Příspěvky

Odneseme prezidentovi účet za pobyt Česka v EU

V den 15. výročí vstupu ČR do EU donesou Svobodní prezidentovi Miloši Zemanovi účet za pobyt Česka v EU. Průvodem na Pražský hrad poukáží na to, že skutečné náklady na členství v Unii jsou vyšší, než se obvykle uvádí. „Prezidentovi republiky předáme účtenku na minus 1,7 bilionu Kč a dopis, který vysvětlí, jak jsme k číslům došli. Startujeme tím kampaň Přestaňte zavírat oči, se kterou oslovíme i další představitele českého státu,“ vysvětluje předseda Svobodných Tomáš Pajonk.

Průvod Prahou nesoucí název „Vyúčtování 15 let členství v EU“ začne ve středu 1. května ve 13 hodin na náměstí Republiky, kde budou mít Svobodní stánek. V rámci půlhodinového bloku projevů promluví lídr koaliční kandidátky a prezident Svobodné republiky Liberland Vít Jedlička, dvojka kandidátky a předseda Svobodných Tomáš Pajonk a další kandidáti do Evropského parlamentu. Průvod se poté pěšky, trasou přes Staroměstské náměstí, Mánesův most, Malostranské náměstí a Nerudovu ulici, přesune na Pražský hrad, kde bude symbolicky vystavena velkoformátová kopie účtenky shrnující finanční bilanci českého členství v Evropské unii. Pro lidi je připravena tisícovka účtenek v klasickém formátu. Zajištěno je také bílé víno v kelímcích se sloganem „Nalijeme vám čistého vína o EU.“

Hlavní myšlenkou celé akce je poukázání na fakt, že po započtení nepřímých nákladů spojených se zaváděním evropských regulací je ČR v mínusu zhruba 1,7 bilionu českých korun. To vychází na zhruba 163 tisíc Kč na každého občana ČR. „Z Unie prý dostáváme víc, než kolik přispíváme. Nám však přijde fér započítat také nepřímé náklady 4 % HDP způsobené evropskými regulacemi. Jen tyto nepřímé náklady převyšují příjmy z EU o více než bilion korun,” vysvětluje lídr Svobodných do eurovoleb Vít Jedlička. „Vycházíme z odhadu Evropské komise z roku 2007, že náklady na implementaci evropských regulací činí zhruba 4 % HDP. Obáváme se, že vzhledem k enormnímu objemu norem, které od té doby vznikly, může být tato zátěž pro ekonomiku ještě vyšší,“ komentuje původ použitých čísel Vít Jedlička.

„Zvětšeninu účtenky neseme k úřadu prezidenta republiky, tedy nejvyššího ústavního činitele této země, protože jsme přesvědčení, že je potřeba přestat zavírat před těmito čísly oči,“ vysvětlil motivaci průvodu předseda Svobodných Tomáš Pajonk. „Nejpozději v roce 2024 se máme stát čistými plátci do rozpočtu EU a naše finanční bilance v rámci EU se posune do čistého mínusu. Kandidujeme s programem na zásadní reformu EU. Pokud k reformě nedojde, Svobodní navrhují z EU přestoupit do Sdružení volného obchodu EFTA,“ doplňuje Pajonk.

Koalice Svobodných, Liberlandu a Radostného Česka vstupuje do volební kampaně před květnovými eurovolbami s požadavkem návratu EU do stavu před Lisabonskou smlouvou. „Připravili jsme 5 základních bodů strukturální reformy. Pro jejich naplnění uděláme maximum. Zároveň ale jako jediná strana v Česku budeme chystat plán B,“ dodává Vít Jedlička. Volební program je zveřejněný a vysvětlený na webu www.odejdemebezplaceni.cz. Základním cílem je zeštíhlení EU na úroveň zóny volného obchodu, pohybu pracovních sil, kapitálu a osob. Hlavních 5 bodů obsahuje:

• zrušení povinnosti přijmout euro
• zastavení centralizace imigrační a azylové politiky
• zásadní snížení množství byrokracie
• vrácení členským zemím právo veta v klíčových otázkách integrace
• změnu hlasovacího řádu pléna europarlamentu

Jaké chci Svobodné

Cíl strany

Chceme změnit ČR na stát, který umožňuje svým občanům stát se maximálně svobodnými* v hledání vlastního štěstí. Chceme ČR jako stát, jež je jasně omezen ve výkonu své moci a jeho činností jsou skutečně nezbytné funkce státu –  vnější a vnitřní bezpečnost** a justice, která pomáhá občanům spravedlivě řešit spory a vymáhat smlouvy a tím spolehlivě určovat mantinely osobní svobody.

Proč

Prosperita Pro růst morálního a ekonomické bohatství. Svoboda umožňuje tvořivost. Tvořivost, právní jistota a volnotržní hospodářství dá více bohatství všem. Stát, který minimálně donucuje a reguluje nenásilné chování lidí a je služebník občanů, nikoliv chůva, nekazí přirozenou morálku a nechává ji růst.

