Poslední ?!? projev na Zastupitelstvu Zlínského kraje k nemocnici

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Před rokem a čtvrt, 21.2.2019 proběhlo zasedání výboru pro Novou nemocnici a jeho účastníkům byl předložen model financování Nové nemocnice. Těsně před obligátním děkujeme za pozornost a podpisy se účastníkům na předposlední stránce se účastníkům objevilo něco, co můžeme nazvat analýzou „rizik“ projektu. Nebyla nijak složitá.

A jak jsme na tom nyní?

Zlínský kraj

Významné navyšování mandatorních výdajů

 

 

Zapojení nových výdajů

 

Proběhlo. Mandatorní výdaje se zvýšily o cca 480 miliónů korun. V roce 2020 se navíc projeví ještě pokles tržeb, které jsou nyní kraje.

Zlínský kraj se zařadil na 4. příčku v nákladech na občana na krajskou dopravu. Můžeme si to dovolit?

 

Proběhne. Evropské peníze brzy vyschnou, národní projekty je nemůžou nahradit. Na státní úrovni se nedají čekat žádné zásadní nové transfery z národní na regionální úroveň.

Investor/dodavatel

Zvýšení plánovaných nákladů

 

Zde se zatím nic zásadního nestalo. V plánu na tento rok máme na projekt 230 miliónů, současně se však projektové práce vysoutěžily za 350 miliónů – z přiložených materiálů není snadné vyčíst, zda je o navýšení, nebo nesoulad cash flow.
Ekonomická situace

Pokles daňových příjmů

 

I přes ujišťování od pana docenta Ševčíka minulý rok, že daňové příjmy nikdy neklesají se nedá čekat nic jiného.

V roce 2008 stála krize krajský rozpočet 230 miliónů. HDP poklesl o cca 4 %.

V roce 2013 se příjmy propadly o cca 100 miliónů HDP poklesl cca o 1 %.

V roce 2020 se propad hospodářství se očekává různý od 7 % až po dvojciferná čísla. Bavíme se tedy o poklesu příjmů pro kraj, který může snadno být i 500 miliónů.

I při nepříliš pesimistických odhadech se kraj může dostat do roků, když mandatorní výdaje převýší jeho příjmy. Tedy si bude půjčovat na provoz. To je nepřípustné.

O rok a čtvrt později se tři ze čtyř zásadních rizik potvrdily. Odpovědný hospodář by minimálně zbystřil, dobrý hospodář by začal bít na poplach a skvělý hospodář by začal šetřit na zbytných výdajích a hledal co kde zlepšit, než dopadne krize v plném rozsahu. Po 7 tučných letech, přišel nejspíše čas 7 let hubených. Bude třeba skutečně uvažovat nad investičními výdaji – prioritu jednoznačnou prioritu by měly mít takové, které mají skutečnou ekonomickou návratnost. (pozn. z pozdějších reakcí zastupitelů za KDU-ČSL je evidentní, že oblíbený ekonom je u nás jednoznačně Keynes a fiskální stimulus)

V médiích jsem několikrát slyšel, že investice do Nové nemocnice nijak neomezí ostatní oblasti, o které se má kraj starat. Je to vůbec ale není možné? Náš kraj bude 4. v republice, co se týče výdajů na veřejnou dopravu, k tomu se utratí 8 mld. Kč za nemocnici, současně dojde k poklesu daňových příjmů a ekonomiky, skončí dotační projekty z EU, které doposud suplovaly slabé vlastní investice do infrastruktury, národní vláda si bude půjčovat snad 200 snad 300 miliard korun – sami neví a nic nenasvědčuje tomu, že by chtěly kraji na nemocnici přispět, když sami mají problém s financováním provozu nemocnic fakultních. Náš kraj? Jako by se nechumelilo. Ti z nás, kteří hospodářství sledují, mají firmy, mají zaměstnance a nejsou závislí ne na veřejném tabulkovém platu, nýbrž na tržní odměně tu bouři vidí a připravují se na ni.

V předložených materiálech k třetímu hlasování o Nové nemocnici, žádné nové odhady vývoje rozpočtu nemáme.

