Příspěvky

Vrať dotace, Andreji!

V posledních dnech rezonuje českým mediálním prostorem zpráva o tom, že bude muset Česká republika vracet až 450 milionů korun na dotacích. Důvodem je střet zájmů premiéra Andreje Babiše, který v auditu potvrzuje Evropská komise. To vše v době, kdy se na Václavském náměstí schází desítky tisíc demonstrantů protestujících proti vládě hnutí ANO a požadujících demisi ministryně spravedlnosti, Marie Benešové.

 

Odvolání Babiše by jistě bylo pro naši republiku pozitivem, neřešilo by to ovšem příčinu problému. Ta tkví v dotačním systému České republiky i Evropské unie, kdy se rozdávají miliardy z kapes daňových poplatníků soukromým firmám na investice do rozvoje jejich businessu. Proč je to špatně? Dotace deformují českou ekonomiku a vytvářejí zbytečně korupční prostředí. Ničí konkurenci. Vznikají díky nim věci, po nichž není poptávka, a prostředky pak chybějí v peněženkách lidí, kteří by si za ně pořídili to, o co skutečně stojí.

 

Když ze svých daní dotujeme konkurenci

 

Perfektně to jde vidět na příkladu tiskaře Petra Fryče, kterého vyzpovídal Vítek Jedlička v rámci kampaně do Evropských voleb. Dotace z EU mají mnohdy fatální důsledky pro české podnikatele a to nejenom pro ty, co si neumějí nebo nechtějí o dotace zažádat, ale i pro ty, jejichž firma se prostě jenom nacházela ve špatném kraji.

 

Dotace nedávají smysl. Nejen jejich zneužívání a vzniklá korupce je totiž důvodem k jejich zrušení a ne vždy za nimi stojí zlá Evropská unie. Německá automobilka BMW dostala začátkem tohoto roku od státu více než půl miliardy korun na výstavbu testovacího centra na Sokolovsku. Tato dotace v podobě daňových prázdnin, příspěvkům na školení zaměstnanců a dalších pobídek přichází v době extrémně nízké nezaměstnanosti. Stát navíc podporuje firmu, která v roce 2017 dosáhla rekordních zisků a vyplácela akcionářům tučné dividendy. Tímto postupem stát nejen že bere peníze lidem a dává je bohaté korporaci, ale zároveň také odebírá pracovníky z již tak přetíženého trhu práce.

 

A co kdyby vám nakonec někdo řekl, že stát sebere 3,1 miliardy všem občanům České republiky a obratem je přidělí těm, kteří mají svůj vlastní dům? Přesně takto fungují kotlíkové dotace, další z nekonečné řady nesmyslných státních pobídek.

 

Zrušení dotací jako science fiction

 

Zrušení dotací je možné a vede k růstu. Ještě v roce 1984 se příjmy Novozélandských chovatelů skotu a jehněčího skládaly ze 40% z dotací. Dotace zvyšovaly cenu půdy, utlumovaly inovace, konzervovaly stav na trhu a způsobovaly nadprodukci. Farmáři dodávali maso i do oblastí, kde by jej místní obyvatelé dokázali vyprodukovat výrazně levněji a jednotlivé státy často sahaly ke clům, aby své producenty ochránili. Rok na to již dotace neexistovaly. Produkce jehněčího masa pro export se snížila o 6 milionů kusů. To byla čistá nadprodukce dotovaná z daní. V následujících letech výrazně vzrostla produktivita farmářů a cena půdy se ustálila na úrovni její výtěžnosti z hlediska produkce masa. Díky tomu se zvýšila také kvalita půdy, když se přestalo plýtvat vodou a ekonomicky nevýhodné pole se změnily zpět na lesy a louky. Do dnes je Nový Zéland jedinou vyspělou zemí, která přímo nedotuje zemědělce. I přes nutnost konkurovat dotovaným farmářům z ostatních zemí se tamnímu zemědělskému průmyslu podařilo v roce 2017 exportovat zboží v hodnotě 28 miliard dolarů .

 

Svobodní bojují proti dotacím do soukromého podnikání dlouhodobě a říkají to od svého vzniku. Neberme lidem peníze a nechme je sami rozhodnout o tom, za co je utratí. Kam vede přerozdělování a plánované hospodářství si u nás pamatujeme velice dobře. Neprotestujme proti dotacím Babišovi, protestujme proti dotacím jako celku, jinak se nám může stát, že Babiše obratem nahradí nějaký jiný Bureš a budeme na tom stejně, jako do teď.

Tomáš Pajonk

Předseda Svobodných, zastupitel Zlínského kraje

Deník: Premiér Andrej Babiš peníze pro novou nemocnici neslíbil. Většinu zastupitelů nepřekvapil

 

Novou nemocnici plánuje kraj postavit do roku 2025. Náklady jsou vyčísleny na 7,9 miliardy Kč. Zlínský kraj dá na projekt 3,9 miliardy, na 3 miliardy si chce vzít úvěr a jednu miliardu zaplatí nemocnice. Roční splátku úvěru ve výši asi 200 milionů Kč pokryje navíc nájem, který bude nemocnice platit kraji.

 

Parlamentní listy: Nejsme žádný dobytek na pěstování pro vrchnost! Jak se nápady Babišovy vlády projeví ve skutečnosti?

