Popis toho, jak se pár stovek lidí na Václavském náměstí domnívá, že svrhnou vládu, začal kolovat internetem. Objevují se převážně posměšné reakce. Vysmějeme se těm lidem, jak jsou prostí, ubozí, hloupí a zmanipulování. To my, my všemu rozumíme. Hahaha, prosťáčkové.

Lidé na této a dalších demonstracích jsou podle mého maximálně zoufalí a chtějí něco změnit. Já se s dovolením smát nebudu.

Nerad bych byl špatně pochopen. Holešovská výzva, podle mého názoru absolutně není odpověď na to, co se nyní u nás i ve světě děje. Naopak, je to možná krok stejným nebo ještě horším směrem, než jakým náš stát nyní jde, jen pod jiným praporem.

Proč se jim tedy nechci smát? Mohu se na takové lidi dívat spatra. Raději bych je pochopil. Nejspíše je nepřesvědčím, rudá vlajka je pro některé z nich srdcová záležitost. Přesto bych jim ale rád rozuměl. Jak jinak můžeme něco zlepšit, pokud se to první nepokusíme pochopit? Lidé nejsou čísla v demografických výkazech, neschovají se do počtu dokončených rekvalifikačních kurzů.

Co se demonstrujícím nelíbí? Máme svobodu, máme demokracii, všechno super – tak, co si stěžují. Volit přeci mohou. Mají pocit, že současní politici kradou, tak ať si zvolí, ty co nekradou. Nepřijde vám naopak tohle naivní? Který ze současných parlamentních politiků chce snížit daně?

Proč jsou tito lidé zklamaní? Celý život jim někdo něco sliboval. Nic neřešte, strana a vláda se postarají. Režim však padl, nastoupil nový. Po chvilkovém záblesku ekonomické a společenské svobody nastoupilo co? Podivná směs plánované a neplánované ekonomiky. Podivné machinace lidí, kteří měli konexe na vedení státních firem. Později přišlo znovu – Volte nás, my se postaráme. Dáme práci, hlásaly všechny parlamentní strany. Daly? Někomu daly, ale ne těm co demonstrují. Daly jiným a jiným tím vzaly. Byrokrati (čeští i evropští) vědí, že nařízení, směrnice a dotační programy se nenapíšou samy. Těm se smějeme také. Oni ale práci mají a dostanou více než několik lidí, co se živí prací, která hodnoty vytváří a ne boří. Kameník, zedník, tesař a často opomíjený řidič přinesly do našich životů více dobrých věcí než stovky byrokratů, které živí.

Nemůžu se demonstrujícím divit, že jsou zklamaní. Sliby splněny nebyly. Neprohlédli včas, že jim lhali, možná naivně věřili v systém, možná neměli štěstí a možná udělali v životě chyby, ze kterých se špatně vrací zpět.Lidská beznaděj však přeci není důvod k posměchu.

Naopak. Místo legrace na účet „holešovských“ bychom měli velmi přemýšlet co s tím udělat. Nelíbí se nám politika? Tak ji pojďme změnit, zatím máme šanci. Až ji budou měnit uliční výbory, tak to bude hodně zlé. Uvědomme si, že několik politiků (bohužel) rozhoduje o zhruba polovině toho, co vyděláme. Ignorovat politiku, je jako po výplatě nasypat polovinu peněženky prvnímu člověku, který se na vás hezky usměje (a pak doma brblat, proč mám tak málo).

To nám nestojí za to? Nestojí vám to za to si zjistit, co kteří politici s Vašimi penězi plánují? Nechcete politiky, kteří vám nebudou slibovat co všechno zařídí? Já bych je chtěl.

Rád bych žil ve světě, kde politici rozhodují o velmi malé části mých peněz, a mohl bych v poklidu přemýšlet nad důležitějšími věcmi, než politikou. K tomu máme všichni, ale ještě velmi dlouhou cestu.

Jak tedy ven? Zapojte se, zajímejte se. Tvořte si názor. Kritizujte návrhy Svobodných, potřebujeme fundovanou kritiku. Vytvořený systém je složitý, komplexní a žije si vlastním životem. Vrátit byrokratickou a státní mašinérii zpět na své místo není úkol pro pár stovek lidí, potřebujeme, aby nás byly tisíce. Potřebujeme odborníky, kteří by nám pomohli vymyslet, jakým vhodným způsobem vrátit do mnoha odvětví lidské činnosti přirozené vztahy mezi nakupujícím a prodávajícím. Chceme aby se vrátila obyčejná sousedská a obecní výpomoc místo hromady projektových grantů a rozpočtových komisí.

Místo posměchu nad Holešovskou výzvou nám pojďte raději pomoci! Přidejte se k nám, dobrých lidí se vejde dost.