Příspěvky

Parlamentní listy: Ostré reakce na nejnovější nápad od Pirátů

ANKETA K vyjádření pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka o tom, že zvyšování výdajů na zbrojení na dvě procenta HDP je v českých podmínkách nesmysl, reagovali v anketě politici napříč spektrem. Někdo s ním souhlasí jako Alena Gajdůšková z ČSSD: „ČR by měla být spíš aktivnější v mírových iniciativách než vydávat obrovské částky na zbrojení.“ Více je však hlasů nesouhlasných. „Náš spojenecký závazek jsou dvě procenta a je naše ostuda, že je dosud nemáme. Demagogická slova poslance Ferjenčíka na tom nemohou nic změnit. Snad jen, že by potřeboval jít na vojnu jako prase drbání,“ konstatoval senátor Michael Canov (Starostové).

„Falešné dilema. Stát má plnit primárně tři základní funkce – obranu, policii, justici. Jaký dopad bude mít zahození jedné jeho složky a dlouhodobě nedodržovat sliby spojencům? Armáda se nedá jen tak zakonzervovat a pak zaplatit, až bude potřeba. To možná šlo s žoldnéři v době pirátů z Karibiku. Stát může šetřit jinde – na dotacích do velkých firem, na dotacích organizacím nasátým na státní cecek, může ubrat zbytečnou a všeprostupující agendu, která nám tu vyrostla a každým rokem zaměstnává více a více lidí, kteří tvoří věci, které nikdo nechce a za peníze daňových poplatníků,“ sdělil Tomáš Pajonk.

 

celý článek zde.

Fašisté, bonzáci, rozdávání bohatství Evropy. Tomáš Pajonk nepěkně hovoří o elitách EU a přednáší výzvu pro všechny

ROZHOVOR „Přeji Britům odvahu,“ vzkázal předseda Svobodných ve Zlínském kraji Tomáš Pajonk. „Můj názor je, že brexit nebude. Já ho sice Britům v dobrém přeji, ale tohle je jejich volba,“ doplnil. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz také ostře prohlásil: „Fašistů máme v EU hromady, ve jménu budování integrovaného evropského státu jsou ochotni obětovat všechny možné principy a majetky ostatních lidí. Naši ministři chtějí, aby lidé měli děti pro stát, aby lidé bonzovali na sousedy pro stát a podobné šílenosti.“

Výsledky průzkumů ve Velké Británii se mění. Zajímal by mě ale váš osobní názor. Dojde k brexitu?

No, jak vidíme, tak aktuálně vedou zastánci setrvání. Můj názor je, že brexit nebude. Já ho sice Britům v dobrém přeji, ale tohle je jejich volba. Brexit je totiž změna. A krok do neznáma. Lidé jako masa ale nemají rádi změny. Jednotlivci a skupinky ano, ale ne celá společnost. Celospolečenské změny se většinou dějí jedině pod obrovským vnějším, nebo vnitřním tlakem. To, že – přes všechno strašení odpůrců brexitu koncem světa, krizí, válkou a tlakem světových elit – chce brexit vůbec tolik Britů je už samo o sobě velký posun.

Kampaň Remain / Stay na nejistotu velmi silně hraje. Straší krizí, málem i válkou a nenávistí mezi Británií a zbytkem EU. Samozřejmě obě strany hrají na emoce. Přiznávám, že emoce, které se dají popsat: „Mějme odvahu rozhodovat sami za sebe,“ mi jsou bližší, než když vládne atmosféra: „Nemůžeme zradit bruselské kamarády, nikdo nás nebude mít rád, všichni se nám pomstí.“ Přeji Britům odvahu.

Objevují se katastrofické odhady, jak to dopadne, když Británie skutečně vystoupí z EU: zhroucení britské libry, chaos na evropských finančních trzích, převzetí Evropy Ruskem a Čínou, nástup fašistických stran ve všech evropských zemích. To je teze Natalie Nougayrède z deníku Guardian. Vezměme to bod po bodu, co z toho se může stát, když k brexitu dojde? A jak by se to dotklo Česka?

Mám rád dobré sci-fi, ale musí být dobré. A tohle není. Libra se asi nezhroutí, možná poklesne, možná ani to ne. Nejistota není pro obchod krátkodobě dobrá, ale nejvíce záleží, co přijde po ní a to budou moci Britové na rozdíl od nás ovlivnit. Převzetí Evropy Ruskem je kompletní nesmysl, k tomu se dostaneme asi i jinde. To stejné platí pro Čínu.

Nástup fašistických stran. Je možné, že současné fašisty nahradí jiní, což samozřejmě ty současné vládnoucí neskutečně děsí. Jak si to mohu dovolit říci, že máme někde fašisty? Fašista je ten, kdo chce, aby lidé žili heslem, vše pro stát! Vše pro národ, to tam dodali nacisté. Takových fašistů máme v EU hromady, ve jménu budování integrovaného evropského státu jsou ochotni obětovat všechny možné principy a majetky ostatních lidí. Naši ministři chtějí, aby lidé měli děti pro stát, aby lidé bonzovali na sousedy pro stát a podobné šílenosti.

