Válka s drogami v podání Portugalska – dekriminalizace jako účinný nástroj

Na konci 90. let bylo Portugalsko v hluboké krizi. Počet nakažených HIV byl nejvyšší v Evropě a počty uživatelů heroinu kolísaly mezi 50 a 100 tisíci uživateli. Vysoké pak logicky byly i počty úmrtí způsobených předávkováním. Místní vláda se s tímto trendem pokusila vyrovnat svérázně a zavedla tzv. dekriminalizaci drog.

Místo zvýšení postihů a tvrdého pronásledování všech uživatelů tak udělalo Portugalsko přesný opak – drogy sice zůstaly nezákonné, držení malého množství ovšem již nadále nebylo trestáno v rámci trestního práva, ale pouze jako přestupek proti veřejnému zdraví. V praxi to tak znamená, že namísto k soudu, putuje člověk, který drogy držel, k tzv. “komisi pro odrazování od drogových závislostí“, jenž je složena z právníka, psychiatra a sociálního pracovníka. Tato komise může například udělit pokutu, při opakovaných přestupcích poslat drogově závislého léčit, nebo také pouze udělit varování, a to v případě, že nelze dokázat drogovou závislost.

Jaké jsou výsledky této politiky?

Počet lidí, kteří zemřeli na následky předávkování, se snížil z původních 80 v roce 2001, na 16 v roce 2012. V roce 2015 se opět toto číslo zvýšilo, i tak se ale jedná o 50% pokles oproti období před dekriminalizací. Při srovnání s USA, které mají velice přísnou protidrogovou politiku, se v případě Portugalska(2015) jedná o 6 úmrtí/milion obyvatel, v případě USA(2016) 312 úmrtí/milion obyvatel.

Počet nově diagnostikovaných HIV se v Portugalsku snížil z 1016 osob v roce 2001 na 44 osob v roce 2015.

Mezi dospívajícími ve věku 13 – 15 let se snížila hodnota užívání drog z 14,1% v roce 2001 na 10,6% v roce 2006.

Mezi studenty ve věku 16 – 18 let se snížila tato hodnota z 27,6% v roce 2001 na 21,6% v roce 2006.

V těchto klíčových demografických kategoriích došlo k poklesu užívání, a to i přes stále rostoucí trendy v zemích, jejichž drogová politika je postavena na represi. Některé studie naznačují, že dekriminalizace vede k tomu, že větší procento lidí drogu zkusí. To ale samo o sobě neznamená, že se daný člověk stane okamžitě pravidelným uživatelem a celkové výsledky užívání se i přes to snížily.

Proč je ale úspěšnější taktikou prevence, namísto represe?

Jak nám kdysi velice názorně ukázala alkoholová prohibice v USA, prostý zákaz nejen že lidi nemá šanci od užívání zakázaných látek odradit, ale ještě k tomu s sebou nese hned několik negativních vlivů.

Zákazem vzniká černý trh, kde jsou ty stejné látky k dispozici v horší kvalitě a za daleko vyšší cenu. Vznik černého trhu poté generuje mafii, kriminalitu a násilí. Stát poté často přistupuje k agresivnějším taktikám, kdy rozvazuje ruce policii. Ta svou novou pravomoc zneužívá i vůči lidem, kteří nemají s trestnou činností nic společného. Závislí jsou navíc vytlačeni na okraj společnosti a jsou obecně vnímáni jako kriminálníci, což jim efektivně znemožňuje se z jejich situace dostat, i když chtějí.

Právě Portugalsko je skvělým příkladem toho, že pokud stát přistupuje k drogové závislosti jako k nemoci, počet závislých a společenský dopad závislosti se daří minimalizovat účinněji, než když stát zatne svaly a snaží se je pomocí represe dostat z ulic. Není to podpora drog, ani snaha o relativizaci problému. Je to nejúčinnější a nejlevnější řešení, které zničí život nejméně lidem, a to v rámci stávajícího systému.

 

Tomáš Pajonk

Předseda Svobodných, zastupitel Zlínského kraje

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

seventeen + 8 =