Učinili jsme odhady vlastní – na základě dřívějších informací. A vychází nám, že při trochu pesimistické variantě můžou mandatorní výdaje převážit vlastní příjmy kraje.

Teď bohužel hlasujeme tedy o tom „pozitivním“ pěkném a hezkém – Nové krásné nemocnici. O tom, co to bude stát skutečně tedy, o tom, co kraj bude muset omezit, to se nebavíme.

Doprava to nebude, zdravotnictví to nebude, nebo bude, ale kraj k tomu ještě slibuje Kroměřížské nemocnici další investici do monobloku za 1,5 mld Kč. Radní pro školství si spočetl, že do škol mu bude stačit 1,4 mld Kč a určitě je má. Všechno bude.

Kraj si může samozřejmě půjčit. Ale nynější dluhy se rovnají budoucí nižší výdaje.

Mimo vágních vyjádření do médií o tom, že „všechno bude fajn“ by se slušelo vést debatu věcnou a sdělit občanům i nepříjemné pravdy o tom, že na investice v oblasti sociální prostě bude výrazně méně, navíc v době, kdy populace stárne a těch služeb bude potřeba.

Ochota ušetřit i na triviálních zbytných věcech jako byl například žulový šutr v Tupesech, kde stačila třeba plaketa, byla zatím nulová. Žádný odbor kraje nebude chtít jakkoli snížit provozní výdaje, žádný odbor nebude chtít rušit programy.

Jediné, co v budoucnu kraj omezí budou nové investice. Do cest, do škol, do sociálních služeb.

Závěr:

Dnešní schválení investice do projektové dokumentace za stovky miliónů korun naprosto odporuje principům řádného hospodaření. Všem zde je jasné, že o tom, jak to s nemocnicí bude rozhodnou krajské volby a vyjednávání po nich. Jde o pár měsíců a má smysl počkat.

V dnešní situaci by kraj měl pomoci KTNB a.s. v nutných investicích, které má naplánovány. Ta na vzhledem k hospodářským výsledkům nemá nazbyt vlastních zdrojů. Případné nedostatky jen zhorší její situaci. Není pravda, že je hned investovat 12 miliard a že není možné dělat kvalitní péči v stávajícím areálu. Opravám areálu se nevyhneme ať už hlasování dopadne jakkoli.

Dobrý vládce si drží v krizové situaci rezervu (a kraj ji dnes má!) a použije ji, když je nejhůře. Špatný vládce ji utratí za luxus i když vidí, že skutečná bouře je na obzoru.

PS: Argumenty o tom, že stát musí v krizi investovat – no i kdyby jste tomu věřili, tak je snad důležité investovat do nejlepší varianty.

Nová nemocnice. Prosadil by ji skutečně jen silák?

Příběh, který v následujících měsících uslyšíme v různých variantách.

Jura Čunek je silák a jinak to prosadit nešlo.

Ve skutečnosti je to přesně naopak.

Náš hejtman nyní napne všechny síly a za peníze daňových poplatníků bude pokračovat v kampani, která ho vykreslí jako rozhodného, silného muže, zachránce nemocných v kraji a takového rázného chlapa, co se s ničím nemaže a jak všichni víme, když se kácí les, létají třísky, takže nějaké to zohýbání a “čuňačiny” prostě do politiky velkých vůdců (a jiní vůdci než velcí co búchají do stolu nic neudělali) patří a jinak by se nikdy nic nestalo.

Není tomu tak.

Být na místě hejtmana člověk jiný, člověk, který je zvyklý spolupráci s ostatními a kterému jde více o věc než o ego, mohlo být klidně vše schváleno mnohem dříve, nebo s mnohem větším počtem hlasů. Třeba se dalo postupovat takto:

1) Byla by koncepce o tom, co má krajské zdravotnictví jako celek v následujících desetiletích nabízet (vyplývající z “průzkumu trhu” – tedy demografie, lék. trendů atd. atp.) Na té mohli pracovat všichni – lékaři, pozice, opozice, ČLK. (teď ji dělá firma z Mostu, se kterou ani hejtman není spokojen a je to čirá formalita, ne strategický dokument).