Což mě přivedlo k zajímavé myšlence. Každá ideologie má své kazatele, své fanatiky, lidi, kteří pro myšlenku jsou ochotni věnovat vše, co mají, i svůj život. Teď nehodnotím, zda to jsou padouši, nebo hrdinové, zda je ta ideologie prospěšná. V každém případě, každá velká myšlenka má za sebou takové lidi.

Ale EU myšlenka? Ta má za sebou prakticky velmi často jen placené lidi a profesionální aktivisty. Už i to o něčem svědčí.

Prezident Miloš Zeman před časem řekl, že podle něho Britové unii neopustí, protože se budou obávat, že v takovém případě by se časem odtrhlo Skotsko, vstoupilo do EU a z velkého státu by zbyla malá zemička, což si většina Britů jistě nepřeje. Nakolik je dle vás pravděpodobný zmíněný scénář se Skotskem?

Ta malá zemička má 5x více obyvatel než Skotové, Irové a Welšané dohromady. Ta malá zemička má také větší hospodářský výkon než „bububu“ Rusko. Referendum o skotské nezávislosti asi chvíli nebude, když bylo nedávno; a do té doby by pominuly případné první efekty brexitu.

Znamenal by brexit pro Londýn i vnitropolitickou krizi, když stávající premiér David Cameron výrazně politicky investoval do únorového dojednání nové podoby vztahů mezi Británií a EU a nyní je jednoznačně pro setrvání své země v bloku? „Ani desetiprocentní vítězství v referendu zřejmě Cameronův pád nezadrží. Někteří poslanci jsou ochotni položit i vlastní vládu,“ uvedl známý politolog Alexander Tomský ve svém komentáři na idnes.cz. Představme si, že tedy Británie setrvá v EU a Cameron padne, obnoví případný nový premiér snahu o brexit? A bude konec Camerona pro Velkou Británii velká ztráta? 

Brexit by vládní krizí určitě byl. Předpokládám, že Cameron by odstoupil. Hodnotit ale Davida Camerona takto jednoduše bych opravdu nerad. Je snadné do něj kopat. Měl aféru s mrtvým prasetem, je to evropský loajalista a příslušník „vyšší třídy“. Faktem je, že když se podívám na lidi, kteří by mohli vést Británii místo něj – například na fandu marxismu a lídra opozičních labouristů, Jeremy Corbyna – tak vám nevím, jaká by to byla výhra.

Europoslanec Jan Zahradil varuje, že v případě odchodu Británie z EU bude Německo ovládat celou Evropu, nebude mít protiváhu a bruselské špičky si prosadí z EU „superstát“. Jen blázen se prý z brexitu raduje. Bývalý ministr zahraničí, dnes ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda předpokládá, že pokud by odešla Velká Británie z EU, další vývoj bude tento: „Semkne se nejtvrdší evropské jádro. Vše ostatní půjde stranou. Německo, Francie, Itálie, Benelux nedovolí, aby se rozpadla vnitřní integrace a jeden trh. To bude obrovský tlak na odstředivé síly, které jsou v Evropské unii. Velké země mají zásadní zájem na tom, aby integrace pokračovala dál.“ Co si o této prognóze myslíte? Semkne se „tvrdé jádro“ a vznikne superstát?

Náboženstvím pana Zahradila je reforma EU. Věří, že přijde mesiáš, který EU zreformuje. Možná si myslí, že to bude on, nevím. To je ale prostě zatím kompletně zbožné přání. Jsme zpět u první odpovědi. Lidé nemají rádi změny. Dokud něco jakž takž funguje, a hlavně dokud to funguje pro ně samotné, tak nic měnit nebudou. To, že se pomalu kráčí do propasti, je hrozně vzdálené. Protesty slabších členů se dají umlčet. Dokud to jede, tak se nad alternativou ani neuvažuje.

Pokus o vznik superstátu, bude nejspíše finální stádium EU, protože odpověď unijních elit na každý problém je vždy úžasně jednoduchá. Více EU! Nefunguje euro? Potřebujeme jednotnou fiskální politiku! Imigrační krize? Rozhodneme centrálně, kam ty lidi umístíme! Vysavače s velkým příkonem? (To je teda ovšem problém!) Zakážeme všem, sichr je sichr.

A až takový superstát vznikne, pak si prožijeme všechny atributy centralizovaného superstátu. V tom je tedy určitá naděje. Že EU svým chováním a centralizací konečně naplno odhalí, že tohle je slepá cesta vývoje. Věřím, že EU – její růst, krize a konec – vychová generaci lidí na celém kontinentě, kteří budou hledat zlepšení organizace lidské společnosti. A budou vědět, že centralizace, byrokratizace, propaganda a výchova nového evropského člověka tou cestou prostě není. Cestu vidím v tom, že více a více lidí přirozeně dojde k tomu, že opravdu může existovat společnost, kde neřešíme problémy silou, tlakem, daněmi, příkazy, buzerací, ale respektem k majetku a názoru druhých, příkladem, diskuzí, a také tím, že ostatní prostě necháme žít.