Jednoduchost a stabilita Pro stabilitu vztahu občan a stát a pro pokles nejistoty. Svět je složitý. O to musí být vztah občana a státu krystalicky čistý, srozumitelný a neměnný. Činnost státu vychází JEN z toho, na čem je ve společnosti drtivá (více než 90 %) shoda. Občan musí mít jistotu, že stát dělá JEN to, co od něj očekává a že to co dělá, dělá dobře.

Zlepšení mezilidských vztahů Pro rozvoj vzájemné pospolitosti lidí v naší zemi a skutečné občanské komunity. Ta vzniká z dobrovolných vztahů lidí, kteří se sdružují ve společných zájmech. Pokud chtějí společnost učit, směřovat či konat „dobro“ (silně subjektivní pojem), pak tak činí z vlastní dobrovolné vůle a ze své kapsy.

Svoboda – Ekonomická i občanská. Svoboda je hodnota sama o sobě, volnost v jednání se svým a na svém je lidské právo.

Jak

Buďme idealisté ale praktičtí. Náš cíl je dlouhodobý, jiný než cíle ostatních stran, které skutečnou a pro-svobodnou reformu vztahu občan a stát nechtějí.

Je třeba se držet principů.  Strany které principy v klíčový moment zahodily, dopadly špatně. Pro praktickou politiku je určitý pragmatismus nutný. Jakkoli zvýšit vliv státu a omezit moc občana, to je pro nás nepřípustné. Zachovat status quo, zlepšit fungování – může být. Chceme-li omezit vliv státu nesmíme nikdy hlasovat, či souhlasit s nárůstem jeho pravomocí v jakékoli oblasti, ani „dočasné“ omezení není možné podpořit.

Buďme praktičtí. Není-li politická síla prosadit v nějaké oblasti svobodu úplnou, pak aktivně hledejme možnosti, jak prosadit návrh či zlepšení, které možnosti volby jednotlivce zvýší. Očekávejme nutnost kompromisů, ty nejsou ostudou. Politika dnes zasahuje téměř do všech činností. Jsou mnohá hlasování, která vůbec o větší / menší svobodě nejsou, tam hledejme řešení hospodárná, efektivní a s nejmenší možnou mírou korupčního potenciálu. V těchto oblastech bojujme za co nejplošnější využití veřejných prostředků.

Místo idejí, které jsou nutným východiskem, musíme nabídnout voličům skutečný politický produkt, který se skládá z kandidátů, z myšlenky, z programu a z pocitu, který chceme vyvolat. Kandidát je ten co za ně uchopí moc a bude ji používat pro Cíl. To musíme zosobnit.

„Féroví, zajímaví a vtipní – bez nadhledu to v současném systém nejde,  schopní lidé, kteří hledají naději a způsob, jak zlepšit svět, jak dát občanům více možností volby a svobodu. Objevitelé a hledači nových cest a lepších způsobů. Ti posunou zemi vpřed.“

Buďme zajímaví. Buďme vtipní. Buďme kontroverzní. To, že se zdá, že voliči vnímají věci jako neměnné – např. daně, socialismus, státní důchody, dávky, dotace, neznamená že se máme bát to naprosto zpochybnit. Naopak! Musíme to zpochybnit! Umět ukázat skutečné důsledky státní sociální politiky – více chudých. Chce to kontroverzi provokativní, ale založenou na skutečnosti a faktech.

Buďme pravdiví a pracujeme s fakty a zdroji. Probíhá velká bitva propagand o „Pravdu“. Jen proto, že establishmentová pravda je spíše propagandou, tak to neznamená, že „Alternativní zdroje“ jsou v pořádku. Udržme si kredit. Pokud nám v diskuzi někdo ukáže zdroje, či argumenty, které ty naše poráží, není problém uznat dílčí chybu. Neútočme na protivníky na základě pocitu, či falešného zdroje. Neútočme ani ad-hominem.

Idealismus, praktičnost, vtipnost,  věcnost, hledání, zlepšování, pravda.

Kým

Jaké chci Svobodné?

Členství ve straně není právo, nýbrž výsada. Je to přijetí do sdružení lidí se stejným politickým cílem. Do společenství, které navzájem hájí své předem jasně definované zájmy – viz cíl. Chci abychom mohli být hrdi na každého jednotlivého Svobodného a v nejhorším, abychom se za sebe nestyděli.

Ve vnitřní komunikaci potřebujeme kolegialitu, základní slušnost, určitou míru pochopení, lidskosti a respektu k drobným názorovým nuancím při řešení jednotlivostí. V politické straně lidé, kteří mají společný cíl a musí umět být v jeho dosažení věcní a schopni pochopení postoje ostatních.

