Referendum? Lidové veto jako nejlepší nástroj pro kontrolu politiků

V našem parlamentu momentálně probíhá živá debata ohledně jednoho z klíčových témat pro budoucí možné složení vlády, zákonu o referendu.

Zákon o obecném referendu chtějí zákonodárci v různých formách protlačit již několik let. Referenda a jejich vyvolání je ukotveno na nižších úrovních, v celonárodním měřítku ovšem ne.

Referendum v různých obměnách již dnes funguje ve Švýcarsku, USA, Německu, Slovinsku nebo Itálii. Největší rozdíl pak panuje v tom, zda je voličům umožněno pomocí referenda i předkládat a upravovat konkrétní zákony, či ústavu.

V Itálii, kde může referendum vyvolat 500 000 občanů nelze hlasovat například o zákonech spojených s daněmi, rozpočtem, mezinárodními smlouvami a závazky. Pomocí referenda ovšem nelze zákony navrhovat. Italové v roce 2011 například odmítli privatizaci vodovodů, nebo zakázali politikům vymlouvat se na závazky spojené s vládou, když jsou předvoláni před soud.

Ve Švýcarsku jde do hlasování každý zákon, proti kterému se do 100 dní od jeho uvedení postaví a podepíše pod petici přes 50 000 občanů, nebo osm kantonů. V minulosti takto Švýcaři odmítli vyšší zdanění bohatých, dotace pro turistické spolky, nebo financování olympiády. Lidé také mohou pomocí referenda zákony navrhovat. Valná většina těchto zákonů je ovšem odmítnuta, a to z důvodu nemožnosti pozdějších úprav a prostému hlasování pro/proti návrhu. Mezi roky 1893 a 2014 uspělo pouze 22 z celkových 192 federálních lidových iniciativ.

Různé návrhy                                                                                   

Zatímco obecné referendum v ČR podporují zdánlivě všechny strany, které o další vládní spolupráci momentálně jednají, každá z nich má odlišný návrh jeho řešení. Dle SPD by měli mít občané možnost rozhodovat o čemkoliv, přičemž k vyvolání referenda by stačilo 100 000 oprávněných podpisů, či hlasování vlády. Hnutí ANO by hranici zvýšilo na 800 000 podpisů a nedovolilo by hlasovat o „zahraničních závazcích a daních“, jak se nechal slyšel sám předseda hnutí, Andrej Babiš. Velice podobně poté hovoří také KSČM.

Jak lze vyčíst z návrhů možných budoucích koaličních partnerů, obecné referendum by v určitých případech mohlo zcela nahradit roli zákonodárců. Někdo musí napsat zákon za zákonodárce, sehnat pro něj podpisy a vláda poté vyvolá fakultativní referendum o tomto lidovém zákonu. Svobodní nejsou tomuto formátu referend nakloněni. Lidová iniciativa v takové situaci neopravuje parlament, nýbrž ho přímo supluje. To vyvolává otázku, k čemu poté parlament plný volených zástupců je?

Dále vzniká značný problém při schvalování a úpravách daného zákona. Zatímco při běžném návrhu zákona jde daný zákon hned do několika čtení, kdy často poslanci ještě upravují chyby vzniklé při psaní původního návrhu, při lidové iniciativě by se mohlo stát, že se zákon dostane ihned do referenda v původním znění. Tímto by mohlo v jeho znění zůstat hned několik faktických chyb a nedostatků, které by mohly při následném uvedení zákona do praxe být i fatální.

Místo toho Svobodní nabízí jiný a do našeho zastupitelského systému vhodnější nástroj přímé demokracie: Lidové veto

Lidové veto jako nástroj proti rozpínání státního aparátu

Svobodní dlouhodobě navrhují tzv. opravné referendum, jinak také známé jako lidové veto. Lidové veto v podání Svobodných má hned několik výhod:

• Slouží jako další pojistka parlamentní demokracie – i přes prosazení v parlamentu a senátu lze zákon stále vetovat a znemožnit jeho přijetí
• Vyvíjí tlak na politiky už při tvorbě zákonů – ve Švýcarsku spousta zákonů neprojde už jen kvůli hrozbě následného referenda a jejich zamítnutí
• Podporuje veřejnou diskuzi – Svobodní navrhují lhůtu tří měsíců, během které se musí sesbírat dostatečný počet podpisů. Během této doby je daný zákon zkoumán veřejností a jeho autoři jsou pod drobnohledem
• Je zásadní pojistkou proti zvůli politiků – opravné referendum dle Svobodných musí být po vzoru Švýcarska vypsáno vždy, když je navržena změna ústavy, nebo v případě rozhodnutí o vstupu do mezinárodních entit
• Neumožňuje politikům vyvázat se z odpovědnosti za jejich činy – viz lidové veto v Itálii, které ministrům a prezidentovi efektivně zakázalo využívat jejich mandát jako výmluvu při nedostavení se k soudu

Tento systém umožňuje jednotlivým občanům projevit nevoli vůči přijímané legislativě a při sesbírání dostatečného množství podpisů poté vetovat rozhodnutí zvolených zástupců. Lidové veto nijak nenarušuje rovnováhu a principy zastupitelské demokracie a zároveň umožňuje větší kontrolu občanů nad zákonodárným sborem.

Svobodní prosazují lidové veto jako nástroj, kterým chtějí politiky přimět k tomu, aby se báli jít vědomě proti tomu, s čím byli zvoleni. Svobodní také prosazují obligatorní referendum například ke každému zvyšování daní či mezinárodní smlouvě, která přesouvá svrchovanost nad nějakou oblastí mimo přímou demokratickou moc občana.

Jednou z priorit je pro Svobodné vypsání referenda o vystoupení z EU. To ovšem může vyhlásit vláda, či poslanecká sněmovna obdobně, jako tomu bylo ve Velké Británii.

Tomáš Pajonk

Předseda Svobodných a zastupitel Zlínského kraje