Příspěvky

Kolik stojí rodinu veřejná doprava ve Zlínském kraji?

Sousede, kolik ročně utratíš za ježdění vlakem a autobusem? No, já moc nejezdím, takže moc ne…. Tak to se pleteš! V rodině jste 4, takže to vychází takto:

Každá čtyřčlenná rodina zaplatí tisíce korun ročně, aniž by o tom věděla. Vezměme si nyní modelově rodinu z tzv. Zlínského kraje, tedy pravděpodobně Valachy, moravské Slováky nebo Hanáky.

2018

V roce 2018 každá taková rodina zaplatila, aniž by to věděla, v průměru přes 9.100 korun. A k tomu ještě utratila za jízdenky téměř 2.900 korun. Dohromady tedy 12.000 korun.

S vlaky a autobusy se to má totiž takto. Zlínský kraj (zastupitelstvo) rozhoduje o tom, kolik kilometrů najezdí ročně regionální a lokální vlaky a autobusy. Vybere dopravce a těm za tyto kilometry zaplatí dohodnutou cenu. Dopravci samozřejmě vyberou také nějaké jízdné a to se od dohodnuté úhrady odečte. Výsledek je tzv. prokazatelná ztráta. Tu Zlínský kraj zaplatí (a je to tak ve všech krajích).

V roce 2018 kraj takto utratil za Tvou rodinu přes 4.900 korun. Protože je to ale na rozpočet kraje moc, vysaje na zajištění dopravy ještě peníze z rozpočtů obcí. A to přesně stovku na hlavu, tedy 400 korun na čtyřčlennou rodinu. A také si poníženě vyprosí pomoc od státu, tedy ministerstva dopravy na vlaky. Ministerstvo tak milosrdně posílá Tvých téměř 700 korun dopravcům na přepravu Tvé rodiny. No jo, jenže je to trochu nefér, poněvadž Východomoravákům on ten stát posílá málo na vláčky. To proto, že toho u nás vláčky ročně najezdí málo. Jinde najezdí více. A tak ještě přispíváš jiným rodinám v jiných krajích. Tvoje rodina takto podporuje jiné rodiny celkem více než 300 korunama ročně. Možná Ti udělá radost, že hejtman chce tu nespravedlnost ukončit tím, že objedná více vláčků. Můžeš se pak na ně třeba chodit dívat a mít radost, že už je to spravedlivé.

Peníze, sousede, nerostou na stromě a stát, kraj ani naše obec, jak jistě víš, nemají partu česačů, kteří by ty peníze ze stromů trhali. Všechno to, o čem jsem mluvil, jsou Tvé peníze, které zaplatíš na daních.

Jestli teď sčítáš a odečítáš, jistě sis všiml, že ten součet nevychází. Tvoje peníze totiž stát neutrácí jen tím, že by s nimi „pomáhal“ Zlínskému kraji. On sám totiž ještě Tvé peníze utrácí za rychlíky a také za ztráty dopravců, které vznikají tím, že poskytují slevy z jízdného.

Je mi líto, že jsem Tě teď zklamal. Slevy opravdu neznamenají, že ušetříš. Náklady na dopravu jsou pořád stejné. Nezáleží na tom, zda v autobuse sedí student, chlap v nejlepších letech nebo chlap v ještě lepších letech, čili v důchodu. Máš sice levnější jízdenku, ale stejně jsi to zaplatil.

Tedy, za rychlíky a za slevy Tvá rodina zaplatí ročně 2.800 korun.

Dohromady jsi zaplatil za rodinu 9.100 korun a ani nevíš jak. Ze slev se už také nemůžeš radovat. Nepomůže Ti ani ta poslední, kterou populisticky vyhlásil premiér. Průměrně sice zaplatíš méně peněz, když budeš kupovat pro rodinu jízdenku, ale o to víc zaplatíš, aniž bys to věděl. Přidej těch cca 2.900 korun za jízdenky a Tvá rodina je chudší o 12.000 korun.