ROZHOVOR Dva typy lidí, kteří bojují na politické scéně, popisuje předseda Svobodných Tomáš Pajonk: „Jedni, kteří pracovitým lidem chtějí sebrat peníze, a rozdat je tam, kam chtějí ve jménu ‚evropských, morálních a západních‘ hodnot, a pak druhý typ, který je chce uloupit a rozdat ve jménu ‚národních, našich‘ hodnot, neboť ‚to tak musí být, bo to je fajne‘.“ Ovšem jde jim o totéž: Za peníze všech koupit něco, co se líbí jim, a k tomu potřebují moc. Rozdělovači lupu na sebe plivou a živí konflikt. Pajonk reagoval také na trend sociální politiky: „Myslíte, že jsem svou ženu uplatil obědy zdarma, aby měla další dítě? To je dost absurdní představa. Nebo kdyby dostala o 10 000,- Kč za porod navíc, tak že by najednou chtěla šesté dítě? To je přeci amorální nesmysl.“ Pajonk také vzkázal, že nejsme žádný dobytek na pěstování pro vrchnost. „Stavět státní politiku na tom, že budeme mít farmu na daňového poplatníka, s prominutím, je svinstvo.“

Celý rozhovor naleznete zde

Svobodní: Pane Babiši, ukažte se

Vážený pane premiére Babiši

dnes byla jmenována vaše vláda a Svobodní jsou na její kroky velmi zvědaví. Dlouhé roky jste říkal, že je vše špatně a že vy byste to uměl dělat jinak a lépe. Dosud jste tvrdil, že lépe to moc nejde, protože „Sobotka a Kalúsek a kampaň“.

Ode dneška máte jedinečnou příležitost a my říkáme, tak se ukažte. Sestavil jste si vládu čistě podle sebe, takže vás nebude brzdit žádný koaliční partner.

Sestavil jste si vládu bez dohodnuté podpory ve Sněmovně, říkáte jí vláda odborníků. Podle Svobodných je tedy i bez jasného politického směrování, což jste si vždy přál.

Sestavil jste vládu, se kterou konečně můžete stát řídit jako firmu.

Tak nás přesvědčte, že s takovou vládou bez důvěry chcete konat v zájmu obyvatel této země, pro větší svobodu a menší státní dohled nad životy lidí. Dosud jste prokazoval jako vicepremiér a ministr financí opak a prospěch z vaší politiky měly vaše firmy.

Svobodní budou postupně zveřejňovat kroky, které by od jednotlivých členů vlády čekali a které by byly ku prospěchu země. Zda se jich skutečně dočkáme my i veřejnost, je na vás, pane Babiši.

Republikové předsednictvo Svobodných, 13. 12. 2017

Gratulace k vyrovnání rozpočtu

Pan ministr Babiš tvrdí, že státní rozpočet v roce 2016 bude vyrovnaný, nebo přebytkový. Doufejme, že to tak dopadne a že se nepodaří vládě peníze na “sílu” utratit před koncem za cokoli, co se dá stihnout koupit.

A pokud to opravdu dopadne vyrovnaně, tak je to jedině dobře. Dokonce velmi dobře. Není pro mě ani příliš podstatné, zda za to ministr může nebo ne. Je možné že klesly investice, že se nevyčerpalo něco co se vyčerpat mělo, že výběr daní stoupá díky rostoucí ekonomice, že je to prostě naše štěstí, že navzdory plánu na schodek 60 miliard, to skončí možná i přebytkem.

Já si z toho vezmu to nejlepší co mohu. Považuji za skvělé to, že se do vědomí lidí dostane informace, že státní rozpočet může být vyrovnaný a nezboří se nám tu republika. Pomalu jsme se totiž dostávali do jakési normálnosti schodků kolem 100 miliard a bralo (a stále bere) se to jako normální stav, který je přeci všude jinde běžný. Navíc máme nízkou dluhovou službu a tak, to, že další genera zadlužujeme více a více je přeci zcela ok.

Dnešní stav (pokud vydrží) je skvělý příklad a tím pádem bude možnost zvýšit tlak na to, aby státní rozpočet zůstal vyrovnaný i v dalších letech.

Elektronické tržby nejsou konec světa. Přežijeme. Ale měli jsme jít estonskou cestou, říká Pajonk ze Svobodných

ROZHOVOR Babiš se Sobotkou lidem nevěří. Chtějí nás hlídat a hezky pokutovat. Je-li Babiš podle Komárka chytrý, tak proč říká, že když se sníží nabídka, tak klesne cena? Žijeme pořád ještě ve svobodné zemi, tak proč bych měl ke každému zboží přebírat papírek. Nesmíme dojít do světa, kde na všechno bude zákon. Lidé se zatím neměli čas nad dopady EET zamyslet. Babiš i Kalousek jsou stejní: Oba umí dobře zvyšovat daňovou zátěž, ale neumí čelit nárokům zájmových skupin a supů kolem nich. To nám řekl Tomáš Pajonk, předseda Svobodných ve Zlínském kraji.

Ministr financí Andrej Babiš v úterý kvitoval, že podle průzkumu agentury STEM tři čtvrtiny občanů ČR vnímají zavedení EET pozitivně. A nějakých 67 % lidí očekává, že se díky tomu zvýší v ČR výběr daní. Jak byste reagoval na argumentaci ministra financí?

