Příspěvky

Dobrá zpráva z kraje! Opraví se cesty.

Dobrá zpráva! 🙂

Zlínský kraj žádá, aby peníze evropských daňových poplatníků byly využity na opravu dvou cest. Jednak cesty na Pustevny, ale také cesty mezi Hutiskem a Velkými Karlovicemi.  Peníze z ROP Střední Morava – tedy evropských fondů (naše peníze, vybraly se i u nás) se použijí na opravu či zlepšení něčeho, co slouží všem občanům.

Cesta II/481

Silnice II/481

III/4837

Silnice III/4837

Po silnici na Pustevny jsem shodou okolností jel zrovna v úterý. Přišla mi v dost dobré kondici, ale asi lépe zapadla do kolonky “Rozvoj turistického ruchu na Valašsku” než jiné rozbité silnice. Doufám, že žádost vyjde a silnice se opravy dočkají.

Jedinou vadou na kráse všech těchto fondů, žádostí a projektů je neuvěřitelná složitost a tuny byrokracie.

Když si člověk uvědomí, že to funguje zhruba takto, tak ho úsměv málem přejde.

1) Koupím si v Rožnově pod Radhoštěm na Benzině naftu za 2000,- Kč.
2) Benzina pošle 1031,- Kč Ministerstvu Financí ČR.
3) MF ČR zaplatí náš členský příspěvek EU (44,5 mld Kč).
4) Někdo někde v Bruselu (ano, jsou u toho i čeští úředníci) se rozhodne, jak s fondy dalších 5 let nakládat.
5) Schválí to Evropský parlament (asi?), Evropská komise a já nevím, kdo ještě.
6) Založí se Regionální rady (které navíc nepasují na kraje) – případně se prodlouží jejich pětiletka.
7) Kraj, či obec může žádat Regionální radu o příspěvky na konkrétní projekty.
8) ROP snad vyhoví a pošle peníze.
9) Politici se pochopitelně pochlubí, že se jim to podařilo – vyvěsí vlaječky a rozdají propagační brožurky. Je dobré jim připomínat, že nerozdávají své peníze.
10) Cesta se začne opravovat.

KRAUZE-UE-bureaucracy

Jak to zjednodušit?

Dle mého je cestou vpřed nechat co nejvíce veřejných peněz co nejblíže občanům.  Nejlépe v obcích, pak možná v krajích, na republikové úrovni malinko a na evropské úrovni ideálně nic.

Parlamentní listy: Běžte před továrny, které prodávají do Ruska, rozdávat vyhozeným lidem peníze. Pak mějte řečičky, vzkazuje pravičák Pajonk příznivcům sankcí

Zdrojem Parlamentnilisty.cz

ROZHOVOR Kdo chce potrestat Rusko, ať nekupuje jeho výrobky, ale nenutí k tomu ostatní, říká ParlamentnímListům.cz místopředseda pravicové Strany svobodných občanů Tomáš Pajonk, který nesouhlasí s plánovanými hospodářskými sankcemi proti Rusku. Podle Pajonka je čas si přiznat, že jak Ukrajinci, tak Rusové páchají zvěrstva, a neidealizovat si ani jednu ze stran.

Kdo je podle vás viníkem sestřelení malajsijského letadla na Ukrajině a věříte tomu, že protiletadlovou raketu dodalo separatistům Rusko, které je údajně podporuje?

Nevím. Od stolu na Veselé (Pajonkova obec na severu Moravy, pozn. red.) vidím pouze zprávy, blogy, komentáře. Je to však pouhý obraz reality. Nejsem na místě. Nevěřím ani jedné z válčících stran. Pro obě strany je dezinformace zbraň v jejich válce. Rozdíl mezi tím, že jedna strana asi lže, zatímco druhá lakuje fakta na růžovo a vybírá střípky informací, které se jí hodí do krámu, vidím, ale není velký. To je pouze otázka kvality propagandy. Bohužel tento postoj bývá mnohými označován za morální relativismus, ale o tom to opravdu není. Když nevím, tak nechci soudit. Když uvidím dva lidi ve rvačce, tak se přeci nepřidám k jednomu z nich jen proto, že ten druhý má tričko mého oblíbeného fotbalového týmu.

Ale k věci. Myslím si, zdůrazňuji, pouze myslím, že pravděpodobně letadlo omylem sestřelili povstalci. Raketový systém buď získali od ukrajinské armády kořistěním, nebo z Ruska, to opravdu nemohu tušit.

