Příspěvky

Vánoční dárek Tomáše Pajonka dětskému domovu

Už jste někdy potkali na ulici lamu? Někdo možná ano, ale asi neprodávala jmelí, navíc s dobrým úmyslem pomoct opuštěným dětem. Přesně tato možnost se totiž v pátek 19. prosince naskytla lidem, kteří se v odpoledních hodinách pohybovali v okolí Valašského Meziříčí.

Za vším stojí Tomáš Pajonk, místopředseda Svobodných, který se stejně jako v minulých letech rozhodl zorganizovat prodej jmelí. Společně se svou rodinou se tedy postaral o jeho sběr i vázání a zbylo jen vydat se „s kůží na trh“. Na pomoc si vzali i svého domácího mazlíčka – lamu jménem Hříbek. Ta nesloužila pouze k přepravě jmelí, ale hlavně jako atrakce pro děti. Už během cesty z Veselé měla tolik obdivovatelů, že je nestačila odhánět.

Lidé tak měli možnost si v rámci Vánočního jarmarku zakoupit jmelí a zároveň podpořit dobrou věc. Kdo se tedy odpoledne protáhl kolem kavárny Tucan u autobusového nádraží, určitě nepřehlédl lamu se jmelím na zádech. Zájemci si dokonce, kromě popíjení punče a příjemného povídání s Tomášem Pajonkem, mohli tohoto mazlíčka nakrmit nebo si s ním udělat selfíčko. A o ty nouze opravdu nebyla.

Navzdory předvánočnímu shonu byl o jmelí značný zájem a chuť udělat v předvánočním čase dobrý skutek ještě větší. Během necelých tří hodin se podařilo vybrat celkem slušnou částku, ke které Tomáš Pajonk přihodil ještě jednou tolik a vánoční dárek byl na světě.

Šek v hodnotě 5 100 Kč předal zástupkyni Dětského domova ve Valašském Meziříčí paní Mgr. Martě Camfrlové. V domově použijí finanční dar zejména na podporu volnočasových aktivit dětí a mládeže a jejich vzdělávání.

Hezký nový rok!

_MG_3307

_MG_3226

_MG_3187

_MG_3172

_DSF8685

Svobodní se zapojili do záchrany českých dětí

Svobodní uspořádali koncem minulého týdne v rámci Zlínského kraje 12 petičních akcí na podporu návratu českých dětí neprávem držených v Norsku. Lidé tak mohli svým podpisem rodině Michalákových pomoci ve všech okresních městech, tedy Zlíně, Vsetíně, Kroměříži a Uherském Hradišti a dále pak také ve Valašském Meziříčí, Otrokovicích, Holešově, Ostrožské Nové Vsi, Luhačovicích, Zádveřicích – Rakové a Zubří.

Ve Valašském Meziříčí se rozhodli petici pojmout trochu zajímavěji, aby zaujali co nejvíce občanů a kolemjdoucích. Kromě petičního stolku oslovovali lidi pomocí vlastnoručně vyrobené dopravní značky „pozor trollové“. Nechyběla ani cedule s nápisem „České děti norským trollům a čarodějnicím nenecháme!“ a norská vlajka. Podpisy zaplnily během hodiny a půl téměř celý petiční arch.

„V mém cestovním pasu je napsáno, že jeho držitel je pod ochranou České republiky. Byl bych skutečně rád, kdyby to pro pana ministra zahraničí nebyla jen prázdná fráze.“, uvedl Ing. Jan Ištvánek, předseda Zlínské krajské organizace.

Zlínskému kraji se celkově podařilo získat stovky podpisů, kterých si moc vážíme a děkujeme všem, kteří se zapojili. Pevně věříme, že jsme tímto rodině pomohli a děti se po letech vrátí tam, kam patří – k matce.

Rozloučení s prázdninami

Poslední prázdninový den proběhla v parku u zámku Kinských ve Valašském Meziříčí akce „Rozloučení s prázdninami“, kterou pořádalo místní sdružení Svobodných.

Rodiče mohli spolu se svými ratolestmi přivítat nový školní rok ve velkém stylu. Na prvních 40 dětí čekala cukrová vata zdarma. Ovšem ani opozdilci nepřišli zkrátka. Svobodných balónků a čokoládek bylo dost pro všechny. Rodiče měli možnost popovídat si s námi o blížících se komunálních volbách i politice obecně a na cestu dostali do ruky letáček.

Akcí nás provedl místopředseda Svobodných pan Tomáš Pajonk, který nás mimo jiné seznámil s prvními čtyřmi kandidáty do obecního zastupitelstva ve Valašském Meziříčí, tedy Františkem Veverkou, Helenou Lasztoviczovou, Davidem Kovářem a Tiborem Mičunkem. Každému z nich položil otázku, jaké jsou jejich komunální priority. Odpovědi byly jednoznačné – snížení místních poplatků, zvýšení bezpečnosti města, spravedlivé financování místních částí, zachování místních škol a podpora mládežnického sportu.

