Fašisté, bonzáci, rozdávání bohatství Evropy. Tomáš Pajonk nepěkně hovoří o elitách EU a přednáší výzvu pro všechny
ROZHOVOR „Přeji Britům odvahu,“ vzkázal předseda Svobodných ve Zlínském kraji Tomáš Pajonk. „Můj názor je, že brexit nebude. Já ho sice Britům v dobrém přeji, ale tohle je jejich volba,“ doplnil. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz také ostře prohlásil: „Fašistů máme v EU hromady, ve jménu budování integrovaného evropského státu jsou ochotni obětovat všechny možné principy a majetky ostatních lidí. Naši ministři chtějí, aby lidé měli děti pro stát, aby lidé bonzovali na sousedy pro stát a podobné šílenosti.“
Výsledky průzkumů ve Velké Británii se mění. Zajímal by mě ale váš osobní názor. Dojde k brexitu?
No, jak vidíme, tak aktuálně vedou zastánci setrvání. Můj názor je, že brexit nebude. Já ho sice Britům v dobrém přeji, ale tohle je jejich volba. Brexit je totiž změna. A krok do neznáma. Lidé jako masa ale nemají rádi změny. Jednotlivci a skupinky ano, ale ne celá společnost. Celospolečenské změny se většinou dějí jedině pod obrovským vnějším, nebo vnitřním tlakem. To, že – přes všechno strašení odpůrců brexitu koncem světa, krizí, válkou a tlakem světových elit – chce brexit vůbec tolik Britů je už samo o sobě velký posun.
Kampaň Remain / Stay na nejistotu velmi silně hraje. Straší krizí, málem i válkou a nenávistí mezi Británií a zbytkem EU. Samozřejmě obě strany hrají na emoce. Přiznávám, že emoce, které se dají popsat: „Mějme odvahu rozhodovat sami za sebe,“ mi jsou bližší, než když vládne atmosféra: „Nemůžeme zradit bruselské kamarády, nikdo nás nebude mít rád, všichni se nám pomstí.“ Přeji Britům odvahu.
Objevují se katastrofické odhady, jak to dopadne, když Británie skutečně vystoupí z EU: zhroucení britské libry, chaos na evropských finančních trzích, převzetí Evropy Ruskem a Čínou, nástup fašistických stran ve všech evropských zemích. To je teze Natalie Nougayrède z deníku Guardian. Vezměme to bod po bodu, co z toho se může stát, když k brexitu dojde? A jak by se to dotklo Česka?
Mám rád dobré sci-fi, ale musí být dobré. A tohle není. Libra se asi nezhroutí, možná poklesne, možná ani to ne. Nejistota není pro obchod krátkodobě dobrá, ale nejvíce záleží, co přijde po ní a to budou moci Britové na rozdíl od nás ovlivnit. Převzetí Evropy Ruskem je kompletní nesmysl, k tomu se dostaneme asi i jinde. To stejné platí pro Čínu.
Nástup fašistických stran. Je možné, že současné fašisty nahradí jiní, což samozřejmě ty současné vládnoucí neskutečně děsí. Jak si to mohu dovolit říci, že máme někde fašisty? Fašista je ten, kdo chce, aby lidé žili heslem, vše pro stát! Vše pro národ, to tam dodali nacisté. Takových fašistů máme v EU hromady, ve jménu budování integrovaného evropského státu jsou ochotni obětovat všechny možné principy a majetky ostatních lidí. Naši ministři chtějí, aby lidé měli děti pro stát, aby lidé bonzovali na sousedy pro stát a podobné šílenosti.
Což mě přivedlo k zajímavé myšlence. Každá ideologie má své kazatele, své fanatiky, lidi, kteří pro myšlenku jsou ochotni věnovat vše, co mají, i svůj život. Teď nehodnotím, zda to jsou padouši, nebo hrdinové, zda je ta ideologie prospěšná. V každém případě, každá velká myšlenka má za sebou takové lidi.
Ale EU myšlenka? Ta má za sebou prakticky velmi často jen placené lidi a profesionální aktivisty. Už i to o něčem svědčí.
Prezident Miloš Zeman před časem řekl, že podle něho Britové unii neopustí, protože se budou obávat, že v takovém případě by se časem odtrhlo Skotsko, vstoupilo do EU a z velkého státu by zbyla malá zemička, což si většina Britů jistě nepřeje. Nakolik je dle vás pravděpodobný zmíněný scénář se Skotskem?