Exministr pro EU a obrany Alexandr Vondra před časem pro PL nastínil černý scénář brexitu. Podle něho by brexit znamenal začátek konce EU a NATO by se otřásalo v základech, protože by tím Velká Británie skončila jako země s globálním dosahem a jako most mezi USA a Evropou, což by vedlo k americké izolaci od EU. Co všechno by naplnění těchto předpovědí mohlo způsobit?

To považuji za hodně přitažené za vlasy. NATO se přeci vůbec nerovná EU. NATO má jedny problémy, cíle a smysl. EU má úplně jiné problémy, vedení, cíle.

A naopak, pokud bude potvrzeno členství v EU. Je předpoklad, že nastanou reformy? Jaký by byl další vývoj, dopad a znamenalo by to v nějakém směru změnu jednání představitelů Evropské unie? A bude nějaký vývoj?

To se trochu vracíme k náboženství pana Zahradila – reformismu. EU pro stovky tisíc lidí funguje velmi dobře. A ti o jejím směru rozhodují. Prosadit změnu v organizaci, která byla s nějakou kulturou, nosnou myšlenkou založena a léta budována, prostě nejde. Prostě ty desítky tisíc lidí a na ně navázané stovky tisíc nevyměníte. Ani je nezměníte, jim to prostě funguje. Žádná reforma nebude. Jádro se nejspíše semkne tak či tak, ty tendence jsou vidět už teď.

Je obrovský rozdíl mezi fungováním malé skupinky a kolosu typu EU (kde navíc máme více než dvě desítky jazyků, což hraje větší roli, než by vypadalo). Někdy mi přijde, že EU je taková obrovská loď. Část posádky vidí v dálce ledovec a chce změnit směr. Nejlépe tak o 90 stupňů a hned. To může být pan Zahradil. A možná i on dává obrovské množství energie do změny kurzu. Opravdu se snaží. Nevidím to, ale je to dobře možné. Točí kormidlem, co to dá. Jenže kormidlo se malinko vychýlí a po obrovské snaze se kurz změní o jeden dva stupně. Možná budou mít lidé chvilkový pocit změny směru. Jenže ledovec se přiblížil a loď ho stejně neobjede.

Jednou přijde doba, kdy obyvatelům členských zemí EU ale přestanou stačit kosmetické změny. Kdy ani ten nejvtipněji vedený facebookový účet, nebude odpovědí na to, proč EU nebohatne, zaostává za zbytkem světa a rozdává majetky svých občanů lidem z jiných kontinentů. To ale ještě chvíli potrvá. Zatím političtí byrokraté mohou mrhat dědictvím a bohatstvím, které lidé v Evropě budovali po staletí.

Hovoří se navíc o tom, že by oslabení EU díky odchodu Britů byl úspěch prezidenta Putina, který se prý Evropu snaží rozkládat a snižovat její vliv jako celku. Nakolik by takové vítězství mohl Kreml využít k destabilizaci EU a NATO?

Rusko je světová velmoc. Je nutné s ním počítat. Není ale vhodné ho přeceňovat. Ruské i unijní elity potřebují vnějšího nepřítele a vlastně si moc dobře rozumějí. Válku nebo eskalaci konfliktů nepotřebuje nikdo.

Nízkou podporu má dlouhodobě EU také v Česku. Co se od revoluce stalo, že lidé najednou přestali věřit Západu, respektive Evropské unii? Je to tak, že některé zahraničně-politické kroky Češi „nepobrali“? Ať jde o bombardování Jugoslávie, invazi do Iráku, prosazování radaru, nebo řešení krize na Ukrajině atd.

Faktem je, že proti EU se vymezuje hodně lidí. Důvody však nejsou u všech stejné, a nelze je tedy házet do jednoho pytle, což se často děje. Viz pan Kalousek, který Svobodné přirovnal k fašistům, ke kterým má z prosté definice toho, co jeho lidé prosazují, daleko blíže než my. Strach, že co kritik EU, to Putinův agent, je fakt směšný. EU trpí ztrátou důvěry. Hrála si na spasitele nemytých mas, zachránce ubohých obyvatel východní Evropy, kteří po komunismu mají tak možná domky z bláta a hlíny. K tomu se přidali naši eurosvazáci, kteří tomu přikyvují a potvrzují, jak jsme zaostalí a máme přijímat dobro a moc se na nic neptat.

Není to ale tak, že všechno z EU je špatně. To je nesmysl. I špatný systém vyprodukuje občas dobré výsledky. Sovětský vesmírný program byl špičkový, ale to neznamenalo, že socialismus je správný. Ochrana spotřebitele, jednotný trh, pohyb zboží a kapitálu… to je všechno skvělé. To chci a chtějí všichni Svobodní. Jde to ale i bez EU. A o to nám jde. K volnotržnímu obchodování, lepší práci a volnému cestování superstát prostě nepotřebujeme.