Na druhou stranu, říci, že za smrt všech lidí na palubě může Vladimir Putin osobně, je hodně zajímavé uvažování. Stejnou logikou bych nyní musel soudit Baracka Obamu, který osobně může za včerejší požár skladu paliva v Libyi. Také přeci podporoval rebely proti Kaddáfímu, dokonce přímo a vojensky.

Evropská unie rozšířila sankce vůči Rusku. Nicméně k plošným sankcím zatím nedošlo. Jak vnímáte diskuze mezi umírněnějšími a radikálnějšími zeměmi a jakou pozici bychom měli zaujímat my?

Nejsme ve válečném stavu. Sankce vůči jednotlivým osobám, či dokonce jakési veřejné „lynčování“ dcery Vladimira Putina není ani efektivní, ani správné. Zákaz vstupu zločincům je samozřejmě možný, ale zločinec je někdo po odsouzení soudem, třeba mezinárodním. Cíleně si vybrat, proti komu namířím sankce, je produktem staronového „bruselsko-sovětského“ uvažování. Dnes je „normální“ vybrat firmy a jednotlivce, kterým se nasypou peníze jako dotace, a tak brzy asi bude „normální“ vybrat nežádoucí jedince, kterým budeme život komplikovat. Toto je způsob totalitního uvažování, který zničí zbytky naší vznikající demokratické kultury.

Evropská unie ani jednotlivé státy v ní nemají co zakazovat obchod jednotlivým firmám. Je to přeci morální odpovědnost právě těch firem a jejich zákazníků a partnerů. Nepřevádějme odpovědnost za morálku na byrokraty, nechme ji na lidech.

Historička a mimo jiné také manželka polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského Anne Applebaumová ve svém komentáři publikovaném v deníku The Washington Post tvrdí: „Rusové se na začátku 90. let naučili, že je velmi důležité při pronikání na západoevropské trhy nepodcenit vztahy s vlivnými politickými stranami. Rovněž správně vytušili, že nejlepší je tak učinit akvizicemi důležitých podniků dominujících na trzích v jednotlivých evropských státech.“ Vnímáte také vliv Ruska na evropskou ekonomiku jako zhoubný?

Vyměňte Rusové za Američané a západoevropské za východoevropské. Vnímáte také vliv Spojených států na evropskou ekonomiku jako zhoubný?

Jak si představujete, že by měl fungovat obchod mezi Českou republikou a východními a západními zeměmi?

Bez celních a jiných bariér obchodu. Bez připravovaných složitých neprůhledných tisícistránkových smluv mezi státy. Nevím, proč by někdo na ministerstvu měl rozhodovat o tom, zda si mohu koupit takový či onaký přístroj.

Ne vždy platí, že když hranice překračuje zboží, pak je nepřekračují tanky. V dnešní situaci, kdy nejsme kolonií SSSR, by náš obchod a spolupráce s Ruskou federací přivedly více lidí v Rusku k tomu, že západ není prokleté a dekadentní místo plné morálně pustých lidí. Naopak my bychom se obohatili ruskou kulturou a oni naší, tak to vždy během obchodu fungovalo.

Kde, kdy sankce vedly ke změně režimu? V Iráku ne, na Kubě ne, v KLDR také ne.

Budeme-li kompletně tlačit Rusko ke zdi, spojí se s Čínou a jinými zeměmi. Vznikne, a už vzniká, protiváha hegemonu USA v podobě BRICS, zlatem kryté čínské měny a podobně. Ve světle vznikajícího kalifátu mi přijde, že obrovský problém, který čeká naši civilizaci, nepřichází z Kremlu.

Jakým způsobem bychom měli ekonomicky vycházet s Ruskem? Může být pro nás stále obchodním partnerem?

Určitě může. Dívejme se na to bez nálepek. Máte-li potřebu potrestat ruské výrobce, prosím, nekupujte jejich zboží. Tlačte na své obchodní partnery. Nechte vaše spoluobčany, kteří mají jiný názor, ať si obchodují.