2) Pak by přišel nápad s novým místem pro nemocnici. Ok, přípravy na něj by klidně hejtman utajil (ve fázi nákupu pozemků to dávalo smysl). Je dobré taky říci, že hejtman si sehnal tým lidí, kteří jsou v něčem zajímaví a nejsou to žádní hlupáci.

3) Ve chvíli, kdy by ovšem nový nápad ukázal zastupitelům, by místo marketingového prodeje á “šmejdi a hrnce” – tzn. moje varianta je super, ostatní k ničemu tady máte powerpoint, výbor a materiály, které vám předchystám jen já a odborníků tucet z klobouku co jsem si vytáhnul (např. Ševčík z VŠE, to bylo úplně mimo mísu), postupoval jinak.

Třeba takto: Ok, máte pochybnosti, zda není variant více, ano jak mě žádate, nechám vypracovat i studii druhou (argument, že bude stát pár miliónů v tomto případě není relevantní, protože jde o investici za desítku miliard), ano dám vám prostor vybrat si do ní vlastní lidi, ne jen moje. Ano, pojďmě hledat nejlepší řešení, je to technická, ne politická záležitost.

Hejman volil metodu. “Já Jura jsem to studoval, vy ostatní jste amatéři, ničemu nerozumíte, ale já to chápu, tak vás poučím. Furt to nechápete? Ach jo. Tak ještě jednou a znovu …”

4) Ve chvíli, kdy jeho koaliční partner říká, no – dobře nemocnice, není asi špatně, ale ten nárůst vlaků, který zase tak k ničemu není (protože integrovaný systém není odvislý od určitého počtu vlakokilometrů a proježděných korun), tak ten nárůst výdajů na vlaky o pár miliard za těch deset let, tak ten bude pro rozpočet problém, když ještě ta nemocnice. Nechceme takové riziko.

Tak v takové chvíli by se dobrý hejtman zamyslel, zda raději nekousne požádat sice vlastního a loajálního člověka, ale také člověka který moc dobře revoluci v dopravě v souladu se vším ostatním, nepřipravil, o změnu plánu. Jde mu přeci o věc, o nemocnici, ne o to, že musí být vždy jen a jen po jeho a ve všem a z principu.

5) Když pak zastupitelé napříč spektrem žádají o oponenturu (to byl rok 2018) která nebude amatérská a možná bude trochu i trvat, tak by jim mohl tenhle kompromis nabídnout.

6) Pak by mohla být nemocnice (nebo jedna z variant) schválena možná už v červnu 2019 a možná i dříve.

Mnozí zastupitelé, včetně těch co byli pro, si tohle uvědomují. Chápu, že už to chtěli mít rozhodnuté, chápu, že musí být loajální (a to vůbec nemyslím špatně, jsou členy týmu, tak to prostě je).

Výsledkem kromě nemocnice (což jisté zdaleka není a žádná z variant není totálně špatná) však bude ještě jiná věc …

A tou věcí je příklad pro všechny další politiky, pro všechny starosty u nás a v jiných krajích. A příklad pro občany a všechny, kdo si ho budou chtít vzít …

A ten příklad je “není důležité hledat dobré řešení, důležité je silou a prasárnou prosadit svoje, pak se s tím všem pochlubit a za jejich peníze jim propagandou namalovat obrázek, jaký jsem to Jura Boss”.

Co už vidět není, je že tenhle “silácký” (ve skutečnosti spíše slabčácký přístup, který se bojí alternativy a skutečné konfrontace názorů) přístup budí odpor, budí nejistotu, podezřívání, podezření z korupce, nečistoty a zmanipulovaného chování a snižuje důvěryhodnost politiky jako takové.

Neříkám, že ti kdo, ho podpořili možná podpořili špatný projekt (což jsme měli zjistit), říkám, že současně otevřeli Pandořinu skříňku, která nám přidá k zamoření politiky neférovým jednáním – a to dělat nemuseli a neměli.