V Česku se stále hovoří o ruské propagandě, vznikají nejrůznější „analýzy“ toho, kdo je proruský a šíří dezinformace, a má se tím zabývat i chystaný útvar na Ministerstvu vnitra. Je zdání o vlivu a šíření kremelské propagandy vyvoláváno uměle, anebo jde o skutečnost? A do jaké míry si za to Evropa svoji politikou a mnohdy odtržením od reality může sama?

Byla jednou doba studené války. Sovětský svaz měl divize vojáků na hranicích západní Evropy. Měl miliony mužů ve zbrani. Měl skupinu podrobených národů, které mu dělaly předpolí a byly jeho spojenci. Boje o vliv se vedly po celém světě. Nyní má EU zatím 508 milionů lidí. USA 323 milionů. EU má 3,5x více obyvatel než Rusko. Samotná EU má 12x větší hospodářský výstup než Rusko. Rusko je vymírající země s autokratickým režimem a hospodářstvím velmi závislým na exportu surovin. Neplatí už ani slavné „nás mnogo“.

Během studené války západní Evropa neuvažovala o omezení svobody slova v boji se sovětskou propagandou, a nyní budeme zavádět cenzuru? To je přeci směšné. A Putin umí počítat. Jinak by nebyl v Rusku „carem“. Naše elity také umí počítat. Proto všechny povídačky a strachy z Kremlu jsou motivovány hlavně touhou lidi zastrašit a mít vnějšího nepřítele. Establishment straší válkou s Ruskem, opozice straší muslimskou invazí – což je sice pravděpodobnější, ale také velmi přitažené za vlasy. Pojďme místo strachu raději řešit skutečné problémy naší země. Není jich málo, ty důležité ale nejsou okamžitě akutní, přesto jsou naprosto zásadní. Buď je zvládneme a naši potomci na nás budou hrdí, nebo ne a necháme je na nich a budou to mít o to těžší. Naši generaci čeká rozhodnutí, zda chceme, abychom měli děti, které dostanou vzdělání, které jim umožní být na špici v globálním světě, nebo takové, aby mohly být montéry v zahraničních továrnách. Čeká nás rozhodnutí, zda najdeme odvahu umožnit lidem prožívat zajištěné stáří. Důchodci nesmí být rukojmími vlády. Za zajištěné stáří nepovažuji státní důchod. To, že celý pracovní život státem obíraní důchodci budou vděční za pár korun, které na ně zbydou při parlamentním porcování medvěda, považuji za degradaci seniorů pro volební účely.

Čeká nás rozhodnutí, zda budeme schopni mít efektivní zdravotnictví, které chápe náklady a umí poskytnout širokou škálu individuální péče celé populaci, nebo zda budeme chtít černou díru na veřejné peníze, ze které vypadne dobrá péče převážně pro ty, kteří v tom umí chodit a mají známé. Čeká nás rozhodnutí, zda pochopíme, že dobrá doprava je extrémně důležitá pro každodenní život. Že je nutné tlačit na to, aby plné náklady na dopravu nesli co nejvíce ti, kteří ji používají, a aby bylo možné v dopravě regulérně podnikat a hledat co nejefektivnější služby pro občany a podniky. A v neposlední řadě nás čeká rozhodnutí, zda se jako země a jako občané necháme kompletně odzbrojit a vydat na pospas těm, kdo zbraně mají a nebojí se jich použít, nebo zda se ozveme a toto nedopustíme. Tohle jsou skutečně důležité věci. Hádáme se do krve kvůli nepodstatným věcem (Karel vs. Zeman), a ty zásadní nám unikají. Nedostatek nadhledu je skutečná hrozba pro naši generaci okouzlenou sociálními sítěmi. Lajky, hejtování ani trollování vůbec nic nevyřeší. Těm, kteří se zapojit chtějí, nabízím za Svobodné ruku, přidejte se, než bude pozdě.

Zdroj: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Fasiste-bonzaci-rozdavani-bohatstvi-Evropy-Tomas-Pajonk-nepekne-hovori-o-elitach-EU-a-prednasi-vyzvu-pro-vsechny-441188

 

Naše členství v NATO

Stojím za členstvím České republiky v NATO jako obranné alianci, tak jak NATO původně vznikla a do jaké Česká republika vstoupila.

ČR by měla vynaložit maximum úsilí pro to, aby se NATO drželo svého obranného poslání, nebyl
o zneužíváno k ideologickým či geopolitickým ambicím jednotlivých členských států a nepouštělo se do operací vně členských států, pro které neexistuje jasná “exit strategy” a jasně definované a udržitelné vojenské cíle a které nejsou vedeny v duchu respektu k ostatním geopolitickým hráčům v daném regionu a slibům jim daným.

Operace, které jsou s takto chápaným obranným posláním NATO v rozporu by měla ČR v NATO blokovat.

Česko chce zaplatit za snížení vlastní bojové síly

Nesouhlasím s rozhodnutím Ministerstva obrany vyřadit zánovní bitevní vrtulníky Mi-24V/Mi-35. Pokud se tak stane, dojde ke snížení bojeschopnosti AČR. Přitom existuje alternativa o 2 mld. Kč levnější, která už byla úspěšně použita u vrtulníků Mi-171Š.

