Příspěvky

Odneseme prezidentovi účet za pobyt Česka v EU

V den 15. výročí vstupu ČR do EU donesou Svobodní prezidentovi Miloši Zemanovi účet za pobyt Česka v EU. Průvodem na Pražský hrad poukáží na to, že skutečné náklady na členství v Unii jsou vyšší, než se obvykle uvádí. „Prezidentovi republiky předáme účtenku na minus 1,7 bilionu Kč a dopis, který vysvětlí, jak jsme k číslům došli. Startujeme tím kampaň Přestaňte zavírat oči, se kterou oslovíme i další představitele českého státu,“ vysvětluje předseda Svobodných Tomáš Pajonk.

Průvod Prahou nesoucí název „Vyúčtování 15 let členství v EU“ začne ve středu 1. května ve 13 hodin na náměstí Republiky, kde budou mít Svobodní stánek. V rámci půlhodinového bloku projevů promluví lídr koaliční kandidátky a prezident Svobodné republiky Liberland Vít Jedlička, dvojka kandidátky a předseda Svobodných Tomáš Pajonk a další kandidáti do Evropského parlamentu. Průvod se poté pěšky, trasou přes Staroměstské náměstí, Mánesův most, Malostranské náměstí a Nerudovu ulici, přesune na Pražský hrad, kde bude symbolicky vystavena velkoformátová kopie účtenky shrnující finanční bilanci českého členství v Evropské unii. Pro lidi je připravena tisícovka účtenek v klasickém formátu. Zajištěno je také bílé víno v kelímcích se sloganem „Nalijeme vám čistého vína o EU.“

Hlavní myšlenkou celé akce je poukázání na fakt, že po započtení nepřímých nákladů spojených se zaváděním evropských regulací je ČR v mínusu zhruba 1,7 bilionu českých korun. To vychází na zhruba 163 tisíc Kč na každého občana ČR. „Z Unie prý dostáváme víc, než kolik přispíváme. Nám však přijde fér započítat také nepřímé náklady 4 % HDP způsobené evropskými regulacemi. Jen tyto nepřímé náklady převyšují příjmy z EU o více než bilion korun,” vysvětluje lídr Svobodných do eurovoleb Vít Jedlička. „Vycházíme z odhadu Evropské komise z roku 2007, že náklady na implementaci evropských regulací činí zhruba 4 % HDP. Obáváme se, že vzhledem k enormnímu objemu norem, které od té doby vznikly, může být tato zátěž pro ekonomiku ještě vyšší,“ komentuje původ použitých čísel Vít Jedlička.

„Zvětšeninu účtenky neseme k úřadu prezidenta republiky, tedy nejvyššího ústavního činitele této země, protože jsme přesvědčení, že je potřeba přestat zavírat před těmito čísly oči,“ vysvětlil motivaci průvodu předseda Svobodných Tomáš Pajonk. „Nejpozději v roce 2024 se máme stát čistými plátci do rozpočtu EU a naše finanční bilance v rámci EU se posune do čistého mínusu. Kandidujeme s programem na zásadní reformu EU. Pokud k reformě nedojde, Svobodní navrhují z EU přestoupit do Sdružení volného obchodu EFTA,“ doplňuje Pajonk.

Koalice Svobodných, Liberlandu a Radostného Česka vstupuje do volební kampaně před květnovými eurovolbami s požadavkem návratu EU do stavu před Lisabonskou smlouvou. „Připravili jsme 5 základních bodů strukturální reformy. Pro jejich naplnění uděláme maximum. Zároveň ale jako jediná strana v Česku budeme chystat plán B,“ dodává Vít Jedlička. Volební program je zveřejněný a vysvětlený na webu www.odejdemebezplaceni.cz. Základním cílem je zeštíhlení EU na úroveň zóny volného obchodu, pohybu pracovních sil, kapitálu a osob. Hlavních 5 bodů obsahuje:

• zrušení povinnosti přijmout euro
• zastavení centralizace imigrační a azylové politiky
• zásadní snížení množství byrokracie
• vrácení členským zemím právo veta v klíčových otázkách integrace
• změnu hlasovacího řádu pléna europarlamentu

Parlamentní listy: Téměř polovina lidí nerozezná fiktivní směrnice EU od těch reálných

Koalice Svobodných a Radostného Česka připravila v rámci kampaně do Evropského parlamentu rozlišovací test fiktivních a reálných evropských regulací. Z 50 dotázaných chyboval úplně každý. Průměrná úspěšnost v testu je 60 procent.

