Marian Jurečka, marmeláda a selský rozum

Pan ministr zemědělství Marian Jurečka píše:

Po předcích jsem zdědil zdravý selský rozum.

Opravdu? Nedá mi to se nezeptat: A co další podpora biopaliv?

Dokážu si to vysvětlit – potěším Andreje Babiše, potěším zájmové skupiny, nějak se mi to vrátí, čert vem daňové poplatníky. Tento rozum je, pravda, spíše z kategorie “šelma sedlák” a nelíbí se mi, ale budiž.

Nyní však vidím odpověď pana ministra Lence Wimmerové a říkám si, zda si právě jeho předkové neťukají na čelo.

Lenka Wimmerová chtěla zjednodušit podnikání a pan ministr jí chce ucpat ústa dotační koblihou. Sledujte se mnou.

Před časem se objevil výborný text – Chtěla jsem prodávat marmelády aneb proč nemůžeme pomalu růst? V něm autorka shrnuje své zkušenosti se snahou si poctivě přivydělávat prodejem marmelád v ČR na farmářských trzích. Dodám, že ještě ani nemusela uvažovat nad elektronickou evidencí tržeb. Podstata článku je v těchto odstavcích:

U nás:
“Pak musím mít schválenou výrobnu. A už si píšu dlouhý seznam: Hygienická stanice, stavební úřad, požárníci, státní zemědělská a potravinářská inspekce. Všechny obvolávám, zjišťuji. Nejprve musím na hygienickou stanici. …”

Jinde:
“Večer skypuju s kamarádkou z Londýna. Popisuji zážitky z hygieny. Ona se diví. Víš jak je to tady? Tady jdeš na úřad, nahlásíš, že chceš vařit marmelády nebo péct koláče nebo sušenky nebo cokoli a oni se přijdou podívat na tvou kuchyň a když v ní nemáš zvířata a není špinavá, tak ti to dovolej‘. Zaplatíš padesát liber a můžeš začít.”

Co paní Wimmerové odpovídá Marian Jurečka?

Zdá se, že mu text napsali vyškolení technokrati. Ani se mi nechce věřit, že syn sedláků by prokázal takovou míru odtržení od problému, který paní Lenka řeší.

“Ministerstvo zemědělství podporuje výrobu a uvádění na trh kvalitních potravinářských výrobků, a to mj. prostřednictvím dotačních titulů. V současné době může Vámi plánované výroby marmelád v menším objemu produkce odpovídat v rámci Programu rozvoje venkova 2014-2015 kapitola 4.2.1. Zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů.”

Následují technické detaily a kontakt na Oddělení strategie a implementace osy I. Paní Wimmerová může dostat až milión korun! Marian je přímo bába Tutovka, chtělo by se jednomu říci. Milión! Malinká poznámka je, že dotace se vypisují až na podzim, takže něco možná bude teprve v sezóně 2016.

Pan ministr nás na závěr uklidňuje.

Závěrem mi dovolte Vás ujistit, že vnímám podporu malých, středních a začínajících výrobců potravin jako jednu ze svých dlouhodobých priorit v rámci agropotravinářského sektoru.

Chceš zjednodušit podnikání? Hmm. Tak tu máš dotaci! Na školení v administrativě, chtělo by se jednomu ironicky dodat. Jak totiž MZ problémy přeregulace skutečně řeší, jsem psal už tady.

Zda pan ministr má, nebo nemá selský rozum, si může každý odpovědět sám.

Já soudím, že současný překomplikovaný systém nejvíce poškozuje právě drobné podnikatele a drtí jejich iniciativu. Že to jde jinak, ví nejen v Británii, ale také například v Bavorsku. Třeba najdeme odvahu se inspirovat.