EET není konec světa. Je to jen další zbytečné ztížení života poctivým podnikatelům a občanům. Přežijeme to. Babiš měl volbu, mohli se Sobotkou vést ČR k průkopnictví v IT technologiích a státní správě zvolit „estonskou cestu“. Zvolili nám „chorvatskou“ cestu. Je to škoda. A je to proto, že oni lidem nevěří. Pan Babiš dost možná právě proto udržel tak velký holding a politickou stranu pohromadě, protože na každého má své spisy. Možná chce mít spis na každého z nás. Řekl bych mu, že je škoda, že místo zlepšení života obyvatelům právě pomocí IT technologií, tak jak to udělalo zmíněné Estonsko (sjednotilo občanku, zdravotní průkazku, řidičák a další kartičky do jedné jediné, firma se tam dá založit v řádu minut), jdeme cestou větších komplikací pro všechny a navíc to budeme pěkně hlídat a hezky pokutovat. A nepomůžeme lidem v ničem. A to máme zrovna v České republice mnoho moc šikovných programátorů a IT lidí obecně. Kdo to říkal, že nás řídí nemehla? Pan Babiš také uvedl, že peníze vybrané na daních jsou peníze nás všech. Tak to určitě. Dobře se mu takové věci říkají, když má v rukou klíče od té „naší“ pokladny. Proto jsou zrovna jeho firmy jedny z největších příjemců dotací a daně, povinnosti a poplatky dopadnou především jeho konkurenci. Ne, peníze ministerstva jsou naše peníze leda tak slovy, v realitě jsou to „jeho“ peníze, on je rozděluje mezi ministerstva a čím méně jich má, tím více zbude nám občanům. Tím více zbude na to, co potřebujeme.

V přeneseném slova smyslu označil Andrej Babiš odpůrce EET, tedy třeba stranu Svobodných nebo Soukromníky, za dezinformátory. Cítíte se vůči drobným podnikatelům ohledně argumentace proti EET jako dezinformátor?

Andrej Babiš svého času dostal v Blesku otázku, zda případné zavření restaurací v důsledku nákladů EET povede k růstu cen „meníček“. Odpověděl, že nikoliv, že restauratéři, kteří zavřou, přestanou škodit těm co zůstanou otevření a ceny meníček spíše i klesnou. Jinými slovy řekl, že když se sníží nabídka, tak klesne cena. Ten člověk je dle slov Martina Komárka ohromně chytrý. Blbost je tedy vyloučena a za dezinformaci by ho měl někdo vytahat za uši. Budu se v osobním a politickém životě snažit co mi to půjde, aby tyto a všechny budoucí generace našich dětí dostaly možnost tak kvalitního vzdělání, že na takovou záměrnou mystifikaci, jakou řekl pan Babiš, nikomu dalšímu neskočí.

Ministerstvo financí přiznalo – aniž by uvedlo v jaké míře –, že mnoho Čechů účtenky odmítá tam, kde jsou vydávány. Tito lidé zároveň odmítají elektronickou evidenci tržeb. O čem to svědčí?

Zatím žijeme ve svobodné zemi. Proč bych měl povinně přebírat spolu se zbožím i jakýsi papírek? Abych nedostal pokutu od ČOI nebo PS VB? Ne, opravdu ne. Nesmíme přece dojít do světa, kdy na jakoukoli činnost bude zákon a regulace. Svědčí to o tom, že lidé si navzájem zatím věří, nepotřebují ke všemu papírky a bumážku.

Ministr Babiš se dnes také zaradoval. Podle průzkumu by tři čtvrtiny občanů uvítaly, aby účtenka z EET byla slosovatelná. To už jsme opravdu tak „zblblí“ ze všech těch akcí a soutěží v supermarketech či jinde?

Každý průzkum dopadne podle toho,  jak se položí otázka. Samozřejmě, že když z toho může koukat alespoň nějaká odměna pro sběrače, tak to lidé asi využijí. Nemyslím si, že jsou lidé zblblí, spíše mají jiné starosti a zatím se nad skutečnými dlouhodobými dopady EET neměli prostor moc zamyslet.

Pokládáte za reálné, aby EET přinesla do státního rozpočtu navíc 18 miliard korun, jak tvrdí MF? Pokud ne, tak proč?

Každý občan by si měl dle mého klást zásadnější otázky. Proč prvně nesnížíme státní výdaje, než začneme zvyšovat daně a poplatky? V tomhle jsou si Kalousek a Babiš více podobní, než si kdy přiznají. Oba umí dobře zvyšovat daňovou zátěž, ale neumí bojovat s rostoucími požadavky úředníků a zájmových skupin supů kolem státního rozpočtu. Tahle republika vyhodila miliardu oknem za propagaci značky v zahraničí. Majitelům holdingů se staví Čapí hnízda pro vlastní potřebu a vyhazuje miliardy korun politickým „neziskovkám“, které prosazují politické názory ve veřejném prostoru. Je tu spousta zbytečných výdajů.

Pan Babiš má rád firemní přirovnání, tak mu jedno dám. Dobrý manažer první řeší, které velké výdaje ve vedení jsou zbytečné (reprezentace, marketing, PR), ty ořeže, pak až začne být přísný na zaměstnance. Bohužel, ve státě je tohle těžší a pan Babiš si vybral snadnou cestu, bude bít ty, kteří mají nejméně času se bránit.

 K té částce – výběr daní závisí na tolika faktorech, že otázkou není, zda nějaká studie nám za rok řekne, že se díky EET vybralo o 18 miliard navíc, ale kolik takových studií si pan Babiš z našich peněz zaplatí.

