvat daňovým poplatníkům, že jejích peníze byly vyhozeny komínem. Vedení zóny se před pěti lety ohánělo citáty slavného Zlínského podnikatele. Jistě si dokážete představit, čím by se oháněl Tomáš Baťa po pěti letech takových výsledků.

Hejtman Mišák ale není Baťa. A jeho peníze to bohužel nejsou …

Vládní pomoc uprchlíkům

Má uprchlíkům pomáhat vláda? Jaké to bude mít dopady? Jaká jsou jiná řešení?

Vláda dnes jedná o pomoci uprchlíkům v oblastech s ozbrojenými konflikty, humanitárními či přírodními katastrofami. Jedná se o poslání 60 milionů korun převážně OSN. Jde o téměř symbolickou částku a její poslání či neposlání zásadně schodek státního rozpočtu neovlivní.

Přesto bych hlasoval proti. Ne proto, že by se uprchlíkům nemělo pomoci. Mělo. Ale úplně jinak. Tato akce bude totiž vnímána převážně symbolicky.

Česká vláda hospodaří s majetkem občanů České republiky. Velmi zjednodušeně řečeno je v pozici představenstva “bytového družstva”. Má se starat o svůj dům, k tomu bylo zvolena. Čeští občané totiž platí tomuto družstvu velké příspěvky. Zdaleka ne všichni v domě mají zrekonstruovanou koupelnu a krásná nová okna, jako ti v horních patrech. Někteří jsou rádi, že jim po návštěvě exekutora zbyly alespoň dveře.

Tyto a jim podobné akce pak právě takoví lidé vnímají velice špatně. Na nás zapomínáte a cizím pomáháte? Na naše postižené sbíráme vršky od plastových lahví? A nějakým “muslimákům” peníze pošlete? Ano, často jsou takové stížnosti xenofobní, rasistické. Smutné je, že přes veškerý pokrytý či nepokrytý rasismus mají vlastně v něčem pravdu.

60 miliónů korun je totiž symbol. Pro vládu je to symbol její štědrosti. Možná se na ně na mezistátních konferencích budou ostatní ministři více usmívat, případně dostanou formální poděkování. Pro mnohé z jejich “družstevníků” to však bude symbol toho, že na ně se tu kašle. Takové rozhodnutí je voda na mlýn lidem, kteří háží všechny “barbary” do jednoho pytle, a tohle pak využijí ve své propagandě. Oni jim pomáhají, chtějí je tu nasáčkovat! Dávají jim stipendia!

Myslím, že vláda by si měla uvědomovat frustraci části obyvatelstva a jednat podle toho. V této chvíli, kdy roste nejistota, je třeba lidi sjednocovat – i symbolicky.

Máme se tedy na uprchlíky vykašlat? Vůbec ne. A jak tedy uprchlíkům pomoci? Stejně jako dokázali naši občané DOBROVOLNĚ pomoci Nepálu, kde se za několik dní nasbíralo 31 miliónů korun, na pomoc zemím postiženým vlnou tsunami poslali čeští občané dobrovolně 360 miliónů korun, na pomoc Haiti se poslalo 130 miliónů. Chce-li jít vláda příkladem, ať pošle své osobní peníze.

Pak se může premiér ukázat v televizi a osobně vyzvat občany, aby uprchlíkům pomohli, protože on to považuje za důležité. Před takovou odvahou bych smekl klobouk.

 

Krajské poklady

Zlínský kraj odměnil poctivého nálezce železného meče z doby laténské 10 000 Kč. Radní tak učinili nad rámec zákonné odměny. Myslím, že udělali dobře a takový postup chválím.

Pan Brázdil z Holešova náhodou nalezl v zemi meč. Okamžitě to ohlásil. Dle zákona o státní památkové péči paragrafu 23, nálezy v zemi patří kraji. Pokud učiníte nález náhodou a neprovádíte archeologický průzkum, pak máte nárok na odměnu až do výše 10 % z odhadované ceny. Tu krajský úřad také uznal a činí 1100 Kč, což je dle mého názoru spíše malá částka za něco tak vzácného.

Podobný případ se stal před nedávnem také v Jihomoravském kraji, kde za zlatý poklad v hodnotě 1,5 mil. Kč dostali nálezci 20 000 Kč (a byli docela dlouho ponecháni v tmách zda vůbec něco dostanou).

Je zvláštní, že nálezci vzácných archeologických artefaktů jsou ponecháni kompletně ve tmách, zda nějakou odměnu vůbec dostanou (zákon stanovuje horní hranici, úřad nemusí nikomu dát nic) a pokud jim je prokázáno, že dělali “nepovolený” archeologický výzkum, tak to může být i na pokutu. Ochrana kulturního dědictví (hlavně památkáři) je u nás pro vlastníky nadměrné břímě a místo pozitivní motivace je častěji využívána motivace negativní (pokuta, odebrání, povolení, povinnost).

V tomto konkrétním případě jihomoravský kraj budoucím nálezce pokladů spíše odradil.

Zlínský kraj udělal daleko vstřícnější krok. A to je dobře!