2. zasedání zastupitelstva Zlínského kraje – velmi stručně

Krátká reakce na:
http://zlin.idnes.cz/reportaz-z-prvniho-zastupitelstva-zlinskeho-kraje-s-hejtmanem-cunkem-1m3-/zlin-zpravy.aspx?c=A161220_2293854_zlin-zpravy_ras

„Mnohokrát si vzal slovo nový zastupitel za Svobodné a Soukromníky Tomáš Pajonk, který se zajímal o rozpočet, dopravu, životní prostředí i další oblasti.

„Omlouvám se, že se vyjadřuji zřejmě častěji, než bývalo zvykem,“ prohlásil. „Ale například na krajskou organizaci Koordinátor veřejné autobusové dopravy jsem slyšel hlavně stížnosti, tak se ptám, jestli se zvažují nějaké personální změny,“ zeptal se.“

—————-

Nejvíce otázek jsem měl k rozpočtu – nejdůležitějšímu bodu programu. Svobodní a Soukromníci nechtěli podpořit rozpočet, který by kraj donutil zvýšit zadlužení v budoucích letech, jak je plánováno dle rozpočtového výhledu.

Není úplně triviální rozklíčovat jak peníze do investic tečou a nechci, aby příští rozpočet vedl k zadlužení, protože kraj už má rozestavěno, přestat nejde a peníze už nejsou.

Další dotazy pak směřovaly k efektivnosti jednotlivých schvalovaných programů a jejich potřebnosti. Brzy dodám kompletní seznam toho jak a proč jsme hlasovali.

 

Blesk.cz odvysílal předvolební debatu s kandidáty na hejtmana Zlínského kraje

Odkaz na debatu: http://www.blesk.cz/clanek/volby-volby-2016-krajske-volby-2016/361297/vysilali-jsme-zive-lidri-ze-zlinska-o-prusvihove-zone-holesov-a-vymirani-sevcu.html

ZLÍN – Baťův kraj sužuje stárnoucí populace a odliv obyvatel. Na tom se včera v předvolební debatě Blesk.cz shodla šestice adeptů, jejichž strany podle průzkumu společnosti Phoenix Research mají šanci získat nad 5 procent voličských hlasů. Lídr lidovců a starosta Vsetína Jiří Čunek se přímého přenosu nezúčastnil, ačkoli to přislíbil.

O nejpalčivějším problému

– Margita Balaštíková (48, ANO): „Chybí nám technické profese. Lidé odcházejí za jinou prací. Chtěla bych do škol zavést technické vzdělání. A co je zanedbané, je zapojení firem, kde si mladí mohou budovat praxi.“ * Vítězslav Lapčík (KSČM): „Problémem se stane personální obsazení zdravotnických zařízení. Podařilo se nám ekonomicky stabilizovat nemocnice.“ * Vlastislav Navrátil (48, TOP 09): „Nejvíc nás trápí úbytek obyvatel, 12 tisíc za deset let, to je jedno město.“ * Tomáš Pajonk (35, Svobodní): „Největším problémem je ubývání lidí a jejich stárnutí. Průměrný věk je tu přes 42 let. Dalším problémem je doprava. Kraj by měl opravovat silnice 2. a 3. třídy, aby se lidé mohli dostat za prací.“ * Jan Pijáček (58, ODS): „Problémem jsou tu platy. Podle statistik patříme mezi kraje, kde je nejnižší mzda v republice. Rádi bychom pomohli ekonomice Zlínského kraje stavbou silnic, mohl by se tak stát významnou křižovatkou.“