2020, pokud hejtman neprosadí svůj grandiózní plán

Tak a teď se pojďme podívat, jak to bude dál, třeba v roce 2020.

Kraji končí smlouvy s dopravci a je bohužel nevyhnutelné, že vše podraží a Tvoje rodina zaplatí více. Tomu se nedá zabránit. Pokud bude jezdit pořád přibližně stejné množství vlaků a autobusů v kraji, pak zaplatíš za rodinu v roce 2020 celkem 13.300 korun. Jízdenky Tě budou stát pořád stejně, ale podraží ta „neviditelná“ platba – tam vysolíš 10.400 korun.

2020, pokud prosadí

Jenže náš hejtman má mnohem ambicióznější plány, jak s Tvými penězi naložit. Chce více vlaků a více autobusů! Pokud protlačí všechny své nápady, prohneš se. V roce 2020 bys pak za rodinu zaplatil celkem 15.300 korun! 12.100 bez toho, aniž by se Tě někdo ptal a pak ještě přes 3.200 korun na jízdenkách.

Neboj! Jízdenky nepodraží! Jenom budeš prostě více jezdit vlaky a autobusy. Že to nemáš v plánu? Nevadí. Hejtman říká, že jezdit budeš a tak ty peníze i počítá. Kdyby se kompletně úplně zmýlil a těmi vlaky a autobusy by nikdo včetně Tebe nejezdil, přestože budou lépe zorganizované, stejně to Tvá rodina zaplatí. Nezaplatíš sice o 300 korun více za jízdenky, ale dopravcům vznikne vyšší prokazatelná ztráta a tu prostě zaplatíš.

Nepříjemné je, že za tyto peníze, které si kraj od Tebe vzal, by měl dělat další věci, které jsou potřeba. A má málo! I kdyby se podařilo hejtmanovi do vlaků a autobusů nalákat více lidí, i tak mu natolik narostou výdaje, že bude muset šetřit jinde. A tak například plánuje, že ročně utratí o 50 miliónů méně za ostatní „dopravní záležitosti“. No a to jsou v podstatě jen údržba a opravy silnic. 50 miliónů prostě půjde poznat. Takže si k těm nákladům do roku 2020 ještě připočítej to, že bys měl začít šetřit na brzkou výměnu tlumičů na svém rodinném autě. Jo, člověče, a ještě na pár tlustých slušných svetrů pro děcka do školy, protože bude o 80 miliónů ročně méně na opravy krajských baráků, třeba gymplů a průmyslovek, takže potáhne přes stará okna. A pokud přijde nějaká ta hospodářská krizička, pak si radši našetři na nějakou čtyřkolku, protože sníh fakt zadarmo nikdo neprohrne a kraj na to taky nemusí mít.

Opakování, matka moudrosti, sousede, takže zde rakapitulace těch částek, o kterých jsem mluvil. Vše přepočtené na čtyřčlennou rodinu:

doprava výdaje rodina

(poznámka: v článku neřešíme náklady na MHD)

 

Rozhovor se sousedem pro vás zaznamenali krajští zastupitelé za Svobodné:

tomas-pajonk_malyportret

Ing. Tomáš Pajonk

Helena Lasztoviczová portrait2

Helena Lasztoviczová

Děti si rozkrádat nenecháme, paní Tominová

“Rodinná politika a výchova dětí není soukromou záležitostí lidí, ale státu.”

– Mgr. Michaela Marksová – Tominová, ministryně práce a sociálních věcí (http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/14.5.2013/ , http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/227364-marksova-tominova-nechceme-nutit-otce-jit-na-rodicovskou/)

Tenhle výrok paní ministryně jsem si přečetl vícekrát. Přečetl jsem ho také ženě, která se zhrozila. Vůbec nebyla schopna pochopit, jak něco takového může někdo veřejně říci. Ty děti, které si odkojila? Výchova jejich synů, které si “vypiplala” je záležitostí státu? Stát rozhodne o jejich životě? Stát jim přeci, žádný život nedal.