Červencový rozhovor v Parlamentních listech

 

Chcete pomoct uprchlíkům? Nikdo vám nebrání, ale nevnucujte je místním… Pajonk ze Svobodných proti českým “liberálům”

ROZHOVOR Kritice podrobil názory zaznívající z Bruselu zlínský krajský šéf Svobodných Tomáš Pajonk: „To, že šéfová bezpečnosti EU Federica Mogherini klidně řekne, že politický islám by měl být součástí evropského obrazu, je děsivé,“ uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Pajonk také vysvětlil, proč už není celorepublikovým místopředsedou strany a zdůraznil nutnost soustředění na výsledky. Kromě toho varuje: „Babiš chce zavést dalšího Velkého bratra.“

 

Vysvětlujete odchod z pozice místopředsedy Svobodných a nástup na post krajského předsedy ve Zlínském kraji i tím, že potřebujete soustředit sílu v regionu před krajskými volbami. Proč si nenecháte obě pozice? Domníváte se, že příprava na krajské volby bude tak náročná?

 

Bude. Obsahové a organizační přípravy na krajské volby už dávno začaly. Jenže teprve, když něco začnete tvořit, vidíte, kolik to dá práce. Ve Svobodných ani není povolený souběh stranických funkcí, takže obě pozice bych si tak jako tak nechat nemohl.

 

Na webu Svobodných jste uvedl: „Ano, máme ideály a máme program. Ale, je o tom politika? Jen zčásti. Musíme zapracovat na schopnosti svůj program prosadit.“ Jak konkrétně hodláte postupovat? Co máme očekávat? A myslíte si, že Svobodní dostatečně program neprosazují?

 

Volič, který nám dal hlas, chce, abychom něco z našeho programu prosadili. Abychom hájili jeho zájmy. Svou větou jsem chtěl vyjádřit jednu věc – Svobodní věnují příliš mnoho času řešením ideologie, ale nakonec spíše rozhodne schopnost svá řešení či kompromisy prosadit. A to není o ideologii, ale o kompetenci. Na tolik potřebnou změnu ve vztahu stát a občan to chce obojí.

 

S výjimkou několika radních, zastupitelů či členů komunálních komisí Svobodní svůj program prakticky neprosazují. Ve skutečnosti je Petr Mach v Evropském parlamentu v paradoxně horší pozici z hlediska prosazení čehokoliv, než například radní Jiří Hůla ve Slaném nebo místostarostka Ostrožské Nové Vsi paní Bedřichová.

 

Zatím se nám nepodařilo zastavit ani jednu zásadní regulaci, zabránit navýšení daní či zásadně ovlivnit mínění veřejnosti a získat její podporu. Ano, to může znít negativně, ale myslím, že je nutné si pořád připomínat stav a uvažovat, jak dosáhnout skutečných výsledků. Když jeden způsob komunikace nefunguje, je třeba zkusit jiný.

 

Není možné se vymlouvat na voliče, na společnost, na „Babiše“ či na to, že ostatní strany mají peníze a my ne.

 

Byly i jiné důvody Vašeho odchodu z postu místopředsedy? Vadí Vám nějaké postupy pražského vedení?

 

Hlavní motivace byla chuť zase vést kraj, částečně i rodinné důvody (je to blíže) a hlavně potřeba být více v akci a vést, než být spíše poradním hlasem.

 

Jak vnímáte postoj Svobodných k problematice migrační krize a to i v kontextu různých debat o islámu. Například Váš kolega, sociolog Petr Hampl, je asi názorově vyhraněnější, než je ve Vaší politické straně běžné. Neměl by se postoj v této klíčové otázce u Svobodných nějak posunout?

 

Hrozbu islámu neberu vůbec na lehkou váhu. Institut hudúd jako součást šaría je s naší ústavou, kulturou a hodnotami neslučitelný a z těchto pozic nesmíme ustoupit. To, že šéfová bezpečnosti EU Frederica Mogherini klidně řekne, že politický islám by měl být součástí evropského obrazu je děsivé, ale nepřekvapuje mě to. Do organizace, kde se vedení sestávalo z maoistů, socialistů a marxistů, zapadnou pánové, kteří chtějí prosadit právo šária naprosto bez problémů.

 

Petr Hampl se ale stále častěji a více rozchází s myšlenkami liberalismu, které Svobodní prezentují. Pro nás je nejvyšší hodnotou svoboda jednotlivce. Je dobře, že Petr Hampl upozorňuje na nebezpečí ztráty svobody v případě, že se u nás prosadí politický islám.

 

S tím souhlasím. Proti politickému islámu je třeba se vymezit, politicky bojovat a změnu naší ústavy nepřipustit. Od EU si nenechat cokoli vnutit.

 

Nesouhlasím však s neliberálními přístupy: kolektivní vinou, alarmismem, hysterií a řešením, které zhorší bezpečnostní situaci České republiky.

 

Musíme reagovat s chladnou hlavou. Naší svobodě nebezpečí hrozí, ale nyní je třeba použít rozum, ne paniku. Spojené státy po 11. září reagovaly okamžitě, bez rozmyslu a nakonec situaci s radikálním islámem (salafismem) zhoršily. Neměli bychom opakovat jejich chyby.

