1. Jste zastáncem hlubší politické integrace EU, nebo se přikláníte spíše k modelu společenství suverénních států založenému na volném obchodu, bezcelní zóně a sdílených demokratických hodnotách?
Jednoznačně model spolupráce států, nikoli unifikace, či integrace.

2. Pokud by Turecko splňovalo Kodaňská kritéria, souhlasil/a byste s jeho vstupem do EU? Jak se obecně stavíte k dalšímu rozšiřování EU?
Ne. A ne dalšímu rozšiřování (například o Ukrajinu). Současný model EU není šťastný a přidat do něj další milióny lidí by ničemu nepomohlo. Ano volnému obchodu s Tureckem a Ukrajinou. Zajímavá by byla otázka, zda Turecko vůbec stojí o vstup do EU.

3. Ve spojení s evropskou politikou jsou často vytýkány přehnané regulace a přemíra byrokracie. Co je možné v těchto oblastech změnit?
Nepřijímat další stovky norem a nechat na lidech, jak nazývají výrobky, čím doma svítí, jak kvalitní výrobky si mohou dovolit. Nechat na průmyslových organizacích ať si vyřeší certifikace a normy samy. Je také možné tlačit na evropskou komisi, aby začala některá stávající nařízení rušit.

4. Je podle Vašeho názoru výše platů a rent europoslanců a eurokomisařů přiměřená?
Není. Já sám jsem slíbil v primárních volbách, že bych větší část rozdílu mezi platem poslance v ČR a v EP posílal zpátky Svobodným, k dalšímu lepšímu prosazování našich myšlenek.

5. Do Evropského parlamentu po volbách zasedne 751 poslanců. Je podle Vás tento počet optimální?
Optimální počet je nula, ale k tomu se budeme muset dopracovat poté, co si občané evropských zemí uvědomí, že parlamenty bohatství netvoří a že Evropa může obchodovat a rozvíjet vztahy i bez Evropského parlamentu.

6. Strukturální fondy a dotace EU bývají v řadě případů spojeny s korupcí, těžkopádnou administrativou a deformací trhu. Jste zastáncem dotační politiky?
Ne. Dotace deformují přirozené prostředí, kdy podnikatelé hledají, kde mohou vytvořit zisk z poctivé práce a obchodu. Dotace také matou starosty a hejtmany. Ano, vzniklo kvůli nim mnoho hezkých projektů – ne vše je špatně. Je však nutné si uvědomit, že kdyby místní samosprávy mohly peníze spravovat bez byrokracie a škatulkování, ve většině případů by budovaly to, co opravdu potřebují a ne to, na co je zrovna dotace.

7. Měla by Česká republika v horizontu 5-10 let přistoupit k eurozóně? Byl/a byste po případném přijetí eura pro připojení ČR k Evropskému stabilizačnímu mechanismu?
Neměla. Nemyslím, že by občané ČR měli stabilizovat veřejné rozpočty jiných zemí.

8. Situace v arabských zemích je po tzv. Arabském jaru politicky i ekonomicky nestabilní. Panují obavy z masové migrace do EU. Jak se stavíte k ochraně vnějších hranic EU?
Imigrační politika by měla zůstat v rukou národních států. Bude-li třeba společně chránit hranice EU, měla by Česká Republika po dohodě s naší hlavní obrannou aliancí NATO přispět svým dílem.

9. Nedávno byla Evropským parlamentem zrušena vízová povinnost pro občany Spojených arabských emirátů, 523 z 577 europoslanců hlasovalo pro návrh. Jak byste hlasoval/a Vy? Dále se řeší zrušení vízové povinnosti pro občany Turecka. Hlasoval/a byste pro návrh, nebo proti?
Evropský parlament by o tom vůbec neměl hlasovat, tedy proti návrhu.

10. Politické strany, které otevřeně kritizují islám, získávají v posledních letech stále větší podporu občanů. Jste seznámen s islámskou ideologií? Vidíte v nárůstu a radikalizaci islámu v Evropě hrozbu?
Islám není nutně jednotné náboženství, momentálně prochází obdobným vývojem jako křesťanská reformace a má mnoho názorových proudů, od těch pro nás velmi nebezpečných, po umírněné. Korán jsem nečetl a nemám to v plánu.

Pokud zbytečně sami neobětujeme vlastní hodnoty a kulturu v rámci snahy o všeobjímající multikulturalismus a extrémní politickou korektnost, tak se neobávám. To je ale na nás.

11. V řadě měst západní a severní Evropy vznikají čtvrti osídlené výhradně imigranty z Blízkého východu a severní Afriky. Tyto čtvrti se vyznačují zvýšenou kriminalitou a neochotou jejích obyvatel se integrovat. Jaké navrhujete řešení tohoto problému?
Evropský model „sociální soudržnosti“, tak jak ho propaguje například pan profesor Keller, vede právě k takovým situacím. Spojené státy přijmuly od konce občanské války milióny emigrantů a nic v takovém měřítku se tam nestalo. Černošská ghetta nejsou způsobena imigrací, ale právě obdobně nastavenou sociální politikou, která zničila tradiční rodinné a ekonomické vazby.

Chceme reformovat systém sociálních dávek a dotací. K tomu ostatně Svobodní navrhují jednotnou minimální dávku a motivaci lidí k práci pomocí negativní daně.

12. Je přípustné, aby kulturní, národnostní nebo náboženské menšiny používaly ve vymezených oblastech právní systém, který je odlišný od právního systému dané země?
Ne. Jako svobodný občan se můžete nad rámec zákonů ČR zavázat k mnoha dalším věcem. Můžete platit desátky své církvi, sloužit v nějakém spolku apod. Nad rámec našeho právního řádu ano. Mimo rámec ne.

13. Které oblasti evropské politiky následujících let vnímáte jako klíčové? Co byste si přál/a změnit?
Vedoucí představitelé EU už dlouho žijí odtrženi od ekonomické reality. Mají se tak dobře, že hledají jak napáchat co nejvíce dobra za peníze Evropanů a nevidí, že regulace se obcházejí, dotace mizí ve zbytečných projektech a podniky prchají do méně regulovaných zemí. Mnozí z nich z tohoto systému velice těží a pak raději zavírají obě oči nad dopady unijních politik.

Z hlediska současných vůdců EU jde o určité „nadmateriální“ vidění světa. Daří se jim tolik, že zapomněli, na čem Evropa zbohatla. Zapomínají, že ve společnosti nejsou jen bohatí, vzdělaní, zcestovalí lidé, kteří mluví mnoha jazyky a umí se vyznat v složité legislativě. Stát má sloužit všem a ne jen eurokratům.
Vraťme se k základům. Nechme lidi tvořit, podnikat, pracovat. Nechme je volně obchodovat mezi sebou.
Osobně mě velmi zajímá hlavně oblast vzdělávání, kde vidím mnoho nevyužitých příležitostí a málo inovací, díky existenci (a teď zjednoduším) státního monopolu na vzdělávání. Tím přicházíme o kreativitu a inovace v této velmi důležité oblasti. Skvěle učit a vzdělávat naše děti, by do budoucna mohla být obrovská konkurenční výhoda proti rigidním systémům v jiných kontinentech.