Nakonec se mě ptá: “Jak to může říci jiná žena, taky matka?”

Nechápu. Nedokážu odpovědět. Jak to, že po hrůzných historických zkušenostech s tím, co se stalo, když státy zasáhly do přirozeného přediva rodiny, může někdo něco takového bezostyšně tvrdit? A za odměnu se stát ministryní? Nevím.

… výchova dětí není soukromou záležitostí lidí, ale státu … 

Děsivá slova. Děsivé myšlenky toho kdo je vyřkl. Závidím svým beskydským předkům, že na ně vrchnost nedosáhla tolik, jako na nás. Skutečný ničitel rodiny? Prague Pride to opravdu nebude, to je akce exhibicionistů sexuality.

Tichá malá zvěrstva, která mohou mít skutečný dopad do života lidí, jsou totiž v hlavě usměvavé ministryně a nesmíme je nechat projít.

Kdo je tady pravice? přou se Svobodní s Hájkem před eurovolbami

Po ekonomicky kritickém roce 2009, po němž mnoho evropských států skončilo v hospodářské bryndě a stalo se závislými napomociEU, euroskeptická hnutí začala napříč Evropou sílit. Britskému premiérovi Cameronovi dělá vrásky Strana nezávislosti Spojeného království, Francie má svou Národní frontu anovězaložená Aliance pro Německo jen těsně nepřekročila hranici pro vstup do německého parlamentu.

V Česku má kritika EU dva základní směry: jeden, který hlásají Svobodní (opřený o kritiku unijní byrokracie a tezi, že vně EU by české ekonomice bylo lépe) a druhý, slovy těch, kteří se k němu hlásí, konzervativní či národovecký. Ten v Unii a nejen v ní vidí především ničitele tradičních hodnot, napříkladrodinyči víry.

Předseda Svobodných Petr Mach s tímto rámcovým dělením souhlasí. “Do jisté míry to tak vnímám. Z okolí Akce D.O.S.T. nebo pana Hájka, případně těch nově vznikajících uskupení jako Ne Bruselu, je cítit velká míra netolerance, nenávist k různým skupinám. To je nám absolutně cizí,” říká(Mach sám podepsal původní “manifest D.O.S.T.”, s následnými aktivitami sdružení Akce D.O.S.T. nesouhlasí.)

Dodává, že Svobodní staví na principu dobrovolné spolupráce – například členství v Evropské zóně volnéhoobchodunamísto v EU patří k jejich známějším požadavkům. “Zatímco proudy kolem Akce D.O.S.T. by rády skrze stát uplatňovaly svůj hodnotový systém,” popisuje rozdíl svýmpohledemMach.

V kritice EU i českého politického mainstreamu coby levice se oba směry shodují, zároveň nicméně válčí mezi sebou. “Svobodní se – podle mě mystifikačně – vydávají za pravicovou stranu,” říká například na svém webu Protiproud.cz publicista a někdejší vicekancléř prezidenta Václava Klause Petr Hájek.

“Široko daleko od nás vlastně není žádná pravicová strana. Ty, co se hlásily k pravici, v podstatě zanikly,” kontruje šéf Svobodných Mach. Z jeho pohledu jsou všechny větší strany včetně ODS nalevo.

Nedaří se kvůli Svobodným, stěžoval si Klaus

Aktivisté, kteří se označují za konzervativce a národovce (či alespoň jedno z toho), dosud voliče nezaujali. Například v podzimních sněmovních volbách zcela propadl narychlo slepený blok Hlavu vzhůru. Exprezident Klaus si už před volbami, jako by tušil fiasko, postěžoval, že blok připravili o úspěch Svobodní, neochotní podřídit se koalici zaštítěné Janou Bobošíkovou.