Proslov k nové nemocnici – Zastupitelstvo Zlínského kraje

Na zastupitelstvu Zlínského kraje v pondělí 17.6. jsem měl možnost vystoupit k projektu nové nemocnice. Zde bych chtěl zveřejnit jak přepis projevu, tak také video:

 

K investičnímu záměru a obecně k návrhu B, který nám byl před půlrokem představen, máme jako Svobodní tyto tři hlavní výhrady. 

  1. Urbanisticko – poziční: Starý areál je blíže pacientům a vybudování moderní nemocnice v jeho místě má tyto výhody 
    1. Nevzroste vzdálenost do nejbližší nemocnice pro velkou část obyvatel Zlínského kraje. Nedojde k dalšímu odlivu služeb z částí kraje, které mají infrastrukturu a dostupnost celkově horší. Pro velkou část občanů Luhačovického Zálesí, Slavičína, Brumova, údolí Senice a dalších jednoznačně u varianty Malenovice vzroste vzdálenost a čas, ve kterém se dostanou do nejbližší nemocnice. Pro mnoho dalších občanů (Vsetínsko) vzroste vzdálenost k nejbližší nemocnici s terciární péčí. Toto je věc, která se přesunem zásadně změní k horšímu. Pro průměrného občana Zlínského kraje se vzdálí nejbližší nemocnice o 5,13 % dojezdových minut. 
    2. Nedojde k zastavění dalších tisíců metrů čtverečních úrodné půdy. 
    3. Pacienti nepřijdou o unikátní prostory „lesoparku“ nemocnice. 
    4. Urbanistické řešení Zlína z dob T. Bati, kdy na východě se žije a léčí, v centru se baví a na západě je průmysl, zůstane zachováno, nedojde k zásadním změnám v pohybu obyvatel a spoustě nyní naprosto neočekávaných dopadů (ceny nemovitostí, očekávání obyvatel, atd.) Je konzervativní volbou, když mohu neměnit – dispozice organicky vzniklé. 
    5. Námitka, že stavba / přestavba bude nepříjemná, toto nevyvažuje – cena toho, že stavba bude na horším místě 50 a více let, je v součtu pro všechny občany vyšší. 
    6. Námitka, že rekonstrukce nedokáže být moderní, nebo bude horší než monoblok logisticky, je dle mého lichá – žádné relevantní srovnání dodáno nebylo a jen málo se hledala například varianta, jak postavit „monoblok“ ve starém areálu, navíc polyblok není méně moderní. 
  2. Procesně rozhodovací: nebyla žádná férová soutěž variant a při výběru nejlepšího řešení jsme zcela přeskočili fázi “soutěže / výběru koncepcí”. Proč je konkurence dobrá? To je jasné všem. Je pravda, že dobré rozhodnutí může padnout i při špatném rozhodovacím procesu, variant naštěstí není mnoho, ale špatný rozhodovací proces teď je předzvěstí dalšího špatného vedení projektu, kde už jsou detaily, pečlivost a ochota vyslechnout i jiný názor zásadní a chyby stojí miliardy.  
    1. V úvodní prezentaci (která by se dala považovat za nějakou formu zatáhnutí zastupitelů do hry), byly chyby (např. že areál je v záplavovém území apod., že je problém s Gahurovým prospektem). Přesto tato prezentace, kterou zastupitelé nijak neschválili a ani nevzali na vědomí, rozhodla, že probíráme jen jednu variantu, co s krajským zdravotnictvím. Dokonce bylo argumentováno, že schválením nákupu pozemků jsme přeci dali souhlas! Nedali.  
    2. Zastupitelé nedostali žádné prostředky hledat a hájit varianty jiné. Hejtman si bez vědomí rady nechává vypracovávat studie. Vyrovnat informační nerovnováhu pro zastupitele měl oponentní posudek. Tam ale dvakrát hejtman de facto rozhodl, že do toho, jak ho zadá, nikdo mluvit nebude. Tím zastupitele bez zastoupení v Radě vyřadil ze hry. Naštěstí si posudky obstarali sami. 
    3. PR a marketingová šou v Okně do kraje, na minulých zastupitelstvech – poradci na objednávku (třeba pan Ševčík, který nám řekl, že příjmy kraje se nikdy nemůžou snížit, apod.) – to vše jsou signály, že férovou soutěž variant jedna strana nechce.
  3. Právní a finanční 
    1. Dát radě bianco šek na 8 mld. Kč a 10 % plánovaných víceprací bez dalšího vlivu zastupitelů na projekt? 
    2. Finanční riziko a souběh s obrovským navýšením výdajů do krajské dopravy. Toto bylo nyní z části vyřešeno. 
    3. Výše nájmu pro KTNB => nutný vysoký provozní zisk KTNB, který se dá zajistit pouze nízkými personálními náklady. 

