Příspěvky

Ruské zajetí ukrajinských lodí bylo prokazatelně porušení mezinárodního práva

27.11.2018/0 Komentáře/in Mé články /by

Aneb “už zase Rusko a pokrytecké pojetí práva pokojné plavby”. Ukrajina měla právo využít pokojné plavby Kerčskou úžinou, a Rusové neměli žádné právo jim v tom bránit. Pokusím se použít maximálně suchá fakta a ověřené skutečnosti. Oblíbená taktika dezinformátorů a konspirátorů bude tahat do události Krym, Porošenka a jeho volební impotencionál a podobně. Zkusme se od tohoto oprostit. V mezinárodní situaci totiž není události, která by dala vykládat tak, že přes koleno někomu nějak nenahraje.

listopadu vojenské a bezpečnostní síly Ruské Federace v Kerčské úžině násilím zastavily, nalodily se na a zajaly tři ukrajinské vojenské lodi – lehké hlídkové lodi “Berdjansk” a “Nikopol” třídy Gjurza-M a remorkér Jany Kapu. Lodi třídy Gjurza-M jsou nejnovější plavidla ukrajinského námořnictva vyráběné od roku 2016 a vyzbrojené 30mm kanonem, granátometem a řízenými střelami, ale neopětovaly palbu.

Podle tiskových zpráv ukrajinského námořnictva je chronologie následující:

– Ukrajinské námořnictvo předem informovalo o transitu svých lodí skrze Kerčská úžina do Azovského moře.

– Ukrajinské lodi kontaktovaly ruské dispečery v přístavech Kerč a Kavkaz; ti neodpověděli ačkoli bylo odposlechnuto že o ukrajinských lidí ví a komunikují s ruskými vojenskými loděmi.

– Ruská vojenská loď “Don” úmyslně, pod úhlem ca. 40°, taranovala ukrajinský remorkér, čímž mu vyřadila hlavní motor. Video této úmyslné kolize natočili sami ruští námořníci z lodi ‘Don’ a na internet je nahrála ruská služba FSB.

– Kerčská dopravní informační služba informovala o uzavření úžiny kvůli tankeru který před kerčským mostem najel na mělčinu – což ovšem zjevně nijak nebránilo plavbě ruských vojenských lodí Admiral Zacharin a dvou dalších, které mezitím propluly.

– Ukrajinské lodi zachytily bitevní vrtulníky Ka-52 na útočném kurzu, ale nedošlo k žádnému odpalu zbraní.

– Ukrajinské lodi se začaly pohybovat směrem k východu z Kerčské úžiny.

– Ruské ozbrojené síly začaly “obtěžovat” ukrajinské lodi manévrováním v nebezpečné vzdálenosti od nich.

– Ruské ozbrojené síly vyslaly ukrajinským lodím ultimátum, že mají zastavit, nebo použijí zbraně.

– Když lodi ukrajinského námořnictva opustily (sic!) teritoriální vody 12 mil od pobřeží, lodi ruské FSB zahájily palbu na ukrajinské lodi, které tím byly poškozeny a ztratily ovladatelnost. Ukrajina neopětovala palbu.

– Ruské speciální jednotky, které se ji předtím pohybovaly v okolí, se násilím nalodily na ukrajinské lodi a zajaly je.

Ukrajinské námořnictvo události interpretuje takto:

„V rozporu s Mezinárodním námořním právem, jakož i Smlouvou mezi Ukrajinou a Ruskou federací o spolupráci ve využití Azovského moře a Kerčského průlivu, pobřežní bojové lodi Ruska … vykonaly nepokrytě agresivní akce proti lodím ukrajinského námořnictva. <Ruská> hlídková loď ‘Don’ najela do našeho remorkéru, čímž poškodila hlavní motor a znehybnila jej. Dispečerská služba okupantů odmítla zabezpečit právo pokojné plavby, garantované mezinárodními smlouvami.”

Rusko oficiálně události interpretuje takto:

„MZV Ruska vznáší zásadní protest v souvislosti s hrubým narušením pravidel pokojné plavby loděmi námořních sil Ukrajiny 25. listopadu 2018 v teritoriálních vodách Ruské Federace v Černém moři.”

Z obou oficiálních prohlášení je tedy zjevné, že oprávněnost ukrajinských a ruských akcí nezáleží ani na tom „komu patří Krym”, ani na „teritoriálních vodách”, nýbrž na jedné jediné věci: mezinárodním právu ohledně „pokojné plavby”.

Rusové „právo na pokojnou plavbu” využívat smí, ale nikdo jiný ne!

Mezinárodní námořní právo, tj. úmluvy UNCLOS, UNCLOS II, UNCLOS III a jim předcházející dílčí úmluvy, po desetiletí obsahuje „Právo na pokojnou plavbu”, které zakotvuje cizím lodím nárok proplouvat teritoriálními vodami nějakého pobřežního státu. Práva na pokojnou plavbu rády využívají Rusko a Čína pro plavbu v teritoriálních vodách USA a USA přitom ani nehnou brvou – ale jakmile se lodi USA pokoušely uplatnit téže právo v teritoriálních vodách Ruska či Číny, Moskva a Peging vydávají oficiální prohlášení o „provokacích” a provádí agresivní vojenské manévry hrozící kolizí. A občas nejen hrozící: ruské i čínské vojenské lodi a letouny několikrát Američany uplatňující právo pokojné plavby taranovaly.

Jinak řečeno, Rusko má již desetiletí dojem, že se samo smí plavit v teritoriálních vodách svých protivníků, ale jakmile mu někdo oplatí stejnou mincí, jde o neospravedlnitelnou provokaci která musí být potrestána. Ukrajina je tedy jen poslední obětí ruského desítky let trvajícího extrémního pokrytectví. Nebo ne? Pojďme se na to podívat.

Co říká mezinárodní právo o „právu na pokojnou plavbu”?

Mezinárodní námořní právo rozeznává vnitrostátní, teritoriální, ostrovní a přilehlé vody, plus Exkluzivní Ekonomickou Zónu. Důležité je však chápat, že všechno od přilehlých vod včetně a výše již představuje mezinárodní vody.

Státům tedy “patří” pouze teritoriální vody (a případně ostrovní, tj. uvnitř řetězce ostrovů které jsou dostatečně blízko u sebe – v tom spočívá veškerá kontroverze s Čínou, Jihočínským mořem a řetězcem nových umělých ostrovů.)