O Holešovské zóně

– Vítězslav Lapčík (KSČM): „V současné době to tak velký problém není. KSČM se hlásí k tomu, že udělá všechno, aby průmyslová zóna fungovala.“ * Jan Pijáček (58, ODS): „V době kolem roku 2005 to byla největší průmyslová zóna v ČR a investice do ní byla okolo 1 miliardy korun. Největším problémem je tedy stavební zákon. Trvám na tom, že se musí změnit.“ * Tomáš Pajonk (35, Svobodní): „My tady děláme jakési Čekání na Godota, čekáme na CzechInvest a na další. Pojďme otevřít zónu malým firmám. A pojďme se domluvit, že tam nebudeme stavět nic, co by mohlo ohrozit spodní vody.“ * Vlastislav Navrátil (48, TOP 09): „Od začátku si myslím, že je to zbytečně megalomanský projekt. Kdyby se změnily parametry a změnil se územní plán, co tam může vyrůst, tak už se zóna mohla otevřít.“ * Petr Navrátil (61, ČSSD): „Ona už dávno není určena pro jednoho jediného investora, je otevřena pro jakéhokoli investora.“ * Margita Balaštíková (48, ANO): „Že je na nevhodném prostředí, není pravda. Prameny pitné vody jsou tady hodně vysoko. Jak je možné, že v Otrokovicích stojí na stejném místě těžký průmysl? Já jsem interpelovala pana premiéra, jak je možné, že vláda podporuje výstavbu nové zóny, když tu není dostavěna tato? Co se týká aktivistů, v jejich čele stojí pan hydrogeolog Vacek. Ten jednou vydal stanovisko kladné a druhý den záporné. Do Holešovské zóny je neinvestováno 1,7 miliardy a musíme to zprůchodnit.“

O školství

Tomáš Pajonk (35, Svobodní): „V soukromém sektoru se odměny tvoří na základě vytvořeného produktu. V učitelství to není odlišné. Já bych chtěl systém, kde dobrý učitel dostane daleko víc než manažer ve firmě špatný učitel dostane méně. O tom by měl rozhodovat ředitel školy.“ * Petr Navrátil (61, ČSSD): „Systém funguje, důležitá je provázanost firem a škol. Letos jsou výrazně vidět výsledky nárůstu učňů na strojnické obory. Trend se obrací.“

O ševcovské tradici

– Margita Balaštíková (48, ANO): „Vietnamská tržiště mi boty nenabídnou, proto si nechávám dělat boty na míru.“ * Jan Pijáček (58, ODS): „V době, kdy Baťa vybudoval svoje impérium, tak tady měli lidé nejvyšší mzdy v republice. Zlínský kraj může výrobcům bot pomoct propagací a potom se můžou najít i kupci.“

O kontroverzích

– Petr Navrátil (61, ČSSD): „Možná jsme se inspirovali některými městy, která takhle vítají občánky a přispívají mladým rodinám. Mně se nelíbí slovo porodné. Budou to peníze, které kraj vyplatí ze svého rozpočtu. Když chcete stavět dům, určitě nešetříte 26 let. Letos nastupuje 6 tisíc prvňáčků. Prudký demografický pokles se zastavil. Pokud jenom trochu znáte rozpočet z hlediska toho, co má kraj v kompetenci, a toho, co dotuje, tak těch kapitol, kde se dá 60 milionů získat, je hodně. Stačí v každé ušetřit procento.“ (V reakci na dotaz, zda si ČSSD svým návrhem dát 10 tisíc korun za každé novorozeně nekupuje voliče na úkor krajského rozpočtu.)

Plošné zvýšení učitelských platů problémy školství neřeší

Předseda vlády Bohuslav Sobotka spolu s ministryní školství dnes oznámili novinky pro nadcházející školní rok. Ten přinese zejména zvýšení tarifních platů učitelů a dalších pracovníků, o kterém vláda rozhodla teprve před několika dny. O tom, že školství potřebuje hlubokou reformu, řeč nebyla.

„Plošné zvýšení odměny učitelům je vlastně krok bez zásadního dopadu. Zásadní problém v učitelských platech je ten, že kvalitní, inspirativní a výkonný pedagog má téměř stejné peníze jako ten, který dětem a jejich vzdělání dává daleko méně,“ komentuje vládní krok Tomáš Pajonk z koalice Svobodní a Soukromníci ve Zlínském kraji s tím, že hlavní problém školství je potřeba hledat jinde.

Celý školský systém, nejen ve Zlínském kraji, pracuje s konceptem, který se za posledních 240 let prakticky nezměnil – učitel před tabulí, žáci v lavicích, přesně definované penzum znalostí, poměřování výsledků. „Školy, byť často s opravenými budovami a moderním vybavením, tak zůstávají spíše skanzeny. Nedokážou reagovat na individuální potřeby žáků, ani na dynamickou proměnu společnosti,“ vysvětluje Tomáš Pajonk.