AČR se chystá zbavit jedné ze silných zbraní, které máme a nakoupit za velké peníze jinou univerzálnější, ale v boji méně použitelnou zbraň. Méně bojeschopnou právě v současných konfliktech.

V následujícím textu se pokusím své stanovisko obhájit. Také pokládám základní otázku – jaká je vlastně koncepce AČR? Má se naše armáda postupně transformovat do několika specializovaných jednotek? V konečném důsledku to vlastně znamená rezignaci na obranu území našeho státu vlastními silami.

Nebo máme chtít armádu, která je všestranná / vševojsková? Nebavím se o masivní armádě typu ČSLA, která měla zcela jiné rozpočtové nároky a účel. Bavme se o armádě, která zachová všechny druhy zbraňových systémů, nutné k pokrytí celého spektra realistických hrozeb a udržení kontinuity výcviku, byť v malém počtu. Zatímco technika se dá sehnat poměrně rychle (a „princip odložené potřeby“ s tím počítá), zkušení piloti, velitelé a střelci s vypilovanou, aktuální taktikou, kteří pak vycvičí nováčky, nikoli.

Pár poznámek na začátek:

Mám pocit, že pan ministr Stropnický má o své ministerstvo zájem. Narážky opozice na to, že je to herec odmítám. Jeho kroky ukazují, že snaží současnou neveselou situaci zlepšit. Právě proto nerozumím pokračování v politice jeho předchůdců a likvidaci našeho vrtulníkového bitevního letectva.

  • Rád bych otevřel veřejnou debatu na toto téma a doufám, že dojde k přehodnocení priorit MO ČR a tím zabráníme dalšímu poklesu schopnosti naší armády bránit naši zemi – nejdůležitějšímu úkolu, který má.
  • Armádní investice mají v naší zemi velmi špatnou pověst (cena / výkon, korupce, politická objednávka, pomoci spojencům a ne to co armáda potřebuje). Přidá se tato zakázka k mnohým dalším?
  • Nejde zde primárně o nahrazení jednoho modelu vrtulníku jiným, ale o zrušení bojových schopností vrtulníkového letectva, protože uvažovaná náhrada nejenže nemůže vůbec plnit stejnou roli jako Mi-24V/Mi-35, ale sama nedokáže obstát pod palbou ani chránit ostatní typy vrtulníků v naší výzbroji.

Co se vlastně děje?

  • MO chce vyřadit zánovní bitevní vrtulníky Mi-24V (Mi-35) a koupit víceúčelové transportní helikoptéry (dále LMH/MMH – Light/Medium Multi-purpose Helicopter) [1]
  • Myšlenka pochází z civilními analytiky i vojenskými odborníky kritizované Bílé Knihy Obrany z roku 2011[2]
  • Ve skutečnosti dost možná jde o přenesení nákladů z IZS do armády: ta má obětovat bojové vrtulníky, aby pro činnost IZS pořídila například Medicoptery 117 (BK-117C2 = Airbus EC-145 = UH-72) [3]
  • MO Martin Stropnický chce v tomto roce (2015) vyhlásit tendr na 12 nových bitevníků. Dle jeho slov jde o zakázku v hodnotě minimálně 4,2 Kč. Tato investice se pohybuje v řádu celkových ročních investičních výdajů AČR.

Proč je nákup nových vrtulníků vůbec prioritou? To je otázka do pranice a na pana ministra. Opravdu je tato investice, ze všech možných tak zásadní?

Podrobně rozeberu argumenty pro výměnu vrtulníků níže. Nejdříve se však podívejme co se děje ve světě. AČR nežije ve vzduchoprázdnu a je relevantní sledovat, co dělají jiné armády.

ČR versus světové trendy

  • Irák, napadený Islámským Státem, nedávno po celém světě zoufale sháněl bitevníky Mi-24 a Mi-28
  • Polsko, ohrožené Ruskem, zrušilo projekt LMH: upřednostnilo provoz Mi-24 a nákup nových bitevníků
  • Ukrajina vítězila s nasazením Mi-24, bez nich proti de facto vševojskové armádě separatistů prohrává.
  • Británie nahradila MMH Lynx bitevními WAH-64
  • Turecko, ohrožené Islámským Státem (rozepsal bych tu zkratku), koupilo bitevní A-129 i s licencí
  • Indie pořídila v roce. 2014 bitevní AH-64
  • USA stále provozují a modernizují své AH-64 a AH-1

Proč je bitevní vrtulník důležitý?

Základem moderní armády je mobilita. Slovem moderní míním cokoli od dob Attilových stepních jezdců. Vrtulníkové letectvo má výbornou mobilitu a poskytuje pěchotě vynikající součinnost při ničení nepřítele. Ale …

Například ve Vietnamu se ukázalo, že transportní a lehké vrtulníky mají pod palbou i lehkých pěchotních zbraní těžké ztráty. Proto vzniklo provizorní řešení – vyzbrojit lehké a střední dopravní helikoptéry; výsledek – UH-1C Gunship, AH-6 (až v roce 1967 byly nasazeny čistě bitevní AH-1.)