Všem lodím, včetně válečných, je ovšem mezinárodním námořním právem i tak povolen průchod teritoriálními (a ostrovními) vodami. Oficiální český překlad úmluvy UNCLOS III je v odkazu. Podstatný je celý článek 19 a pojem pokojné proplutí:

Proplutí je pokojné, pokud neohrožuje mír, veřejný pořádek nebo bezpečnost pobřežního států. Takové proplutí probíhá v souladu s touto Úmluvou a s jinými pravidly mezinárodního práva.
Proplutí cizí lodi se považuje za ohrožující mír, veřejný pořádek nebo bezpečnost pobřežního států, zahrnuje-li v pobřežním moři některou z těchto činností:

(a) jakoukoli hrozbu silou nebo použití síly proti svrchovanosti, územní celistvosti nebo politické nezávislosti pobřežního států nebo jakýmkoli jiným způsobem porušující zásady mezinárodního práva zakotvení v Chartě OSN;

(b) jakékoli cvičení nebo výcvik se zbraněmi všeho druhu;

(d) jakoukoli propagandu zaměřenou na působení na obranu nebo bezpečnost pobřežního států;

(e) vypouštění, přistávání nebo braní na palubu jakýchkoli letadel;

(f) vypouštění, přistávání nebo braní na palubu jakéhokoli vojenského zařízení;

(g) naloďování nebo vyloďování jakéhokoli zboží, měny nebo osoby v rozporu s celními, finančními, přistěhovaleckými nebo zdravotnickými právními předpisy pobřežního států;

(h) jakýkoli čin úmyslného a závažného znečištění, který je v rozporu s touto Úmluvou;

(i) jakoukoli rybolovnou činnost;

(j) provádění jakékoli výzkumné nebo průzkumné činnosti;

(k) jakýkoli čin zaměřený na zasahování do kterýchkoli spojových systémů nebo jiných zařízení pobřežního států;

(l) jakoukoli jinou činnost, která nemá přímý vztah k proplutí.

Pojem “pokojného proplutí” ze článku 19(1) není definován ničím svévolným výkladem toho, co by mohlo znamenat “ohrožení míru” atd., ani ničím “selským rozumem”, nýbrž výhradně Článkem 19(2). A to znamená, že pokud byť i vojenská loď “proplouvá” teritoriálními vodami Ruska (USA, Číny, Brazílie) ale přitom nestřílí, neloví, nic a nikoho nenaloďuje ani nevyloďuje, nikomu nevyhrožuje, nic nehackuje ani nevysílá propagandu, neprovádí geologický či jiný průzkum ani se nedopouští špionáže, nejedná se v žádném případě o “provokaci” nýbrž o “pokojné proplutí” a tečka.

Samozřejmě tu jsou nějaká omezení: proplouvající lodi se musí podřídit regulacím o bezpečnosti námořní dopravy, ochraně infrastruktury, moře a života v něm, a celním, finančním a přistěhovaleckým regulacím (Článek 21) a je možné aby pobřežní stát požádal, aby skrze teritoriální vody proplouvaly skrze předem vymezené a zřetelně vyznačené koridory (Článek 22). Dále je možné, aby pobřežní stát dočasně pozastavil pokojné proplouvání svými tetitoriálními vodami z důvodů “nezbytných k ochraně jeho bezpečnosti” vč. vojenských cvičení (Čl. 23) – ale to výhradně “aniž by formálně nebo fakticky diskriminoval cizí lodě” a “po náležitém zveřejnění”.

Mezinárodní právo a ruský útok na ukrajinské lodi

Pokud tedy Rusko tvrdí, že Ukrajina “hrubě narušila … právo pokojné plavby”, a přitom nevneslo a dokonce ani netvrdilo nic o narušení podle článku 19(2), může se ohánět pouze Článkem 23 – jenže protože ruské řízení dopravy mnoho hodin nekomunikovalo s ukrajinskými loděmi oznamujícími proplutí, protože poté sice prohlásilo že je úžina uzavřena kvůli tankeru na mělčině ale nezveřejnilo tuto informaci podle požadavků UNCLOS, a protože okolo tankeru proplouvaly ruské lodi, zcela zjevně se jednalo o “faktickou diskriminaci cizích lodí” kterou Článek 23 zakazuje.

Ukrajina tedy podle mezinárodního práva měla právo využít pokojné plavby Kerčskou úžinou, a Rusové neměli právo jim v tom bránit, nota bene násilím. A pokud se násilí dopustili, znamená to porušení mezinárodního práva. A to je v tomto případě pouze dvojího druhu.

Podle mezinárodního práva se buď se jedná o válečný akt, a nebo se může jednat o pirátství – ovšem jen v případě, že se jedná o “Pirátství válečné lodi, státní lodi nebo státního letadla, kterých se zmocnila vzbouřená posádka”.

V této situaci je zcela jasné, kdo je tady pirát.

Tomáš Pajonk

Předseda Svobodných a zastupitel Zlínského kraje

Tomáš Pajonk o Babišovi, ČSSD, Zemanovi i Ukrajině

14.3.2015/0 Komentáře/in Napsali o mně /by

Andrej Babiš hájí stát a naplňuje státní kasu, ale ze hry se mu vytratil člověk. Dát mu moc kdykoliv se podívat co a za kolik se prodává, je šílené. Babiš ani Bohuslav Sobotka nechtějí, aby si lidé vybírali práci, tvrdí místopředseda Svobodných Tomáš Pajonk v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Česká republika podle něj potřebuje do politiky někoho, jako byl Ronald Reagan, který kopne do dveří a řekne: Stačilo! Nikoliv udržovatele Andreje Babiše.

Na sociální síti jste potvrdil, že podepíšete petici proti politice Andreje Babiše. Proč?

Pokud vím, přesný text petice není zatím znám. Ale například petici proti registračním pokladnám jsme mu předali už minulý rok. Hlavní důvod je znám již dlouho. Zjednodušeně: proč nesouhlasíme s politikou Andreje Babiše je, že Andrej Babiš místo aby myslel na občana, tak myslí na stát a uvažuje, jak naplnit státní kasu. Ze hry se vytratil člověk jako jedinec. Uvažuje jako manažer firmy, ale Svobodní vždy hájili a hájí individuální svobodu lidí.Co se týká registračních pokladen, znamenají dát jednomu člověku ve státě moc kdykoliv se podívat, zkontrolovat co a za kolik se prodává a v jakém množství. Ať se všichni podnikatelé a lidé zamyslí. To je nejenom šílené, ale takovou cestou mu umožní zvětšit impérium.

Bohuslav Sobotka na sjezdu sociálních demokratů uvedl, že je Andrej Babiš v neustálém střetu zájmů a jeho kumulace ekonomické, politické a mediální moci nemá u nás od roku 1989 obdoby. Domníváte se, že si to teprve teď uvědomil, nebo s tím teď hodlá něco dělat?

Řekl bych, že může jít o politický ping-pong. Sobotka si spíše upevňuje pozici ve straně. Šlo mu o sjezd, ne o politiku státu, ale zalíbit se straníkům. Na druhou stranu je zajímavé, že ČSSD de facto ze svého programu splnila více věcí, než hnutí ANO. Sice působí jako mocný, ale otázkou zůstává, jestli tomu tak je skutečně. Andrej Babiš je mocný koncentrací moci. Je otázka, zda je schopen plány realizovat a shodnout se s koalicí.

Bohuslav Sobotka to dříve neviděl? Myslíte si, že se ČSSD postaví proti koaličnímu partnerovi?

Očekávám útok spíše ze strany hnutí ANO vůči ČSSD, než naopak. Sociální demokracie plní z programu víc – je spíše středolevicový, takže ČSSD je spokojená. Chtěl bych v této souvislosti vypíchnout jednu věc, kterou Sobotka zmínil na sjezdu. Hodlají přilákat investory, vytvořit spoustu nových pracovních míst. V tom si s Babišem rozumějí. Ani Sobotka, ani Babiš nechtějí, aby občan, český člověk byl natolik bohatý, aby se sám stal investorem. Vyhovuje jim pachtovat se se zahraničím s oligarchistickým kapitálem, který je jejich kamarád.

