K rezignaci Petra Macha

V sobotu 10.12. v 17:00 rezignoval Petr Mach na funkci předsedy Strany svobodných občanů. V okamžiku rezignace jsem na Republikovém Výboru nebyl. S Petrem Machem jsem později mluvil přímo.

O události překvapivě informovalo dost médií: Echo, Idnes, Novinky, Aktuálně

Uvnitř strany nyní běží procesy, které by měly spustit volbu nového předsedy. “Zastupujícím” místopředsedou je nyní František Matějka.

Co to znamená? Co se bude dít?

Petr Mach si nyní požádá o důvěru členské základny a tím pádem silný mandát k tomu, aby vedl kampaň směrem, kterým chce. Můžou se stát dvě věci:

  1. Pravděpodobná varianta: Petr Mach obhájí svou funkci. Na dlouhodobé obecné směřování Svobodných pak bude tohle mít jen minimální vliv. Bude však jasný mandát a téma do voleb 2017,  po jeho volbách se začne s přípravami.
  2. Málo pravděpodobná varianta: Budou jiní kandidáti na předsedu a nějakou náhodou vyhraje jiný. Pak můžou nastat zásadní změny v akceschopnosti strany. Krátkodobě téměř určitě negativní. Dlouhodobě podle charakteru daného kandidáta.

Byl to dobrý krok?

To se teprve uvidí. Byl to rozhodný krok. Byl to čin. Dokonce kontroverzní a nepříliš sjednocující.

Co si myslím já?

Plus body za rozhodnost. Nicméně do této situace se Petr Mach v podstatě dohnal sám.

Proč se to stalo?

Protože Petr chtěl vyřešit konflikt ve straně demokratickou procedurou, ve které by měli členové možnost se vyjádřit. Konflikt se týkal směřování kampaně, nikoliv ideového směřování strany.

Proč konflikt?

Protože ve straně jsou dva hlavní tábory, které řeší podobu kampaně do sněmovních voleb 2017 a mají zásadně jiné představy o tom, jak by měla vypadat.

Proč dva tábory?

Protože Svobodným na své straně záleží. Trápí je léta neúspěchů. Chtějí, aby Svobodní uspěli a měli šanci otočit kormidlem toho, kam tato země spěje. Každý z nás je však jiný naturelem, morálkou, vůlí, volebními zkušenostmi. Z toho pak vyplývá úplně jiný důraz na kampaň a jiná víra v úspěch. Byť patřím k jednomu z těch táborů, tak si nemyslím o drtivé většině členů druhého tábora vůbec nic špatného. Tábory v podstatě vznikly jako reakce na volební výsledek v krajích 2016 a do určité míry je to výsledek volebního výsledku v roce 2014 a malé aktivity v roce 2015 a 2016.

Proč ta malá aktivita?

Protože vedení málo vedlo. Členská základna nepotřebuje kritiku, lajnování, peskování  a neprůstřelnou procesní správnost. Členská základna potřebuje příklady. Členská základna potřebuje toho, kdo poběží a bude křičet “Za mnou!”. Lidé, kteří umí velet: “Vpřed!”, se více uplatní v jiných organizacích.

Proč vedení málo vedlo?

To do velké míry vyplývá z naturelu vedení strany a jeho formy.
1) Mimoparlamentní strana má jen malé zdroje na udržování dlouhodobé kampaně a volebního štábu.

2) Pokud navíc taková strana má ve vedení spíše lidi trpící “analýzou-paralýzou”, pak to větší akčnost nadále zpomaluje. Vplynutí dvou nových místopředsedů v roce 2015, kteří byli sice akčnější, ale na druhou stranu spíše ve svých vizích a projevech než v dotáhnutí konkrétních akcí, paradoxně stranu moc nerozpohybovalo.

3) Navíc, pohled zevnitř je značně jiný než pohled z vnějšku – když jste uvnitř, je pořád k řešení stovka malých věcí, kterými se předsednictvo zahlcuje, a ono má pocit, že “maká” a posunuje věci. To, že se pak vlastně neděje nic, vnímá jen velmi těžko, a na takovou kritiku ani moc není schopno reagovat.