Na děti zde čekaly nejrůznější soutěže, střílení z kuší či zdobení perníčků. Pro menší děti jsme přichystali skákací hrad a trampolínu, nechyběl ani malovací koutek. Ti nejodvážnější si mohli vyzkoušet, jak se chodí ve skákacích botách, či chůzi po lanech. Největší oblibě se však těšilo malování na obličej, na které byla po celé odpoledne dlouhá fronta. Nejen holčičky, ale i kluci, pak odcházeli domů s obličejem pomalovaným dle vlastního výběru.

K tomu všemu hrála skupina QAS z nedaleké Jablůnky a vystoupily dívčí taneční skupiny. Nechyběly ani irské tance. Pro děti i jejich rodiče bylo přichystáno bohaté občerstvení. Na chuť si přišli milovníci jak slaných, tak sladkých pokrmů. Velmi oblíbené byly například medové lívance.

Navzdory nejistému počasí a přípravám na první školní den se za námi do parku přišlo pobavit mnoho lidí a my se už nyní těšíme na další akci.

_DSF7773 _DSF7747 _DSF7707 _DSF7692 _DSF7678 _DSF7625 _DSF7615 _DSF7598

Neberte rodičům svobodu volby!

Z výšin Afghánistánu i z tenisového nebe zpět k nám na zem a k věci, která se týká mnoha lidí.

20. června nám poslanecká sněmovna schválila „Zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů“(odkaz)

Do problémů se dostaly lesní školky, které novému zákonu vyhovovat nebudou. „Školky dostaly novou alternativu. Dětské skupiny u zaměstnavatele“, komentovaly to zde v newspeaku vládní noviny. Pořádek musí být i v alternativách! A bude právě jedna.

Spíše administrativním pochybením, škrtem pera, tak hrozí zánik zajímavé formě výchovy předškolních dětí.

Asociace lesních školek proto začala bít na poplach a tvrdí: „Veřejnost se však nedozvěděla, že s přijetím nového zákona žádná další forma péče o děti nebude přípustná. Jeho záměrem je totiž regulovat širokou nabídku různých zařízení – všichni, kdo nebudou mít parametry dětské skupiny, tak do roka končí.

Ve světle posledních mediálních přestřelek je zajímavé podívat se, kdo a jak hlasoval. To můžete zde. Pro zvedly ruku i „pravicové“ strany, proti jsou komunisté. Záměr zákona byl jistě dobrý, vyjasnit, jak se mohou vychovávat malé děti. Snaha ale není koksovatelná. A tak z toho máme další omezující zbytečnou regulaci. Občané, odpusťme jim, neboť nevědí, co činí?

Tak mě napadá, došlo někdy parlamentní „pravici“, že méně regulací je lépe? Že ani „odpovědný pravicový hospodář“ nemá co mluvit rodinám do života? Spor se totiž nevede mezi „pravicí a levicí“, ale mezi těmi, kdo potřebují vrtat do života ostatních a těmi, kdo chtějí své sousedy nechat být a žít. Potřebujeme kreativitu v přístupech k výchově, potřebujeme zkoušet nové věci. Nepotřebujeme více razítek.

Co s tím? Jak bych to viděl já?

  1. Klidně, ať stát definuje, jak se o dítě můžeme starat, myslím sice, že to je zbytečné, ale budiž. Pokud to dá některým občanům klid v duši, že to úředník dobře připravil, tak proč ne. Přeci bychom tu nechtěli anarchii a bez předpisů řešit výchovu malých jedinců. Jsme přeci moderní společnost. Kde našim předkům stačil selský rozum, tradice a přirozenost, tam má 21. století předpis, který nikdo nečte. Nebojte, EU se do předpisu také vlezla. Jsme světoví.
  2. Rodič má právo umístit své dítě kamkoli. Spáchá–li v důsledku tohoto trestný čin, tak od toho máme příslušné orgány, které to mají a musí řešit a tím ochránit dítě.
  3. Nechme to na lidech. Ať sdílí zkušenosti z té či oné předškolní výchovy. Rodiče si vyberou.

Zákon ještě neprošel senátem a Asociace lesních školek se snaží získat podporu veřejnosti, předat petici senátu, který může poslat zákon sněmovně zpět. Zvažte, zda jim nepomůžete. http://www.e-petice.cz/petitions/zachovejme-lesni-materske-skolky-.html

Toto není horké téma v médiích. Řešíme Humla, Afghánistán, Ukrajinu a věci, které ovlivnit nemůžeme. Zkusme se tedy na chvíli vrátit na zem, kde pečliví úředníci ministerstev dále pokračují ve snaze dát všemu tabulku a škatulku.

