Pedagogicke.info: Tomáš Pajonk: Reforma financování regionálního školství je krok bokem, ne vpřed

Často diskutovaná reforma financování regionálního školství z dílny Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, která má naběhnout od 1. ledna 2020, neodpovídá současným potřebám. Nová pravidla v rozdělování finančních prostředků dle Svobodných oslabí kompetence ředitelů a více zcentralizuje celý systém. Po opětovném zvážení změn volá i řada odborníků. Resort školství zároveň už od ledna 2019 spouští rozvojový program na vyrovnávání rozdílů platů učitelů v krajích ve výši 1 miliardy korun. Ten má být předzvěstí reformy. V průběhu roku přidá ještě další 1,8 miliardy pro mateřské školy.

Ministerstvo se rozhodlo, i přes řadu negativních ohlasů, spustit od příštího roku nový rozvojový program, od kterého si slibuje eliminaci platových rozdílů pedagogů v regionech. „Program startuje v lednu 2019 a bude fungovat po celý rok. Kraje mohou už nyní podávat žádosti o dotaci, na tyto účely je vyčleněno 1,053 miliardy korun. Peníze jsou určeny na odměňování pedagogů mateřských, základních a středních škol, konzervatoří a družin. Od roku 2020 pak bude mezikrajové rozdíly v platech systémově řešit reforma financování regionálního školství,“ uvedlo Oddělení vnějších vztahů a komunikace MŠMT s tím, že resort vyčlení pro příští rok také 1,8 miliardy korun pro mateřské školy a finance budou určeny na zaplacení překryvů učitelek při výuce a také na nezbytné rozšíření délky provozu.

Výše zmíněné kroky jsou předstupněm nové reformy financování regionálního školství, kterou v předchozích měsících představil resort školství a její start je plánován na 1. ledna 2020. Změny se chystají především v přerozdělování finančních prostředků. Školy by měly nově získat na zkvalitnění výuky vyšší částky do svých rozpočtů. Ministerstvo rovněž slibuje zjednodušení administrativy a zachování současných kompetencí ředitelů škol.

Na reformu reagují ambivalentně zainteresované instituce i politické strany. Například Strana Svobodných občanů kvituje řešení neutěšeného stavu v mezikrajových finančních rozdílech. Zároveň ale upozorňuje na mnohé nedostatky připravovaných změn. „Reforma chce přesunout školám více peněz za spotřebu ve výuce, tedy za odučené hodiny, a méně za výstup, kterým je spokojený a kompetence získávající žák. Zasílání peněz na základě personální struktury není dobré. Cestou by proto bylo zrušení tarifních platů a ponechání skutečných pravomocí odměňovat pedagogy na ředitelích. Reforma řeší jen obkročmo část nyní pokřiveného financování a křiví ho opět jiným způsobem. Nově připravovaný systém míjí skutečnou podstatu problému, v systému chybí schopnost evoluce a zpětná vazba,“ říká k reformě Tomáš Pajonk, předseda strany. „Reforma také omezí kompetence ředitelů, z těch se stanou kvůli požadovaným výkazům úředníci zajišťující agendu státu. Ano, krajům se odlehčí, ale bohužel ředitelům škol nikoli. Velký problém je také podfinancování českého školství, kdy vynakládáme na tuto oblast pouze 2,7 procenta HDP, země OECD však v průměru procent 5. To se musí změnit, ale nejen nasypáním více peněz daňových poplatníků“ dodává Pajonk, který vidí komplexní řešení ve státem garantovaném objemu financí na žáka, v nízkých daních a v možností rodičů vybrat formu vzdělání pro jejich děti.

Na nekvalitní provedení reformy a i na výši nákladů upozorňuje také řada odborníků. Například Jan Wagner z Pedagogické komory vyslovil obavu zejména nad výší nákladů na změny. „Náklady na transformaci budou podle všeho velmi vysoké. Především na vyrovnání mezikrajových rozdílů, kdy by žádná škola neměla dostat méně než dosud. Odhad činí až 8 miliard korun. Efekt reformy je však nejasný a nebezpečná je i centralizace finančního řízení systému škol do rukou ministerských úředníků,“ vyslovil se k plánům. Dle jeho názoru měla být změna financování aplikována nejprve na střední školy. Ty totiž doteď trpěly na rozdíly v příjmech nejvíce, vlivem demografické křivky, kdy na tom mnohdy byly lépe například základní školy s devíti populačními ročníky než střední školy se třemi až čtyřmi populačními ročníky nebo základní školy jen s prvním stupněm. Až po alespoň dvouletém ověřování by tedy Wagner začal vychytanější systém implementovat už i do zmíněného základního školství. Pedagogická komora také vloni na jaře navrhla, aby ministerstvo vytvořilo webový rozcestník, kde budou všechny informace o reformě financování na jednom místě, a to včetně kalkulátoru, který každé škole automaticky spočítá, o kolik peněz dostane v novém systému více nebo méně „Bohužel doteď ředitelé škol tyto informace nemají,“ upozornil Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Spuštění reformy v co možná nejkratším termínu naopak požaduje Svaz měst a obcí České republiky. Ukončí totiž stávající nedostatečný normativní systém „na žáka“, který nepostihuje specifika jednotlivých krajů, čímž vznikají velké rozdíly ve výši financování pro stejné typy škol. Pro zástupce svazu jsou pak zcela zásadní zajištění a garance finančních prostředků i v mezidobí, takže kvituje plánované rozvojové programy slibované ministerstvem školství. „Do doby spuštění reformy financování regionálního školství Svaz požaduje, aby došlo k navýšení finančních prostředků v regionálním školství formou rozvojových programů, čímž se odstraní rozdíly mezi kraji. Nadále Svaz požaduje, aby reforma financování regionálního školství byla spuštěna co nejdříve a byla vždy a zcela kryta finančními prostředky ze státního rozpočtu, protože základní vzdělání je povinností státu s ohledem na jeho zakotvení v Ústavě ČR,“ uvedl Pavel Drahovzal, výkonný ředitel Kanceláře Svazu měst a obcí České republiky. Jediné, s čím Svaz nesouhlasí, je podle jeho slov fakt, že nedošlo ke garanci finančních prostředků ve státním střednědobém výhledu státního rozpočtu na další roky.

MŠMT dále plánuje na období září až prosinec 2019 vyhlásit další rozvojový program, jehož cílem je dofinancování úvazků pedagogů, které nově vzniknou od 1. září 2019 v souvislosti s připravovanou změnou financování. Resort také plánuje výjezdy zástupců MŠMT do krajů, kde by měli vysvětlovat další náležitosti spojené s novým způsobem financování.