4) Není to zcela pravdivé, že by byla jen malá aktivita. Lokální aktivita je ve Svobodných bohatá, ale to samozřejmě neovlivní vnímání značky republikově.

Proč jsme si to tak nastavili?

Jsme stranou idealistů. Viz můj projev na sněmu. Potřebujeme však idealistické praktiky. Jenže jak pozná čirý idealista praktika, když jím vlastně do určité míry trochu i pohrdá? Blbě. Hodně blbě. Musel by jít do sebe a uznat, že něco neumí, v čemž mu paradoxně brání jeho idealismus. Místopředsedové byli a jsou voleni více na základě politických postojů (rok 2015) než na základě manažerské schopnosti. To dává členům smysl. Velká část členské základny jsou právě takoví idealisté.  To je moc dobře, o tom to má být.

Navíc idealisté odpouští svým idolům a chtějí jim věřit. Jenže to prostě vyžaduje, aby se objevil idealista a současně geniální manažer, nebo idealista, který nějakého geniálního manažera má v týmu a maximálně mu věří. A kde takové lidi brát?

12 replies
  1. Aslanex
    Aslanex says:

    Ten odstavec o idealismu skoro přiznává, že by někdo jiný byl lepším předsedou, protože by byl praktičtější.

    Odpovědět
  2. Petr
    Petr says:

    Otázkou je spíše to, kam až je strana ochotná zajít? Co by byla ochotná, pro svůj úspěch ve volbách, obětovat?

    Odpovědět
  3. Náhodný kolemjdoucí
    Náhodný kolemjdoucí says:

    Jak daleko, ptáš se, Petře?

    Tak daleko, že zvolila do předsednictva Ondřeje Pecáka, který stranu zneužívá k nabírání klientely za pomoci systému “Toman”, jež se ukázal býti značně nefunkčním až dysfunkčním. Tedy podává “hromadnou žalobu”, která však v českém právním prostředí není ustavená, samozřejmě jak jinak než za účelem ochrany svobody malých občanů proti velkému státu. Nicméně k tomu opatrně dodává, že ale za jeho ochranu bude třeba ze strany chráněného samozřejmě zaplatit, a tak nějak všichni víme, jak to dopadne.

    Z jeho webových stránek, chaotických, nepřehledných a nabubřelých, je pak zcela patrné, že není schopen odlišit to podstatné od nepodstatného a že to podstatné nedokáže sdělit srozumitelnou formou. Tedy aniž by v tom marasmu zvolání hodných politruka z padesátých let a nesrozumitelných informací čtenáře, který se s novým členem předsednictva chce seznámit, ale i sebe sama, soudě podle slohového stylu a četných chyb, neztratil.

    Jak se takový člověk může dostat do předsednictva?

    Dle svého osobního názoru bych to přisoudil všeobecné pasivitě, jak široké, tak politicky organizované veřejnosti. Ti schopní, ať už manažeři či idealisté, jsou pasivní či velmi málo aktivní, čímž vyklízejí místo pro neschopné řvouny, kteří tedy namísto obecné pasivity alespoň něco dělají, a to řvou. Bez bázně a hany. Beze smyslu a rozumu. Bez hlubšího obsahu. Ale řvou, což je alespoň něco.

    Odpovědět
    • Tomáš Pajonk
      Tomáš Pajonk says:

      Pan Pecák není IMHO moc prototyp křiklouna. Snaží se bojovat za malé občany, to mi přijde velmi sympatické. Obávám se, že jakožto kompletní právní laik ale neposoudím Vaše závěry.

      Do předsednictva jsem volil Jiřího Zapletala, přišlo mi, že má více zkušeností se stranou a veřejnou správou.

      Odpovědět
      • Náhodný kolemjdoucí
        Náhodný kolemjdoucí says:

        “In Your Humble Opinion” doporučuji navštívit jeho web a zdálky si to střízlivě zhodnotit.