Ta malá zemička má 5x více obyvatel než Skotové, Irové a Welšané dohromady. Ta malá zemička má také větší hospodářský výkon než „bububu“ Rusko. Referendum o skotské nezávislosti asi chvíli nebude, když bylo nedávno; a do té doby by pominuly případné první efekty brexitu.
Znamenal by brexit pro Londýn i vnitropolitickou krizi, když stávající premiér David Cameron výrazně politicky investoval do únorového dojednání nové podoby vztahů mezi Británií a EU a nyní je jednoznačně pro setrvání své země v bloku? „Ani desetiprocentní vítězství v referendu zřejmě Cameronův pád nezadrží. Někteří poslanci jsou ochotni položit i vlastní vládu,“ uvedl známý politolog Alexander Tomský ve svém komentáři na idnes.cz. Představme si, že tedy Británie setrvá v EU a Cameron padne, obnoví případný nový premiér snahu o brexit? A bude konec Camerona pro Velkou Británii velká ztráta?
Brexit by vládní krizí určitě byl. Předpokládám, že Cameron by odstoupil. Hodnotit ale Davida Camerona takto jednoduše bych opravdu nerad. Je snadné do něj kopat. Měl aféru s mrtvým prasetem, je to evropský loajalista a příslušník „vyšší třídy“. Faktem je, že když se podívám na lidi, kteří by mohli vést Británii místo něj – například na fandu marxismu a lídra opozičních labouristů, Jeremy Corbyna – tak vám nevím, jaká by to byla výhra.
Europoslanec Jan Zahradil varuje, že v případě odchodu Británie z EU bude Německo ovládat celou Evropu, nebude mít protiváhu a bruselské špičky si prosadí z EU „superstát“. Jen blázen se prý z brexitu raduje. Bývalý ministr zahraničí, dnes ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda předpokládá, že pokud by odešla Velká Británie z EU, další vývoj bude tento: „Semkne se nejtvrdší evropské jádro. Vše ostatní půjde stranou. Německo, Francie, Itálie, Benelux nedovolí, aby se rozpadla vnitřní integrace a jeden trh. To bude obrovský tlak na odstředivé síly, které jsou v Evropské unii. Velké země mají zásadní zájem na tom, aby integrace pokračovala dál.“ Co si o této prognóze myslíte? Semkne se „tvrdé jádro“ a vznikne superstát?
Náboženstvím pana Zahradila je reforma EU. Věří, že přijde mesiáš, který EU zreformuje. Možná si myslí, že to bude on, nevím. To je ale prostě zatím kompletně zbožné přání. Jsme zpět u první odpovědi. Lidé nemají rádi změny. Dokud něco jakž takž funguje, a hlavně dokud to funguje pro ně samotné, tak nic měnit nebudou. To, že se pomalu kráčí do propasti, je hrozně vzdálené. Protesty slabších členů se dají umlčet. Dokud to jede, tak se nad alternativou ani neuvažuje.
Pokus o vznik superstátu, bude nejspíše finální stádium EU, protože odpověď unijních elit na každý problém je vždy úžasně jednoduchá. Více EU! Nefunguje euro? Potřebujeme jednotnou fiskální politiku! Imigrační krize? Rozhodneme centrálně, kam ty lidi umístíme! Vysavače s velkým příkonem? (To je teda ovšem problém!) Zakážeme všem, sichr je sichr.
A až takový superstát vznikne, pak si prožijeme všechny atributy centralizovaného superstátu. V tom je tedy určitá naděje. Že EU svým chováním a centralizací konečně naplno odhalí, že tohle je slepá cesta vývoje. Věřím, že EU – její růst, krize a konec – vychová generaci lidí na celém kontinentě, kteří budou hledat zlepšení organizace lidské společnosti. A budou vědět, že centralizace, byrokratizace, propaganda a výchova nového evropského člověka tou cestou prostě není. Cestu vidím v tom, že více a více lidí přirozeně dojde k tomu, že opravdu může existovat společnost, kde neřešíme problémy silou, tlakem, daněmi, příkazy, buzerací, ale respektem k majetku a názoru druhých, příkladem, diskuzí, a také tím, že ostatní prostě necháme žít.