 „Odlehčenou formou chceme upozornit na to, že řada nařízení a směrnic, které přicházejí z EU, působí tak absurdně, že je lidé nerozeznají od nadsazených výmyslů,“ vysvětluje motivaci vzniku testu s názvem „Věřte, nevěřte“ lídr kandidátky do eurovoleb Vít Jedlička.V 10 otázkách je 5 reálných a 5 smyšlených evropských regulací. Dotazy směřují na široké spektrum veřejného života od háčků a čárek na klávesnicích, přes regulaci importu tzv. superpotravin, teplotu vody v plaveckých bazénech, velikost lahví na destiláty až k názvům některých druhů zeleniny. „Když jsme test zkušebně předložili padesátce našich kamarádů a kolegů, pár chyb udělal úplně každý. Průměrná úspěšnost byla necelých 60 %, ale kdyby několik fiktivních regulací nebylo tak evidentních, bylo by to jistě ještě horší. Ale není se čemu divit. Nad některými evropskými regulacemi opravdu zůstává rozum stát,“ vysvětluje dvojka kandidátky předseda Svobodných Tomáš Pajonk. Celý test včetně správných a špatných odpovědí je zveřejněn ve volebních novinách kandidující koalice. On-line verzi si můžete vyzkoušet ZDE.Nejvíce chyb, dokonce 82 % respondentů, bylo hned u druhé regulace. Téměř nikdo nechtěl věřit, že Evropský parlament opravdu vyzval Evropskou komisi, aby vypracovala posudek na podporu používání klávesnic s háčky a čárkami, aby nedocházelo k diskriminaci méně významných jazyků. Téměř každý naopak správně odhadl, že povinnost pro prodejce zeleniny, aby 6 měsíců v roce prodávali sladké brambory pod názvem batáty a 6 měsíců jako bamámy, je už za hranou a tedy smyšlená. Kampaň „Věřte, nevěřte“ běží zároveň na facebookovém profilu strany, kde mohou fanoušci hlasovat pomocí emotikonů. „Schopnost lidí oddělit pravdu od fikce je na Facebooku zatím podobná, jako nám vyšlo z dotazníku. Opravdu není jednoduché to poznat,“ shrnul dosavadní vývoj předseda Svobodných Tomáš Pajonk.

Koalice Svobodných, Liberlandu a Radostného Česka vstupuje do volební kampaně před květnovými eurovolbami s požadavkem návratu EU do stavu před Lisabonskou smlouvou. „Připravili jsme 5 základních bodů strukturální reformy. Pro jejich naplnění uděláme maximum. Zároveň ale jako jediná strana v Česku budeme chystat plán B. Když se nepodaří EU do pěti let, tedy do doby, než se Česká republika stane čistým plátcem do rozpočtu EU, zásadně reformovat, budeme prosazovat přestoupení do Evropského sdružení volného obchodu (EFTA),“ vysvětluje lídr kandidátky a prezident Liberlandu Vít Jedlička podstatu volebního programu, který je zveřejněný na webu ZDE.

Zdroj

Aktuálně: Nová éra svobodných. Už nechtějí z EU, kampaň zahájili přeletem nad Čapím hnízdem

Časy, kdy svobodní v čele s Petrem Machem patřili několik let k vůbec prvním, kteří hlasitě volali po odchodu Česka z Evropské unie, jsou patrně pryč. Ve vedení strany jsou nyní lidé poněkud jiného smýšlení. “Nemá smysl v současnosti požadovat odchod z Evropské unie,” sdělil Aktuálně.cz Machův nástupce v čele strany Tomáš Pajonk.

Ještě předtím, než přišel do politiky Tomio Okamura se svým voláním po odchodu z Evropské unie, existoval jiný politik, který měl obdobný program jako jeden z prvních v Česku – ekonom a blízký spolupracovník prezidenta Václava Klause Petr Mach. Právě on založil v roce 2009 Stranu svobodných občanů, stanul v jejím čele a kandidoval za ni před pěti lety ve volbách do Evropského parlamentu. A uspěl. Europoslancem byl až do roku 2017, kdy rezignoval.

