Příspěvky

„Proč si toho nikdo nevšiml?“ ptala se královna. Ekonom Kohout ve Zlíně odpověděl.

/0 Komentáře/in /by

Z historie známe různé citáty králů a královen, ať už jde o pravdivé nebo smyšlené. Nejznámější je asi výrok popravené královny Francie: „když nemají chléb, ať jedí koláče“! /samozřejmě smyšlený jakobínskou propagandou tehdejší doby/ Historie se neustále opakuje a o tom ve středu 4. února přesvědčil ekonom Pavel Kohout na debatě ve zlínském clubu LOFT nejednoho posluchače. Kohout zavítal do Zlína na pozvání místopředsedy Svobodných Tomáše Pajonka a představil zde svou novou knihu „Ďáblův slovník ekonomie a financí“!

První část byla věnována představení jeho právě vydané knihy a autogramiádě, kde měli zájemci mimo jiné možnost osobně si s autorem popovídat. Motto knihy je: “Naučte člověka rybařit a bude mít co jíst do konce života. Dejte člověku rybu, kterou ulovil někdo jiný, a bude vás volit.” Zájem o publikaci byl obrovský.

Ve stejném duchu jako je psána kniha se nesla i celá beseda. Pavel Kohout dokázal, že o ekonomii umí mluvit vtipně a bez zbytečných kudrlinek. Diváci se bavili a někdy byli doslova v transu z informací, které na ně Kohout sypal. Dozvěděli se věci, které se dají využít v reálném životě, např. jak efektivně spořit na důchod, ale také to, že manželství je smlouva mezi třemi subjekty.

Ve druhé části proběhla živá diskuze, kterou moderoval místopředseda Svobodných Tomáš Pajonk, a kde Kohout na příkladech z historie předvedl co je to ten tzv. Ďábel v detailu. Takto objasnil divákům některé ekonomické události minulých let. Příkladem je situace, kdy se britská královna Alžběta II. ptala ekonomů během své návštěvy na London School of Economics v listopadu 2008: „Proč si toho nikdo nevšiml?“ Když má Británie na 15 tisíc významných ekonomů. Myslela samozřejmě přicházející krizi. Odpovědí jí bylo: „Protože v každé fázi krize se někdo spoléhal na někoho jiného a každý myslel, že ostatní jednají správně.“ (Profesor Luis Garicano, ředitel výzkumu na LSE)

Ačkoli profesoři z LSE sepsali královnině návštěvě mnohem rozsáhlejší odpověď, okamžitá reakce profesora Garicana byla možná tou nejlepší. Velmi dobře totiž ilustruje nebezpečí skupinové myšlení (groupthinku) a stádního chování, což byl hlavní důvod vzniku krize.

Posluchači tak byli nadšeni. O dotazy nebyla nouze. Kdyby panu Kohoutovi nejel vlak, pravděpodobně by odpovídal ještě dlouho.

Věříme, že se Vám beseda líbila a už nyní pro Vás připravujeme další akce. Budeme se na Vás těšit!

Zde naleznete videozáznam z akce: https://www.youtube.com/watch?v=Shy9XAE42BM

_MG_4176_MG_4230_MG_4200

Vysoké daně nevytváří ani plnou státní kasu, ani bohatství a ani zaměstnanost

/0 Komentáře/in /by

Strana svobodných občanů (Svobodní) oslavili 26. června Den daňové svobody

Tímto dnem se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby naopak veškerý příjem připadá státu. Také letos Den daňové svobody připadá dle výpočtů společnosti Patria Finance na 27. června – to znamená,  že téměř půl roku musíme všichni pracovat na daně pro stát! Svobodní na čtvrtek 26.6. přichystali akce pro veřejnost v řadě městech po celé ČR. V Praze, ve všech krajských městech a v několika dalších budou rozdávat noviny speciálně vytištěné k tomuto účelu (asi 60 tisíc kusů). V Brně (odpoledne na nám. Svobody) a Zlíně budou akce větší. Ve Zlíně bude koncert na náměstí a zdarma zmrzlina – ovšem půlka kopečku bude vždy odebrána coby symbolická daň. „Chceme se spolu s občany zamyslet nad tím, proč naši předkové Den daňové svobody slavili na konci února, a my až v červnu. A také si užít to, že už jsme daně zaplatili. Chceme také lidi upozornit na vysokou míru zdanění a neustálé změny v daňové soustavě, které znejišťují občany a komplikují jim život. Dlouhodobě nabízíme řešení v podobě snížení daní a vládních výdajů,“ vysvětluje Tomáš Pajonk, místopředseda Strany svobodných občanů.
„Stát vybírá vysoké daně a přerozděluje velké množství peněz. Vysoké daně nevytváří ani plnou státní kasu, ani bohatství a ani zaměstnanost. Právě naopak,“ dodává Pajonk.

Různé metody výpočtu

K výpočtu dne daňové svobody existují různé metody. Ta, kterou užívá společnost Patria Finance, rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícímu podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu.

Den daňové svobody vypočítává každoročně i Liberální institut. Loni získali lidé podle jeho výpočtů daňovou svobodu 11. června. Institut vypočítává den daňové svobody z dat OECD, přesněji z jejich odhadu podílu veřejných výdajů na hrubém domácím produktu.

Zásadní rozdíl je tedy v tom, že zatímco výpočet Liberálního institutu bere v potaz VÝDAJE státu, výpočet Patria Finance je založen na PŘÍJMECH státu.