Příspěvky

3 otázky na Den přiznání

Odkaz na Parlamentních listech – Publikováno k rozhovoru s Josefem Petrů

Voliči Svobodných a Soukromníků musí mít v tuto chvíli pocit bezmoci. Socializují vládní koalice prosadila kontrolní hlášení DPH, EET, Čapí hnízdo na vládnutí nebude mít vliv. A vy přicházíte s happeningem před FÚ…Co od toho čekáte?

Svobodní a Soukromníci jsou strany, které hájí pracující a podnikavé lidi. Ne, nebojme se toho slova. Podnikatel není zločinec. Zaměstnanec není hlupák, který neumí podnikat. Navzájem se potřebujeme a to je hlavní poselství této akce. Aby se lidé u nás měli dobře, tak potřebujeme místo miliardových dotací, spíše nové podnikatele, ale také šikovné, poctivé a pracovité zaměstnance, kteří si umí říci o odměnu. To všechno by přirozeně vzniklo, ale stát je v tomto spíše překážkou.

Kauza Čapí hnízdo, EET, kontrolní hlášení jsou pro mě sice aktuální témata, ale ta neřeší základní podstatu toho co se děje.

Stát jednak pracujícím lidem bere kolem poloviny jejich skutečného příjmu. Jen naprosté minimum, se pak dá do toho, co občané od něj nejvíce požadují. Obranu, policii a spravedlnost. Je naivní si myslet, že peníze se ze státního rozpočtu kradnú, jak říká pan Babiš. Ony se totiž legálně loupí. V souladu se zákony jdou do projektů, které chce jen minimum lidí. Jenže to minimum je velmi vlivné a dokáže přesvědčit zbytek lidí o své naprosté potřebnosti.

Drobní podnikatelé a zaměstnanci soukromých firem jsou dušeni daněmi, regulacemi, tisíce a jednou novou povinností ze strany úřadů. Velké firmy dostávají dotace, nebo výhody.

Co od toho čekáme? Že se lidé s námi zastaví na kousek řeči, dostanou malé poděkování, že tu káru ještě dále táhnou a malé poděkování za to, že tu někdo ještě pracuje.

Na Zlínsku má podle průzkumů krajská koalice Svobodných a Soukromníků pomalu sedm procent. V čem vidí příčinu toto obliby?

Členové Svobodných jsou zde dlouhodobě aktivní. Pořádáme akce pro veřejnost. Měli jsme větší demonstraci ve Zlíně. V neposlední řadě jsme v listopadu spustili i kampaň Než bude pozdě. Navíc – jsme krajem činorodých lidí, kteří měli vždy blízko k horám a ke svobodě. Valaši, Hanáci a lidé ze Slovácka mají zdravý rozum. Myšlenky, že nás nezachrání žádný zákon a že peníze nerostou na stromech jsou tu zatím pevně zakořeněny.
Kde vidíte největší slabiny stávajícího vedení Zlínského kraje?

Kraj je veden spíše samospádem. Za poslední 4 roky se nikam neposunul. Současné krajské vedení je spokojeno a počítá, že po volbách zasedne zpět ve velmi podobné sestavě s minimem úsilí. Počítá s tím, že občané se nechají uchlácholit tím, že kraj vlastně funguje tak co by vlastně chtěli, že do kraje tolik lidí nevidí a že budou volit jen podle jména strany.

My věříme, že voliči u komunálních a krajských voleb přemýšlí a dají nám – po seznámení se s naším programem a naší dlouhodobou vizí, jejíž cílem je lepší život ve Zlínském kraji – šanci a hlas.

Svobodní se Soukromníky dokáží občanům, že krajská politika není o líbivých a formálních slibech. Ale o tom, co kraj skutečně může pro své občany udělat. To je, být ve velkých věcech koordinátorem, v malých každodenním zastáncem a pomocníkem občanů.

Kde je větší Balkán?

Rumunsko nemá v naší zemi zrovna pověst ekonomického tygra. Země je známá spíše korupcí a problémy.

Možná právě proto, mají nyní Rumuni odvahu ke skutečným reformám. Jejich vláda podniká sérii zásadních kroků. Začali velmi dobře a pomohli těm s nejnižšími příjmy.