Po deseti letech je mnohé jinak. Svobodní jdou sice opět do evropských voleb, ale když nyní představovali program a lídra, bylo vidět, že na rozdíl od minulosti už nevolají tak jasně po odchodu z Evropské unie. Nový lídr, sedmatřicetiletý podnikatel a vývojář Tomáš Pajonk, vede stranu jinou cestou.

“Když jsem se stal předsedou, říkal jsem, že svobodní musí být užiteční lidem v této zemi, a proto považuji za důležité věnovat se praktické politice. Nemá proto smysl mluvit o vystoupení z Evropské unie, když něco takového není v Česku v krátké době na stole. Lidé to nepodporují, EU není ve stavu, kdy by lidé po tom volali,” reagoval Pajonk na otázku Aktuálně.cz, proč už svobodní neprosazují odchod z Evropské unie.

Sám navíc dává na sociálních sítích najevo, že ani on osobně není až tak velkým nepřítelem unie, za což sklízí občas kritiku těch, kterým byl bližší předchozí “protiunijní” program strany. “Někteří naši příznivci to ne úplně dobře  skousávají, za což se jim můžu omluvit, ale já jsem raději někde, kde můžu něco ovlivnit. I za cenu kompromisu,” přiznává Pajonk.

O tom, že se snaží o reálnější politiku, svědčí například to, že sám je aktivní  jako zastupitel Zlínského kraje, a navíc usiluje o spolupráci s ODS. V některých krajích dokonce tyto strany vytvořily v minulosti koalice, což ale neplatí o květnových volbách do europarlamentu.

Nově s prezidentem Liberlandu

Do nich si svobodní vybrali jako svého lídra Víta Jedličku, který je známý především jako muž, který před čtyřmi lety založil Svobodnou republiku Liberland. “O občanství už požádalo přes 400 tisíc lidí,” tvrdí Jedlička o “zemi”, která je spíše na papíře a ze všeho nejvíce přitáhla pozornost médií.

Ve skutečnosti jde o území přibližně o 7 kilometrech čtverečních mezi Chorvatskem a Srbskem na západním břehu Dunaje. Svobodné území vytvořil kvůli tomu, aby existovalo místo, kde mohou poctiví lidé prosperovat, aniž by jim stát znepříjemňoval život zbytečnými zákazy a daněmi.

Nyní tedy vstupuje do předvolebního boje jako lídr svobodných a tvrdí, že k nim měl vždycky blízko. “Jsem jeden ze zakladatelů, svobodní mi jsou blízcí srdcem a duší,” říká Jedlička, který byl skutečně u začátků strany a v letech 2009 až 2016 vedl pobočku v Královéhradeckém kraji. Současná politika Pajonkova vedení je mu prý blízká. “Myšlenku významného zjednodušení regulací v České republice a snížení daní v EU považuji za úžasnou,” říká.

Odchod z EU jen v případě, že neprojdou reformy

Jedlička, stejně jako dvojka kandidátky Pajonk a celé vedení svobodných jsou sice pro setrvání v EU, ale jedním dechem dodávají, že se musí unie zásadně změnit. Pokud ne, jsou pro odchod. A jak dodávají v předvolební kampani – bez placení.

Co myslí slovy “bez placení”, ilustruje jejich předvolební spot, ve kterém letí v letadle nad Čapím hnízdem. Tedy místem, které premiér Andrej Babiš podle obvinění částečně vybudoval za evropské dotace, na které projekt neměl nárok.

“Do rozpočtu EU přispíváme všichni, ale pouze někdo čerpá,” zní v předvolebním klipu v narážce na dotace pro Čapí hnízdo, na které následně padá z letadla pytel účtenek z elektronické evidence tržeb (EET). “Do roku 2024, kdy budeme čistými plátci, se musí Evropská unie zásadně změnit. Jinak odejdeme. A bez placení,” prohlašuje v šotu Jedlička přímo uvnitř letadla. Za čisté plátce se považují země, které do rozpočtu EU přispívají více, než z něj získávají.

Společně s ním a Pajonkem sedí v letadle ještě třetí člověk, a to Boleslav Buzek, který je předsedou Radostného Česka a zároveň trojkou společné kandidátky. Průzkumy veřejného mínění zatím tuto koalici nezaznamenaly, ráda by však obhájila alespoň jedno křeslo, které nyní svobodným v Evropském parlamentu patří. Sedí v něm Jiří Payne, který předloni nahradil Petra Macha.

zdroj

Reflex: Svobodní z letadla shodili účtenky EET na Čapí hnízdo. Do eurovoleb jdou s prezidentem Liberlandu Jedličkou

Svobodní, které nedávno opustil jejich zakladatel Petr Mach, nakonec přeci jen rozdjíždějí kampaň do voleb do Evropského parlamentu. Spojili se s uskupením Radostné Česko, které dlouhodobě protestuje proti elektronické evidenci tržeb. Koalice vystupuje pod společným názvem “Odejdeme bez placení”. V programu slibuje, že pokud nedojde k reformě EU, Česko Unii opustí.