Exministr pro EU a obrany Alexandr Vondra před časem pro PL nastínil černý scénář brexitu. Podle něho by brexit znamenal začátek konce EU a NATO by se otřásalo v základech, protože by tím Velká Británie skončila jako země s globálním dosahem a jako most mezi USA a Evropou, což by vedlo k americké izolaci od EU. Co všechno by naplnění těchto předpovědí mohlo způsobit?
To považuji za hodně přitažené za vlasy. NATO se přeci vůbec nerovná EU. NATO má jedny problémy, cíle a smysl. EU má úplně jiné problémy, vedení, cíle.
A naopak, pokud bude potvrzeno členství v EU. Je předpoklad, že nastanou reformy? Jaký by byl další vývoj, dopad a znamenalo by to v nějakém směru změnu jednání představitelů Evropské unie? A bude nějaký vývoj?
To se trochu vracíme k náboženství pana Zahradila – reformismu. EU pro stovky tisíc lidí funguje velmi dobře. A ti o jejím směru rozhodují. Prosadit změnu v organizaci, která byla s nějakou kulturou, nosnou myšlenkou založena a léta budována, prostě nejde. Prostě ty desítky tisíc lidí a na ně navázané stovky tisíc nevyměníte. Ani je nezměníte, jim to prostě funguje. Žádná reforma nebude. Jádro se nejspíše semkne tak či tak, ty tendence jsou vidět už teď.
Je obrovský rozdíl mezi fungováním malé skupinky a kolosu typu EU (kde navíc máme více než dvě desítky jazyků, což hraje větší roli, než by vypadalo). Někdy mi přijde, že EU je taková obrovská loď. Část posádky vidí v dálce ledovec a chce změnit směr. Nejlépe tak o 90 stupňů a hned. To může být pan Zahradil. A možná i on dává obrovské množství energie do změny kurzu. Opravdu se snaží. Nevidím to, ale je to dobře možné. Točí kormidlem, co to dá. Jenže kormidlo se malinko vychýlí a po obrovské snaze se kurz změní o jeden dva stupně. Možná budou mít lidé chvilkový pocit změny směru. Jenže ledovec se přiblížil a loď ho stejně neobjede.
Jednou přijde doba, kdy obyvatelům členských zemí EU ale přestanou stačit kosmetické změny. Kdy ani ten nejvtipněji vedený facebookový účet, nebude odpovědí na to, proč EU nebohatne, zaostává za zbytkem světa a rozdává majetky svých občanů lidem z jiných kontinentů. To ale ještě chvíli potrvá. Zatím političtí byrokraté mohou mrhat dědictvím a bohatstvím, které lidé v Evropě budovali po staletí.
Hovoří se navíc o tom, že by oslabení EU díky odchodu Britů byl úspěch prezidenta Putina, který se prý Evropu snaží rozkládat a snižovat její vliv jako celku. Nakolik by takové vítězství mohl Kreml využít k destabilizaci EU a NATO?
Rusko je světová velmoc. Je nutné s ním počítat. Není ale vhodné ho přeceňovat. Ruské i unijní elity potřebují vnějšího nepřítele a vlastně si moc dobře rozumějí. Válku nebo eskalaci konfliktů nepotřebuje nikdo.
Nízkou podporu má dlouhodobě EU také v Česku. Co se od revoluce stalo, že lidé najednou přestali věřit Západu, respektive Evropské unii? Je to tak, že některé zahraničně-politické kroky Češi „nepobrali“? Ať jde o bombardování Jugoslávie, invazi do Iráku, prosazování radaru, nebo řešení krize na Ukrajině atd.
Faktem je, že proti EU se vymezuje hodně lidí. Důvody však nejsou u všech stejné, a nelze je tedy házet do jednoho pytle, což se často děje. Viz pan Kalousek, který Svobodné přirovnal k fašistům, ke kterým má z prosté definice toho, co jeho lidé prosazují, daleko blíže než my. Strach, že co kritik EU, to Putinův agent, je fakt směšný. EU trpí ztrátou důvěry. Hrála si na spasitele nemytých mas, zachránce ubohých obyvatel východní Evropy, kteří po komunismu mají tak možná domky z bláta a hlíny. K tomu se přidali naši eurosvazáci, kteří tomu přikyvují a potvrzují, jak jsme zaostalí a máme přijímat dobro a moc se na nic neptat.