 

Rád bych všem připomněl jeden slavný citát – „Kdo se vzdá svobody, aby získal bezpečí, ztratí nakonec obojí!“

 

Migrace… Zásadní téma současnosti. A například podle profesora Miroslava Bárty k nám nevyhnutelně zamíří miliony dalších běženců, které vyžene z Afriky nikoliv válka, ale sucho. Lze to takto fatálně říci? A jak si zatím Evropě vede v boji se současnou, mnohem menší migrační „vlnkou“?

 

Nejsem klimatolog, nedokážu posoudit. Co se týče předvídání, mají klimatologové, zejména co se týká antropogenních vlivů na klima, podobné výsledky jako ekonomové či jiní prognostici.

 

Afrika je dnes chudý kontinent s bohatými zdroji. Co se ale ví daleko méně je, že hospodářsky roste. Například v roce 2013 v polovině zemí Afriky vzrostl hrubý domácí produkt o více než 6 %. V letech 2001 – 2010 bylo z deseti nejrychleji rostoucích zemí 6 v Africe (Čad, Etiopie, Nigérie, Angola, Rwanda, Mosambik). Možná právě toto umožňuje mnohým našetřit peníze, přejít Saharu a zaplatit nekřesťanské peníze převaděčům, kteří těmto nebožákům slibují ráj na zemi jen co se dotknou evropské půdy.

 

Dlouhodobé řešení bude v nastavení očekávání Afričanů. Jakmile se první ilegální imigranti začnou vracet místo toho, aby se z nich stali příjemci sociálních dávek, situace se změní. Začnou řešit problémy doma, místo doufání v nás. Věřím, že jednotliví Evropané budou v Africe pomáhat, ale neměla by se do toho plést EU jako taková.

 

Liberálně orientovaní lidé nadávají veřejnosti, že uprchlíky i migranty nechce přijímat, obviňují je z necitlivosti či dokonce extremismu. Výrazná část veřejnosti naopak dává najevo, že se nechce dělit o své zbylé zdroje, že se bojí kulturně odlišných migrantů a islámského radikalismu, a že nechce „tahat“ do Evropy další chudinu. Kdo je v právu?

 

To nejsou liberálové. Sám se za liberála považuji, ale myšlenka, že místním lidem vnutím 1500 uprchlíků, je mi cizí. Není liberální: Je to bezohledný státní nátlak. Solidarita musí být dobrovolná, v opačném případě nejde o žádnou solidaritu.

 

Takže pokud chce uprchlíkům někdo pomoci, nikdo mu nebrání, aby se spojil s obcemi, charitami, které jim nyní pomáhají přímo na místě. Ale není liberální to požadovat po ostatních na jejich úkor. V odůvodněných případech by pak ČR mohla postupovat jako Kanada, která řekla, že přijme uprchlíky, ale pouze z řad skutečně utlačovaných menšin křesťanů a jezídů, kterým jde o život. Nadační Fond Generace 21 již v Irbílu prověřil právě takové uprchlíky. Kdyby tak průměrný zaměstnanec nemusel odevzdávat více než polovinu mzdy státu, více lidí by mělo na charitu, domácí, či zahrnaniční.

 

Sluníčkářské reakce, nadávky a akce typu #přijímám bohužel vzbuzují dojem, že existuje pouze černobílé řešení: buď pomoci všem a finančně vykrvácet, nebo nepomoci nikomu. A mediální hysterie v lidech vzbuzuje dojem, že elity se proti nim spikly a vykašlou se na ně.

 

Svobodní půjdou rozumnou cestou. Ano, ČR si může vybírat, zda vůbec a koho přijmeme. ČR nemá co pomoc zakazovat.

 

Jsme členy Evropské unie. V jakém bodě nyní „uvízla“ evropská myšlenka? O čem svědčí velmi problematická jednání s Řeckem a co když i přes aktuální dohodu nakonec ekonomická situace Řecka stejně skončí krachem?

 

Evropská myšlenka pravidelně „uvízne“ při jakémkoli problému, který se nedá dočasně vyřešit dotací, rezolucí nebo protestní nótou.

 

Ale nebojme se! Martin Stropnický a jeho spřátelení europoslanci z ALDE už nám připravují evropskou armádu. Občany brzy přejde smích, že naše tanky nesplňují EURO 5 normu. Obrněnci dostanou výjimku a speciální formulář při výjezdu z kasáren!

 

Řecko. Dluhy by se platit měly, ale nelze půjčovat bez rozmyslu. Když lichvář půjčí závislému gamblerovi statisíce korun, ten je prohraje a nemůže vrátit, tak řešením bude co? Prodat gamblera na orgány, nebo zbytek peněz získat od jeho spoluobčanů?

 

Skončí nějakou formou krachu, protože jediným skutečným řešením takové situace je, že Řecko odejde z eurozóny a začne s nulou. Jinak nemá šanci se zvednout.

 

Hovoří se o „úplné kapitulaci“ řeckého premiéra Tsiprase. Jak si výsledek vysvětlujete, když měl premiér po referendu mandát od voličů a tedy celkem dobrou vyjednávací pozici?

 

Tsipras měl možná mandát od voličů, ale také prázdné bankomaty. Na jediné skutečné řešení – vyhlásit státní bankrot a grexit – odvahu neměl.