„Nepotřebujeme EU, která řeší nesmysly, dotuje vyvolené a diktuje lidem, jak mají žít. Volný pohyb lidí, zboží a kapitálu a co nejotevřenější obchodování s celým světem, to je to, co lidem prospěje nejvíce“, tvrdí předseda Svobodných Tomáš Pajonk.

Celý článek zde.

TV Nova: Reformu nebo odchod z EU, zní z koalice před evropskými volbami

Svobodní míří do voleb!

Spolu s republikou Liberland a stranou Radostné Česko jsme dnes na tiskové konferenci představili kampaň do Evropského parlamentu.

Podívejte se na reportáž televize Nova.

ČT24: Tisková konference Svobodných, Liberlandu a Radostného Česka

Dnes proběhl briefing lídrů koalice Svobodných, Liberlandu a Radostného Česka.

Tomáš Pajonk, Vít Jedlička a Boleslav Buzek společně představili koncept kampaně do Evropského parlamentu.

Na reportáž ČT24 se můžete podívat zde. (15:20)

 

 

Zásadní reforma EU, jinak odchod bez placení

Tisková zpráva, Praha, 15. 4. 2019

Koalice Svobodní, Liberland a Radostné Česko – Odejdeme bez placení vstupuje do volební kampaně před květnovými eurovolbami s požadavkem návratu EU do stavu před Lisabonskou smlouvou. „Připravili jsme 5 základních bodů strukturální reformy. Pro jejich naplnění uděláme maximum. Zároveň ale jako jediná strana v Česku budeme chystat plán B. Když se nepodaří EU zásadně reformovat, odejdeme bez placení ještě před 2024, kdy se stane Česko čistým plátcem do rozpočtu EU,“ vysvětluje lídr kandidátky prezident Liberlandu Vít Jedlička podstatu volebního programu, který najdete na webu www.odejdemebezplaceni.cz

 

Návrat před Lisabon

Základním cílem koalice Svobodných, Liberlandu a Radostného Česka je zeštíhlení EU na úroveň zóny volného obchodu, pohybu pracovních sil a pohybu osob. „Tento požadavek není v rámci Evropy ojedinělý. Jsme přesvědčeni, že umíme sehnat dostatečnou podporu minimálně pro to, aby se tato diskuse v rámci Evropského parlamentu zahájila,“ říká dvojka kandidátky a předseda Svobodných Tomáš Pajonk. V případě úspěchu hodlají kandidáti koalice prosadit pět základních požadavků, bez nichž nedává členství v EU smysl. Je to:

  • zrušení povinnosti přijmout euro
  • zastavení centralizace imigrační a azylové imigrační politiky
  • zásadní snížení množství byrokracie
  • vrácení členským zemím právo veta v klíčových otázkách integrace
  • změnu hlasovacího řádu pléna europarlamentu

Evropskou unii ve stávající podobě považuje koalice Svobodných, Liberlandu a Radostného Česka za přebujelý socialistický moloch, ze kterého se zcela vytratila původní myšlenka svobodné Evropy. „O osobní svobody přicházíme tiše a stále intenzivněji. Začíná to přerozdělováním dotací, kdy všichni platí a jen někteří čerpají a končí to nucenými uprchlickými kvótami. Cesta k federalizace EU a ztráta národních suverenit je cesta do pekel,“ říká trojka kandidátky a předseda Radostného Česka IT technolog a vizionář Boleslav Buzek.