V červnu 2015 snížili DPH na jídlo z 24 % na 9 %. V lednu pak 2016 sníží i zbytek DPH z 24 % na 20 %. Spotřebitelské ceny se v zemi snížily v průměru o 3 %. Rumunský premiér Victor Ponta k tomu podotknul:

Nevěřím, že Rumuni chtějí stát okrádat na daních. Možná se to vyplatí při 24 % dani, ale u 9 % už opravdu ne.

Dožijeme se doby, kdy budeme mít ministra financí, který pochopí, že jenom represe peníze do státní kasy nepřináší? Už se na to těším. Obávám se, že to ale chvíli potrvá. Do Rumunských hor budu nyní jezdit o něco raději a Rumunům přeji v reformách úspěch. Třeba se od nich poučíme.

Nižší daně? Máte z nich strach?

 

 

Na první pohled by se zdálo, že politik, který nabídne v programu nízké daně, bude populární. Vždyť více peněz v peněžence, to musí chtít každý! Tak proč žádná taková strana není v parlamentu? Máme z nízkých daní strach?

Mnozí z nás ano. Často slyším obavy, že …

Nízké daně přeci pomůžou těm, kteří už mají hromadu peněz. Pomůžou velkým firmám a velkopodnikatelům. Všechny si nás koupí. Nebude jiné práce a života, než jen pro ně. Nikomu nic nedají. Když budou nízké daně, nebude na důchody. Stát přeci daně potřebuje! Všechno se z nich platí!

To jsou pochopitelné obavy. Avšak pokud by tomu tak skutečně bylo, proč tedy velké firmy a bohatí lidé za nízké daně nebojují? Není to náhodou právě naopak? Nízké daně totiž nepotřebují. Umí daňově optimalizovat. Umí čerpat dotace a vyhrávat státní zakázky.

Malé daně potřebují právě ti, kdo vydělávají nejméně. Ti, kdo začínají. Ti, kteří nemají velké majetky. Ti, kteří se potřebují dostat z těžké životní situace. Ti, kteří si na svůj dům teprve potřebují vydělat.

Co je totiž u nás zdaněno naprosto nejvíce? Hned po alkoholu je to práce. Naše práce. Téměř půlku toho, co vyděláte, Vám stát vezme. 4 hodiny pracujete pro stát, 4 hodiny pro sebe. Jsou země v Evropě, které místo štědrých sociálních dávek prostě příjmy z práce do určité výše nedaní vůbec.

Národ se dokáže rozčílit kvůli třiceti korunám u doktora. Tak proč ne kvůli 4 hodinám v práci navíc?

Současní politici umí vyvolat jedno velké zdání. A to, že za daně, které zaplatí „ti druzí“, dostaneme něco my všichni. Pak bude líp. Máte opravdu pocit, že to funguje? Najdeme odvahu zkusit jiné řešení, omezit moc politiků nad našimi peněženkami?

Ing. Tomáš Pajonk

Kladivem proti systému. Svobodní rozbili pokladnu

Dnes je poslední den pro podání daňového přiznání. Řada lidí však využila i včerejšího termínu a na finančním úřadě ve Zlíně se tak dveře nezastavily. Fronty se však nekonaly. Posílené služby úředníků stíhaly přiznání přijímat včas, a lidé tak povětšinou nečekali. Kdo zamířil na úřad kolem jedenácté hodiny, mohl být svědkem zajímavého výstupu.

Ministr neodpověděl

Přímo před sídlem Zlínského kraje a finančního úřadu totiž členové strany Svobodných demonstrativně rozbili registrační pokladnu, jejichž zavedení plánuje Ministerstvo financí. “Vloni jsme panu Babišovi poslali petici, ale nestáli jsme mu ani za odpověď. Letos tedy zkusíme jinou, provokativnější formu protestu,” vysvětlil místopředseda Svobodných Tomáš Pajonk.

“Jedná se o vyjádření nesouhlasu s dalším nesmyslným systémem za stovky milionů korun. Stát si nemůže kompenzovat svou neschopnost vybrat daně útokem na podnikatele,” doplnil předseda Svobodných ve Zlínském kraji Jan Ištvánek. Ve vestibulu krajského úřadu také Svobodní nabízeli příchozím podpis petice a rozdávali letáky. Proti tomuto jednání ve svých prostorách se však ohradil Zlínský kraj.