Ve vnější komunikaci chci aby Svobodní působili kompetentně. Aby působili jako lidé, co skutečně hledají řešení a pracují s fakty.  

Jsou také lidé, kteří ve Svobodných být nemají

  •         Lidé, kteří mají pocit, že cíl strany není jejich cílem a chtějí Svobodné změnit pro sebe
  •         Lidé, co si pletou Svobodu popsanou ve stanovách úvahami typu

o   „svoboda vocaď pocaď“, kde pocaď určují oni podle toho co se jim líbí / nelíbí,

o   „svoboda jo, ale pro bílý a ne pro barevný buzíky, ti maj držet hubu a nikde se neproducírovat“

o   „svoboda jo, ale jen pro ty lepší lidi, kteří ji umí využít, jsou vzdělaní, mají školy a ne pro prostý lid, ten potřebuje a chce bič a přísnost, jinak se svobodu naloží jinak, než by slušní lidí měli.

o   Abychom mohli mít svobodu, tak ji první musíme potlačit, jsme ve válce s Islámem, to každý ví!

*) Svobodou rozumí Strana svobodných občanů možnost jednotlivce dělat si za své prostředky a na svém majetku cokoliv, co (nad míru přiměřenou okolnostem), nezasahuje do analogického výkonu svobody jiného. Svoboda velmi úzce souvisí s vlastnickým právem jako možností držet, užívat, požívat plody a nakládat s vlastněnou věcí.

**) Do vnitřní bezpečnosti patří i stát jako prostředek poslední záchrany, pro občany, kteří se ocitli v extrémně tíživé materiální situaci – také známo jako minimální sociální síť.

 

K rezignaci Petra Macha

V sobotu 10.12. v 17:00 rezignoval Petr Mach na funkci předsedy Strany svobodných občanů. V okamžiku rezignace jsem na Republikovém Výboru nebyl. S Petrem Machem jsem později mluvil přímo.

O události překvapivě informovalo dost médií: Echo, Idnes, Novinky, Aktuálně

Uvnitř strany nyní běží procesy, které by měly spustit volbu nového předsedy. “Zastupujícím” místopředsedou je nyní František Matějka.

Co to znamená? Co se bude dít?

Petr Mach si nyní požádá o důvěru členské základny a tím pádem silný mandát k tomu, aby vedl kampaň směrem, kterým chce. Můžou se stát dvě věci:

  1. Pravděpodobná varianta: Petr Mach obhájí svou funkci. Na dlouhodobé obecné směřování Svobodných pak bude tohle mít jen minimální vliv. Bude však jasný mandát a téma do voleb 2017,  po jeho volbách se začne s přípravami.
  2. Málo pravděpodobná varianta: Budou jiní kandidáti na předsedu a nějakou náhodou vyhraje jiný. Pak můžou nastat zásadní změny v akceschopnosti strany. Krátkodobě téměř určitě negativní. Dlouhodobě podle charakteru daného kandidáta.

Byl to dobrý krok?

To se teprve uvidí. Byl to rozhodný krok. Byl to čin. Dokonce kontroverzní a nepříliš sjednocující.

Co si myslím já?

Plus body za rozhodnost. Nicméně do této situace se Petr Mach v podstatě dohnal sám.

Proč se to stalo?

Protože Petr chtěl vyřešit konflikt ve straně demokratickou procedurou, ve které by měli členové možnost se vyjádřit. Konflikt se týkal směřování kampaně, nikoliv ideového směřování strany.

Proč konflikt?

Protože ve straně jsou dva hlavní tábory, které řeší podobu kampaně do sněmovních voleb 2017 a mají zásadně jiné představy o tom, jak by měla vypadat.

Proč dva tábory?

Protože Svobodným na své straně záleží. Trápí je léta neúspěchů. Chtějí, aby Svobodní uspěli a měli šanci otočit kormidlem toho, kam tato země spěje. Každý z nás je však jiný naturelem, morálkou, vůlí, volebními zkušenostmi. Z toho pak vyplývá úplně jiný důraz na kampaň a jiná víra v úspěch. Byť patřím k jednomu z těch táborů, tak si nemyslím o drtivé většině členů druhého tábora vůbec nic špatného. Tábory v podstatě vznikly jako reakce na volební výsledek v krajích 2016 a do určité míry je to výsledek volebního výsledku v roce 2014 a malé aktivity v roce 2015 a 2016.

Proč ta malá aktivita?

Protože vedení málo vedlo. Členská základna nepotřebuje kritiku, lajnování, peskování  a neprůstřelnou procesní správnost. Členská základna potřebuje příklady. Členská základna potřebuje toho, kdo poběží a bude křičet “Za mnou!”. Lidé, kteří umí velet: “Vpřed!”, se více uplatní v jiných organizacích.

Proč vedení málo vedlo?

To do velké míry vyplývá z naturelu vedení strany a jeho formy.
1) Mimoparlamentní strana má jen malé zdroje na udržování dlouhodobé kampaně a volebního štábu.