 

 

Řešení pro Česko: Evropské sdružení volného obchodu

Kandidující koalice upozorňuje také na ekonomickou nevýhodnost českého členství v EU. Až do roku 2024 je Česko především příjemce evropských peněz. Od roku 2024 se stane čistým plátcem. „Takto vypadá naše bilance pozitivní. Proč ale pravdivě nezapočítáváme i ztráty pro české firmy způsobené regulacemi EU? Podle propočtu Evropské komise stojí ročně regulace 4 % HDP. To je za dobu našeho členství v EU astronomických 2456 miliard korun, tedy 3x více, než kolik nám z EU na projekty přiteklo,“ počítává ekonomická pasiva a aktiva našeho členství v EU lídr Vít Jedlička.  Pokud se EU nebude ochotná radikálně reformovat, je variantou české budoucnosti v Evropě stát se po vzoru Norska nebo Islandu členem Evropské sdružení volného obchodu EFTA. „Evropa je nejlepší místo k životu, ale bez diktátu EU. Je potřeba přestat strašit mýty, že pro Česko neexistuje jiná cesta. Nadále bychom v této variantě mohli v Evropě volně cestovat, pracovat i studovat a české zboží by se mohlo dále bez celních překážek prodávat v EU díky existenci Evropského hospodářského prostoru (EHP).Část škodlivých regulací bychom mohli eliminovat a v dalším kole uspořádat vztahy s EU podobně jako třeba Švýcarsko,“ vysvětluje předseda Svobodných Tomáš Pajonk.

 

Kampaň bude levná, ale budeme provokovat

Hlavní sloganem volební kampaně Svobodných, Liberlandu a Radostného Česka je výzva Odejdeme bez placení. Klíčový vizuál upozorňuje na tzv. falešné reformátory EU, kteří tvrdí, že už 15 let EU reformují. Proto mají na hlavě tu máslo v podobě Lisabonské smlouvy, tu Čapí hnízdo nebo zlaťáky. „Podle nás EU tito lidé skutečně reformují, ale k horšímu. Vyzýváme voliče, aby jim jejich plané sliby nevěřili,“ vysvětluje lídr Vít Jedlička.

Ostrá část volební kampaně bude trvat 6 týdnů. Ve srovnání s ostatními stranami bude levná. „Utratit hodláme kolem 3 milionů korun na celé Česko. To je zlomek toho, co do kampaně chtějí dát ostatní strany. Drtivá část rozpočtu půjde do on-line prostředí. Kontaktní kampaň je postavená na dobrovolnících,“ vysvětluje volební manažer Roman Bartolšic. Svobodní, Liberland a Radostné Česko hodlají část financí do kampaně získat v Česku zatím ne úplně běžným způsobem – na serveru hromadného financování HITHIT.CZ. „Naše cílová částka je 350.000 Kč a kampaň poběží od středy 17.4. do čtvrtka 16.5.2019. V rámci odměn nabízíme například let letadlem CIRRUS, ve kterém se natáčel náš volební klip a který bude pilovat trojka kandidátky Boleslav Buzek nebo Ayahuaskovou seanci v Liberlandu s leteckou dopravou,“ popisuje fundraising na HITHITu Bartolšic.

 

Vít Jedlička: lídr s jasným mandátem

Jméno Víta Jedličky je spjaté především s projektem Liberlandu, mikrostátu, který v roce 2015 vyhlásil na Dunaji na chorvatsko-srbské hranici. Území sedmi kilometrů čtverečních na levém břehu Dunaje zatím neuznal žádný svrchovaný stát, nicméně o občanství již zažádalo přes 500.000 lidí z celého světa. Liberland je vnímán jako symbol nezávislosti a svobody. Vít Jedlička byl členem Svobodných od doby vzniku v roce 2009. Řadu let vedl krajskou organizaci v Hradci Králové. Zároveň je předsedou občanského sdružení Reformy.cz. Považuje se za libertariána a ve vztahu k EU je euroskeptikem. Poukazuje na diametrální rozdílnost svobodného trhu na jedné straně a jednotného trhu na straně druhé, na demokratický deficit EU i neustálé porušování vlastních pravidel ze strany institucí EU a jednotlivých členských států. Vítek Jedlička získal v on-line primárkách největší počet 173 hlasů. „Jsem rád, že vyhrál právě Vítek. Je to výrazná osobnost mezinárodního významu, která nejen svými názory, ale i především také činy reprezentuje hlavní hodnoty Svobodných,“ řekl předseda Svobodných Tomáš Pajonk. Na 28-členné kandidátce není nikdo, kdo by nemluvil alespoň jedním světovým jazykem, 23 kandidátů má vysokoškolské vzdělání a rovnoměrně jsou zastoupeny skoro všechny regiony ČR. Ke vzniku koalice strany Svobodných a Radostného Česka, která kandiduje s číslem 25, přispěl převážně průniku programů. Svobodní v minulých evropských volbách získali 5,24 % hlasů, což představovalo 79.540 hlasů a získali křeslo jednoho europoslance. V europarlamentu je reprezentoval původní předseda Petr Mach, kterého v roce 2017 nahradil Jiří Payne. „Za úspěch ve volbách bychom považovali potvrzení výsledku z voleb 2014, tedy zisk alespoň jednoho europoslance,“ uzavírá Tomáš Pajonk.