“Vůbec jsme o akci nebyli informování. Nikdo nás o povolení nepožádal,” uvedla k akcí Renáta Škrobálková, mluvčí Zlínského kraje.

zdroj: Zlínský deník

O dvou lopatách

Žijeme v zemi, kde i ti nejhůře placení lidé povinně odevzdávají cca 47 % daň ze svého příjmu státu.* Hodíte dvakrát lopatou. Jednou pro stát, jednou pro sebe.

Proč?

Protože pracujete. A tak se z vás dá něco vytáhnout.

Co z toho ale plyne?

1) Šťastnější a šikovnější (případně horší názvy) se zcela přirozeně takovémuto zdanění brání. Platbou přímo na ruku. Prací na černo, využíváním švarcsystému, manipulací s příjmy zneužíváním sociálních dávek.

2) Kdo v systému neumí chodit, platí. Nemá známé, co ho mohou platit na ruku. Nechce se mu „žebrat“ o dávky na úřadě. Smůla. Bohužel. Nejméně kvalifikovaní lidé nebývají současně nejvíce zdatní v průchodu byrokracií a kamarádšofty.

Systém potlačuje šance pracujících s malými příjmy na dobrý život. Ženeme je do náruče sociálních dávek, pasivity, lichvářů a později exekutorů.

Když se ale podívám do médií, na sociální sítě a na výroky politiků, tak vidím, že největším problémem Evropy je Islám. Před chvílí to byl Putin. Předtím globální oteplování. Každý si vybere vlastního strašáka. Obranou je nekonkrétní vzývání „evropské hodnoty“ u jedněch, či „našich hodnot“ u druhých.

Od kdy do „evropských hodnot“ patří trestání těch, co chtějí žít za své? Obírání pracujících na kost?

Postupujme od menších problémů k větším. Než začneme zachraňovat „evropskou civilizaci“, raději odstraňme jednu z velkých nespravedlností dnešní doby. A to tu, že ten, kdo pracuje, musí hodit lopatou dvakrát, aby přesunul jednu hromádku uhlí.

To totiž ovlivnit můžeme. Je to náš problém. Naše zákony. Zavedly to naše vlády. Nemůžeme vinit EU, kterou jen těžko otočíme. Můžeme se ale dívat, jaké mají naši politici priority. Největší křik je, když neproudí dotace. Ty proudí vybraným. Opravdu musí? Nenecháme peníze raději pracovitým lidem?

A až vám bude líto, že lidé v jiných zemích mají hlad, že postižení nemají lehký život a v Africe nemají pitnou vodu, tak se zamyslete nad svými bližními u nás. Nad těmi co se snaží. Pracující lidé, často mladí, nezkušení, matky samoživitelky, lidi bez kontaktů a velkých titulů, musí za každou lopatu pro sebe hodit ještě jednu pro stát. A to mi přijde k vzteku.

Snižme zdanění práce.

Obhájit reálné řešení, nikoliv vzdušný zámek, se pokusím v příštím článku.

Tomáš Pajonk,
místopředseda strany 

Česká republika bude první, prostě to zařídíme!

… Pod taktovkou ministra financí probíhá dramatické zesložiťování již tak složité daňové administrativy. A Brusel za to opravdu nemůže. Česká republika chce získat prvenství v komplikovanosti …

 
Člověk je tvor soutěživý, to si přiznejme. Ve chvílích kdy naši sportovci vítězí máme radost. V ulicích objevují české vlajky a národ plesá. Rok 2014 však nebyl pro fanoušky českého fotbalu ani hokeje moc dobrý.Neklesejme na mysli. Máme i jiné sporty. Ministři financí všech zemí také spolu hrají jednu zajímavou hru. Jmenuje se Administrativní náročnost daní. Zatím z ní není olympijský sport. Škoda, Česká republika v ní má celkem našlápnuto.V roce 2013 jsme v této hře obsadili 22. místo na světě! Mít nejkomplikovanější systém na světě je v konkurenci států Latinské Ameriky docela těžké i pro naše chlapce. A to i přes více než 100 novelizací Zákona o daních z příjmů. Brazílie holt není dobrá jen ve fotbale. V Evropě jsme zatím druzí.

Nebojte, blýská se nám na „lepší“ časy! Bude líp!