 

Na evropské úrovni se nám požraly různé skupiny socialistů. Řečtí s evropskými. Obě skupiny mají podobný přístup k řešení problémů. Sebrat peníze produktivním a pracujícím lidem. Bankám a korporacím dát pomoc a úlevy. Chudým lidem naházet nějaké dávky. Moc hezky to funguje, dokud té produktivní skupině nedojde, že jsou za blbce a přestanou produkovat. To okořeníme to neuvěřitelnou byrokracií, kdyby opravdu něco někdo chtěl tvořit i tak. A to je ta současná „evropská myšlenka“.

 

Velmi, velmi špatně se hájí suverenita země, když jste závislí na mezinárodní pomoci. Kéž bychom se dokázali poučit a přestali naši zemi zadlužovat. I u nás se stáváme závislí na dotacích, běžte se zeptat na obecní úřady, jaký je jediný způsob, jak získat pro svou obec prostředky, místo toho, aby byly standardní obecní daně.

 

A co domácí politika? Co na nás připravuje Andrej Babiš?

 

Rád bych upozornil na pár zásadních věcí. Nabyl účinnosti nový služební zákon, jehož faktické provedení je dosti sporné. Je otázkou, zda koncept zabetonované státní služby je to pravé ořechové a zda soukromoprávní model, o němž ministerstvo vnitra po vzoru samosprávy, zejména obcí a krajů, původně uvažovalo, není lepší. Obcím bylo zakázáno zastavit vyplácení dávek na bydlení. Opět tedy rozhodují ti, co jsou od problému vysoko a daleko. Sobotka stále uvažuje o tom, že bychom měli přijmout euro. Babiš, místo řešení zbytečných výdajů států ve stovkách miliard, hledá bič na drobné živnostníky pomocí elektronické evidence tržeb, na kterých možná vybere několik jednotek miliard, ale soukromý sektor budou náklady stát zhruba stejně. Sám Agrofertu přihraje pár miliard v dotacích.

 

Jako tečku bych upozornil na to, že ministerstvo financí připravilo osnovu zákona o centrální evidenci účtů. V původně zvažované verzi tam bylo dokonce to, že by se denně evidoval celkový zůstatek na těchto účtech. To byla zřejmě vějička, po jejímž odstranění má být všechno v pořádku. Ale není. I ve stávající podobě zákona chce Babiš zavést dalšího Velkého Bratra. Ačkoliv tento nový státní registr milionů lidí má údajně pomáhat bojovat s trestnou činností, Babišovi úředníci do něj mají mít přístup taky. Bude-li stát chtít kohokoliv skřípnout, jak Babiš několikrát předvedl, tak jeho úředník jednoduše banku požádá o obstavení účtu. Bude-li mít zájem o přesné zůstatky a pohyby na účtě, úředník o to opět jednoduše požádá přímo banku. Tento nástroj k dalšímu šmírování je tedy velice snadno zneužitelný. Nikoliv náhodou jsou inspirací pro něj státy, které úctu k svobodám nemají zrovna největší. Jak přiznává hodnocení dopadu regulace, je jím například Německo či Rumunsko.

Zdroj: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Chcete-pomoct-uprchlikum-Nikdo-vam-nebrani-ale-nevnucujte-je-mistnim-Pajonk-ze-Svobodnych-proti-ceskym-liberalum-384768

 

Reakce na “7 největších pověr o EET”

Divize Ministerstva financí pro boření mýtů pracuje na plné obrátky. Někdejší bojovník proti starým pořádkům, Andrej Babiš, se ve své roli již zcela zabydlel a nyní mu nic nebrání zavádět pořádky lepší. Kverulantům, kteří si zřejmě nepřejí lepší výběr daní a tím i lepší život pro nás všechny, věnoval obhajobu o sedmi bodech. Pojďme se na ni společně podívat.

1) Není pravda, že stát nařizuje podnikatelům poskytovat další a další údaje.
Na údaje, které budou podnikatelé zasílat v rámci EET, má už dnes Finanční správa nárok a v rámci kontrolní činnosti je prověřuje. Rovněž účtenku musí podnikatel umět na žádost spotřebitele vystavit. Novinkou je jen automatické zasílání těchto informací přes internet, které celý proces zautomatizuje a poctivým podnikatelům ušetří cenný čas i administrativní náklady spojené s daňovou kontrolou.

Reakce: Rozdíl mezi tím mít něco někde připravené a muset to v reálném čase někam posílat je poměrně značný. Ať už jde o údaje, na které má stát dnes při kontrole nárok, či o nějaké doplňující údaje, tak povinnost automatizovat celý proces je povinností zcela novou, technicky a administrativně náročnou a je také velkým zásahem do podnikatelského prostředí.

2) Není pravda, že stát pokládá a priori všechny podnikatele za podvodníky.

Naopak, Ministerstvo financí si je vědomo toho, že většina firem odvádí daně v souladu se zákonem. EET odstraní nespravedlnost, která zvýhodňuje podvodníky v konkurenčním boji. Současně umožní zacílit kontroly tam, kde se projeví nesrovnalosti, a nezdržovat poctivé podnikatele zbytečnými kontrolami, které je obtěžují. I proto je projekt EET podnikatelskými svazy, asociacemi a komorami v naprosté většině podporován. Poctiví podnikatelé mají zájem na odstranění jejich konkurenční nevýhody a narovnání tržního prostředí.

Reakce: Jinými slovy, aby tedy poctivé podnikatele neobtěžovaly občasné kontroly, bude je obtěžovat permanentní kontrola a nutnost nasazovat nové technologie, které řada z nich dosud k ničemu nepotřebovala.