 

Případné dotazy prosím směřujte na: Hugo Trkal, mluvci@svobodni.cz, +420 777 153 692

Kdo je tady pravice? přou se Svobodní s Hájkem před eurovolbami

Po ekonomicky kritickém roce 2009, po němž mnoho evropských států skončilo v hospodářské bryndě a stalo se závislými napomociEU, euroskeptická hnutí začala napříč Evropou sílit. Britskému premiérovi Cameronovi dělá vrásky Strana nezávislosti Spojeného království, Francie má svou Národní frontu anovězaložená Aliance pro Německo jen těsně nepřekročila hranici pro vstup do německého parlamentu.

V Česku má kritika EU dva základní směry: jeden, který hlásají Svobodní (opřený o kritiku unijní byrokracie a tezi, že vně EU by české ekonomice bylo lépe) a druhý, slovy těch, kteří se k němu hlásí, konzervativní či národovecký. Ten v Unii a nejen v ní vidí především ničitele tradičních hodnot, napříkladrodinyči víry.

Předseda Svobodných Petr Mach s tímto rámcovým dělením souhlasí. “Do jisté míry to tak vnímám. Z okolí Akce D.O.S.T. nebo pana Hájka, případně těch nově vznikajících uskupení jako Ne Bruselu, je cítit velká míra netolerance, nenávist k různým skupinám. To je nám absolutně cizí,” říká(Mach sám podepsal původní “manifest D.O.S.T.”, s následnými aktivitami sdružení Akce D.O.S.T. nesouhlasí.)

Dodává, že Svobodní staví na principu dobrovolné spolupráce – například členství v Evropské zóně volnéhoobchodunamísto v EU patří k jejich známějším požadavkům. “Zatímco proudy kolem Akce D.O.S.T. by rády skrze stát uplatňovaly svůj hodnotový systém,” popisuje rozdíl svýmpohledemMach.

V kritice EU i českého politického mainstreamu coby levice se oba směry shodují, zároveň nicméně válčí mezi sebou. “Svobodní se – podle mě mystifikačně – vydávají za pravicovou stranu,” říká například na svém webu Protiproud.cz publicista a někdejší vicekancléř prezidenta Václava Klause Petr Hájek.

“Široko daleko od nás vlastně není žádná pravicová strana. Ty, co se hlásily k pravici, v podstatě zanikly,” kontruje šéf Svobodných Mach. Z jeho pohledu jsou všechny větší strany včetně ODS nalevo.

Nedaří se kvůli Svobodným, stěžoval si Klaus

Aktivisté, kteří se označují za konzervativce a národovce (či alespoň jedno z toho), dosud voliče nezaujali. Například v podzimních sněmovních volbách zcela propadl narychlo slepený blok Hlavu vzhůru. Exprezident Klaus si už před volbami, jako by tušil fiasko, postěžoval, že blok připravili o úspěch Svobodní, neochotní podřídit se koalici zaštítěné Janou Bobošíkovou.

“Největší úder tomu dala jedna malá strana, která je nám jinak názorově velmi blízká, ale která se v žádném případě připojit nechtěla. Byla to strana Svobodných občanů Petra Macha. To, že se nebyl ochoten přidat, byla zásadní trhlina v pokusu takovéto širší seskupení udělat,” řekl tehdy Klaus o – jeho slovy – pokusu integrovat pravici (více zde).

Hájkova a Pajonkova bitva o rodinu a národní zájmy

Místopředseda Svobodných Tomáš Pajonk
Místopředseda Svobodných Tomáš Pajonk

Dobrou ilustraci toho, v čem spor mezi euroskeptiky vězí, přinesla lednová výměna názorů mezi Hájkem a novým místopředsedou Svobodných Tomášem Pajonkem. Hájek na Protiproudu publikoval text autora s pseudonymem Václav Danda.