Poprosil bych všechny, kteří prosazují sankce, aby se pak šli postavit před firmy, které s Ruskem obchodují, a nebudou moci. Jejich zaměstnancům by pak měli ze svého vyplácet ušlé mzdy a prémie. Ať také podají pomocnou ruku každému jedinému propuštěnému člověkovi a najdou mu stejně dobrou práci. Pak mohou mít morální řečičky o silné, jednotné a tvrdé ruce vůči Rusku, která je podle nich tak potřeba. Oni náklady neponesou.

Mohli by jít do firem a továren také teď. Pokud to všem sankcemi postiženým lidem vysvětlí, že je to pro ně dobré, a oni budou souhlasit, pak proč ne. Do obchodu s Ruskem nemáme právo nikoho nutit a ani nikomu bránit. Nejsme ve válce.

Ekonom Tomáš Sedláček ve svém komentáři pro iHNed.cz zmínil, že se Česká republika odklonila od Havlovské zahraniční politiky lidských práv: „S velikým zklamáním jsem sledoval, jak se tato úspěšná, promyšlená a mnoho let budovaná strategie vyhazuje zbůhdarma oknem.“ Souhlasíte s tímto názorem? V čem dělá Česká republika největší chyby po stránce zahraniční politiky?

Četl jsem jeho komentář. Jde o typicky elitářské chápání světa. Pan Sedláček se vlastně zlobí, že stát protežoval obchod s Ruskem, a to je prosím ZLO. To mu přijde hloupé a nebezpečné. Stát by přeci měl protežovat obchod s těmi správnými režimy! Těmi co dělají DOBRO. Ach jo. Jen doufám, že pan Sedláček už nevěří na pohádky a že toto je z jeho strany pouhá póza.

Vidíme, jak dopadla Česká exportní banka. Vidíme, jak dopadla ta či ona „státní obchodní strategie“. Zaměstnanci státu a polostátních firem dostali peníze, odměny a funkce a výsledek šel do kopru. Účel byl splněn, pohádka prodána.

Pan Sedláček chce po zahraniční politice státu „havlovský směr“. Já nechci od státu žádný směr. Stát má být rozhodčí. Nemá určovat směr zahraničního obchodu. Nemá co posílat poslance do Nepálu, aby si tam s místními elitami podali tlapky.

Kněz a teolog Tomáš Halík uvedl na serveru aktuálně.cz své obavy z šíření dezinformací prostřednictvím příznivců prezidenta Vladimira Putina, cituji: „Loví v nejkalnějších vodách české společnosti, o tom svědčí různí ti přátelé Ruska a další vynořivší se spolky putinovců. Někteří tu šíří putinovskou propagandu vysloveně goebbelsovského rázu.“ Co říkáte na toto Halíkovo varování?

Říkám ach jo. Další mlžitel. Potřebujeme hlas rozumu. Ne dalšího hysterického antiputinovce a ani žádné hysterické putinovce á la Adam B. Bartoš a další.

Konflikt na Ukrajině prostě není černobílý, jsou tam vrazi na obou stranách. Je to občanská válka, sakra. Dělat z jedné strany hrdiny a z druhé lidský odpad, je lhaní si sami sobě. Ano, EU a USA podporují režim, který nemá problém zabíjet vlastní lidi. Ano, Rusko podporuje režim, který nemá problém zabíjet vlastní lidi. Obě strany sporu vždy použijí jen jednu z vět.

Dokázal bych ještě pochopit tento postup. Ano podporujeme oligarchy a lidi, kteří nemají žádný velký respekt k majetku a životu cizích lidí, ale podpora se nám vyplatí, zajistí to pro EU vzácné zdroje a bude lepší, když je bude mít EU než Rusko. Také doufáme, že se polepší, když jim nasypeme peníze. Možná to zní sobecky a cynicky, ale bylo by to alespoň fér přiznání. Tohle by byl opravdový postoj a ne pohádky pro občánky.

Naštěstí vliv pana Halíka mimo pražskou kavárnu je poměrně malý a občané mají více rozumu, než aby si z takových výkřiků něco dělali.

Ruská cenzura například nedovoluje kritizovat připojení Krymu. Vnímáte ruskou propagandu jako nebezpečnou i pro Českou republiku?

No, nikdo si snad nemyslí, že Ruská federace je stát s velikou svobodou tisku.