Vláda nám třeba od příštího roku připravila třetí sazbu DPH. Jaký dopad to bude mít? Pro obchodníky desítky hodin práce navíc.  Já vím, kdo nechce podnikat a nemá na to, tak ať to nedělá. To se možná říká na poradách ministra a náměstků.

Registrační pokladny. Malinko prodloužíme dobu prodeje. Budou muset být stále online a každý jakkoli drobný prodej za hotové bude muset dostat unikátní kód z počítačů Ministerstva financí. Ministr bude vědět naprosto přesně, co se kde děje a za kolik se toho prodá v každé poslední trafice a opravně obuvi. Neumím si představit, jak přesně to pomůže podnikateli. Vzpomínám na registr aut, čekám kolaps a nakupuji železnou zásobu potravin.

Ale to není dost. Vyhrávat se musí. A tak od roku 2016 bude podle vládního návrhu zavedena měsíční povinnost zasílat hlášení o DPH pro všechny plátce. Optimisticky odhadované náklady podle vlády jsou 1,4 mld. Kč. Tedy 460 Kč na jednu firmu měsíčně.  Navíc nestačí se stresovat 4x ročně. 12x ročně, náš milý poplatníku. Ty chceš něco dělat, nebo ne? No tak vidíš. Všechny doklady nám měsíčně pošleš. Pro kontrolu. Je to vlastně pro tvé dobro. My máme ve vesnici jednu prodejnu. Až ji zavřou, senioři a maminky budou mít smůlu.

Myslel jsem, že chceme, aby naši podnikatelé přemýšleli nad tím co vyrábět a tvořit. Jak lidi zaměstnat. Na to ale prostě času budou mít méně. Půl dne v měsíci navíc stráví účetnictvím a jeho kontrolou.

Ministerstvo chce vyhrát jinou soutěž. Z celé Evropy tráví české firmy druhé největší množství času řešením daní. A my se s druhým místem nespokojíme! Evropskou soutěž vyhrajeme a Bulharsko porazíme!

Kdo to oslaví? Já určitě ne.

Tomáš Pajonk, místopředseda Svobodných

Vysoké daně nevytváří ani plnou státní kasu, ani bohatství a ani zaměstnanost

Strana svobodných občanů (Svobodní) oslavili 26. června Den daňové svobody

Tímto dnem se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby naopak veškerý příjem připadá státu. Také letos Den daňové svobody připadá dle výpočtů společnosti Patria Finance na 27. června – to znamená,  že téměř půl roku musíme všichni pracovat na daně pro stát! Svobodní na čtvrtek 26.6. přichystali akce pro veřejnost v řadě městech po celé ČR. V Praze, ve všech krajských městech a v několika dalších budou rozdávat noviny speciálně vytištěné k tomuto účelu (asi 60 tisíc kusů). V Brně (odpoledne na nám. Svobody) a Zlíně budou akce větší. Ve Zlíně bude koncert na náměstí a zdarma zmrzlina – ovšem půlka kopečku bude vždy odebrána coby symbolická daň. „Chceme se spolu s občany zamyslet nad tím, proč naši předkové Den daňové svobody slavili na konci února, a my až v červnu. A také si užít to, že už jsme daně zaplatili. Chceme také lidi upozornit na vysokou míru zdanění a neustálé změny v daňové soustavě, které znejišťují občany a komplikují jim život. Dlouhodobě nabízíme řešení v podobě snížení daní a vládních výdajů,“ vysvětluje Tomáš Pajonk, místopředseda Strany svobodných občanů.
„Stát vybírá vysoké daně a přerozděluje velké množství peněz. Vysoké daně nevytváří ani plnou státní kasu, ani bohatství a ani zaměstnanost. Právě naopak,“ dodává Pajonk.

Různé metody výpočtu

K výpočtu dne daňové svobody existují různé metody. Ta, kterou užívá společnost Patria Finance, rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícímu podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu.

Den daňové svobody vypočítává každoročně i Liberální institut. Loni získali lidé podle jeho výpočtů daňovou svobodu 11. června. Institut vypočítává den daňové svobody z dat OECD, přesněji z jejich odhadu podílu veřejných výdajů na hrubém domácím produktu.

Zásadní rozdíl je tedy v tom, že zatímco výpočet Liberálního institutu bere v potaz VÝDAJE státu, výpočet Patria Finance je založen na PŘÍJMECH státu.

 

Akce

Nenalezeno

Sorry, no posts matched your criteria