“Kromě důsledného odmítání Bruselu, což je podmínka nutná, ale nedostačující, musí(národní zájmy reprezentující)subjekt nabízet i obhajobu tradičních civilizačních hodnot. Z těchto důvodů nemůže být alternativou ani Strana svobodných občanů, pro kterou je národ sprosté slovo. (…) Ostře libertariánský kurz byl potvrzen na prosincovém sněmu volbou obhájce sňatků homosexuálů Tomáše Pajonka místopředsedou strany,” uvádí Danda (celý text zde).

Spor o rodinu

Tomáš Pajonk se podle svých slov do hledáčku konzervativců dostal v říjnu 2012, kdy napsal krátkou polemiku na téma “když svobodu, tak ekonomickou i sexuální”. “Oni jsou velmi citliví na jakákoliv vyjádření podpory homosexuálnímu hnutí a pochopili to tak, že já jsem obhájcem takového hnutí,” řekl iDNES.cz.

Pajonk, ženatý otec tří dětí, říká, že rodinu, která podle něj je “životaschopnou institucí”, je správné podporovat osobním příkladem, nikoliv státním zásahem.

Podle konzervativců naopak existují určité normy, například rodinný svazek muže a ženy, které by oni z pozice státu a síly udržovat chtěli.

“Oni (Svobodní) se v jinak srozumitelné snaze o co největší omezení role státu domnívají, že například manželství homosexuálů je něco, do čeho by stát neměl mluvit. Že i to je součástí libertariánského postoje. Já jsem se mu snažil vysvětlit – a myslím, že i vysvětlil – že to je omyl, že vlastně od státu něco chtějí. Manželství není nároková záležitost, je to zvýhodnění nějaké skupiny ve veřejném zájmu. Důsledkem manželství muže a ženy jsou děti a budoucnost národa, což homosexuální manželství zajistit nemůže, takže na tom stát nemůže definovat žádný zájem. Chtějí-li na homosexuální manželství jako garanta stát, tak vlastně říkají – státe, my od tebe něco chceme,” řekl iDNES.cz Hájek.

Doplnil, že je třeba uvědomovat si rozdíl mezi libertariánstvím a anarchismem a ve zmíněném sporu o rodinu došli s Pajonkem k porozumění.

Pajonk to nenechal bez odezvy. “Národ pro Svobodné sprosté slovo není. Bohužel slovu národ a národní zájmy zničili jakýkoli pozitivní nádech právě někteří konzervativci, kteří žádní skuteční konzervativci nebyli, jen autokraté oblečení v kabátku ‘ochráncůjazyka, národa a vlasti’,” reagoval (celý text zde).

Dodal, že není žádným “homosexuálům fandícím člověkem” a že by byl nejraději, kdyby stát do rodinných vztahů nezasahoval. Čímž si vysloužil obsáhlý útok ze strany Petra Hájka (celý text zde), který mu vyčetl obavu používat slovo ‘národ’, absenci idejí a strukturovaného myšlení. Dodal, že ho děsí, že pro Pajonka je rodina “více než stát”, a bod po bodu oponoval všem jeho tvrzením.

Pajonk reagoval stručnou replikou, uvedenou větou o falešných konzervativcích: “Nemůžeme prosazovat Hájkovo aktivistické vidění světa. To, že s námi nesouhlasíte, jen potvrzuje, že jsme na dobrécestě,” napsal šéfovi Protiproudu. Oba muži se pak ještě sešli a shodli se na tom, že stát by neměl občany nikam vést a nikamspolečnostsměrovat (více viz. box).

Na scénu vstupuje Jakl

Co z Hájkovy strany vypadá jako slovíčkaření (například dedukce, že Pajonk “státem opovrhuje” ze stručného Pajonkova “rodina je pro mě víc než stát”), ve skutečnosti zvýrazňuje, kde je mezi oběma euroskeptickými proudy ona dělicí čára. Objasnění napomohl další člověk z okolí Václava Klause, který častěji spíše provokuje a rozděluje: Ladislav Jakl.

“Už nejméně dvě desetiletí mě trápí vzájemné nepochopení mnohých ekonomických liberálů a mnohých lidí oddaných tradičním konzervativním hodnotám a víře,” napsal na svůj web.

Podle Jakla totiž to, že je někdo zdrženlivý k použití státu a jeho mocenských nástrojů k prosazování určitých hodnot – tak jako Svobodní – neznamená to, že sám je vůči těmto hodnotám neutrální a že je lidsky každodenně nehájí. A naopak podle něj člověk, který odmítá relativizaci hodnot, ještě nemusí chtít učinit ze státu beranidlo k prosazování všeho, co prosazuje za dobré.