Propaganda je problém. Hlavně pro ty, kteří jsou zvyklí manipulovat veřejným míněním a potřebují to. Těm propaganda, jiná než ta jejich, kazí plány. Pokud budeme mít občany, kteří jsou jakékoli propagandě náchylní věřit – a náš vzdělávací systém tak nastaven byl a spíše je dodnes – pak se může stát, že produkčně lepší propaganda vyhraje nad tou „naší“, a máme problém.

Jediné řešení je velmi dobře lidi na propagandu připravit a naučit je vidět ke kořenům problémů. To by mělo být úlohou vzdělávání, naučit základům kritického myšlení. Lidé zvládli v minulém režimu dobře filtrovat propagandu a teď se bohužel děje to, že poté co přestanou věřit našim a západním médiím, které se také chovají propagandisticky, nebudou věřit už vůbec nikomu, což povede k zbytečné frustraci.

Někteří lidé mají možná i oprávněné obavy z války. Mohou být aktuální vyostřené vztahy mezi velmocemi předzvěstí konfliktu? (v jaké šíři, koho by mohl zasáhnout…)

Myslím, že otevřený konflikt s vyhlášením války nebude. Jde vidět, že spory o zdroje se budou řešit podobně jako za studené války. Otázkou je, zda ze světa s jedním hegemonem, tedy USA, vznikne svět bipolární, nebo spíše vznikne několik mocenských bloků. Mocenské bloky nemusí být pro naši zemi nutně špatné. Historie je plná stabilních období, kdy například v Evropě bylo mnoho malých států a ty velké se navzájem držely v šachu.

Jak velké jsou „imperiální choutky“ Ruska? Bude se snažit získávat další území?

Na spekulativní otázku, spekulativní odpověď. Ve chvíli, kdy pro vládnoucí elity v jakékoli velmoci je zdánlivě výhodné, nebo životně nutné získat zdroje z válečného konfliktu, tak to udělají. Jedná se samozřejmě spíše o zisk interních zdrojů, neboť během konfliktu se nehledí na legálnost opatření a pod rouškou sjednocení národa a podpory války se mohou dít věci, které by jim v období míru neprošly.

Tak jako USA jako celek nezbohatly na žádné z válek, kterých se účastnily (ale mnoho vlivných jedinců v USA ano), tak samotné Rusko na válkách nezbohatne, ale vládnoucí ruské vrstvy mohou konfliktem upevnit své pozice.

Z toho pohledu přeju občanům Ruské federace, aby nebylo pro jejich vládce výhodné vyvolávat konflikty, a hlavně jim přeju, aby našli sami odvahu s tím něco udělat, protože cenu za konflikt, v podobě dřevěných truhel, budou platit převážně oni. Dnes, cenu za vměšování se do jiných zemí platí velmi draze například občané USA. Mám americké přátele a jen málo z nich je nadšeno z jejich přítomnosti v Afghánistánu a k čemu to vede.

Schvalujete aktivity NATO a mobilizaci jednotek?

Nevím o nějaké přehnané reakci NATO. Začít řešit obranu země mi přijde vhodnou reakcí na konflikt v sousední zemi. Česká republika mezitím přidala na kulturu 17,17 % a obraně 0,15 % rozpočtu ubrala. Budeme se bránit házením sebraných spisů politicky korektních autorů, k likvidaci útočníků použijeme zpěv a alternativní divadlo.

Parlamentnilisty.cz

Odpovědi pro server volbydoeu.cz

1. Jste zastáncem hlubší politické integrace EU, nebo se přikláníte spíše k modelu společenství suverénních států založenému na volném obchodu, bezcelní zóně a sdílených demokratických hodnotách?
Jednoznačně model spolupráce států, nikoli unifikace, či integrace.

2. Pokud by Turecko splňovalo Kodaňská kritéria, souhlasil/a byste s jeho vstupem do EU? Jak se obecně stavíte k dalšímu rozšiřování EU?
Ne. A ne dalšímu rozšiřování (například o Ukrajinu). Současný model EU není šťastný a přidat do něj další milióny lidí by ničemu nepomohlo. Ano volnému obchodu s Tureckem a Ukrajinou. Zajímavá by byla otázka, zda Turecko vůbec stojí o vstup do EU.

3. Ve spojení s evropskou politikou jsou často vytýkány přehnané regulace a přemíra byrokracie. Co je možné v těchto oblastech změnit?
Nepřijímat další stovky norem a nechat na lidech, jak nazývají výrobky, čím doma svítí, jak kvalitní výrobky si mohou dovolit. Nechat na průmyslových organizacích ať si vyřeší certifikace a normy samy. Je také možné tlačit na evropskou komisi, aby začala některá stávající nařízení rušit.