My musíme z lidí udělat investory. Aby se z výplat obyčejných pracujících dalo koupit kousek bohatství. Jenže tady bude výsledkem, že nás cizí firmy zase koupí. V tom si rozumějí – přilákat investory, které postaví montovny a nabídnout levně placenou práci. Jenže to lidem nepomůže být nezávislí a nedovolí jim to ani mít se tak dobře, aby si občas mohli dovolit práci změnit. Babiš a Sobotka nechtějí, aby si lidé vybírali práci.

Jak hodnotíte Babišovo konání ve funkci ministra financí?

Stav českých financí a přebujelost ve státní správě potřebuje Reagana. Člověka, který přijde, kopne do dveří a řekne: stačilo! Babiš není Reagan, on má jiný cíl. Chce vládnout dobře navenek a nechává si radit od spousty odborníků. Ale radí mu byrokrati, neradí mu normální člověk. My nepotřebujeme dalšího udržovatele, ale člověka, který zbytečné výdaje státu ukončí. Babiš na to nemá a nechce mít.

Státní správa roste, některá ministerstva mají až třikrát více náměstků – devět, osm, sedm – co si o tom myslíte? Buduje si tím Babiš vliv kvůli platnosti zákona, kterým se z těchto lidí stánou státní zaměstnanci, jak tvrdí jeho oponenti?

Ani Andrej Babiš nechápe, jak je úřednická hydra byrokracie silná a jak mu ona sama nakonec zlomí vaz. Asi ani nedomyslel, že pokud tyto lidi ve funkci zabetonuje, nikdy už je nebude moci nikdo vyhodit, ani on sám. Babiš je třeba v rámci lokálního vítězství vyhodí, ale otevřel tím Pandořinu skříňku byrokracie, se kterou neudělá nic už ani on. Nepotřebujeme udržovače, ale Reagana.

Co říkáte tomu, že ČSSD nepozvala prezidenta Miloše Zemana na svůj sjezd?

To symbolizuje v mých očích jednu věc, kterou zmínil Jiří Dientsbier. ČSSD se musí orientovat na pražskou a brněnskou kavárnu. Zjednodušeně: sociální demokracie se snaží zformovat do strany nové levice lidskoprávní a Zeman je ze staré levice, která alespoň trochu myslela na pracující. Dá se to dokázat na jedné věci. Každý zaměstnavatel a dělník si uvědomuje, jak vysoké jsou daně z výplat za práci. ČSSD si dříve hrála na ochranu pracujících, která jim nehodlá na daně sahat. Teď jí nevadí, že dělník platí padesát procent ze mzdy. To je v pořádku, protože řeší, jestli má management Škodovky dost žen. Zeman by jim to omlátil o hlavu a to nechtějí slyšet. Zeman je zástupcem staré, dělnické ČSSD, Sobotka zástupcem nové ČSSD. Je uprostřed bojovníků, dotačních agentur a lidí, kteří chtějí, aby systém fungoval jako nyní.

Stále se diskutuje o registračních pokladnách, jaký je váš názor? Odborníci tvrdí, že už nyní není možné termín příštího roku stihnou a navíc, že by byl potřeba systém jako v NASA, aby dokázal zpracovat i pár tisíc plateb za sekundu. Je nás totiž více, než Chorvatů. A jaké okamžité dopady na lidi budou mít?

Tým, který má začít budovat celý systém, ještě neexistuje. Ministerstvo financí se totiž rozhodlo obejít výběrové řízení, aby nemuselo nacházet firmu. V rámci ministerstva založí kompletně novou divizi úřadu, která se stane součástí státu. Nemá žádnou historii, nebudou v ní sedět IT manažeři a hromadu programátorů budou muset najmout. I Babiš už přiznal, že začátek roku 2016 je nereálný, otázka je, zda k tomu dojde v roce 2017. Nevím, jestli to není jen diletanství, nebo taktika odpoutat pozornost od něčeho důležitějšího, jako je zabetonovávání úředníků nebo registrační pokladny.

Konkrétní dopady budou mít pokladny pro hodně lidí. Hlavně pro živnostníky, kteří jsou rádi, že vše na konci dne naťukají do programu. Teď budou ještě řešit instalaci programu na tabletu, telefonu a podobně. Zkomplikují jim život a svět. Místo, aby normálně prodávali potraviny, budou řešit další věci navíc. Všem to přijde hrozně jednoduché, ale ať se nad tím čtenáři zkusí zamyslet. Jak rádi přijímají nový program v zaměstnání. Je třeba je zaškolit, pak instalovat pátou, šestou verzi, updatovat a řešit padesát podobných věcí.

Nedokážu si například představit 150 registračních pokladen na jarmarku a zároveň internetové připojení uprostřed města pro každou z nich.

Půjdou metodou nejdříve všechny vystrašíme. Pak řekneme, že budeme hodní a budou platit jen tihle. A postupně budou utahovat šrouby. V první vlně třeba nepostihnou stánkaře, pak vystoupí Babiš v televizi, jak jsou ti trhovci hrozní, protože nemají pokladny.

Svobodní dlouhodobě prosazují snížení daní. Bude současná vláda daně snižovat, nebo zvyšovat? Nebo půjdou dolů leda, když se Svobodní dostanou k moci?

Daně se u nás sníží, ale jak pro koho. Sobotka a Babiš chtějí přilákat investory. Jakmile začnou zjišťovat, že ekonomika stagnuje, zmírní daně velkým firmám. Ony nenakoupí od malých, českých firem, které postupně zkrachují. Malým firmám budou daně zvyšovat nepřímo – kontrolami, pokutami. Finančí úřad čím dál více vyhrožuje a bere jim čas. U nás budou daně stejné, ale lidé se budou bát cokoliv dělat, což je opak toho, jak by společnost mohla zbohatnout.

Svobodní nejsou jediní, kdo by chtěl snížit daně a v tomto směru najdeme shodu s jinými stranami, hnutími i organizacemi. Svobodné teď trápí, jak dlouho tento fenomén nepolitické politky bude trvat. Vždyť my vlastně nevíme, jestli sníží daně. Andrej Babiš sliboval, že je nezvýší, ale zvyšují poplatky kolem. Další otázkou bude, co přijde po něm. Doufám, že my.

Bohuslav Sobotka také zmínil, že na kumulaci moci český zákon nepamatuje. Měl by vliv nějak omezovat zákon?

Více, než zákon, pomůže kolektivní vědomí lidí, kteří se poučí z toho, co se stane a dají si pozor. Takovou kombinaci žádný zákon neošetří. Například zákon o koncesionářských poplatcích. U nás uzákoněná veřejnoprávní média dělají program, aby se líbil politikům. V radě České televize sedí lidé volení parlamentem. K čemu je tedy zákon, který chrání objektivitu médií? Podobné to bude i s jiným zákonem, vždy se najdou lidé, kteří budou nad ním. Dokázali bychom vysvětlit zákon o kumulaci moci? Dokážeme jeho znění definovat? Pokud ho nedokážeme vysvětlit ani paní na trhu, když jsou zákony tak složité, tak jsou k ničemu.