        Boj za malé občany je sympatický, ale je to ještě stále boj za malé občany? Nebo už se boj za malé občany stal podnikatelským modelem?

        Ono je to něco jiného než bojovat za ideály stylem Petra Macha u realitní kauzy v Litoměřicích, tj. podpořit veřejně i finančně obranu podnikatelky před soudem. Ale je stejným bojovníkem advokát, který je za takovouto činnost klientem placen?

        K posouzení právní kvality laikem: pan Pecák prezentuje výsledek v Litoměřicích jako velké vítězství. Já to vidím jako velkou tragédií. Ve věci řízená provokatérka se domáhala omluvy a nemajetkové újmy 100.000,- Kč. Omluvy dosáhla ale nemajetkové újmy nikoliv. Domnívám se, že z důvodu, že šlo o řízenou provokaci, nicméně nemám k dispozici znění rozsudku.

        Z hlediska pohledu svobody je to ale prohrou, nikoliv vítězstvím, pokud soud vyslovil, že takto odmítat zájemce se nesmí a je třeba se za to písemně omlouvat.

        Odpovědět
        • Tomáš Pajonk
          Tomáš Pajonk says:

          „In Your Humble Opinion“ doporučuji navštívit jeho web a zdálky si to střízlivě zhodnotit.

          Ano, jeho web působí jako spousta jiných doma ukutěných webů. Což ale nijak nevypovídá o Pecákově charakteru.

          Nemyslím, že “boj za drobné občany” je v jeho podání snaha o chytrý marketing.

          Možná jste obezřetný, až příliš a vidíte zlý úmysl, tam kde není.

          Uvidíme.

          Odpovědět
          • Náhodný kolemjdoucí
            Náhodný kolemjdoucí says:

            Tak myslím, že jsem se s Pecákovým charakterem celkem trefil. Navenek tichý pán, co vypadá jako slušný, klidný a spořádaný člověk. Uvnitř politruk, který jen co dostane pero, sepisuje úderné články nejen mimo rámec věcnosti a vkusu, ale též na hranici slušnosti či za ní.

            À propos, co že tady ten blog tak trochu umřel, pane krajský předsedo?

          • Tomáš Pajonk
            Tomáš Pajonk says:

            Zdravím,

            nevím na jaký Pecákův článek reagujete. Momentálně se pan Pecák angažuje v Hnutí za referendum.

            “À propos, co že tady ten blog tak trochu umřel, pane krajský předsedo?”

            Většinu textů dávám poslední dobou na FB, protože to je jednodušší. Trefil jste jinak moje citlivé místo …

            Bohužel mám teď jednak více práce v práci, tak vlastně nakonec i v zastupitelstvu. Tak nějak by to chtělo ještě někde sebrat 2h času denně, ale poslední měsíce jedu na poměrně totální doraz ve všech oblastech.

            Poměrně mě to mrzí, protože to považuji za své selhání, že tu není článků více a omluva žádná není.

          • Náhodný kolemjdoucí
            Náhodný kolemjdoucí says:

            –> Nějak mi zmizelo tlačítko odpovědět u Vašeho poslední příspěvku, tak snad sem.

            Spíš opožděně reaguji na Pecákovo “odklizení” z předsednictva Svobodných než na něco dnes aktuálního.

            Škoda, že tady na to nemáte čas. Ono facebook, jako twitter, se hodí na krátká (či spíš zkratkovitá) zvolání. Na alespoň střednědlouhá zamyšlení už to ale není.

  4. Náhodný kolemjdoucí
    Náhodný kolemjdoucí says:

    Ne nadarmo se říká, že tichá voda břehy mele.

    Domáckost vytvořených stránek ale má pramálo společného s jejich věcným obsahem, použitou rétorikou a stylem vyjadřování myšlenky. Na druhou stranu, pokud, jak píšete, strana by potřebovala spíše manažera, ta podoba může v tomto ohledu leccos vypovědět.

    Ale uvidíme.

    Odpovědět

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

two × 4 =