4. Je podle Vašeho názoru výše platů a rent europoslanců a eurokomisařů přiměřená?
Není. Já sám jsem slíbil v primárních volbách, že bych větší část rozdílu mezi platem poslance v ČR a v EP posílal zpátky Svobodným, k dalšímu lepšímu prosazování našich myšlenek.

5. Do Evropského parlamentu po volbách zasedne 751 poslanců. Je podle Vás tento počet optimální?
Optimální počet je nula, ale k tomu se budeme muset dopracovat poté, co si občané evropských zemí uvědomí, že parlamenty bohatství netvoří a že Evropa může obchodovat a rozvíjet vztahy i bez Evropského parlamentu.

6. Strukturální fondy a dotace EU bývají v řadě případů spojeny s korupcí, těžkopádnou administrativou a deformací trhu. Jste zastáncem dotační politiky?
Ne. Dotace deformují přirozené prostředí, kdy podnikatelé hledají, kde mohou vytvořit zisk z poctivé práce a obchodu. Dotace také matou starosty a hejtmany. Ano, vzniklo kvůli nim mnoho hezkých projektů – ne vše je špatně. Je však nutné si uvědomit, že kdyby místní samosprávy mohly peníze spravovat bez byrokracie a škatulkování, ve většině případů by budovaly to, co opravdu potřebují a ne to, na co je zrovna dotace.

7. Měla by Česká republika v horizontu 5-10 let přistoupit k eurozóně? Byl/a byste po případném přijetí eura pro připojení ČR k Evropskému stabilizačnímu mechanismu?
Neměla. Nemyslím, že by občané ČR měli stabilizovat veřejné rozpočty jiných zemí.

8. Situace v arabských zemích je po tzv. Arabském jaru politicky i ekonomicky nestabilní. Panují obavy z masové migrace do EU. Jak se stavíte k ochraně vnějších hranic EU?
Imigrační politika by měla zůstat v rukou národních států. Bude-li třeba společně chránit hranice EU, měla by Česká Republika po dohodě s naší hlavní obrannou aliancí NATO přispět svým dílem.

9. Nedávno byla Evropským parlamentem zrušena vízová povinnost pro občany Spojených arabských emirátů, 523 z 577 europoslanců hlasovalo pro návrh. Jak byste hlasoval/a Vy? Dále se řeší zrušení vízové povinnosti pro občany Turecka. Hlasoval/a byste pro návrh, nebo proti?
Evropský parlament by o tom vůbec neměl hlasovat, tedy proti návrhu.

10. Politické strany, které otevřeně kritizují islám, získávají v posledních letech stále větší podporu občanů. Jste seznámen s islámskou ideologií? Vidíte v nárůstu a radikalizaci islámu v Evropě hrozbu?
Islám není nutně jednotné náboženství, momentálně prochází obdobným vývojem jako křesťanská reformace a má mnoho názorových proudů, od těch pro nás velmi nebezpečných, po umírněné. Korán jsem nečetl a nemám to v plánu.

Pokud zbytečně sami neobětujeme vlastní hodnoty a kulturu v rámci snahy o všeobjímající multikulturalismus a extrémní politickou korektnost, tak se neobávám. To je ale na nás.

11. V řadě měst západní a severní Evropy vznikají čtvrti osídlené výhradně imigranty z Blízkého východu a severní Afriky. Tyto čtvrti se vyznačují zvýšenou kriminalitou a neochotou jejích obyvatel se integrovat. Jaké navrhujete řešení tohoto problému?
Evropský model „sociální soudržnosti“, tak jak ho propaguje například pan profesor Keller, vede právě k takovým situacím. Spojené státy přijmuly od konce občanské války milióny emigrantů a nic v takovém měřítku se tam nestalo. Černošská ghetta nejsou způsobena imigrací, ale právě obdobně nastavenou sociální politikou, která zničila tradiční rodinné a ekonomické vazby.

Chceme reformovat systém sociálních dávek a dotací. K tomu ostatně Svobodní navrhují jednotnou minimální dávku a motivaci lidí k práci pomocí negativní daně.