Lidé si to uvědomí, oni nejsou hloupí. Nesouhlasím s názorem elitářských gardů, že lidé jsou hloupí a my jim musíme vládnout. Pracující člověk je stejně chytrý jako politik a někdy i chytřejší. Ale uvědomují si to až za chvíli, protože zatímco politici přemýšlí, člověk chodí do práce, vyzvedne děti a večer má hodinu pro sebe. Tu neobětuje studování, co připravil Andrej Babiš, ale třeba si zapne televizi. Jednou si uvědomí, že sliboval, jak bude líp. Ale ono je stejně, nebo hůř. A potom začnou přemýšlet.

Mělo by Řecko opustit eurozónu, devalvovat měnu a vrátit se k drachmě?

Bude to velice rozumné. Pokud to udělá. Řecko může být vychytralé, Ale pro řeckou vládu je lepší politický tlak na Evropskou unii, aby je buď skutečně pustila ven, nebo nastavila pro Řecko výhodné podmínky. Hrají dobrou hru.

Mezinárodní měnový fond půjčil Ukrajině pět miliard dolarů a v dalších letech přijde celkem 40 miliard dolarů. Někteří ekonomové tvrdí, že to zabrání samostatnosti Ukrajiny a MMF je bude řídit, protože drží v ruce jejich dluhy. Co si o tom myslíte?

Určitě je to pomoc pro ukrajinskou vládu a lidé v ní se udrží u moci o dost déle. Za peníze nakoupí zbraně, ale i popularitu. Jestli to pomůže za deset let ukrajinskému občanovi? Nepomůže, jen to prodlouží krizi, kterou mají. Moc bych ukrajinským lidem přál, aby nebyli v této situaci. Ale řešení není takové, že nakoupíme hrozně moc zbraní a oni budou dalších tři sta dvacet let válčit.

Únorový rozhovor v Parlamentních listech – K Ukrajině, Islámu, Řecku, Konvičkovi i Černochové.

6.2.2015/0 Komentáře/in Napsali o mně /by

Svobodný Pajonk k Řecku i Rusku: Pečení holubi létají do huby nakonec jen politikům. Vlády milují válku a nepřítele

6. 2. 2015 16:31

ROZHOVOR “Bojíme se ‘zelených mužíčků’? Tak začněme organizovat domobranu,” říká místopředseda Svobodných Tomáš Pajonk, který se obává, že ti, co nám vládnou, na lidi, jejich životy a jejich majetky kašlou: “Evropě vládnou lidé, kteří si v mládí chtěli budovat socialismus, někteří na barikádách u univerzit, jiní s rudou stranickou knížkou, jako pan Telička, a bojím se, že je to ještě nepřešlo.” V rozhovoru také vysvětlil, proč situace v Řecku nebude mít vliv na eurozónu.

Svobodný Pajonk k Řecku i Rusku: Pečení holubi létají do huby nakonec jen politikům. Vlády milují válku a nepřítele — Foto: **archiv**
Popisek: **Místopředseda Strany svobodných občanů Tomáš Pajonk**

Řecký ministr financí Janis Varufakis odmítá další půjčky EU podle stávajícího plánu. Přitom dohoda skončí na konci tohoto měsíce. Německá kancléřka Angela Merkelová vyloučila další snížení řeckého dluhu, jak chce prosadit nový premiér Řecka. Francouzský ministr financí se sice tváří vstřícněji, ale dá se předpokládat, že dohadování Řecka s EU může trvat delší dobu. Nehrozí zemi finanční chaos a možná i finanční bankrot?

Řecko zbankrotovalo dávno, jen se tomu tak neříká. Podstatnou část řeckého dluhu, tedy toxických dluhopisů, postupně v minulých letech odkoupila Evropská centrální banka. Teď se bude hrát hra o to, jak vysvětlit to, že Řecko peníze nikdy skutečně vrátit nemůže, a jak to kreativně účetně zamaskovat.Odkup dluhopisů ale něco stál. Tiskla se eura a náklady řeckého utrácení na dluh už dávno nesou všichni občané eurozóny. Doplatili na to poklesem hodnoty své měny. Dolar oproti euru posiluje, eurozóna i Evropská unie očekávají na rok 2015 celkem mizerný hospodářský růst kolem 1,5 %. Možná nás může těšit, že Japonsko a Rusko na tom budou hůře. I tak bych byl rád, kdybychom s naší ekonomickou výkonností útočili na pomyslná první místa tabulky a neradovali se, že tentokrát možná do baráže nepůjdeme.Eurozóna není dobře nastavené měnové území. “V současné době je to chybný projekt, který potřebuje napravit,“ uvedla ekonomka Ilona Švihlíková pro ParlamentníListy.cz a také zmínila možnost společné daňové politiky a velkého společného rozpočtu. I když sama připouští, že tohle řešení asi nebude “na stole”, co si o této variantě myslíte?Opět ten mýtus centralizace a z ní vyplývající síly. Zajímavé je, že ve Švýcarsku má každý kanton jiné daně, jiný rozpočet a dokonce i jiné zákony! V USA také nemají jednotné daně. Asi by jim měla paní Švihlíková poradit, jak zbohatnout.Když centrální, byrokratický, všem vzdálený a nikomu neodpovědný aparát zpackal politiku měnovou, tak mu dejme na povel ještě i politiku daňovou a rozpočet. Tak určitě…

Mimochodem, to krásné heslo “Jednotní v rozmanitosti“, to se má týkat jen frgálů, šampaňského a tvarůžků, nebo nám EU dovolí být rozmanitými i v podstatných věcech?

Jaký máte názor na návrh německého ekonoma Thomase Mayera, aby Řekové měli dvě národní měny, nechali si euro, ale i měnu pro národní účely “geuro“? A mohl by být takový postup cestou pro Česko?

Zajímavý nápad pro ekonomy nemusí vždy dopadnout dobře pro občany. Dokážete si představit, že fungujete ve dvou měnách současně? A kde tu jednu průběžně devalvují? Ono ne že by lidé v historii tohle nezažili. Je to zbytečně komplikované.

Dobrá, řecký stát nemá peníze na výplatu svých úředníků, zaměstnanců a dalších lidí žijících ze státních kasy. Geuro by znamenalo, že dostanou stejné množství peněz, část v opravdových eurech a část v geurech, které by neplatily jinde v Evropě. Takže tu máte peníze a tu máte papírky, které mohou devalvovat, kdy se nám zachce.

Nebylo by lepší lidem říci: “To, co jste dostávali předtím, bylo na dluh, lhali jsme vám, že na to máme – a nemáme. Platy prostě budou muset být takové. Nebudou olympijské hry, nebudou dotace, na co nás napadne.“

To by byla bolestná, ale očistná cesta a ne, že důchodci budou natěšeni, že dostanou hromadu geur a nic si za ně nakonec nekoupí. Lidé nebudou moci spořit a stanou se snadnou obětí zmatků a spekulací.

Stabilní ceny jsou velice důležité, hlavně pro lidi s důchody, ti nejvíce trpí, když máslo stojí v pondělí jedno geuro a v pátek třeba čtyři.