2) Pokud navíc taková strana má ve vedení spíše lidi trpící “analýzou-paralýzou”, pak to větší akčnost nadále zpomaluje. Vplynutí dvou nových místopředsedů v roce 2015, kteří byli sice akčnější, ale na druhou stranu spíše ve svých vizích a projevech než v dotáhnutí konkrétních akcí, paradoxně stranu moc nerozpohybovalo.

3) Navíc, pohled zevnitř je značně jiný než pohled z vnějšku – když jste uvnitř, je pořád k řešení stovka malých věcí, kterými se předsednictvo zahlcuje, a ono má pocit, že “maká” a posunuje věci. To, že se pak vlastně neděje nic, vnímá jen velmi těžko, a na takovou kritiku ani moc není schopno reagovat.

4) Není to zcela pravdivé, že by byla jen malá aktivita. Lokální aktivita je ve Svobodných bohatá, ale to samozřejmě neovlivní vnímání značky republikově.

Proč jsme si to tak nastavili?

Jsme stranou idealistů. Viz můj projev na sněmu. Potřebujeme však idealistické praktiky. Jenže jak pozná čirý idealista praktika, když jím vlastně do určité míry trochu i pohrdá? Blbě. Hodně blbě. Musel by jít do sebe a uznat, že něco neumí, v čemž mu paradoxně brání jeho idealismus. Místopředsedové byli a jsou voleni více na základě politických postojů (rok 2015) než na základě manažerské schopnosti. To dává členům smysl. Velká část členské základny jsou právě takoví idealisté.  To je moc dobře, o tom to má být.

Navíc idealisté odpouští svým idolům a chtějí jim věřit. Jenže to prostě vyžaduje, aby se objevil idealista a současně geniální manažer, nebo idealista, který nějakého geniálního manažera má v týmu a maximálně mu věří. A kde takové lidi brát?

K žádosti o vyloučení Petra Hampla ze Svobodných

Úvodem:

  • Absolutně nesouhlasím s používáním dělových člunů na potápění uprchlických lodí. Uprchlické lodě nejsou invazní plavidla. Pokud tedy nepřipustíme něco jako „pasivně-agresivní“ invazi.
  • K uprchlíkům se vyjádřím jindy a jinde.

Myslím, že vyloučení Petra Hampla není cesta k lepšímu. Nesouhlasím s některými jeho tezemi, nebudu prosazovat střílení po uprchlických člunech. Přesto to není důvod k vyloučení.

Funkcionáři strany

Svobodní jsou politickou stranou. Ta je representována volenými funkcionáři. Ti mohou silou svého mandátu říkat, co Svobodní prosazují. Mají odvahu nést odpovědnost, mají odvahu jít do soutěže o pozice a být zvoleni, či ne. Dostávají mandát od členů „mluvit“ za ně. Mají mandát prosazovat naše společné zájmy.

Funkcionáři representují stranu, a to ještě do úrovně svého mandátu. Také zvolení zástupci (zastupitelé, poslanci) ji representují – mandát mají od voličů.

Petr Hampl není funkcionář strany.

Řadoví členové nemluví za stranu. Nemohou být takto bráni. Chápu, že někteří voliči to takto vnímají – je třeba to tedy trpělivě vysvětlovat, ne se nechat strhnout jakýmsi mediálním tlakem.

Chceme stranu pro lidi pro nebo stovky vyvolených (a schválených)?

Myslel jsem, že chceme být stranou s desetitisíci členy. A až se to stane, tak opravdu nebude možné strávit většinu času a energie vylučováním, toho či onoho, za nevhodný výrok někde v hospodě, či na Facebooku. V opačném případě pak tvrdíme, že politiku strany, representuje každý jediný její člen. Pak, ale zapomeňme na stranu s tisíci členy a rovnou řekněme, že chceme elitní klub pro desítky, možná stovky lidí.

Námitka.

Petr Hampl se objevuje v médiích a jde slyšet. Není to tedy řadový člen.

Nepravda. Je to řadový člen. Nemluví za stranu. Říkat, že má takovou či makovou podporu je hodně nesmyslné. Nikdo ho nikam nevolil, nikdo neví jakou (zda nějakou) podporu má. Není pravda, že ho hodně lidí ve Svobodných podporuje. To nevíme.

Proč to ještě není dobré

„Tvá svíce nebude hořet jasněji, když zhasíš svíce ostatních.“

V tomto je jádro pudla. Petr Hampl píše, publikuje a jde vidět. I ostatní Svobodní by měli pracovat na tom, aby se i oni sami účastnili společenské debaty. Bohužel někteří místo toho, aby dělali politiku, psali stanoviska k politickým rozhodnutím a snažili se proniknout do veřejného prostoru – kde pak mohou zcela odmítnout potápění kocábek – tak věnují nekonečnou energii řešení ideologických sporů a vnitrostranickým debatám. Ideologické

Takto ne. Vadí-li Vám, že řadový člen jde příliš mnoho vidět, pak chyba není v něm, ale ve Vás! Jak to, že Vaše názory nerezonují? Jak to, že na jednoho Hampla, není deset konstruktivních, zajímavých a slavných libertariánů? Není to škoda? Je.