 

Video celého projevu zde:

 

Tato investice je pro náš kraj naprosto klíčová a rozhodně o jeho hospodaření na generace dopředu. Nenechme se ukonejšit slovy hejtmana a raději pečlivě zvažme všechny varianty. 

 

Tomáš Pajonk 

Zastupitel Zlínského kraje, předseda Svobodných 

Svobodní jdou do ulic – nová nemocnice ve Zlíně

V posledních měsících rezonuje Zlínským krajem mimo plánovaného obřího zvýšení nákladů na dopravní obslužnost také kauza nové nemocnice ve Zlíně. I díky práci Svobodných v zastupitelstvu, kteří projekt dlouhodobě kritizují a volají po větší kontrole ve stylu rčení „dvakrát měř, jednou řež“, se zastupitelstvo dostává na křižovatku. A je pouze a jenom na lidech, jak zapůsobí na své volené zástupce.

Hejtman Čunek prosazuje projekt nové nemocnice s velkou vervou a své oponenty se snaží převálcovat svou suverenitou a domnělou odborností celého projektu. Při tom také účelově obchází zastupitelstvo, a to na hraně zákona. Pro komunikaci na venek používá veškeré možné a i nemožné kanály Zlínského kraje, které má k dispozici a stránku po stránce krmí voliče propagandou jediného správného řešení.

Svobodní, spolu se svými koaličními partnery – Soukromníky začali jako první aktivně bránit nezodpovědnému a haurskému jednání. Ve spolupráci s dalšími politickými stranami prosadili realizaci nezávislého oponentního posudku, jehož provedení ovšem bylo pouhou fraškou, kdy hejtman Čunek předložil pouze dvoustránkový elaborát dodaný místní univerzitou. To zastupitelstvu v čele se Svobodnými nestačilo a požadovali posudek, který by reálně odpovídat na otázky, které si zastupitelé ve spojitosti s projektem kladou. Protože hejtman již podruhé od účasti na tvorbě zadání oponentního posudku (za použití stejného podvodu) odstranil zástupce všech ostatních „nelidových“ stran, požádali jsme o odborné posouzení další odborníky. Na rozdíl od hejtmanových posudků odhalily závažné nedostatky investičního záměru.

Kvůli nepřehlednosti situace a protichůdnosti tvrzení z oficiálních a neoficiálních zdrojů musí Svobodní vyjít do ulic, kde zastupitelé Tomáš Pajonk a Helena Lasztoviczová spolu s krajským předsedou Svobodných Jiřím Procházkou, členem zdravotního výboru krajského zastupitelstva, osobně promluví s občany, které téma zajímá.

Více informací lze dohledat zde:

–          Výzva zastupitelů: http://zlinskykraj.svobodni.cz/2019/06/zastupitele-vyzyvaji-hejtmana-a-krajskou-radu-zastavte-pripravy-projektu-nove-nemocnice-v-malenovicich/

–          3 nezávislé odborné posudky v rozporu s těmi, které objednal hejtman Čunek: http://zlinskykraj.svobodni.cz/2019/06/expertni-stanoviska-potvrzuji-zamer-nove-nemocnice-v-malenovicich-ma-vazne-nedostatky/

Pokud vás situace zajímá, dojděte na náměstí Míru ve středu 12.6. Na místě budeme od 11 do 17 hodin a zodpovíme veškeré dotazy týkající se problematiky nemocnice osobně.