A u nás? Nenapadá mě jediný důvod, proč to vůbec zavádět u nás. Máte pocit, že naši politici málo komplikují lidem život?

Jaký dává signál Evropě situace v Řecku? Jaký může mít vývoj dopad na eurozónu?

Žádný a žádný. Trochu zjednodušuji. Ale v zásadě, evropští politici se nepoučí a finanční trhy už s katastrofickým scénářem počítají.

Evropě vládnou lidé, kteří si v mládí chtěli budovat socialismus (někteří na barikádách u univerzit, jiní s rudou stranickou knížkou jako pan Telička) a bojím se, že je to ještě nepřešlo.

Ale buďme optimisté, věřím, že lidé nebudou chtít skončit jako Řecko. Sliby o pečených holubech končívají špatně. Na začátku je víra, že je zaplatí někdo jiný. Pak to ale končí tak, že pečení holubi lítají do huby leda politikům, co je slibovali, a zaplatí jim je pracující lidé. Nakonec, aby jim jeden holub do úst přilétl, dva do společné kasy dají.

Evropskou unii zcela jistě oslabují vnitřní problémy. Zároveň se ale politické elity shodly na prodloužení sankcí vůči Rusku až do září. Také přibudou jména na seznam osob, které nebudou moci jezdit do EU a zmrazí jim konta. Jak hodnotíte tento postup?

Politické elity všude na světě ze všeho nejvíc milují vnější nepřátele. Také milují válku, nejlépe ale takovou, kde vlastně moc vojáků neumírá. Jen se do ní sypou peníze občanů, zatínají se ruce v pěst před televizními diváky a je jasné, kdo tu za všechno může. Ti druzí!

To platí pro elity v USA, EU, tak i v Rusku. Princip je pořád stejný. Dokud netancuje na střeše Reichstagu, tak se vnější nepřítel vždycky hodí.

USA volily za vnějšího nepřítele drogy a teroristy, ať už se pod tím skrývalo cokoli. EU je mírumilovná, a tak zatím ponejvíce bojovala s klimatem a genderovou problematikou, ruské elity si vybírají spory s přímými sousedy, což je pro nás nejhorší varianta.

Spojené státy zvažují, že vyzbrojí Kyjev. Separatisté v Doněcku mobilizují. Jak by měla reagovat EU? A co Česko? Co může nastat?

Víte, na celé situaci je nejhorší to, že vlastně všechny zúčastněné strany mají motivaci v boji pokračovat. Ruští separatisté trochu vyhrávají, mají krytá záda, přísun zásob, munice i mužstva. Mohou jen získat. Ukrajinci chtějí teroristy vyhnat, nemohou si dovolit ztratit tvář. Musí vyhrát. Navíc doufají v západní pomoc.

Stovky otázek, na které bychom se měli ptát. Kolik životů stojí posun hranice na východ či západ? Kolik zmařených životů zaplatíme, abychom “poučili“ Rusko? Když “obětujeme“ Ukrajinu, nezopakujeme tím Mnichov? Je dobře, že Ukrajina nemá atomové zbraně?

Realistický pohled je bohužel takový, že obdobně jako v první světové válce elity vůbec nechápou, co je to válka. Ti, co nám vládnou, na lidi, jejich životy a jejich majetky kašlou. Dokud nepadnou miliony, dokud nejsou národy na úplném dně, tak se střílí. I za cenu posunu hranic o pár kilometrů, i jen proto, aby upevnili svou moc.

Naivní řešení by bylo donutit obě strany složit zbraně. Stáhnout armády, vrátit do oblasti uprchlíky a pod dozorem celého světa udělat skutečný plebiscit, kde by se obyvatelé rozhodli sami, co chtějí. Ukrajinu, Rusko, federaci, nebo samostatnost? To se zatím ale nehodí žádné ze stran. Co Česko? Poučme se. Připravenost k obraně znamená mír. Bojíme se “zelených mužíčků“? Tak začněme organizovat domobranu. Vraťme lidem důvěru v to, že naše armáda je tu pro nás a je připravena nás bránit. Možná máme silné spojence, ale nesmíme být nejslabším kusem ve stádě.

Dalším zásadním problémem Evropy je hrozba terorismu. Jaký předpokládáte další vývoj? Budou mít evropské politické elity dostatečné nástroje, aby zvládly jak řešení situace na Ukrajině, tak zároveň zvolily účinný postup proti Islámskému státu? Co nám hrozí?

Nepanikařme. Dle údajů ze světové databáze teroristických útoků je terorismus sice na vzestupu, ale hlavními cíli islámských teroristů není ani náhodou Evropa, nýbrž jejich vlastní sousedi a protivníci ve víře, tedy jiné odnože islámu. Celkem přirozeně Evropané občas trpí pocitem, že svět se točí kolem nás a že jsme pro IS nějaký hlavní cíl. Už dávno ne. To si jen myslíme.

Nepotřebujeme výrazně navýšit zdroje v boji proti terorismu, potřebujeme vysvětlit našim politikům, že hlavním zájmem státu je chránit své obyvatele a jejich majetek před všemi formami násilí i terorismu.

Islámský stát provokuje. Zabíjí novináře pro efekt. Chce konflikt. Chce evropské bomby v ulicích syrské Rakky. Chce nás nalákat do boje unáhleně. To je přeci stará taktika arabských lehkých jezdců. Provokace, ústup a vlákání protivníka do pasti. Nebojujme, když to chce nepřítel, ale když to chceme my a víme, jaký je cíl boje a jak zničíme protivníka a co to udělá.

Hranice Iráku nakreslili Evropané a, zjednodušeně řečeno, je záměrně nakreslili tak, aby více rozdělovaly, než spojovaly. Sklízíme to, co Britové zaseli.

Jak byste obecně zhodnotil přístup českých politiků a médií k otázce islamizace Evropy?

Ode zdi ke zdi. Buď kompletní panika, nebo kompletní ignorace. Chybí mi hlas zdravého selského rozumu. Opakem politické korektnosti a mlčení u závažných témat přeci není hysterie. Někteří politici si na boji proti islamizaci Česka chtějí udělat jméno. Jiní si zase chtějí udělat jméno na boji proti xenofobii. Výsledkem je mediální humbuk, bubnování, volání do zbraně, nadávky a nálepky. Uklidněme se a začněme řešit problém od podstaty.

Chci zastupovat lidi, kteří si uvědomují, že problém Evropy je hlubší než islamizace a že islamizace je důsledek, nikoliv příčina.

Jak vnímáte v tomto kontextu aktivity iniciativy “Islám v ČR nechceme“ a mediální vystupování jejího lídra Martina Konvičky? Může být tato iniciativa nebezpečná?

Pokud ji někdo zneužije k nastolení souzení lidí na principu kolektivní viny, tak bude velmi nebezpečná. Chápu strach z islamismu i z islámu. Neberu to na lehkou váhu. Představa mešity místo kostela na návsích našich vesnic mě moc neuklidňuje. Strach a snaha něco dělat dříve, než bude pozdě, je zcela legitimní.