12. Je přípustné, aby kulturní, národnostní nebo náboženské menšiny používaly ve vymezených oblastech právní systém, který je odlišný od právního systému dané země?
Ne. Jako svobodný občan se můžete nad rámec zákonů ČR zavázat k mnoha dalším věcem. Můžete platit desátky své církvi, sloužit v nějakém spolku apod. Nad rámec našeho právního řádu ano. Mimo rámec ne.

13. Které oblasti evropské politiky následujících let vnímáte jako klíčové? Co byste si přál/a změnit?
Vedoucí představitelé EU už dlouho žijí odtrženi od ekonomické reality. Mají se tak dobře, že hledají jak napáchat co nejvíce dobra za peníze Evropanů a nevidí, že regulace se obcházejí, dotace mizí ve zbytečných projektech a podniky prchají do méně regulovaných zemí. Mnozí z nich z tohoto systému velice těží a pak raději zavírají obě oči nad dopady unijních politik.

Z hlediska současných vůdců EU jde o určité „nadmateriální“ vidění světa. Daří se jim tolik, že zapomněli, na čem Evropa zbohatla. Zapomínají, že ve společnosti nejsou jen bohatí, vzdělaní, zcestovalí lidé, kteří mluví mnoha jazyky a umí se vyznat v složité legislativě. Stát má sloužit všem a ne jen eurokratům.
Vraťme se k základům. Nechme lidi tvořit, podnikat, pracovat. Nechme je volně obchodovat mezi sebou.
Osobně mě velmi zajímá hlavně oblast vzdělávání, kde vidím mnoho nevyužitých příležitostí a málo inovací, díky existenci (a teď zjednoduším) státního monopolu na vzdělávání. Tím přicházíme o kreativitu a inovace v této velmi důležité oblasti. Skvěle učit a vzdělávat naše děti, by do budoucna mohla být obrovská konkurenční výhoda proti rigidním systémům v jiných kontinentech.

Staronový zlozvyk státní správy

Povzbuzeni úspěchem EU, že základem činnosti je propaganda, začaly i naše státní instituce více a více kopírovat trend sebepropagace.

Zhlédl jsem propagační stránky http://www.chranimekorunu.cz/ naší zatím mocné ČNB. Jsou z roku 2012, kdy občané této instituci věřili jistě více než nyní.

Podívejte se a zahrajte si na Kapitána inflace, Bezpečnou bankovku či Strážce brány. Zjistíte, jak nelehký život má bankéř roku, odvážný pan guvernér Singer *.

Akcí, které propagují nezbytnost té či oné státní instituce, nám přibývá a přibývá. Projekty spolufinancované EU mají dané procento, které musí utratit za propisky a vlaječky. Unijní propaganda ale funguje, navzdory tomu, že reálné dopady jsou často negativní (například Řecko bylo dvacet let největším příjemcem EU peněz na hlavu). Díky ní jsem se setkal i s názorem, že nebýt našeho vstoupení do EU, nepostavíme v České republice nové silnice.

Naše úřednictvo nejspíše začalo závidět popularitu EU a také propaguje svou nezbytnost, kde může. Ministerstva propagují sebe, kupují si spodní prádlo. Policie ČR rozdává dětem omalovánky. Krajské úřady mají své tiskoviny, ve kterých hejtmani přestřihují pásky a otevírají dveře nových helikoptér záchranné služby. Ty stejné krajské úřady si pak stěžují na necitelnou vládu, která jim nepošle více peněz na sociální péči. Státní instituce podporují a financují „nezávislé“ think-tanky, hezkým příkladem jsou třeba Evropské hodnoty o.s.**

Co s tím? Státní správa není komerční firma. Nemá se co propagovat. Její činnost je daná zákony a předpisy. Kdybych mohl, tak bych zakázal úřadům dávat svá loga na publikace a akce pro veřejnost a místo nich napsal „Zaplaceno daňovým poplatníkem“. Pokud budou ministři hledat místa, kde kvete korupce, pak udělají nejlépe, když sebepropagaci ve své gesci zruší a půjdou zbytku státní správy příkladem. Toto jsou přesně ty projekty, kdy se dají utratit stamilióny s nulovým přínosem pro občany.

Co třeba místo o Kapitánovi inflace radši relevantně informovat o změnách s obrovským dopadem na všechny občany? Zahlédli jste snad někde výraznou kampaň, která informuje občany o velkých změnách, které nám od 1. 1. 2014 nastaly přijetím nového Občanského zákoníku, tedy normy, která se týká každého z nás? Malá dobrá zpráva – takové stránky nám stát připravil, jen o nich možná nevíte – http://obcanskyzakonik.justice.cz/.