3) Není pravda, že stačí nevydat jednou účtenku a podnikatel čelí půlmilionové pokutě nebo dočasnému uzavření provozovny.

Nesmyslnost takového tvrzení v českém právním prostředí se zdá zjevná. Přesto: K této krajní variantě je možné sáhnout jen pro opakované porušení zákona a významnou škodu způsobenou státní pokladně. Kontrolovat, udělovat sankce a provádět kontrolní nákupy budou orgány finanční správy a celní správy. V případě, že podnikatelský subjekt nebude evidovat tržby, můžou pracovníci kontrolních orgánů udělit sankci. Uložení pokuty není povinné, porušení zákona lze řešit i napomenutím.

Reakce: Úředníci jsou vskutku pověstní svou objektivitou a neúplatností. Domnívám se, že korupční potenciál takového ustanovení je obrovský. Jak se s tím vypořádají poctiví obchodníci vs. nepoctiví, je dopředu celkem zjevné.

4) Není pravda, že zákazník, který si u pokladny nevezme účtenku, bude pokutován nebo jinak popotahován finančními kontrolory.

Stejně jako většina zemí, kde již některá z forem evidence tržeb funguje, hodlá i Česká republika zákazníky motivovat pozitivně, nikoliv je pokutovat a šikanovat. Přestože ani v původním znění návrhu zákona uvedená povinnost převzít účtenku nepočítala se sankcemi ani jiným trestáním zákazníka, akceptovali jsme vznesené připomínky a z návrhu zákona jsme povinnost zákazníka účtenku převzít úplně odstranili. Je tedy zcela na rozhodnutí každého jednotlivce, zda si účtenku fyzicky převezme.

Reakce: Přebírání účtenek zákazníky je do značné míry neuralgickým bodem systému – pokud zákazníci nebudou účtenku vyžadovat, nebude obchodníka nic nutit prodávat přes registrační systém, a tudíž bude celý systém více méně k ničemu. Pozitivní motivací se zřejmě myslí účtenková loterie, ale skutečně zákazník vymění mizivou šanci na nějakou výhru za jistotu nižší ceny za zboží/službu? A sankci za nepřevzetí účtenky zavést klidně lze – jelikož to téměř nejde kontrolovat, nedá se čekat, že by zákazníky někdo skutečně pokutoval.

5) Není pravda, že EET se bude týkat všech firem a živnostníků.

A už vůbec ne všech naráz. Do EET se zapojí jen ti, kteří inkasují v hotovosti, platební kartou, šeky, stravenkami. Ostatní, kteří inkasují bezhotovostně, tzn. přímým převodem z účtu na účet, tak činit nemusí. Drobní podnikatelé, jako například řemeslníci, nejsou na pořadu dne.

Reakce: Ministerstvo financí si tímto krokem osobuje nebezpečné právo zvýhodnit jedno odvětví oproti jinému. Stačí nějaké odvětví nařknout, že v něm dochází k daňovým únikům, a následovat bude represe ve formě povinnosti odesílat údaje on-line ministerstvu financí. Navíc časem nebude státu nic bránit objem těchto informací zvětšovat – kromě údajů o tržbách může následovat evidence skladových zásob, údaje o zaměstnancích, kteří účtenku vystavili (to se např. už děje v Chorvatsku), atd.

6) Není pravda, že v místech, kde není (třeba i dočasně) připojení k internetu nebude možné pokračovat v podnikání.

Zákon pamatuje i na takové případy a nabízí jednak možnost v případě výpadku spojení zaslat účtenku do 48 hodin, jednak režim off-line. Pro případ dočasného výpadku systému existuje řešení, které umožní podnikateli bez prodlení transakci se zákazníkem dokončit. Je navrhována minimální doba, po kterou je třeba čekat na odpověď serveru finanční správy, na 2 sekundy. V Chorvatsku tato doba ve skutečnosti v průměru trvá méně než sekundu. Takové prodlení žádné fronty u pokladen nevytvoří.

Reakce: Zkušenosti s funkčností, uživatelskou přívětivostí a dobou odezvy státních IT systémů jsou v ČR takové, že tomuto tvrzení bude možné věřit až ve chvíli, kdy bude skutečně fungovat.

7) Není pravda, že si podnikatelé budou muset pořídit registrační pokladnu.

Technické řešení je jednoduché, nevyžadují se žádná speciální certifikovaná zařízení, která by musela být vybavena fiskální pamětí. Podnikatelé budou moci využít jakékoliv zařízení, které bude umět odeslat požadované informace do systému a vytisknout účtenku. Pro nejmenší podnikatele bude stačit např. chytrý telefon s tiskárnou. Záleží pouze na volbě podnikatele, jaké řešení nabízené na trhu zvolí.

Reakce: Málokdo s sebou běžně nosí tiskárnu kompatibilní s chytrým telefonem. I ta skupina, kterou ministerstvo financí označuje jako „nejmenší podnikatele“ si tedy bude muset pořídit tiskárnu na účtenky. A není tak docela pravda, že záleží jen na podnikateli, jaké řešení nabízené na trhu zvolí. Kdyby to bylo čistě na něm, nezvolil by si žádné a ani by o pořízení takového vybavení nepřemýšlel. Nicméně v současnosti se zdá, že mu nic jiného nezbude.