Méně regulace, více inovace

Cesta, jak současné školství změnit k lepšímu, je podle Svobodných a Soukromníků v pestrosti. Uvolnit regulace, dát ředitelům daleko větší pravomoci a nebát se zřizovatelské pestrosti. „Základem je zachování platby na žáka, bez ohledu na to, kdo je zřizovatelem. Jde o transparentní systém, který pomůže vytvořit ve vzdělávání inspirující konkurenční prostředí,“ říká Tomáš Pajonk.

Spolu s tím, je nezbytné ulehčit školám v otevírání nových oborů, a reagovat tak na změny na trhu práce, a umožnit firmám podílet se na vzdělávání. „Jednoduše chceme školy, které slouží k získání vzdělání. Školy, pro které je klient žák a rodič, ne krajský, či spíše ministerský úředník. Školy, které mají možnost a učí se inovovat,“ říká Tomáš Pajonk.

Od Brexitu k Czexitu

O tom, jaká atmosféra provázela britské referendum o opuštění Evropské unie a proč by měla Česká republika také vystoupit, promluvil předseda Svobodných ve Zlínském kraji Tomáš Pajonk.

V Brexit většina lidí nevěřila, ale referendum jasně rozhodlo. Jak jste se stavěl k celé otázce (ne)vystoupení Velké Británie z EU ještě před samotným verdiktem?  
Byl jsem jednoznačně pro odchod. Psal jsem kolegům v bývalé práci, že Británie má jedinečnou šanci pomoci evropským zemím otočit směr. Místo směřování do socialistického, centralizovaného a násilně multikulturálního molochu to obrátit k Evropě plné dobrovolně spolupracujících lidí.
Dle postojů vašich – i samotné Strany svobodných občanů – je jasné, že jste musel být příznivcem opuštění Evropské unie. Jaká byla vaše reakce poté, co jste se dozvěděl finální rozhodnutí? Neměl jste žádné obavy z toho, co bude následovat?
Do práce jsem přišel ve 4 hodiny ráno, kdy ještě nebylo úplně rozhodnuto, takže jsem s napětím sledoval výsledky v BBC až do finálních momentů. Hodně mě to překvapilo, to přiznávám. Čekal jsem, že to skončí těsně, nicméně opačně. Obavy jsem každopádně neměl. Finanční trhy jsou samozřejmě nerady, když se dějí nečekané věci, ale šokující zprávy o ztracených biliónech je vždy nutno brát s rezervou. Změna měnového kurzu není kobercové bombardování. Naše samotná měna na kurzu malinko ztratila.