Občané naší země již viděli, jakým způsobem řešili politici problém s menšinami. Řeší ho, ale nevyřešili nic. Problémy soužití odskákali ti, kteří mají tu smůlu, že jejich majetek je a jejich život probíhá poblíž lidí bez respektu k majetku ostatních. Výzvy politiků k respektu k jiným kulturám pak nepadají na úrodnou půdu. Lidé si pak zcela správně řeknou: “Vlády zpackaly problém s jednou menšinou. Jak to asi dopadne, když se u nás najednou objeví další nová menšina? Určitě špatně. Byrokracie a média se zase postaví na její stranu.“

Žertovná absurdita je slovo integrace. V předvečer výročí osvobození Osvětimi řešila krajská zastupitelka Taťána Nersesjan dokument “Koncepce romské integrace ve Zlínském kraji na léta 2015-2018“. Předpokládám, že jí vůbec nedošlo, jak absurdní jsou pokusy kohokoliv integrovat a jak mohou končit. Proč chceme někoho vůbec integrovat? Dokud dodržují zákony a pořádek, tak není důvod někoho nějak převychovávat a integrovat a už vůbec není důvod do toho sypat peníze daňových poplatníků. Opravdu se nedivím, že lidé si nechtějí číst dokumenty s názvy: “Sladění koncepce muslimské integrace v souladu s romským operačním integračním programem v letech 2020 – 2025.“

Už tradičně se proti islamizaci vymezuje šéf Úsvitu Tomio Okamura. Teď ale téma řeší více také ODS. Před islamizací Evropy varuje například poslankyně ODS Jana Černochová. Bezpečnostní orgány by podle ní měly sledovat mešity, zda se v nich nehlásá nenávist k nevěřícím. Propagace džihádu a islámského práva šaría by měla být zakázána a stíhána. Multikulturalismus podle ní selhal a my bychom se měli poučit, aby u nás nehořely ulice a neprobíhaly teroristické útoky. Co říkáte těmto návrhům? Jakou alternativu lze nabídnout občanům, kteří se bojí islámského terorismu?

Jistěže by bezpečnostní orgány měly řešit, zda se někde nesetkávají organizované skupiny lidí, které mají v plánu násilné trestné činy pod rouškou násilné ideologie. A ony to snad teď nedělají? Pokud ne, tak to okamžitě řešme. Oceňuji odvahu paní Černochové vystoupit z pozice oblíbenkyně médií a přesunout se do role té “zlé a xenofobní“. Jít mezi lidi. Myslím, že ji to asi skutečně zajímá. I tak ale protestovat proti Islámu, proti Rusku, za Tibet, je převážně jen emoční záležitost. Vlajky vlají. Ale je to tak trochu bouchání do imaginárních nepřátel. Nechceme hořící ulice? Nechceme, aby se tisíce lidí živily na různých integračních programech zaplacených z našich daní? Nechceme, aby našim dětem vymývali mozky opět za naše peníze?

Fajn. Tak si pojďme ujasnit pravidla. Má někdo morální právo jinému člověku zapálit auto? Nemá. Stíhat, zavřít, nahradit škodu. A když si občan své auto bude bránit, tak ho, prosím, pochvalme. Šetří práci policii. Má někdo právo brát pracujícím lidem peníze, aby za ně dělal workshopy na multi-kulti usmířenost? Nemá. Stíhat, zavřít, nahradit škodu. Pokud si bude občan své peníze proti takovým lumpům bránit, tak ho, prosím, pochvalme.

Do politiky jsem vstoupil, protože si myslím, že existuje možnost, jak žít v bohatší, šťastnější a spravedlivější společnosti, než ve které jsme teď. Ten způsob je nekrást lidem peníze skrz stát.

Jak vy byste čelil argumentům Martina Konvičky o tom, že islám je z podstaty násilné a netolerantní náboženství, že značná část islámských kleriků štve proti nevěřícím, žena je považována za méněcenné stvoření atd.

Dobrý pocit z mnohých výroků představitelů těch či oněch směrů islámu nemám. Korán jsem nečetl a ani to nemám v plánu. Také jsem nečetl Satanskou bibli, védy. Četl jsem jen bibli – Nový i Starý zákon. Nic z toho ale není podstatné pro řešení naší situace. Je mi totiž vlastně celkem ukradené, co někde v mešitě v Saúdské Arábii kvílí muezzin a čím své “ovečky“ krmí ten či onen imám a jak se k tomu staví pan Konvička.

Považuji za nutné, aby zákony naší země vycházely z maximálního respektu k životu a majetku jednotlivce. Kamenování je u nás trestné, ženská obřízka také. Stejně tak jako 17x někoho bodnout a ukrást mu peníze. Vůbec bych do toho kulturu, etnikum a náboženství nepletl. Nejsou to přeci žádné polehčující okolnosti. A nesmí být! Pokud budeme důsledně dodržovat, že u nás platí, že začít násilí je špatné a ani víra ve špagetového boha to neomlouvá, tak se vůbec o islámu nemusíme bavit. Jen nesmíme z tohoto pravidla polevit, a to nejen kvůli Islámu.

Co si myslíte o nápadu prezidenta Zemana, že by měli všichni spojit síly a podniknout ozbrojenou vojenskou akci proti Islámskému státu. Jakým způsobem by měla Evropa intervenovat?

Že by si Hradní stráž chtěla vyzkoušet své nové pušky? Islámský stát je největším nebezpečím pro své vlastní sousedy. Pokud chceme pomoci, tak pomozme jim. Československo už má zkušenost z něčeho podobného. V roce 1948-49 jsme pomáhali izraelskému státu ubránit se před agresory. Tuto formu pomoci lidem, kteří se brání, považuji za velmi účelnou. Posílat na IS naše vojáky nepovažuji za nutné a šťastné řešení.

Podle vicepremiéra Andreje Babiše má naše republika jednotný názor na zahraniční politiku. “Já jen necítím potřebu se pokaždé vyjadřovat ke každé zahraniční události. Jako Česká republika máme jasný a jednotný názor,” řekl v interview pro ČT24 a doplnil, že Česká republika musí podle jeho názoru dělat aktivní politiku směrem do Evropské unie. “My tam posíláme odložené politiky jako poslance. I zahraniční politika je však o osobních vztazích, já mám na ty lidi mobily, takže když je potřeba, tak jim zavolám,” řekl doslova Babiš. Co vy na to?

Pan vicepremiér už několikrát v rozhovorech naznačil, že u některých věcí se čeká na názor Bruselu. Pan Babiš má tedy pravdu, názor je jasný a jednotný. Co nám řeknou, že chtějí, o tom se poradíme a schválíme to. Nechceme přeci trhat partu.

Chcete něco na závěr vzkázat našim čtenářům?

Chci vás poprosit jen o jednu věc. Ozvěte se mi na e-mail tom@pajonk.cz. Moc rád se u nás ve Zlínském kraji s vámi potkám. Jednak si rád poslechnu, kde tlačí bota vás, jednak klidně odpovím na něco, co jsem zde jen naznačil. Myslím, že pracující, tvořiví a podnikavé lidé, ať už jsou zaměstnáni, nebo už toho odpracovali dost, se musí dát dohromady. Je totiž třeba zastavit ty hromady byrokratických nesmyslů a rozjetého státního aparátu dříve, než bude pozdě.

