Moravcova nedělní chvilka poezie

Mirek s Andrejem si to natvrdo rozdali v televizi. Přiznám se. Díval jsem se na to. Nedívám se na OVM moc často, ale tohle mohlo být velmi zajímavé. Schvalování státního rozpočtu se blíží. Dva ministři financí. Oba hybatelé veřejného života. Jaká budou jejich řešení? Jaké jsou jejich vize a názory na směrování země?

Bylo to vizích? Bylo to o naší zemi? O tom kam budeme směřovat?

Ne.

Bylo to o Mirkovi a Andrejovi. O jejich „vztahu“. Jejich historii. Jejich sporech a nadávkách. Nikdo, kdo se díval, snad nemůže být spokojený, pokud nevnímá vedení země jako další díl „Ordinace v růžové zahradě.“

babis-vs-kalousek_20142506_dsc_6740_1_resize-1404050241-76640cb8_660x371

Co se to děje?

Stali jsme se konzumenty něčeho, co nazvu „emoční“ politika. Tato „emoční politika“ nahradila diskuzi nad příčinami a řešeními problému.  Místo toho se uchopí symbol a rázně se s ním mává sem a tam. Symbolem může být vlajka (americká, evropská i ruská asi, samozřejmě česká). Také třeba úprava oděvu nebo vzhledu (číro, ohnuté kalhoty). Výborný symbol a náhradu skutečné debaty je určit osobu, nebo skupinu osob, která za všechno může. Babiš. Kalousek. Klaus. Havel. Zeman. Barroso. Komunisti. Pravičáci. Socani. Imigranti. Čecháčci a fašounci. Prostě ti druzí.

Ale proč?

Velká část voličů to evidentně chce. Funguje to. V Indii také lidé volí pomocí obrázků (slon, ruka, lotus). Symbol má svou funkci, ale zdá se mi, že došlo vytlačení obsahu formou.

Sociální sítě extrémně urychlily šíření emocí. Debata v poslanecké sněmovně je debatou o tom jak zaujmout voliče doma, ne domluvit se s kolegy na řešení. Zpětná vazba je okamžitá lajky, sdílení, komentáře. Průzkumy.

Ale možná, že ta zpětná vazba je až příliš rychlá a zachytí právě a opět jen ty emoce. A tím se posílí cyklus – více emocí, více popularity.

Dělám to také?

Ano, přiznávám se, že ano. Například Evropská unie je extrémně snadný cíl. Emoční články a reakce na ni mají mnohem více čtenářů, více lidí se s nimi ztotožní. Analýza příjemců krajských dotací a návrh jak to dělat lépe – ten zaujal jen málokoho. Přitom dal daleko více práce. DemonstraceProtiKvotam

Co s tím?

Chci, aby se politika obrodila. Chci, aby místo boje symbolů a osob, nastalo řešení problémů. Začít však musím od sebe. Chci nabídnout voličům něco jiného než další mávání symbolem..

Svobodní mají sice velkou výhodu v názorové ukotvenosti a jednotícím principu (méně státu, více občanům), ale nevýhodu v tom, že například na krajské, či obecní úrovni je na první pohled velmi složité tyto principy prosazovat. Proto je příliš snadné sklouznout do „emoční politiky“ a “pálit evropské vlajky”.

Budu kandidovat do krajského zastupitelstva. Má-li to mít nějaký smysl, musím předložit voličům co nejlepší návrh jak uplatnit liberální a pravicové myšlenky právě tam, kde kandiduji. To nebude snadné, ale jinak se té „emoční politiky“ nezbavíme a příští dekádu se nám místo Andreje a Mirka budou promenádovat jiní “matějové” …

Tak mi v tom držte palce!

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

15 − six =