“Největší úder tomu dala jedna malá strana, která je nám jinak názorově velmi blízká, ale která se v žádném případě připojit nechtěla. Byla to strana Svobodných občanů Petra Macha. To, že se nebyl ochoten přidat, byla zásadní trhlina v pokusu takovéto širší seskupení udělat,” řekl tehdy Klaus o – jeho slovy – pokusu integrovat pravici (více zde).

Hájkova a Pajonkova bitva o rodinu a národní zájmy

Místopředseda Svobodných Tomáš Pajonk
Místopředseda Svobodných Tomáš Pajonk

Dobrou ilustraci toho, v čem spor mezi euroskeptiky vězí, přinesla lednová výměna názorů mezi Hájkem a novým místopředsedou Svobodných Tomášem Pajonkem. Hájek na Protiproudu publikoval text autora s pseudonymem Václav Danda.

“Kromě důsledného odmítání Bruselu, což je podmínka nutná, ale nedostačující, musí(národní zájmy reprezentující)subjekt nabízet i obhajobu tradičních civilizačních hodnot. Z těchto důvodů nemůže být alternativou ani Strana svobodných občanů, pro kterou je národ sprosté slovo. (…) Ostře libertariánský kurz byl potvrzen na prosincovém sněmu volbou obhájce sňatků homosexuálů Tomáše Pajonka místopředsedou strany,” uvádí Danda (celý text zde).

Spor o rodinu

Tomáš Pajonk se podle svých slov do hledáčku konzervativců dostal v říjnu 2012, kdy napsal krátkou polemiku na téma “když svobodu, tak ekonomickou i sexuální”. “Oni jsou velmi citliví na jakákoliv vyjádření podpory homosexuálnímu hnutí a pochopili to tak, že já jsem obhájcem takového hnutí,” řekl iDNES.cz.

Pajonk, ženatý otec tří dětí, říká, že rodinu, která podle něj je “životaschopnou institucí”, je správné podporovat osobním příkladem, nikoliv státním zásahem.

Podle konzervativců naopak existují určité normy, například rodinný svazek muže a ženy, které by oni z pozice státu a síly udržovat chtěli.

“Oni (Svobodní) se v jinak srozumitelné snaze o co největší omezení role státu domnívají, že například manželství homosexuálů je něco, do čeho by stát neměl mluvit. Že i to je součástí libertariánského postoje. Já jsem se mu snažil vysvětlit – a myslím, že i vysvětlil – že to je omyl, že vlastně od státu něco chtějí. Manželství není nároková záležitost, je to zvýhodnění nějaké skupiny ve veřejném zájmu. Důsledkem manželství muže a ženy jsou děti a budoucnost národa, což homosexuální manželství zajistit nemůže, takže na tom stát nemůže definovat žádný zájem. Chtějí-li na homosexuální manželství jako garanta stát, tak vlastně říkají – státe, my od tebe něco chceme,” řekl iDNES.cz Hájek.

Doplnil, že je třeba uvědomovat si rozdíl mezi libertariánstvím a anarchismem a ve zmíněném sporu o rodinu došli s Pajonkem k porozumění.

Pajonk to nenechal bez odezvy. “Národ pro Svobodné sprosté slovo není. Bohužel slovu národ a národní zájmy zničili jakýkoli pozitivní nádech právě někteří konzervativci, kteří žádní skuteční konzervativci nebyli, jen autokraté oblečení v kabátku ‘ochráncůjazyka, národa a vlasti’,” reagoval (celý text zde).

Dodal, že není žádným “homosexuálům fandícím člověkem” a že by byl nejraději, kdyby stát do rodinných vztahů nezasahoval. Čímž si vysloužil obsáhlý útok ze strany Petra Hájka (celý text zde), který mu vyčetl obavu používat slovo ‘národ’, absenci idejí a strukturovaného myšlení. Dodal, že ho děsí, že pro Pajonka je rodina “více než stát”, a bod po bodu oponoval všem jeho tvrzením.