Naší zemi už dost možná skutečně nevládne ani vláda, ani ministři. Vládnou jí pro občany neviditelní úředníci, kteří připravují tuny materiálů, zpráv a analýz. V těch dokáží obhájit svou činnost, tím i pěkné peníze, které berou. Berou je však těm, kteří denně pracují, živí své rodiny a tvoří věci skutečně důležité.

Postavit se té celé mašinerii, to chce sílu, zdravý rozum a zkušenosti. Žádný “vůdce“ to ale za nás neudělá, žádný hrdina na bílém koni nepřijede, musíme se spojit.

Zdroj: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Svobodny-Pajonk-k-Recku-i-Rusku-Peceni-holubi-letaji-do-huby-nakonec-jen-politikum-Vlady-miluji-valku-a-nepritele-360699

Parlamentní listy: Běžte před továrny, které prodávají do Ruska, rozdávat vyhozeným lidem peníze. Pak mějte řečičky, vzkazuje pravičák Pajonk příznivcům sankcí

29.7.2014/0 Komentáře/in Napsali o mně /by

Zdrojem Parlamentnilisty.cz

ROZHOVOR Kdo chce potrestat Rusko, ať nekupuje jeho výrobky, ale nenutí k tomu ostatní, říká ParlamentnímListům.cz místopředseda pravicové Strany svobodných občanů Tomáš Pajonk, který nesouhlasí s plánovanými hospodářskými sankcemi proti Rusku. Podle Pajonka je čas si přiznat, že jak Ukrajinci, tak Rusové páchají zvěrstva, a neidealizovat si ani jednu ze stran.

Kdo je podle vás viníkem sestřelení malajsijského letadla na Ukrajině a věříte tomu, že protiletadlovou raketu dodalo separatistům Rusko, které je údajně podporuje?

Nevím. Od stolu na Veselé (Pajonkova obec na severu Moravy, pozn. red.) vidím pouze zprávy, blogy, komentáře. Je to však pouhý obraz reality. Nejsem na místě. Nevěřím ani jedné z válčících stran. Pro obě strany je dezinformace zbraň v jejich válce. Rozdíl mezi tím, že jedna strana asi lže, zatímco druhá lakuje fakta na růžovo a vybírá střípky informací, které se jí hodí do krámu, vidím, ale není velký. To je pouze otázka kvality propagandy. Bohužel tento postoj bývá mnohými označován za morální relativismus, ale o tom to opravdu není. Když nevím, tak nechci soudit. Když uvidím dva lidi ve rvačce, tak se přeci nepřidám k jednomu z nich jen proto, že ten druhý má tričko mého oblíbeného fotbalového týmu.

Ale k věci. Myslím si, zdůrazňuji, pouze myslím, že pravděpodobně letadlo omylem sestřelili povstalci. Raketový systém buď získali od ukrajinské armády kořistěním, nebo z Ruska, to opravdu nemohu tušit.

Na druhou stranu, říci, že za smrt všech lidí na palubě může Vladimir Putin osobně, je hodně zajímavé uvažování. Stejnou logikou bych nyní musel soudit Baracka Obamu, který osobně může za včerejší požár skladu paliva v Libyi. Také přeci podporoval rebely proti Kaddáfímu, dokonce přímo a vojensky.

Evropská unie rozšířila sankce vůči Rusku. Nicméně k plošným sankcím zatím nedošlo. Jak vnímáte diskuze mezi umírněnějšími a radikálnějšími zeměmi a jakou pozici bychom měli zaujímat my?

Nejsme ve válečném stavu. Sankce vůči jednotlivým osobám, či dokonce jakési veřejné „lynčování“ dcery Vladimira Putina není ani efektivní, ani správné. Zákaz vstupu zločincům je samozřejmě možný, ale zločinec je někdo po odsouzení soudem, třeba mezinárodním. Cíleně si vybrat, proti komu namířím sankce, je produktem staronového „bruselsko-sovětského“ uvažování. Dnes je „normální“ vybrat firmy a jednotlivce, kterým se nasypou peníze jako dotace, a tak brzy asi bude „normální“ vybrat nežádoucí jedince, kterým budeme život komplikovat. Toto je způsob totalitního uvažování, který zničí zbytky naší vznikající demokratické kultury.

Evropská unie ani jednotlivé státy v ní nemají co zakazovat obchod jednotlivým firmám. Je to přeci morální odpovědnost právě těch firem a jejich zákazníků a partnerů. Nepřevádějme odpovědnost za morálku na byrokraty, nechme ji na lidech.

Historička a mimo jiné také manželka polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského Anne Applebaumová ve svém komentáři publikovaném v deníku The Washington Post tvrdí: „Rusové se na začátku 90. let naučili, že je velmi důležité při pronikání na západoevropské trhy nepodcenit vztahy s vlivnými politickými stranami. Rovněž správně vytušili, že nejlepší je tak učinit akvizicemi důležitých podniků dominujících na trzích v jednotlivých evropských státech.“ Vnímáte také vliv Ruska na evropskou ekonomiku jako zhoubný?

Vyměňte Rusové za Američané a západoevropské za východoevropské. Vnímáte také vliv Spojených států na evropskou ekonomiku jako zhoubný?

Jak si představujete, že by měl fungovat obchod mezi Českou republikou a východními a západními zeměmi?

Bez celních a jiných bariér obchodu. Bez připravovaných složitých neprůhledných tisícistránkových smluv mezi státy. Nevím, proč by někdo na ministerstvu měl rozhodovat o tom, zda si mohu koupit takový či onaký přístroj.

Ne vždy platí, že když hranice překračuje zboží, pak je nepřekračují tanky. V dnešní situaci, kdy nejsme kolonií SSSR, by náš obchod a spolupráce s Ruskou federací přivedly více lidí v Rusku k tomu, že západ není prokleté a dekadentní místo plné morálně pustých lidí. Naopak my bychom se obohatili ruskou kulturou a oni naší, tak to vždy během obchodu fungovalo.

Kde, kdy sankce vedly ke změně režimu? V Iráku ne, na Kubě ne, v KLDR také ne.

Budeme-li kompletně tlačit Rusko ke zdi, spojí se s Čínou a jinými zeměmi. Vznikne, a už vzniká, protiváha hegemonu USA v podobě BRICS, zlatem kryté čínské měny a podobně. Ve světle vznikajícího kalifátu mi přijde, že obrovský problém, který čeká naši civilizaci, nepřichází z Kremlu.

Jakým způsobem bychom měli ekonomicky vycházet s Ruskem? Může být pro nás stále obchodním partnerem?

Určitě může. Dívejme se na to bez nálepek. Máte-li potřebu potrestat ruské výrobce, prosím, nekupujte jejich zboží. Tlačte na své obchodní partnery. Nechte vaše spoluobčany, kteří mají jiný názor, ať si obchodují.

Poprosil bych všechny, kteří prosazují sankce, aby se pak šli postavit před firmy, které s Ruskem obchodují, a nebudou moci. Jejich zaměstnancům by pak měli ze svého vyplácet ušlé mzdy a prémie. Ať také podají pomocnou ruku každému jedinému propuštěnému člověkovi a najdou mu stejně dobrou práci. Pak mohou mít morální řečičky o silné, jednotné a tvrdé ruce vůči Rusku, která je podle nich tak potřeba. Oni náklady neponesou.