To však byl jen částečný úspěch – konstrukcí transportní stroje jsou pořád moc zranitelné

Řešení? Na ochranu (eskortu) transportních strojů a útočné mise byly vyvinuty bitevní vrtulníky [5]

Bitevníky přežijí zásahy, které by civilním či „militarizovaným“ civilním strojům byly osudné. I poškozené se často „dovlečou“ do bezpečí, namísto aby havarovaly na nepřátelském území. Umí efektivně chránit transportní vrtulníky před palbou nepřátel, „vyčistit“ jim místo k přistání. Efektivně bojují proti invazním silám.

A co je dnes ve světle událostí současných událostí důležité – bitevní vrtulníky umí efektivně bojovat s diverzanty, přepady a obsazovacími silami např. „zelených mužíčků“ či komandy radikálních islamistů.

Argumenty pro rušení bitevníků

  • Životnost skončí v roce 2016

Argument z Bílé knihy, MO ČR: „životnost končí v příštích deseti letech“, „životnost Mi-24 skončí v roce 2016“

Skutečnost:

  • Naše Mi-24V jsou 8-11 let staré (deblokace dluhu RF)
  • Životnost do generálky je 20 let, tzn. do 2026, po generálce lze stoje provozovat ještě mnoho let
  • Životnost draku je ale v praxi přes 30 let, tzn. > 2036
  • Ke generálním opravám helikoptér i motorů je certifikovaný LOM Praha, certifikovaný jako jediný podnik v NATO od Milu a Klimovu k veškerým modernizacím a opravám vč. GO vrtulníků i jejich motorů [11]; AČR má mít na Mi-24 plné sklady dílů, které se za kontroverzní ceny kupovaly v 90. letech

 

  • Nejsou interoperabilní dle norem NATO

Opět jde o argument z Bílé knihy.

Skutečnost:

  • naše Mi-24V se bez problémů účastnily cvičení NATO „Clean Hunter“ i prestižních cvičení „NATO Tiger Air Meet“ a excelovaly na nich v rolích ozbrojeného doprovodu a „čištění“ výsadkových zón
  • pro skutečný boj v rámci NATO chybí jen snadno integrovatelné šifrované IFF a ARC-210; civilní/NATO-kompatibilní IFF a radiostanice pro výcvik s NATO ale máme

 

  • Mi-24V mají nízkou balistickou ochranu

Skutečnost:

  • Mi-24 patří mezi těžce pancéřované stroje:
  • 5 mm pancíř přední části trupu (posádky)
  • 5 mm pancíř motorů (odolává odstřelovačské ráži 7,62×51 NATO)
  • Pancéřované čelní překryty kokpitu, odolné těžkému kulometu .50 BMG (12,7×99 NATO)
  • Pancéřovaná sedadla pilota a střelce
  • Protistřepinová přepážka mezi pilotem a střelcem (jako u AH-64 Apache)
  • Plánovaná „náhrada“ za Mi-24 nemá balistickou ochranu žádnou!

 

  • NATO tuto část obrany zvládne lépe

Zde [6] například generál Petr Pavel pro DVTV: „Mi-24 představují opravdu velkou bojovou hodnotu, ale naše armáda tento prostředek přímo nepotřebuje, protože na koaličním základě je těchto vrtulníků více a modernějších“

Velmi si vážím pana generála, který jako správný profesionál na svém místě, obhajuje politická rozhodnutí. Zde, ale narážíme na zásadní věc.

Jde o tvrzení, že to co si zrušíme, nám 100 % dodají spojenci. Zbraně moderní armády jsou neuvěřitelně efektivní, ale potřebují vysoký stupeň kooperace a součinnosti. Když vám nějaká zbraň chybí a soupeř to ví (což ví), dokáže toho nemilosrdně využít. Také když se mluví o NATO, tak se bavíme o NATO s USA. V případě zapojení pouze čistě evropských zemí (z jakéhokoliv důvodu), situace již tak růžová nebude. Konflikt v Libyi ukázal, že samotné evropské armády NATO nejsou schopny vézt intenzivní válku (i víceméně jednostrannou) v délce měsíců.

V případě operací NATO v expedičních misích toto nebude problém, tam jde o připravované akce, kde je dopředu jasné, kdo co dodá. Armády NATO mají iniciativu. Horší to je pak v obraně vlastního území a v situacích, kdy iniciativu má nepřítel.

Například připomeňme situaci z roku 2003, kdy se Turecko cítilo být ohroženo Irákem a požádalo NATO o pomoc dle čl.4 Severoatlantické smlouvy: vyslání PVO Patriot a letounů včasné výstrahy. Německo, Francie a Belgie to vetovaly, protože by pomoc „ohrozila mírové řešení“ a „dala najevo, že diplomacie neuspěla“

V článku 3 Severoatlantické smlouvy se také píše: „státybudou udržovat svoji individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku.“ – „i“ není „nebo“.