Bývalý hradní tajemník z éry Václava Klause sice připouští, že spor je částečně užitečný kvůli vyjasnění východisek a stanovisek, zároveň je ale podle něj zničující. “I tam, kde nabývá podoby osobní nesmiřitelnosti a militantnosti a kde přehlušuje v mnohém společné ideje a cíle,” píše Jakl (celý text čtěte zde).

Chceme vaše hlasy, ale web nemáme. Dejte si svařák

Před blížícími se eurovolbami liberálnější Svobodní působí organizovanějším dojmem než ostatní síly z tábora, který se označuje za protiunijní.

Uskupení Jany Bobošíkové Hlavu vzhůru!, které před kláním o Sněmovnu podporoval Václav Klaus, dnes nefunguje ani web. Poslední příspěvek na svém facebookovém profilu má ze 14. prosince 2013, kdy navrhovalo příznivcům, ať si “udělají svařák”. Dosavadní stránky spřízněné Suverenity nijak neupozorňují, že strana změnila název (nyní Česká suverenita), web i předsedkyni.

Nejostřeji z protievropského tábora své postoje formuluje Ne Bruselu (dříve Právo a spravedlnost), personálně propojené s Akcí D.O.S.T. Straně s antisemitským podtónem se dostává značné podpory v alternativních médiích, do nichž její kandidáti bez přiznání své stranické příslušnosti přispívají.

Kromě vystoupení z EU (to chtějí i Svobodní) prosazují i některé hodnoty blízké jak Hájkovi, tak mainstreamové KDU-ČSL (proti potratům, pro tradiční rodinu), ale staví i na konspiračních teoriích. Slibují “konec rejdů nepřátelských agentů” či postavení “zednářských a jiných tajných spolků pracujících proti státu mimozákon“. Zákazem propagace homosexuality a zpřísněním dohledu nad nevládními organizacemi by zase Česko rádi přiblížili putinovskémuRusku.

Zdroj:http://zpravy.idnes.cz/volby-do-europarlamentu-svobodni-a-petr-hajek-fos-/domaci.aspx?c=A140220_103909_domaci_jw

Mach, Payne a Pajonk povedou Svobodné do eurovoleb

Strana svobodných občanů ve čtvrtek představila svou kandidátku do evropských voleb. Lídrem je předseda Petr Mach, za ním jsou místopředsedové Jiří Payne a Tomáš Pajonk.

Pořadí kandidátky určovali členové a registrovaní příznivci v internetovém hlasování. „Máme primárky v pravém slova smyslu. V ostatních stranách rozhodují bafuňáři shora,“ poznamenal Petr Mach.

Svobodní mají jako jeden ze stěžejních bodů programu vystoupení ČR z EU. Přesto chtějí, aby v europarlamentujejich hlas zazněl: chtějí v něm bojovat zvláště proti regulacím, chtějí také, aby ČR měla trvalou výjimku z eura. „Ušetříme českým občanům miliardy korun,“ prohlásil Mach.

„V důsledku přeregulace zanikly celé civilizace. Před vstupem do EU stály banány devět korun, dnes stojí 28,40. I to je důsledek evropské regulace,“ doplnil místopředseda Payne s trsem banánů v ruce. Podle něj budou mít euroskeptické strany v Evropském parlamentu po volbách možná až padesátiprocentní zastoupení.

Mach: Kdo si vzpomene na Bobošíkovou?

Petr Mach se nedávno sešel s předsedou ODS Petrem Fialou, který Svobodné už několikrát vyzval k užší spolupráci. „Slučovat se rozhodně nebudeme, ale spolupráci na půdě europarlamentu si představit umíme,“ řekl Mach.

Do eurovoleb se chystá více stran, které se označují jako konzervativní pravice: například Občanská konzervativní strana, Republika či Ne Bruselu! – Národní demokracie. „Tyto pokusy nebereme jako vážnou konkurenci. Kdo si dnes vzpomene na Libertas, Suverenitu, Hlavu vzhůru či paní Bobošíkovou?“ poznamenal Mach.

Svobodní získali 12 miliónů jako státní příspěvek za parlamentní volby, kde je volilo 2,46 procenta lidí. Kampaň budou ale financovat i z darů příznivců, které podle nich stále rostou.