Mohli by jít do firem a továren také teď. Pokud to všem sankcemi postiženým lidem vysvětlí, že je to pro ně dobré, a oni budou souhlasit, pak proč ne. Do obchodu s Ruskem nemáme právo nikoho nutit a ani nikomu bránit. Nejsme ve válce.

Ekonom Tomáš Sedláček ve svém komentáři pro iHNed.cz zmínil, že se Česká republika odklonila od Havlovské zahraniční politiky lidských práv: „S velikým zklamáním jsem sledoval, jak se tato úspěšná, promyšlená a mnoho let budovaná strategie vyhazuje zbůhdarma oknem.“ Souhlasíte s tímto názorem? V čem dělá Česká republika největší chyby po stránce zahraniční politiky?

Četl jsem jeho komentář. Jde o typicky elitářské chápání světa. Pan Sedláček se vlastně zlobí, že stát protežoval obchod s Ruskem, a to je prosím ZLO. To mu přijde hloupé a nebezpečné. Stát by přeci měl protežovat obchod s těmi správnými režimy! Těmi co dělají DOBRO. Ach jo. Jen doufám, že pan Sedláček už nevěří na pohádky a že toto je z jeho strany pouhá póza.

Vidíme, jak dopadla Česká exportní banka. Vidíme, jak dopadla ta či ona „státní obchodní strategie“. Zaměstnanci státu a polostátních firem dostali peníze, odměny a funkce a výsledek šel do kopru. Účel byl splněn, pohádka prodána.

Pan Sedláček chce po zahraniční politice státu „havlovský směr“. Já nechci od státu žádný směr. Stát má být rozhodčí. Nemá určovat směr zahraničního obchodu. Nemá co posílat poslance do Nepálu, aby si tam s místními elitami podali tlapky.

Kněz a teolog Tomáš Halík uvedl na serveru aktuálně.cz své obavy z šíření dezinformací prostřednictvím příznivců prezidenta Vladimira Putina, cituji: „Loví v nejkalnějších vodách české společnosti, o tom svědčí různí ti přátelé Ruska a další vynořivší se spolky putinovců. Někteří tu šíří putinovskou propagandu vysloveně goebbelsovského rázu.“ Co říkáte na toto Halíkovo varování?

Říkám ach jo. Další mlžitel. Potřebujeme hlas rozumu. Ne dalšího hysterického antiputinovce a ani žádné hysterické putinovce á la Adam B. Bartoš a další.

Konflikt na Ukrajině prostě není černobílý, jsou tam vrazi na obou stranách. Je to občanská válka, sakra. Dělat z jedné strany hrdiny a z druhé lidský odpad, je lhaní si sami sobě. Ano, EU a USA podporují režim, který nemá problém zabíjet vlastní lidi. Ano, Rusko podporuje režim, který nemá problém zabíjet vlastní lidi. Obě strany sporu vždy použijí jen jednu z vět.

Dokázal bych ještě pochopit tento postup. Ano podporujeme oligarchy a lidi, kteří nemají žádný velký respekt k majetku a životu cizích lidí, ale podpora se nám vyplatí, zajistí to pro EU vzácné zdroje a bude lepší, když je bude mít EU než Rusko. Také doufáme, že se polepší, když jim nasypeme peníze. Možná to zní sobecky a cynicky, ale bylo by to alespoň fér přiznání. Tohle by byl opravdový postoj a ne pohádky pro občánky.

Naštěstí vliv pana Halíka mimo pražskou kavárnu je poměrně malý a občané mají více rozumu, než aby si z takových výkřiků něco dělali.

Ruská cenzura například nedovoluje kritizovat připojení Krymu. Vnímáte ruskou propagandu jako nebezpečnou i pro Českou republiku?

No, nikdo si snad nemyslí, že Ruská federace je stát s velikou svobodou tisku.

Propaganda je problém. Hlavně pro ty, kteří jsou zvyklí manipulovat veřejným míněním a potřebují to. Těm propaganda, jiná než ta jejich, kazí plány. Pokud budeme mít občany, kteří jsou jakékoli propagandě náchylní věřit – a náš vzdělávací systém tak nastaven byl a spíše je dodnes – pak se může stát, že produkčně lepší propaganda vyhraje nad tou „naší“, a máme problém.

Jediné řešení je velmi dobře lidi na propagandu připravit a naučit je vidět ke kořenům problémů. To by mělo být úlohou vzdělávání, naučit základům kritického myšlení. Lidé zvládli v minulém režimu dobře filtrovat propagandu a teď se bohužel děje to, že poté co přestanou věřit našim a západním médiím, které se také chovají propagandisticky, nebudou věřit už vůbec nikomu, což povede k zbytečné frustraci.

Někteří lidé mají možná i oprávněné obavy z války. Mohou být aktuální vyostřené vztahy mezi velmocemi předzvěstí konfliktu? (v jaké šíři, koho by mohl zasáhnout…)

Myslím, že otevřený konflikt s vyhlášením války nebude. Jde vidět, že spory o zdroje se budou řešit podobně jako za studené války. Otázkou je, zda ze světa s jedním hegemonem, tedy USA, vznikne svět bipolární, nebo spíše vznikne několik mocenských bloků. Mocenské bloky nemusí být pro naši zemi nutně špatné. Historie je plná stabilních období, kdy například v Evropě bylo mnoho malých států a ty velké se navzájem držely v šachu.

Jak velké jsou „imperiální choutky“ Ruska? Bude se snažit získávat další území?

Na spekulativní otázku, spekulativní odpověď. Ve chvíli, kdy pro vládnoucí elity v jakékoli velmoci je zdánlivě výhodné, nebo životně nutné získat zdroje z válečného konfliktu, tak to udělají. Jedná se samozřejmě spíše o zisk interních zdrojů, neboť během konfliktu se nehledí na legálnost opatření a pod rouškou sjednocení národa a podpory války se mohou dít věci, které by jim v období míru neprošly.

Tak jako USA jako celek nezbohatly na žádné z válek, kterých se účastnily (ale mnoho vlivných jedinců v USA ano), tak samotné Rusko na válkách nezbohatne, ale vládnoucí ruské vrstvy mohou konfliktem upevnit své pozice.

Z toho pohledu přeju občanům Ruské federace, aby nebylo pro jejich vládce výhodné vyvolávat konflikty, a hlavně jim přeju, aby našli sami odvahu s tím něco udělat, protože cenu za konflikt, v podobě dřevěných truhel, budou platit převážně oni. Dnes, cenu za vměšování se do jiných zemí platí velmi draze například občané USA. Mám americké přátele a jen málo z nich je nadšeno z jejich přítomnosti v Afghánistánu a k čemu to vede.

Schvalujete aktivity NATO a mobilizaci jednotek?

Nevím o nějaké přehnané reakci NATO. Začít řešit obranu země mi přijde vhodnou reakcí na konflikt v sousední zemi. Česká republika mezitím přidala na kulturu 17,17 % a obraně 0,15 % rozpočtu ubrala. Budeme se bránit házením sebraných spisů politicky korektních autorů, k likvidaci útočníků použijeme zpěv a alternativní divadlo.

Parlamentnilisty.cz