Pajonk reagoval stručnou replikou, uvedenou větou o falešných konzervativcích: “Nemůžeme prosazovat Hájkovo aktivistické vidění světa. To, že s námi nesouhlasíte, jen potvrzuje, že jsme na dobrécestě,” napsal šéfovi Protiproudu. Oba muži se pak ještě sešli a shodli se na tom, že stát by neměl občany nikam vést a nikamspolečnostsměrovat (více viz. box).

Na scénu vstupuje Jakl

Co z Hájkovy strany vypadá jako slovíčkaření (například dedukce, že Pajonk “státem opovrhuje” ze stručného Pajonkova “rodina je pro mě víc než stát”), ve skutečnosti zvýrazňuje, kde je mezi oběma euroskeptickými proudy ona dělicí čára. Objasnění napomohl další člověk z okolí Václava Klause, který častěji spíše provokuje a rozděluje: Ladislav Jakl.

“Už nejméně dvě desetiletí mě trápí vzájemné nepochopení mnohých ekonomických liberálů a mnohých lidí oddaných tradičním konzervativním hodnotám a víře,” napsal na svůj web.

Podle Jakla totiž to, že je někdo zdrženlivý k použití státu a jeho mocenských nástrojů k prosazování určitých hodnot – tak jako Svobodní – neznamená to, že sám je vůči těmto hodnotám neutrální a že je lidsky každodenně nehájí. A naopak podle něj člověk, který odmítá relativizaci hodnot, ještě nemusí chtít učinit ze státu beranidlo k prosazování všeho, co prosazuje za dobré.

Bývalý hradní tajemník z éry Václava Klause sice připouští, že spor je částečně užitečný kvůli vyjasnění východisek a stanovisek, zároveň je ale podle něj zničující. “I tam, kde nabývá podoby osobní nesmiřitelnosti a militantnosti a kde přehlušuje v mnohém společné ideje a cíle,” píše Jakl (celý text čtěte zde).

Chceme vaše hlasy, ale web nemáme. Dejte si svařák

Před blížícími se eurovolbami liberálnější Svobodní působí organizovanějším dojmem než ostatní síly z tábora, který se označuje za protiunijní.

Uskupení Jany Bobošíkové Hlavu vzhůru!, které před kláním o Sněmovnu podporoval Václav Klaus, dnes nefunguje ani web. Poslední příspěvek na svém facebookovém profilu má ze 14. prosince 2013, kdy navrhovalo příznivcům, ať si “udělají svařák”. Dosavadní stránky spřízněné Suverenity nijak neupozorňují, že strana změnila název (nyní Česká suverenita), web i předsedkyni.

Nejostřeji z protievropského tábora své postoje formuluje Ne Bruselu (dříve Právo a spravedlnost), personálně propojené s Akcí D.O.S.T. Straně s antisemitským podtónem se dostává značné podpory v alternativních médiích, do nichž její kandidáti bez přiznání své stranické příslušnosti přispívají.

Kromě vystoupení z EU (to chtějí i Svobodní) prosazují i některé hodnoty blízké jak Hájkovi, tak mainstreamové KDU-ČSL (proti potratům, pro tradiční rodinu), ale staví i na konspiračních teoriích. Slibují “konec rejdů nepřátelských agentů” či postavení “zednářských a jiných tajných spolků pracujících proti státu mimozákon“. Zákazem propagace homosexuality a zpřísněním dohledu nad nevládními organizacemi by zase Česko rádi přiblížili putinovskémuRusku.

Zdroj:http://zpravy.idnes.cz/volby-do-europarlamentu-svobodni-a-petr-hajek-fos-/domaci.aspx?c=A140220_103909_domaci_jw

Petr Hájek znovu udeřil, ale tentokrát ne do středu

Proč falešní konzervativci ubližují svobodě a proč prohráli pravici bitvu o lidská práva.

Je slušné krátce odpovědět člověku, který o vás napsal docela dlouhý text *).

Ač rád, a bylo by to zajímavé intelektuální cvičení, tak se do rozebírání všech invektiv a napadání s dovolením nepustím.