Buďte lepší než Petr Hampl, oslovte více lidí, porazte ho. Těžší cesta, což? Ale ta má smysl.

PS: Martin Pánek není konzistentní. Žádost na vyloučení Jířího Payna, který prosadil popíračský zákon nikdy nepodal. Jiří Payne skutečně omezil svobodu v ČR a nikdy se od svých kroků nedistancoval, ani se za ně neomluvil. Pokud nebyl vyloučen on, tím méně by měl být vyloučen Petr Hampl, který nedělá nic jiného, než co se od aktivního člena čeká: Sděluje své názory, aby se nad nimi mohli ostatní zamyslel a vymezit se proti nim.

Kladivem proti systému. Svobodní rozbili pokladnu

Dnes je poslední den pro podání daňového přiznání. Řada lidí však využila i včerejšího termínu a na finančním úřadě ve Zlíně se tak dveře nezastavily. Fronty se však nekonaly. Posílené služby úředníků stíhaly přiznání přijímat včas, a lidé tak povětšinou nečekali. Kdo zamířil na úřad kolem jedenácté hodiny, mohl být svědkem zajímavého výstupu.

Ministr neodpověděl

Přímo před sídlem Zlínského kraje a finančního úřadu totiž členové strany Svobodných demonstrativně rozbili registrační pokladnu, jejichž zavedení plánuje Ministerstvo financí. “Vloni jsme panu Babišovi poslali petici, ale nestáli jsme mu ani za odpověď. Letos tedy zkusíme jinou, provokativnější formu protestu,” vysvětlil místopředseda Svobodných Tomáš Pajonk.

“Jedná se o vyjádření nesouhlasu s dalším nesmyslným systémem za stovky milionů korun. Stát si nemůže kompenzovat svou neschopnost vybrat daně útokem na podnikatele,” doplnil předseda Svobodných ve Zlínském kraji Jan Ištvánek. Ve vestibulu krajského úřadu také Svobodní nabízeli příchozím podpis petice a rozdávali letáky. Proti tomuto jednání ve svých prostorách se však ohradil Zlínský kraj.

“Vůbec jsme o akci nebyli informování. Nikdo nás o povolení nepožádal,” uvedla k akcí Renáta Škrobálková, mluvčí Zlínského kraje.

zdroj: Zlínský deník

Na finanční úřad se sekyrou. Svobodní rozštípali pokladnu

Se sekyrou v ruce vyrazil v úterý na finanční úřad ve Zlíne místopředseda Strany svobodných občanů (SSO) Tomáš Pajonk. Před vchodem pak demonstrativně rozbil registrační pokladnu. Reagoval tím na připravovaný zákon o elektronické evidenci tržeb, který strana považuje za útok na podnikatele.

Svobodní letos už třetím rokem organizují sérii mítinků před finančními úřady v souvislosti s posledním termínem odevzdání daňového přiznání. Mezi 31. březnem a 1. dubnem pořádají veřejná setkání před celkem 92 finančními úřady v celém Česku. Setkání ve Zlíně bylo bohatší o rozbíjení registrační pokladny, proti jejichž plošnému zavedení se strana dlouhodobě angažuje.

„Chceme tak vyjádřit svůj nesouhlas s dalším nesmyslným systémem za stovky milionů, který přinese více škody než užitku. Stát si nemůže kompenzovat svou neschopnost vybrat daně útokem na podnikatele,“ okomentoval to předseda Svobodných ve Zlínském kraji Jan Ištvánek.

Mítink pořádaný Svobodnými se v úterý koná i v Praze před budovou finančního úřadu v Drahobejlově ulici. Mimo jiné zde proběhne i „sběr klacků, které stát hází podnikajícím lidem neustále pod nohy“.

Kromě diskusí s občany a rozbíjení pokladen Svobodní plánují i sbírání podpisů pro petici za stát bez zbytečných byrokratických překážek.

 

11128183_738951806222397_5415065797587691911_n

Ondřej Martínek o legalizaci marihuany

Včera, 19. března 2015, proběhla ve zlínském Clubu LOFT od 18 hod. další zajímavá přednáška v letošním roce, nyní v podání člena Svobodných pana Ondřeje Martínka, a to na téma Legalizace marihuany.

Ondřej Martínek mluvil o zkušenostech s legalizací v USA, o lékařské marihuaně v České republice a došlo také na úskalí a výhody legalizace.  