Dříve jste pracoval a žil pár let v Londýně. Měl jste tedy možnost nahlédnout na situaci, která panovala ve Velké Británii. Myslíte si, že kdyby v té době nebyla země součástí EU, že by byla situace nějak odlišná?
Je možné, že by pro nás bylo komplikovanější získat práci. Paradoxně občané Nového Zélandu, Austrálie a Kanady měli tehdy v Británii více papírování kvůli pracovnímu povolení než já, jakožto občan České republiky.
V Británii ale EU „nečouhá na každém rohu“. Na letišti jsou pasové kontroly, avšak modrých vlaječek tam je minimum. Až zmizí úplně, tak to nijak zásadně poznat nepůjde.
Jste jistě stále v kontaktu s lidmi z Londýna a okolí, jak na tuto situaci reagovali vaši britští přátelé?
O dost poklidněji než naši glosátoři a komentátoři veřejnoprávních médií. Můj bývalý šéf, zastánce zůstání v EU, mi po telefonu řekl: „No konečně bude klid, půl roku se tady neřeší nic jiného než Brexit.“
Sdílí vaše dojmy a vize, nebo se v tomto myšlenkově rozcházíte?
Domnívám se, že mí bývalí kolegové z většiny hlasovali pro zůstání. Jsou to Londýňané. Celkem málo z nich se nějak podrobněji zajímalo o politiku či EU. Po hlasování mi řekli, že kampaň pro zůstání byla poněkud „vlažná“ a ani jim samotným nestálo za to nějak situaci řešit, zkrátka šli hlasovat, ale nic víc.
Část médií šíří mýtus, že ten, kdo o EU nic neví a je nižšího vzdělání a neinformovaný, hlasoval pro odchod. A naopak ten, kdo EU rozumí, je vzdělaný a chytrý, volil zůstání. To je podle mě nesmysl. EU je obrovsky komplexní instituce. Vědět přesně co EU ovlivňuje – co může, nemůže, jak přesně to koho ovlivňuje a jaké dopady to bude mít – je u každé záležitosti malá výzkumná práce.
Byla to pocitová volba na obou stranách. Ale jinak to ani u takových věcí ani nejde. A pokud je nějaká smlouva či vztah natolik složitý, že vlastně nejde zjistit jeho dopady, pak je zcela racionální postoj takový vztah vůbec nechtít.
V České republice se začalo rozvíjet mnoho debat ohledně případného Czexitu. Co si o těchto veřejných diskuzích myslíte vy?
Je dobře, že se dějí. Vyvrací se mýty na obou názorových stranách. EU nežere malé děti, EU není dárcem všeho dobra a civilizace. Je to prostě projekt na centralizaci, federalizaci a sjednocení států do jednoho bloku, který věří, že v takové jednotě je síla a taky velká moc, když jej vedete.
Ptát se, zda právě toto chceme, je přirozené. Ona totiž EU do které jsme vstoupili je po Lisabonské smlouvě a dalším vývoji jiná EU, než byla dříve. EU není EHS. EU není volný pohyb zboží, osob a kapitálu.
Jen si přeji, aby se v diskuzích dostalo i na samotnou dřeň toho, proč je EU skutečně systematický problém. A to není kvůli tomu, že všechno přebarví na modrožluto a zašlape nám českého lva (aby pak dala dotace ne jeho rozvoj).
Problém vidím v tom, že EU vlastně reprezentuje opak toho, na čem naše civilizace vyrostla a zbohatla – tedy soutěživost, evoluce a inovace. Není to historický krok vpřed, ale vlastně krok vzad.
Místo svobodného trhu máme dotacemi kompletně pokřivený „trh“ a výrobu. Místo volného obchodu se světem máme celní a obchodní bariéry. Místo volné soutěže myšlenek v akademickém a jiném světě máme dané co je správný směr a co už se podporovat nebude.
Je podle vás reálné, že Česká republika vystoupí z EU, nebo budou obavy z ekonomické nestability silnější a k odchodu nedojde?
Zatím je to jen zbožné přání. Ale zkuste si to představit – lidé v ČR konečně přestanou nadávat na to, že za všechno může EU (případně komunisti nebo Putin). Naši politici a úředníci se budou muset přestat schovávat za normy EU. Ne, prostě to zavinili oni sami, nikoli EU, odpovědnost je tedy na nich. A když se něco pokazí – což se samozřejmě děje, nikdo není neomylný – tak to můžeme zpravit a ne jen rozhazovat rukama, že to nejde „protože EU…“
Stoupne také zájem o to, kam země směřuje. Což neskutečně posílí pocit kontroly lidí nad tím, kam se to vlastně hrneme. To samozřejmě není proces, který trvá rok, ale čím dříve, tím lépe!
Ve vztahu k EU má mnoho lidí obavy ze ztráty kontroly. A není to jen pocit. Unijní legislativa tu naši zásadně ovlivňuje. Ztráta kontroly, nárůst frustrace, rozhádaná společnost. To nechci.
Co jsou podle vás hlavní důvody, proč by Česká republika měla vystoupit z Evropské unie?
Chci svobodu slova, internetu, obranu majetku a života, skutečné rozhodování na místní úrovni a ne jen žebrání o dotace. Obnovu spolkového života. Obnovu skutečné solidarity mezi lidmi. Těch důvodů je prostě mnoho. EU je produkt první poloviny minulého století, nyní jsme jinde a k tomu, aby spolu lidé spolupracovali, EU nepotřebujeme. Naopak celému procesu škodí.
Přece jen panují mezi lidmi obavy z možných komplikací, které by nastaly po opuštění EU. Jak hodláte apelovat na své spoluobčany, aby sdíleli váš pohled na věc a získali sympatie k vašemu názoru?
Chci, aby Svobodní prvně získali důvěru občanů v menších věcech. Například jako obecní či krajští zastupitelé. Aby hledali cesty jak snížit vliv byrokracie, nacházet si spojence. Umět vyjednávat. Je mnoho věcí, které se člověk musí naučit, chce-li někdy prosadit věci velké a velmi zásadní.