Proto jen krátce

  • Tvrdíte, že Vás děsí představa, že místopředseda „pravicové“ politické strany prohlásí: „Rodina je pro mě více než stát“. Mě osobně děsí pravý opak. Vnímáte občany (ženy tedy) jako stroje pro rození dětí ve veřejném zájmu. Má žena nerodila děti pro stát. Nežijeme ve viktoriánské době a myslím, že většina českých, moravských i slezských žen nezavírá oči a nemyslí na Anglii.

Budu se velmi snažit, aby stát rodiny a životy lidí brutálně nezničil a nenarušil je, tak jako to už mnohokrát (nejen) ve 20. století udělal. Před nějakým časem jste útočil na socialisty, že považují děti za společenský majetek, teď útočíte na mě, že je za ně nepovažuji. **)

  • Hlasoval jsem proti vstupu do EU. EU není reformovatelná  – to jsem napsal. Nikdo z mých známých nepodepsal Lisabonskou smlouvu, aby tím naši zemi suverenity zbavil. V EU je třeba zatáhnout za brzdu a blokovat škodlivá nařízení Evropské komise.
  • Vyvodil jste z mých textů, že jsem havlista a levičák? Naposledy mi nabídl možnost být Václavem Havlem Ondřej Liška ***), teď pro změnu Vy. Jsem rád, že alespoň v něčem si Vy dva rozumíte.

Právě ta arogance moci a rétorika, že občan je tu pro stát, nás dovedla tam, kde jsme. Politici v minulosti začali homosexuály omezovat, kastrovat a převychovávat (USA, Británie, Německo). Tím z nich udělali menšinu; něco jiného, než jen občany, kteří mají jinou sexuální preferenci. Definovali ten termín a tím později dali munici všem možným aktivistům. To umožnilo levici strhnout veřejné mínění k tomu, že oni jsou ochránci lidských práv. Pak v okamžiku, kdy „konzervativní“ politici ztratili moc, to byla levice, která začala utvářet občany k obrazu svému.

My, Svobodní, chceme návrat k době, kdy se stát do toho, kdo s kým a jak spí, prostě nemíchal.  Aktivní politika porodnosti měla zatím všude tragické demografické následky. Rodina je silnější vazba než stát. O určitých věcech se dle mého prostě nehlasuje. O životě, zdraví, majetku… Ani o tom, co budu jíst, pít či kouřit, koho budu milovat, s kým se kamarádit, s kým stýkat, s kým žít, s kým souložit.

Mrzí mě, že se v tomto neshodneme, ale Svobodní důsledně prosazují základní lidská práva – právo na vlastní život, na majetek a na uzavírání dobrovolných smluv s ostatními lidmi. Nemůžeme prosazovat Hájkovo aktivistické vidění světa. To, že s námi nesouhlasíte, jen potvrzuje, že jsme na dobré cestě.

Tomáš Pajonk
místopředseda Svobodných 

*) http://protiproud.parlamentnilisty.cz/stopy/dilo/diskuse/776-prekvapive-poselstvi-vudcu-svobodnych-o-narodu-a-barve-vlajky-nad-prazskym-hradem-nesnesitelna-lehkost-povrchnosti-a-v-cem-se-mylil-thomas-jefferson.htm

**) „V souladu s vítězícími elitami postdemokratické epochy jste spravedlivě přesvědčeni, že dítě je „společenský majetek“.  Že jej mají rodiče jen od státu propůjčené, aby ho, dokud se není schopno o sebe starat, živili, myli, oblékali a posílali do školy, kde se už dozví vše, co má vědět. Lidé jako já, ve Vašem vidění jistě „zpátečníci“,  jsou však přesvědčeni, že toto pojetí je zvrhlé v samém principu, a je proti němu nutno bojovat do posledních sil.“ http://www.klaus.cz/clanky/3046

***) http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Vsichni-muzeme-byt-Havlem-zacali-zeleni-svou-kampan-285914