Tomáš Pajonk,
místopředseda Svobodných,
autor má dvě děti, které chodí do MŠ (ne lesní, ale venkovské) a třetí teprve půjde

Pozn. 1: Kdybyste náhodou chtěli zorganizovat pravidelné hlídání dětí třeba pro své sousedy nebo na místě, kde není MŠ, tak si přečtěte, co vše musíte dodržet. Naučte se to. A nebojte, jistě vám to do roka či dvou zase změní. http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=72892

Pozn. 2: Rodiče, kdybyste svému dítěti chtěli dávat obědy, tak se nebojte, jen musíte dodržet přímo použitelný předpis Evropské unie.

„Pokud zajišťuje dítěti stravu rodič, je poskytovatel povinen v zájmu ochrany zdraví dětí zajistit uchování, případný ohřev a podání stravy dítěti v souladu s požadavky správné hygienické praxe stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti hygieny potravin a v souladu s právními předpisy upravujícími činnosti epidemiologicky závažné.“

Mrháme budoucností našich dětí?

Závěr ledna nám přináší zápisy do 1. tříd. Blíží se doba, kdy rodiče mají zdánlivě na výběr, jak bude jejich dítě vzděláno. Jistě se shodneme, že vzdělání je důležitější než sazby DPH, proč je v něm ale sakra málo inovace?

Výzkumníci z MIT zjišťovali efektivitu vzdělávání ve venkovských oblastech Uttarpradéše. Indie investovala v poslední době do školství obrovské množství peněz a tak se téměř každému dítěti dostalo vzdělání. Vládní statistiky uvádějí, že průměrný počet hodin na dítě ve škole je srovnatelný se západními zeměmi, počet žáků na učitele je obdobný, ve školách jsou toalety a učebnice. Odškrtnuto, plán splněn. Na co ale přišli nezávislí odborníci?

Závěry průzkumů byly špatné až tragické. Většina dětí v páté třídě neumí přečíst prostý příběh. Jedno ze čtyř dětí neumí dokonce přečíst jednoduchou větu.  Některé z nich nerozpoznají písmenka abecedy. Jen několik málo dětí v páté třídě umí základní aritmetiku.

Vesničané se setkali s ředitelem školy. Z davu rodičů se ozval padesátiletý muž.

„Zradili jste nás! Celý život jsem dřel jako hovado. Nemám školu a neumím toho více než osel. Ale vy jste nám říkali, že když pošlu svého syna do školy, jeho život bude jiný, než můj. Pět let jsem ho místo na pole posílal do školy. Teď jsem zjistil, že je mu třináct let a nic neví. Nic neumí. Jeho život bude stejný, bude pracovat jako hovado v polích, stejně jako já!“

Indie je jistě daleko, mají tam zcela jinou kulturu, ale…

Nejsou náhodou naše děti na tom velmi podobně? Jistě, číst, psát a počítat umí. Ale kolik žáků 9. tříd umí dostatečně anglicky? Kolik umí porozumět textu? Kolik absolventů středních škol umí samostatně myslet a analyzovat? Hledat si práci a zacházet s penězi? Umět se učit? Ano, děti úspěšných a vzdělaných rodičů v tomto u nás dopadnou nejspíše dobře. Nemá škola šance dětí zvyšovat?Neslibuje nám stát, že pro všechny budou stejné šance a stejné podmínky? Ti, kdo uvěří, že škola stačí jako základ života, spláčou nad výdělkem.

Ve většině odvětví lidské činnosti se neustále zkouší jak dále. Materiály se zlepšují. Zlepšují se stroje. Probíhá výzkum. Tvoří se nové prototypy. Zjišťuje se, s čím jsou zákazníci spokojeni a co funguje.

Co školství? Proč stále učíme děti prakticky stejným systémem jako v 18. století? Svět se změnil. Ubylo manuální práce, je třeba umět myslet. Nestačí jen přijímat. Probíhají však ve školství jiné než kosmetické změny? Proč ne?

Protože máme v podstatě direktivní, centralizované a socialistické školství.

Tím jsou nejvíce postiženi ti, kteří nemají prostředky na zlepšení výuky svých dětí mimo státní systém. Nemají na soukromé učitele či cizojazyčné mateřské školky. Chybí nám moderní, dostupné, ale rozumně kvalitní vzdělání. Naše školství totiž není levné, není moderní ani bůhvíjak kvalitní. To ale není chyba učitelů.

Potřebujeme soutěž metod. Soutěž přístupů. Možnost reálné volby. Možnost podnikat ve školství, tak jako v jiných odvětvích. Možnost nabízet něco jiného. Proč neučinit z rodičů zákazníky (třeba formou poukázek, chceme-li pro každého stejnou šanci)?

Všimněte si, že rozhodující metrika ve školství jsou dostudované roky. Znáte jinou státní instituci, pro kterou jsou roky takto důležité? Je to vězeňská správa. To nám stačí pocit, že si děti 9 let odseděly? Nebo chceme, aby školství a vzdělání bylo katapultem našich dětí k úspěchu?

Tomáš Pajonk, 
místopředseda Strany svobodných občanů

Obrázek Místopředseda Svobodných Tomáš Pajonk se svými syny.
Obrázek Místopředseda Svobodných Tomáš Pajonk.