Obávám se, že řetěz, je pouze tak silný jako jeho nejslabší článek. V případě útoku na státy NATO, ať už je útočník odkudkoli, dojde první k útokům na jednotu aliance, psychologické válce (očernění obránce jako před Mnichovskou konferencí) a mediální manipulaci: státy NATO jsou jakožto vyspělé demokracie zvláště citlivé na vyvolání protiválečných nálad obyvatelstva, které mohou efektivní pomoc spojenci znemožnit. Situace, kdy je AČR vnímána pouze, jako logistická pomoc s podpůrnou funkcí značně omezuje naši vyjednávací pozici a může se nám šeredně vymstít. Ostatní nám pomohou, když uvidí, že svou obranu bereme opravdu vážně, máme ji připravenou a v prvé řadě nasazujeme své životy, nikoli druhých.

  • Rusko – Mi-24 musí pryč, jsou ruské.

Ministr obrany Martin Stropnický: „Jinak to, co je potřeba, co v materiálu bude a co vyplývá z faktů, je obměna vrtulníkového parku. Musí začít v roce 2017, což znamená vyhlásit tendr příští rok. Je to naše specializace, navíc tam máme stále ruskou výbavu a začínáme mít problémy se servisem a přísunem dílů. Není to sice vážné, ale situace není příjemná.“ [7]

Skutečnost:

  • Úplně stejně ruské, konstrukčně příbuzné Mil Mi-171Š (s Mi-24 sdílí řadu ND) hodláme provozovat ještě mnoho let; jako CH-178 je provozuje například i Kanada (která mimochodem byla největším kritikem Ruska za anexi Krymu, s provozem vrtulníků nemá problém)
  • Když můžeme provozovat Mi-171, můžeme provozovat i Mi-24
  • Navíc – LOM Praha s podporou NATO získal status plnohodnotného servisu Mi-17/24, na úrovni ruského Milu, i pro generální opravy a modernizace
  • Dočasné problémy s dodáváním ND z Ruska jsou způsobeny sankcemi, které nebudou trvat věčně a v každém případě je budeme muset vyřešit kvůli našim Mi-171, kterých si vysoce cení USA [14] i NATO [15] a MO v čele s ministrem Stropnickým je hodlá provozovat i dále [5]

 

  • Bitevní vrtulníky jsou slepou větví bezpečnostní strategie

„Evropě nehrozí skutečné nebezpečí masivního vojenského útoku třetí země. Pokud ano, budeme o tom vědět dlouhou dobu dopředu. Je proto dobrou otázkou, zda investovat do “kladiva na tanky” nebo do “skalpelu na teroristy”.“

Konflikt na Ukrajině a Irák dokázaly opak. Doktrína, „mohou nás ohrozit jen teroristé“, doznívá. Naši západní spojenci si to začínají uvědomovat. Ruská federace této doktríně nikdy nepodlehla a udržuje si silnou konvenční armádu. Česká Republika se tedy chystá připravit na minulou válku.

Pan ministr na otázku jaká, by měla česká armáda být, odpověděl: „Ne nakreslená podle fotek z posledního konfliktu.“[7] Naprostý souhlas. Poslední konflikty jsou ale Ukrajina a Irák, kde si militanti sehnali desítky tanků a raketometů a ne 9/11, kde ukradli osobní letadlo.

  • Tlaky ze strany Integrovaného Záchranného Systému (IZS)

Ano, pokud zakoupíme „Medicoptery 117 C2“ (= EC 145 / UH-72), pak jistě posílíme schopnost IZS. Stojí to ale za destrukci jedné části naší armády? Můj názor je, že armáda je nástroj na efektivní destrukci nepřítele. Úkol IZS je úplně jiný, chránit obyvatele. Armáda a IZS si navzájem mohou pomáhat, ale ne na úkor jejich vlastní primární funkce.

Důsledky vyřazení Mi-24

  • Úplná ztráta schopnosti („způsobilosti ozbrojených sil efektivně působit“) boj pomocí bitevních vrtulníků (zmizí výcvik, taktika, zkušenosti …)
  • Mnohamiliardové náklady (v případě „Medicopterů 117C2“/EC-145 jde o odhadem 4,2 miliardy Kč bez náhradních dílů a zázemí)
  • Naprostá závislost na outsourcingu časti naší armády do NATO
  • „Náhrada“ Mi-24 bez podpory bitevníků by nesměla do boje (viz současný Afganistán, kde bez podpory bitevních vrtulníků vrtulníky ve dne nelétají)

vrtulnikmi241

Co může MO ČR dělat?

Zjednodušeně jsou na stole dvě varianty:

  • Koupit nové vrtulníky. Cena: minimálně 4,2 mld. Kč
  • Provést „americkou“ [8] modernizaci (obdobně jako u Mi-171Š) + generální opravu. Odhady se pohybují mezi 195 – 890 mil. Kč. Provést generální opravu W3 Sokol pro IZS. Ta by stála cca 1,2 mld. Kč. Celkem tedy 1,4 – 2,1 mld. Kč.

