Příspěvky

Komu jsem dal hlas?

/2 Komentáře/in , /by

Za týden bude znám předseda Svobodných. Je téměř na 100 % jisté, že to bude Petr Mach. Kandidatura Petra Hampla se během dní nakonec změnila spíše v karikaturu kandidatury. Ale to není obsahem tohoto článečku.

Já budu volit Romana Kříže.

Proč?

Protože je to pro Svobodné nejlepší.

Tandem Mach jako aktivní politik, tvář strany a europoslanec + Kříž jako manažer, iniciátor, by totiž mohl dost dobře fungovat. Lépe než by si mnozí mysleli. Petr Mach potřebuje tvrdého a chytrého manažera k sobě do tandemu. Doplnit to, co mu není vlastní.

Oba dva nejsou malé děti a dokázali by se domluvit. Jistěže, nejsou to “kámoši”, ale politika a osud naší země není o partičce kámošů. A ten kdo neumí být tvrdý vůči sobě, neumí překousnout, že se musí bavit nejen s kamarády, tak ten nemůže vést republiku a být premiérem.

Pro Romana Kříže i Petra Macha by to byla obrovská příležitost vyrůst a překročit své současné pohodlné limity.

Třeba budeme mít štěstí a taková konstelace hvězd neuvěřitelně Svobodné nakopne a dostanou se pod takovým vedením do sněmovny!

Kříž FTW! 😉

PS: Kandidatury pan Bednáře si cením, ale volil jsem takto.

Křížova Ukrajinizace

/1 Komentář/in /by

Roman Kříž si nadefinoval nový termín, pojem – “Ukrajinizace”

Chudým se pomáhá tak, že přispívají politikům a těm nejbohatším podnikatelům, zatímco oni stále víc chudnou. Děti se vzdělávají a vychovávají tak, že jsou čím dál nevzdělanější, nevychovanější a neschopnější se o sebe postarat. Stát strká nos stále do dalších a dalších věcí, hlouběji a hlouběji do peněženek občanů, zatímco služeb občanům stát poskytuje čím dál míň a v čím dál horší kvalitě. Bohatnou nejbohatší a ti, kteří kooperují se státem, zatímco střední třída chudne a chudí se stávají almužníky. Postupem doby se přibližujeme ke skladbě společnosti jako za feudalismu – velice úzká elita a zbytek obyvatelstva v chudobě a beznaději.

Řešením by bylo razantně seškrtat roli státu. Provést odluku vzdělání, zdravotnictví, ekonomiky atd. od státu, státu nechat (a trvat na její kvalitě) roli ochránce lidí a majetku, rozhodčího a poslední instance v oblasti sociálních záležitostí. Ale do té doby, než to budou chtít voliči, kteří si přestanou s úředníky a politiky hrát na konání dobra za peníze všech, nic takového nenastane. Je to v našich rukách.

—–

Troufám si říci, že Roman popisuje dlouhodobější trend, aktuální situaci moc lidí takto zatím nevnímá. Na systémové změny se máme příliš dobře.