Nepřebírejme z Evropské unie její korupci podněcující zvyky. Máme na víc.

Tomáš Pajonk
místopředseda Svobodných

 

*) http://www.novinky.cz/ekonomika/323486-za-oslabeni-koruny-se-stal-guverner-singer-evropskym-centralnim-bankerem-roku.html

 

**) http://www.evropskehodnoty.cz/ Nehodnotím jejich činnost, nejsou to žádní zplozenci pekel. Dle mého mají i pěkné výstupy. Jen mě mrzí, že na jejich činnost musí přispívat portugalský rybář, řecký kavárník, švédská matka v domácnosti i obyčejný český a moravský občan™. Je ale milé, že na rozdíl od Evropské unie mají ověřený audit.

Napadeni zprava. Kdo povede euroskeptické síly v ČR?

Blíží se nám volby do Evropského parlamentu. V členských státech unie se zvedá vlna eurorealistů, euroskeptiků, EUskeptiků*. Rozpor mezi slibovaným růstem a dohnáním USA a realitou zemí eurozóny je velký. Ani velmi dobrá propaganda EU nepřesvědčí všechny obyvatele, že vše je na cestě k zářným zítřkům. Navíc desítky miliónů už dlouho nemají práci a to je sakra velký problém.

Koho dnes čekají v EU světlé zítřky je celkem jasné. Zde obrázek z publikace Evropské komise**, která nám to rovnou i nakreslila.

Komiks

V hlavních rolích? Úředník a „alternativní“ umělkyně. Zde jen odhaduji, koho má mladá žena reprezentovat. S její vizáží nemám žádný problém, ale. Je zajímavé, že Evropská komise degraduje v komiksu „afro-etno“ ženu, jako tu „hloupou“, které to chytrý a mladý evropský úředník vysvětlí.  V záporných rolích příběhu jsou tlustí kapitalisté, připravující kartelovou dohodu a okrádající spotřebitele. Jeden z nich se, ale sám udá a tak se nebojte, vše to dobře dopadlo. Pokuty vybrány.

Morální ponaučení: Buď úředníkem, svět a ženy ti padnou k nohám, vybereš pokuty a ochráníš spotřebitele! Tak pomůžeš v boji za světový mír!

Tyto příběhy píšou byrokrati pro jiné, co chtějí být byrokraty a ukazují nám tak strašidelnou vizi svého světa. Není divu, že více občanů zemí EU hledá alternativu. Lidí, co nejsou, tak či tak, na výplatní pásce EU sice ubývá, ale pořád je nás dost na to, abychom zásadní změny k horšímu zastavili. Je to na nás!

Kdo ale euroskeptiky povede?

Myslím, že Svobodní. Nicméně téhož názoru není například Václav Danda, který o nás napsal:

„Kromě důsledného odmítání Bruselu, což je podmínka nutná, ale nedostačující, musí totiž takový subjekt nabízet i obhajobu tradičních civilizačních hodnot. Z těchto důvodů nemůže být alternativou ani Strana svobodných občanů, pro kterou je národ sprosté slovo a ve své libertariánské ideologii nevidí tradiční křesťanské hodnoty jako osu svého programu. Ba právě naopak. Ostře libertariánský kurz byl potvrzen na prosincovém sněmu volbou obhájce sňatků homosexuálů Tomáše Pajonka místopředsedou strany.“ VÁCLAV DANDA, pseudonym pro autora z portálu Protiproud. ***)

Dovolím si to uvést na pravou míru.
Národ jako sprosté slovo? Národ pro Svobodné sprosté slovo není. Bohužel slovu národ a národní zájmy zničili jakýkoli pozitivní nádech, právě někteří konzervativci, kteří žádní skuteční konzervativci nebyli, jen autokraté oblečení v kabátku „ochránců jazyka, národa a vlasti“.

Národ je citově velmi zabarvené slovo. Osobně ho nepoužívám spíše z úcty k předkům, kteří za svobodu národa skutečně fyzicky bojovali. Je to příliš cenný pojem, než abychom o něj jako takový přišli, zneužíváním ho jako hlavního základu veškeré argumentace.