Doufám, že zvítězí hlas rozumu a druhá uvedená varianta. Uvítám odbornou diskusi s představiteli Ministerstva obrany, ale i nápady, jak pana ministra přesvědčit o tom, že může naší armádě pomoci ušetřit několik miliard, při zachování vyšší bojové síly.

 

Zdroje:

[1] http://www.denik.cz/z_domova/armada-chce-koupit-16-viceucelovych-vrtulniku-do-roku-2020-20140408.html
[3] Co je Bílá kniha o Obraně? http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/bila-kniha/otazky/casto-kladene-otazky-55817/#1

[4] http://www.armadninoviny.cz/nove-vrtulniky-pro-armadu-ceske-republiky-1.html
„Jak načrtl Náčelník Generálního štábu Petr Pavel, Armáda ČR jednoduše nemá peníze na nákup čistě bitevních strojů, jako jsou AH-64 Apache nebo Eurocopter Tiger. Jedinou schůdnou cestou je nákup víceúčelových vrtulníků, jenž mohou plnit nejrůznější spektrům úkolů – bojové, transportní, záchranné, MEDEVAC nebo civilní úkoly Integrovaného záchranného systému.“

[5] * HN: Jakých vrtulníků se obměna bude týkat?

Sokoly, které se používají na přepravu lidí či jako záchranná služba, budeme mít dva v prosinci po generální opravě a chceme nechat zgenerálkovat také další čtyři. Životnost se protáhne o několik let, ale jedna oprava vyjde na 120 milionů. Velké dopravní vrtulníky Mi-17 máme do roku 2022, ty novější Mi-171 nejméně do roku 2028, takže je neřešíme. Bojové Mi-24 ale končí a potřebujeme, aby nejpozději od roku 2018 nabíhaly nové, jde o dvanáct kusů. Vypíše se soutěž, musíme o ní rozhodnout do konce roku, příští rok se to vyhlásí. Dodání u takové techniky je dva roky. Minimální cena za kus je 350 milionů.

http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/forum/rozhovor-s-ministrem-obrany-martinem-stropnickym-104872/

[6] Dedikované bitevní vrtulníky:

  • Posádka sedí v tandemu namísto vedle sebe, čímž je umožněno použití užšího trupu, který představuje menší cíl při příletu či útoku
  • Konstrukce „by-design“ počítá s poškozením stroje nepřátelskou palbou (praxe: desítky až stovky zásahů); proto jsou bitevníky pancéřovány, kritické části jsou zesíleny, klíčové systémy jsou redundantní
  • Mají rychlopalný kanon v otočné věži, schopný rychle zaměřovat cíle a přenášet palbu (pilot nemusí zdlouhavě mířit celým strojem a tím se zbytečně dlouho vystavovat palbě)
  • Jejich posádky vyvinuly a na cvičeních dále zlepšují speciální taktiku nasazení

[7] Rozhovor s generálem Petrem Pavlem. http://video.aktualne.cz/dvtv/pavel-armada-potrebuje-190-novych-transporteru/r~767bf922e82411e3a7ff0025900fea04/

[8] Severoatlantická smlouva – http://www.mocr.army.cz/nato/dokumenty/dulezite-dokumenty-2411/

 

[9] http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/forum/rozhovor-s-ministrem-obrany-martinem-stropnickym-104872/

[10] Alternativa: „americká“ modernizace

  • České projekty modernizace Mi-24 vycházely na stovky milionů korun za kus
  • USA nám ale ko-financovaly modernizaci Mi-171Š instalací termovize a laserového značkovače cílů, lehčí balistické ochrany a vybavení plně kompatibilního s NATO a dohlédly, aby vyšla v přepočtu na 18 milionů Kč/kus; ta samá modernizace je přesně to, co potřebují naše Mi-24V
  • Generální oprava Mi-24 stojí v LOM 1,2 [12] až 70 [13] mil. Kč
  • „Americká“ modernizace a generálka všech Mi-24 by tak vyšla na 195 – 890 mil. Kč
  • Generálka W3 Sokol pro IZS by stála 1,2 mld. Kč
  • Dohromady 1,4-2 mld. Kč oproti >4,2 mld. za LMH
  • A k tomu zachování „opravdu velké bojové hodnoty“

[11] http://www.armadninoviny.cz/reportaz-vrtulnikovy-guru-lom-praha-s-p-.html

[12] https://www.vhodne-uverejneni.cz/zakazka/generalni-oprava-letecke-techniky-mi-24

[13] http://www.acr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/opravarenske-zarizeni–ktere-setri-armade-miliony-korun-77636/

[14] http://m.ihned.cz/c1-60997030-armada-modernizuje-za-penize-americanu-ruske-vrtulniky-maji-prepravovat-specialni-jednotky

[15] http://zpravy.idnes.cz/rusko-vetri-obchod-nato-shani-vrtulniky-do-afghanistanu-pk5-/zpr_nato.aspx?c=A100617_134016_zpr_nato_inc