Pláč a strach poražených

“Nikdy nevyruš protivníka, který se právě ničí sám.” – Napoleon Bonaparte

Přesně tato věta mě napadla, když jsem četl rozhovor s Petrem Fialou o Babišově moci.

Jak tam na mě pan Fiala působí? Říká mnoho slov. O demokracii. O rovnováze systému. Jak není fér, že někdo má moc politickou, ekonomickou i mediální. Mezi řádky tam ale říká vlastně toto: “Měli bychom to mít hezky rozděleno, aby na každého trocha moci zbyla. Pak se nějak domluvíme, zákony si pomůžeme, my tobě Andreji a ty pak zase nám. Tak jsme si to tu 20 let kouleli a jak dobře to pro nás fungovalo.” Jenže Babiš se rozhodl, že té bandě politiků se už se nedá věřit a uchopil moc sám. Divíte se lidem, že mu hlas dali? Já jen zčásti.

Častý názor jistého typu “pravicových” elitářů je, že Češi jsou hloupí a nechali se koupit za koblihu. Třesky plesky. O tom volby v roce 2013 opravdu nebyly.

Babiš volby vyhrál v relativně férovém boji. Porazil Svobodné, ODS i TOP09.  Dobře nám tak. Byl lepší, měl peníze, sehnal si podporu, měl lepší lidi, uvěřitelnou šanci a nabídl naději. Jaké měl voliče? Různé, ale žádné blbečky. Možná povrchní, možná zoufalé, možná hledající mesiáše, možná hledající sílu, která zamete se starými strukturami a byrokracií.

No a ta síla se starými strukturami zametla. Jen místo nich nasadila struktury své. Což ostatně i slibovala. Těm, kteří u lizu nejsou, je celkem jedno, kdo u lizu je. Volič vidí výkřiky poražených politiků a směje se: “Na tebe se Péťo a Mirku nedostalo, což? To je najednou křiku o záchraně demokracie.” 

Je třeba nabídnout voličům ANO něco lepšího, než pláč a strach poražených.

 

 

 

 

 

 

 

 

Kamarádi od kasy, oba stejní kraďasi

babis-vs-kalousek_20142506_dsc_6740_1_resize-1404050241-76640cb8_660x371

Jeden za 18, druhý za 20 bez dvou. Takto bych komentoval mediální výměnu mezi dvěma ministry financí — tím současným, Andrejem Babišem, a tím předminulým, Miroslavem Kalouskem.

Kalousek ze své opoziční pozice kritizuje záměr vlády prodloužit daňové zvýhodnění pro výrobce biopaliv první generace.

“Evropská komise dospěla k závěru, že využívání biopaliv první generace a jejich daňové zvýhodnění je slepá cesta. Všechny členské státy musí tyto programy podpory biopaliv první generace ukončit do roku 2020. Některé to dělají či udělají dříve, jiné právě do roku 2020,” řekl Kalousek Právu.

Babiš reaguje a v čemsi to připomíná jeho dřívější tvrzení, že registrační pokladny nebudou živnostníky nic stát, protože si je prostě dají do nákladů. Následující citace je podobně absurdní:

„Co se týče společností Agrofertu, které příměsi do biopaliv vyrábějí, tak těm opravdu nezáleží na tom, aby tento zákon sněmovnou prošel. Když totiž sněmovna daňové zvýhodnění biopaliv nepodpoří, budou se příměsi do biopaliv vyrábět ve stejném objemu dál a o to více přimíchávat do běžné nafty a do benzínu tak, abychom splnili podmínky EU na snížení emisí v dopravě.

Všichni motoristé, kteří dnes tankují zlevněná biopaliva u čerpacích stanic, budou mít ale v případě nepřijetí novely smůlu. A jediným efektem pro ostatní motoristy bude zdražení běžného benzínu a nafty.“

Je to přece právě zákon o přimíchávání biopaliv první generace, který Babiš před pěti lety prolobboval a jehož platnost nyní jeho vláda plánuje prodloužit na nejdelší možnou dobu, který nás nutí přimíchávat tyto příměsi do paliv. Některé benzinky si dokonce udělaly byznys z prodeje čisté nafty (sic!) Je skutečně hospodárné uměle zdražovat všem paliva o cca 500 Kč/ročně na hlavu kvůli pofidérní hrozbě evropských sankcí? Bez této povinnosti by po uměle zdražených palivech nebyla poptávka a Agrofertu by se tak nemohlo vyplatit nadále vyrábět příměsi ve stejném objemu. Nevím, zda se Babiš domnívá, že jeho slovům voliči uvěří. Pokud ano, zcela průhledně kalkuluje s lidskou hloupostí. A to se mu nakonec vymstí.

V jedné věci má přesto Babiš pravdu. Miroslav Kalousek jako nezařazený poslanec skutečně pro Babišem prolobovaný zákon 27. května 2010 hlasoval (a podívejte, kdo s ním) a zákon byl sněmovnou přes protesty tehdy rok staré strany Svobodných schválen. Kalousek nyní považuje proces schvalování novely Babišová zákona za “velký test pro naši demokracii”. Nepřekvapuje mne to.

Náš současný stát je totiž systém, pomocí kterého žijí jedni na úkor druhých a není proto nezvyklé, když se v něm politici sejdou jednou jako komplicové v legalizované loupeži a jindy jako nesmiřitelní soupeři.

Více o biopalivech třeba zde. http://www.kverulant.org/bioomyl.html