„Naši největší prioritou je svoboda jednotlivce. A legalizace marihuany je její součástí. Proto ji budeme prosazovat.“

Řeč byla také o odkladu tuzemského pěstování konopí kvůli napadení tendru jedním z účastníků nebo o příběhu paní, kterou soudní tahanice kvůli vlastní léčbě konopím dohnaly až k sebevraždě.

Ve druhé části byl prostor na dotazy, kterých padalo opravdu mnoho. Mezi hosty se našli jak příznivci, tak odpůrci legalizace. Hlavními argumenty proti byly obavy ze zvýšeného počtu drogově závislých nebo další finanční zatížení pro stát.

Na závěr převzal slovo místopředseda Svobodných Tomáš Pajonk: „My se tady celou dobu bavíme o tom, proč legalizovat, jak legalizovat atd. A čekáme, až nám stát marihuanu povolí. Spíš bychom se ale měli zamyslet nad tím, jak si vlastně mohl dovolit nám něco takového zakázat?!“

Do Clubu LOFT zavítaly na čtyři desítky hostů. Věříme, že se všem přednáška (i bez praktické části :) ) líbila a my se již nyní věnujeme přípravám na další akce.

 

Svobodní ve Zlínském kraji

Tomáš Pajonk o Babišovi, ČSSD, Zemanovi i Ukrajině

Andrej Babiš hájí stát a naplňuje státní kasu, ale ze hry se mu vytratil člověk. Dát mu moc kdykoliv se podívat co a za kolik se prodává, je šílené. Babiš ani Bohuslav Sobotka nechtějí, aby si lidé vybírali práci, tvrdí místopředseda Svobodných Tomáš Pajonk v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Česká republika podle něj potřebuje do politiky někoho, jako byl Ronald Reagan, který kopne do dveří a řekne: Stačilo! Nikoliv udržovatele Andreje Babiše.

Na sociální síti jste potvrdil, že podepíšete petici proti politice Andreje Babiše. Proč?

Pokud vím, přesný text petice není zatím znám. Ale například petici proti registračním pokladnám jsme mu předali už minulý rok. Hlavní důvod je znám již dlouho. Zjednodušeně: proč nesouhlasíme s politikou Andreje Babiše je, že Andrej Babiš místo aby myslel na občana, tak myslí na stát a uvažuje, jak naplnit státní kasu. Ze hry se vytratil člověk jako jedinec. Uvažuje jako manažer firmy, ale Svobodní vždy hájili a hájí individuální svobodu lidí.Co se týká registračních pokladen, znamenají dát jednomu člověku ve státě moc kdykoliv se podívat, zkontrolovat co a za kolik se prodává a v jakém množství. Ať se všichni podnikatelé a lidé zamyslí. To je nejenom šílené, ale takovou cestou mu umožní zvětšit impérium.

Bohuslav Sobotka na sjezdu sociálních demokratů uvedl, že je Andrej Babiš v neustálém střetu zájmů a jeho kumulace ekonomické, politické a mediální moci nemá u nás od roku 1989 obdoby. Domníváte se, že si to teprve teď uvědomil, nebo s tím teď hodlá něco dělat?

Řekl bych, že může jít o politický ping-pong. Sobotka si spíše upevňuje pozici ve straně. Šlo mu o sjezd, ne o politiku státu, ale zalíbit se straníkům. Na druhou stranu je zajímavé, že ČSSD de facto ze svého programu splnila více věcí, než hnutí ANO. Sice působí jako mocný, ale otázkou zůstává, jestli tomu tak je skutečně. Andrej Babiš je mocný koncentrací moci. Je otázka, zda je schopen plány realizovat a shodnout se s koalicí.

Bohuslav Sobotka to dříve neviděl? Myslíte si, že se ČSSD postaví proti koaličnímu partnerovi?

Očekávám útok spíše ze strany hnutí ANO vůči ČSSD, než naopak. Sociální demokracie plní z programu víc – je spíše středolevicový, takže ČSSD je spokojená. Chtěl bych v této souvislosti vypíchnout jednu věc, kterou Sobotka zmínil na sjezdu. Hodlají přilákat investory, vytvořit spoustu nových pracovních míst. V tom si s Babišem rozumějí. Ani Sobotka, ani Babiš nechtějí, aby občan, český člověk byl natolik bohatý, aby se sám stal investorem. Vyhovuje jim pachtovat se se zahraničím s oligarchistickým kapitálem, který je jejich kamarád.

My musíme z lidí udělat investory. Aby se z výplat obyčejných pracujících dalo koupit kousek bohatství. Jenže tady bude výsledkem, že nás cizí firmy zase koupí. V tom si rozumějí – přilákat investory, které postaví montovny a nabídnout levně placenou práci. Jenže to lidem nepomůže být nezávislí a nedovolí jim to ani mít se tak dobře, aby si občas mohli dovolit práci změnit. Babiš a Sobotka nechtějí, aby si lidé vybírali práci.

Jak hodnotíte Babišovo konání ve funkci ministra financí?