Není to ale tak, že všechno z EU je špatně. To je nesmysl. I špatný systém vyprodukuje občas dobré výsledky. Sovětský vesmírný program byl špičkový, ale to neznamenalo, že socialismus je správný. Ochrana spotřebitele, jednotný trh, pohyb zboží a kapitálu… to je všechno skvělé. To chci a chtějí všichni Svobodní. Jde to ale i bez EU. A o to nám jde. K volnotržnímu obchodování, lepší práci a volnému cestování superstát prostě nepotřebujeme.
V Česku se stále hovoří o ruské propagandě, vznikají nejrůznější „analýzy“ toho, kdo je proruský a šíří dezinformace, a má se tím zabývat i chystaný útvar na Ministerstvu vnitra. Je zdání o vlivu a šíření kremelské propagandy vyvoláváno uměle, anebo jde o skutečnost? A do jaké míry si za to Evropa svoji politikou a mnohdy odtržením od reality může sama?
Byla jednou doba studené války. Sovětský svaz měl divize vojáků na hranicích západní Evropy. Měl miliony mužů ve zbrani. Měl skupinu podrobených národů, které mu dělaly předpolí a byly jeho spojenci. Boje o vliv se vedly po celém světě. Nyní má EU zatím 508 milionů lidí. USA 323 milionů. EU má 3,5x více obyvatel než Rusko. Samotná EU má 12x větší hospodářský výstup než Rusko. Rusko je vymírající země s autokratickým režimem a hospodářstvím velmi závislým na exportu surovin. Neplatí už ani slavné „nás mnogo“.
Během studené války západní Evropa neuvažovala o omezení svobody slova v boji se sovětskou propagandou, a nyní budeme zavádět cenzuru? To je přeci směšné. A Putin umí počítat. Jinak by nebyl v Rusku „carem“. Naše elity také umí počítat. Proto všechny povídačky a strachy z Kremlu jsou motivovány hlavně touhou lidi zastrašit a mít vnějšího nepřítele. Establishment straší válkou s Ruskem, opozice straší muslimskou invazí – což je sice pravděpodobnější, ale také velmi přitažené za vlasy. Pojďme místo strachu raději řešit skutečné problémy naší země. Není jich málo, ty důležité ale nejsou okamžitě akutní, přesto jsou naprosto zásadní. Buď je zvládneme a naši potomci na nás budou hrdí, nebo ne a necháme je na nich a budou to mít o to těžší. Naši generaci čeká rozhodnutí, zda chceme, abychom měli děti, které dostanou vzdělání, které jim umožní být na špici v globálním světě, nebo takové, aby mohly být montéry v zahraničních továrnách. Čeká nás rozhodnutí, zda najdeme odvahu umožnit lidem prožívat zajištěné stáří. Důchodci nesmí být rukojmími vlády. Za zajištěné stáří nepovažuji státní důchod. To, že celý pracovní život státem obíraní důchodci budou vděční za pár korun, které na ně zbydou při parlamentním porcování medvěda, považuji za degradaci seniorů pro volební účely.
Čeká nás rozhodnutí, zda budeme schopni mít efektivní zdravotnictví, které chápe náklady a umí poskytnout širokou škálu individuální péče celé populaci, nebo zda budeme chtít černou díru na veřejné peníze, ze které vypadne dobrá péče převážně pro ty, kteří v tom umí chodit a mají známé. Čeká nás rozhodnutí, zda pochopíme, že dobrá doprava je extrémně důležitá pro každodenní život. Že je nutné tlačit na to, aby plné náklady na dopravu nesli co nejvíce ti, kteří ji používají, a aby bylo možné v dopravě regulérně podnikat a hledat co nejefektivnější služby pro občany a podniky. A v neposlední řadě nás čeká rozhodnutí, zda se jako země a jako občané necháme kompletně odzbrojit a vydat na pospas těm, kdo zbraně mají a nebojí se jich použít, nebo zda se ozveme a toto nedopustíme. Tohle jsou skutečně důležité věci. Hádáme se do krve kvůli nepodstatným věcem (Karel vs. Zeman), a ty zásadní nám unikají. Nedostatek nadhledu je skutečná hrozba pro naši generaci okouzlenou sociálními sítěmi. Lajky, hejtování ani trollování vůbec nic nevyřeší. Těm, kteří se zapojit chtějí, nabízím za Svobodné ruku, přidejte se, než bude pozdě.