Morální povinnost Angeliny Jolie

Podle herečky je odporné nechat syrské uprchlíky tonout. „Máme nevyhnutelnou morální povinnost těmto uprchlíkům pomoci,“ řekla.
 „Je odporné vidět, jak se tisíce uprchlíků topí před prahem nejbohatšího kontinentu světa,“ cituje německý server Spiegel Angelinu Jolie. Problémem je podle ní to, že chybí politická vůle. „Jen přihlížíme,“ kritizovala Jolie. Nerozhodnost a  rozštěpenost světového společenství konflikt ještě zhoršuje a zdržuje Radu bezpečnosti od toho, aby dostávala svým povinnostem.
Nedělejme z ochoty pomoci povinnost. Budu rád za každého člověka, za každou organizaci, za každou komunitu, která uprchlíkům pomůže. Jedna moje známá teď slouží v Africe jako zdravotní sestra, klobouk dolů. Rhódský řek Deligiorgis zachránil z moře 20 lidí. Každý jeden člověk, který osobně (či finančně) pomůže lidem strádajícím kdekoli a obětuje kus vlastního pohodlí, by měl být morálně oceněn. Skutečná solidarita je důležitá (fanoušci Ayn Randové nejspíše nesouhlasí, ale ať).
Není to ale povinnost. Je to dobrá vůle. Nedovolme tuto podstatnou záměnu slov. Evropané uprchlíkům pomáhájí. Možná podle někoho ne dost, možná ne dost rychle. Ale pomáhají. A za to se děkuje, ne moralizuje.

Ondřej Martínek o legalizaci marihuany

Včera, 19. března 2015, proběhla ve zlínském Clubu LOFT od 18 hod. další zajímavá přednáška v letošním roce, nyní v podání člena Svobodných pana Ondřeje Martínka, a to na téma Legalizace marihuany.

Ondřej Martínek mluvil o zkušenostech s legalizací v USA, o lékařské marihuaně v České republice a došlo také na úskalí a výhody legalizace.  

„Naši největší prioritou je svoboda jednotlivce. A legalizace marihuany je její součástí. Proto ji budeme prosazovat.“

Řeč byla také o odkladu tuzemského pěstování konopí kvůli napadení tendru jedním z účastníků nebo o příběhu paní, kterou soudní tahanice kvůli vlastní léčbě konopím dohnaly až k sebevraždě.

Ve druhé části byl prostor na dotazy, kterých padalo opravdu mnoho. Mezi hosty se našli jak příznivci, tak odpůrci legalizace. Hlavními argumenty proti byly obavy ze zvýšeného počtu drogově závislých nebo další finanční zatížení pro stát.

Na závěr převzal slovo místopředseda Svobodných Tomáš Pajonk: „My se tady celou dobu bavíme o tom, proč legalizovat, jak legalizovat atd. A čekáme, až nám stát marihuanu povolí. Spíš bychom se ale měli zamyslet nad tím, jak si vlastně mohl dovolit nám něco takového zakázat?!“

Do Clubu LOFT zavítaly na čtyři desítky hostů. Věříme, že se všem přednáška (i bez praktické části :) ) líbila a my se již nyní věnujeme přípravám na další akce.

 

Svobodní ve Zlínském kraji

“Naučme Romy rybařit”, zaznělo na krajském zasedání

Včera, tedy 18. února 2015, proběhlo ve Zlíně 15. zasedání zastupitelstva Zlínského kraje. Mimo jiné se zde projednávala také Koncepce romské integrace ve Zlínském kraji na léta 2015 – 2018. Zasedání se zúčastnil také předseda krajského sdružení Svobodných ve Zlínském kraji Jan Ištvánek, který si, vzhledem ke svému nynějšímu bydlišti v pověstném Přerově, koncepci podrobně nastudoval. Považuje ji za nesmyslnou, bez jediného náznaku cíle a řešení. Rozhodl se jí postavit čelem. Vystoupil proto před zastupiteli se svým věcným projevem, který se zasloužil o nejeden pozitivní ohlas.

„Celá koncepce je řešení pro řešení. Řešení pro dotace. V celé 60 – ti stránkové koncepci jsem nenašel jediný cíl. Já Vám řeknu, co je cíl: dostat Romy do práce! Spousta z nich pracovat chce, podejme jim pomocnou ruku. Ti lidé nemají náplň pro svůj život, nemají radost z toho, že něco udělají v práci dobře, že je šéf pochválí, nemají odpovědnost za svěřené pracovní pomůcky. A potom nám pracujícím připadají jiní. Řešením není lidem házet ryby, ale naučit je rybařit.“

Zároveň varuje, že pokud se to nezmění, za rok bude zase hůř. Chceme čekat na to, až se soužitím nebude spokojen už vůbec nikdo? Nezbývá než doufat, že jeho slova neupadnou v zapomnění a přestanou se vymýšlet nové a nové projekty, z nichž mají prospěch snad jen její autoři.