Obhájce sňatků homosexuálů? Ech. Co dodat. Byl bych nejraději, kdyby stát do rodinných vztahů nezasahoval. Rodina je pro mě více než stát. Stát se mění – rodina zůstává. Za svůj krátký život jsem žil ve třech státních útvarech, čtyřech pokud počítáme EU) – Je to pouto vlastní krve, které se nepodařilo dlouhodobě rozbít žádnému státu a ideologii.

Oba body kritiky se mě (a tím Svobodné) snaží mezi konzervativně smýšlejícími lidmi vykreslit jako moderního, progresivního (a tím levicového), homosexuálům fandícího člověka, který v žádném případě nemůže hájit jejich konzervativní zájmy.
Což je blbost.

1)      Navrhuji přestat používat slovo homosexuál jako obušek na kohokoli.

2)      Jsem životem spíše konzervativní člověk. Jsem ženatý, mám tři děti a fungující rodinu a s rodiči se vídám denně. Také chodím do práce (občas včas i z práce), neberu drogy a na obyvatele Valašska piju střídmě. Slavím Vánoce a stavím stromeček i betlém. S dětmi zpíváme koledy. Nesnáším „moderní“ koledu „Vánoce, vánoce přicházejí“.

Připomenu citát Tomáše Jeffersona: „Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že jsou obdařeni svým Stvořitelem určitými nezcizitelnými právy, že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí.“ Pokud vycházíte z těchto konzervativců, pak jsme na stejné lodi. Dopřejme ostatním sledování svého osobního štěstí a oni ho dopřejí nám.

Václav Danda však nebude první ani poslední, kdo bude Svobodným, vyčítat nedostatek konzervativismu. Souběžně s tím, nám jiní řeknou, že jsme rasisti, když nechceme státní podporu neziskových organizací, jako je například Romea o.s.

Obě tyto skupiny lidí totiž argumentují tímtéž – když nepodporujete mou cestu života a mé oblíbence, tak automaticky podporujete ty druhé a jste proti!

Ne, ne, ne! Je třeba důsledně nikoho nezvýhodňovat. Jen to je z pozice státu férové.

To je ale pravý opak prostředí, které vytváří EU.

Proč tedy euroskeptiky povedou Svobodní?

Protože nám jde hlavně o dobrý život pro co nejvíce lidí na území České republiky. Co je dobrý život? To není pro všechny stejné. Chceme, ať si co nejvíce lidí může hledat štěstí podle svých vlastních kritérií a ne dle bruselských či pražských. Chceme, ať mohou fungovat rodiny, ať mají lidé práci a naše země je úspěšná na světovém trhu. Společenství volného obchodu to umožňuje, Evropská unie ne.

  • Protože nejsme ani národovci a ani bojovníci za „tradiční hodnoty“.
  • Říkáme, že co je špatné, to je špatné, ať už to přijde ze západu, či z východu. Není důležité, zda je něco nový hloupý nápad, nebo starý hloupý nápad.
  • Nejsme prvoplánově euroskeptičtí. Špatně a nedemokraticky položené základy EU, nám ale neumožňují opravdovou reformu současné Unie.
  • Myslíme to s politikou vážně, jde nám souboj názorů a idejí.

Chápeme, kde je kořen problému a ten není v barvě vlajky na Pražském hradě. Ten je ve ztrátě volnosti, příležitostí a kreativity. To nám Unie slibovala, že přinese, ale nyní ve skutečnosti spíše bere.

Proto můžeme sjednotit liberály, konzervativce i ty, kteří chtějí obyčejný férový přístup a spravedlnost.

Tomáš Pajonk
místopředseda Svobodných

pajonk@svobodni.cz

*) Evropu mám rád, jsem skeptický vůči instituci Evropské Unie.

**) Evropská komise, Hospodářská soutěž v Evropě: Jde i o vaše peníze, Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie ,2013 — 9 s. — 21 x 29.7 cm, ISBN 978-92-79-30413-2, DOI 10.2763/23631. Jména autorů neuvedena.

***) http://protiproud.parlamentnilisty.cz/svet/stat/evropska-unie/764-ceka-brusel-sok-dominantni-pozice-europeistu-v-evropskem-parlamentu-muze-byt-podle-pruzkumu-na-jare-vazne-ohrozena-jake-jsou-sance-ceskych-euroskeptiku.htm