Stav českých financí a přebujelost ve státní správě potřebuje Reagana. Člověka, který přijde, kopne do dveří a řekne: stačilo! Babiš není Reagan, on má jiný cíl. Chce vládnout dobře navenek a nechává si radit od spousty odborníků. Ale radí mu byrokrati, neradí mu normální člověk. My nepotřebujeme dalšího udržovatele, ale člověka, který zbytečné výdaje státu ukončí. Babiš na to nemá a nechce mít.

Státní správa roste, některá ministerstva mají až třikrát více náměstků – devět, osm, sedm – co si o tom myslíte? Buduje si tím Babiš vliv kvůli platnosti zákona, kterým se z těchto lidí stánou státní zaměstnanci, jak tvrdí jeho oponenti?

Ani Andrej Babiš nechápe, jak je úřednická hydra byrokracie silná a jak mu ona sama nakonec zlomí vaz. Asi ani nedomyslel, že pokud tyto lidi ve funkci zabetonuje, nikdy už je nebude moci nikdo vyhodit, ani on sám. Babiš je třeba v rámci lokálního vítězství vyhodí, ale otevřel tím Pandořinu skříňku byrokracie, se kterou neudělá nic už ani on. Nepotřebujeme udržovače, ale Reagana.

Co říkáte tomu, že ČSSD nepozvala prezidenta Miloše Zemana na svůj sjezd?

To symbolizuje v mých očích jednu věc, kterou zmínil Jiří Dientsbier. ČSSD se musí orientovat na pražskou a brněnskou kavárnu. Zjednodušeně: sociální demokracie se snaží zformovat do strany nové levice lidskoprávní a Zeman je ze staré levice, která alespoň trochu myslela na pracující. Dá se to dokázat na jedné věci. Každý zaměstnavatel a dělník si uvědomuje, jak vysoké jsou daně z výplat za práci. ČSSD si dříve hrála na ochranu pracujících, která jim nehodlá na daně sahat. Teď jí nevadí, že dělník platí padesát procent ze mzdy. To je v pořádku, protože řeší, jestli má management Škodovky dost žen. Zeman by jim to omlátil o hlavu a to nechtějí slyšet. Zeman je zástupcem staré, dělnické ČSSD, Sobotka zástupcem nové ČSSD. Je uprostřed bojovníků, dotačních agentur a lidí, kteří chtějí, aby systém fungoval jako nyní.

Stále se diskutuje o registračních pokladnách, jaký je váš názor? Odborníci tvrdí, že už nyní není možné termín příštího roku stihnou a navíc, že by byl potřeba systém jako v NASA, aby dokázal zpracovat i pár tisíc plateb za sekundu. Je nás totiž více, než Chorvatů. A jaké okamžité dopady na lidi budou mít?

Tým, který má začít budovat celý systém, ještě neexistuje. Ministerstvo financí se totiž rozhodlo obejít výběrové řízení, aby nemuselo nacházet firmu. V rámci ministerstva založí kompletně novou divizi úřadu, která se stane součástí státu. Nemá žádnou historii, nebudou v ní sedět IT manažeři a hromadu programátorů budou muset najmout. I Babiš už přiznal, že začátek roku 2016 je nereálný, otázka je, zda k tomu dojde v roce 2017. Nevím, jestli to není jen diletanství, nebo taktika odpoutat pozornost od něčeho důležitějšího, jako je zabetonovávání úředníků nebo registrační pokladny.

Konkrétní dopady budou mít pokladny pro hodně lidí. Hlavně pro živnostníky, kteří jsou rádi, že vše na konci dne naťukají do programu. Teď budou ještě řešit instalaci programu na tabletu, telefonu a podobně. Zkomplikují jim život a svět. Místo, aby normálně prodávali potraviny, budou řešit další věci navíc. Všem to přijde hrozně jednoduché, ale ať se nad tím čtenáři zkusí zamyslet. Jak rádi přijímají nový program v zaměstnání. Je třeba je zaškolit, pak instalovat pátou, šestou verzi, updatovat a řešit padesát podobných věcí.

Nedokážu si například představit 150 registračních pokladen na jarmarku a zároveň internetové připojení uprostřed města pro každou z nich.

Půjdou metodou nejdříve všechny vystrašíme. Pak řekneme, že budeme hodní a budou platit jen tihle. A postupně budou utahovat šrouby. V první vlně třeba nepostihnou stánkaře, pak vystoupí Babiš v televizi, jak jsou ti trhovci hrozní, protože nemají pokladny.

Svobodní dlouhodobě prosazují snížení daní. Bude současná vláda daně snižovat, nebo zvyšovat? Nebo půjdou dolů leda, když se Svobodní dostanou k moci?

Daně se u nás sníží, ale jak pro koho. Sobotka a Babiš chtějí přilákat investory. Jakmile začnou zjišťovat, že ekonomika stagnuje, zmírní daně velkým firmám. Ony nenakoupí od malých, českých firem, které postupně zkrachují. Malým firmám budou daně zvyšovat nepřímo – kontrolami, pokutami. Finančí úřad čím dál více vyhrožuje a bere jim čas. U nás budou daně stejné, ale lidé se budou bát cokoliv dělat, což je opak toho, jak by společnost mohla zbohatnout.

Svobodní nejsou jediní, kdo by chtěl snížit daně a v tomto směru najdeme shodu s jinými stranami, hnutími i organizacemi. Svobodné teď trápí, jak dlouho tento fenomén nepolitické politky bude trvat. Vždyť my vlastně nevíme, jestli sníží daně. Andrej Babiš sliboval, že je nezvýší, ale zvyšují poplatky kolem. Další otázkou bude, co přijde po něm. Doufám, že my.

Bohuslav Sobotka také zmínil, že na kumulaci moci český zákon nepamatuje. Měl by vliv nějak omezovat zákon?

Více, než zákon, pomůže kolektivní vědomí lidí, kteří se poučí z toho, co se stane a dají si pozor. Takovou kombinaci žádný zákon neošetří. Například zákon o koncesionářských poplatcích. U nás uzákoněná veřejnoprávní média dělají program, aby se líbil politikům. V radě České televize sedí lidé volení parlamentem. K čemu je tedy zákon, který chrání objektivitu médií? Podobné to bude i s jiným zákonem, vždy se najdou lidé, kteří budou nad ním. Dokázali bychom vysvětlit zákon o kumulaci moci? Dokážeme jeho znění definovat? Pokud ho nedokážeme vysvětlit ani paní na trhu, když jsou zákony tak složité, tak jsou k ničemu.

Lidé si to uvědomí, oni nejsou hloupí. Nesouhlasím s názorem elitářských gardů, že lidé jsou hloupí a my jim musíme vládnout. Pracující člověk je stejně chytrý jako politik a někdy i chytřejší. Ale uvědomují si to až za chvíli, protože zatímco politici přemýšlí, člověk chodí do práce, vyzvedne děti a večer má hodinu pro sebe. Tu neobětuje studování, co připravil Andrej Babiš, ale třeba si zapne televizi. Jednou si uvědomí, že sliboval, jak bude líp. Ale ono je stejně, nebo hůř. A potom začnou přemýšlet.

Mělo by Řecko opustit eurozónu, devalvovat měnu a vrátit se k drachmě?

Bude to velice rozumné. Pokud to udělá. Řecko může být vychytralé, Ale pro řeckou vládu je lepší politický tlak na Evropskou unii, aby je buď skutečně pustila ven, nebo nastavila pro Řecko výhodné podmínky. Hrají dobrou hru.

Mezinárodní měnový fond půjčil Ukrajině pět miliard dolarů a v dalších letech přijde celkem 40 miliard dolarů. Někteří ekonomové tvrdí, že to zabrání samostatnosti Ukrajiny a MMF je bude řídit, protože drží v ruce jejich dluhy. Co si o tom myslíte?

Určitě je to pomoc pro ukrajinskou vládu a lidé v ní se udrží u moci o dost déle. Za peníze nakoupí zbraně, ale i popularitu. Jestli to pomůže za deset let ukrajinskému občanovi? Nepomůže, jen to prodlouží krizi, kterou mají. Moc bych ukrajinským lidem přál, aby nebyli v této situaci. Ale řešení není takové, že nakoupíme hrozně moc zbraní a oni budou dalších tři sta dvacet let válčit.

Svobodní ve Zlínském kraji oslavili 17. listopad po ševcovsku

Cedule Gottwaldov znovu sestřelena! Akce se odehrála na zlínském Náměstí Míru krátce po 13. hodině.

Krátké úvodní slovo o významu 17. listopadu zakončil místopředseda Svobodných Tomáš Pajonk zvoláním „Ševci nekladou věnce, ševci hází boty!“. Po něm začali lidé metat boty na blízký strom. Na své si přišla i cedule Gottwaldov, vydržela jen několik ran a pak padla. Tímto aktem si Zlínští chtěli připomenout konec jména, které hyzdilo jejich město několik desítek let.

Krátkou informaci o akci zlínských Svobodných odvysílala i TV Nova ve večerních Televizních novinách – https://www.youtube.com/watch?v=HVqBZFMAiGs.

Svobodní také sbírali podpisy k petici se žádostí k premiérovi, aby podnikl všechny kroky, které by mohly pomoci k sjednocení rodiny Michalákovy. Jedná se o případ, kdy jsou české děti zadržovány Norskou sociální službou a nemohou se vrátit ke své matce. (více na www.kdejemojedite.cz)

_MG_2255 _DSF8254 _MG_2206 _MG_2218 _MG_2234

 

Akce

Nenalezeno

Sorry, no posts matched your criteria