Tomáš Pajonk

Zastupitel Zlínského kraje, předseda Svobodných

Vrať dotace, Andreji!

V posledních dnech rezonuje českým mediálním prostorem zpráva o tom, že bude muset Česká republika vracet až 450 milionů korun na dotacích. Důvodem je střet zájmů premiéra Andreje Babiše, který v auditu potvrzuje Evropská komise. To vše v době, kdy se na Václavském náměstí schází desítky tisíc demonstrantů protestujících proti vládě hnutí ANO a požadujících demisi ministryně spravedlnosti, Marie Benešové.

 

Odvolání Babiše by jistě bylo pro naši republiku pozitivem, neřešilo by to ovšem příčinu problému. Ta tkví v dotačním systému České republiky i Evropské unie, kdy se rozdávají miliardy z kapes daňových poplatníků soukromým firmám na investice do rozvoje jejich businessu. Proč je to špatně? Dotace deformují českou ekonomiku a vytvářejí zbytečně korupční prostředí. Ničí konkurenci. Vznikají díky nim věci, po nichž není poptávka, a prostředky pak chybějí v peněženkách lidí, kteří by si za ně pořídili to, o co skutečně stojí.

 

Když ze svých daní dotujeme konkurenci

 

Perfektně to jde vidět na příkladu tiskaře Petra Fryče, kterého vyzpovídal Vítek Jedlička v rámci kampaně do Evropských voleb. Dotace z EU mají mnohdy fatální důsledky pro české podnikatele a to nejenom pro ty, co si neumějí nebo nechtějí o dotace zažádat, ale i pro ty, jejichž firma se prostě jenom nacházela ve špatném kraji.

 

Dotace nedávají smysl. Nejen jejich zneužívání a vzniklá korupce je totiž důvodem k jejich zrušení a ne vždy za nimi stojí zlá Evropská unie. Německá automobilka BMW dostala začátkem tohoto roku od státu více než půl miliardy korun na výstavbu testovacího centra na Sokolovsku. Tato dotace v podobě daňových prázdnin, příspěvkům na školení zaměstnanců a dalších pobídek přichází v době extrémně nízké nezaměstnanosti. Stát navíc podporuje firmu, která v roce 2017 dosáhla rekordních zisků a vyplácela akcionářům tučné dividendy. Tímto postupem stát nejen že bere peníze lidem a dává je bohaté korporaci, ale zároveň také odebírá pracovníky z již tak přetíženého trhu práce.

 

A co kdyby vám nakonec někdo řekl, že stát sebere 3,1 miliardy všem občanům České republiky a obratem je přidělí těm, kteří mají svůj vlastní dům? Přesně takto fungují kotlíkové dotace, další z nekonečné řady nesmyslných státních pobídek.

 

Zrušení dotací jako science fiction

 

Zrušení dotací je možné a vede k růstu. Ještě v roce 1984 se příjmy Novozélandských chovatelů skotu a jehněčího skládaly ze 40% z dotací. Dotace zvyšovaly cenu půdy, utlumovaly inovace, konzervovaly stav na trhu a způsobovaly nadprodukci. Farmáři dodávali maso i do oblastí, kde by jej místní obyvatelé dokázali vyprodukovat výrazně levněji a jednotlivé státy často sahaly ke clům, aby své producenty ochránili. Rok na to již dotace neexistovaly. Produkce jehněčího masa pro export se snížila o 6 milionů kusů. To byla čistá nadprodukce dotovaná z daní. V následujících letech výrazně vzrostla produktivita farmářů a cena půdy se ustálila na úrovni její výtěžnosti z hlediska produkce masa. Díky tomu se zvýšila také kvalita půdy, když se přestalo plýtvat vodou a ekonomicky nevýhodné pole se změnily zpět na lesy a louky. Do dnes je Nový Zéland jedinou vyspělou zemí, která přímo nedotuje zemědělce. I přes nutnost konkurovat dotovaným farmářům z ostatních zemí se tamnímu zemědělskému průmyslu podařilo v roce 2017 exportovat zboží v hodnotě 28 miliard dolarů .

 

Svobodní bojují proti dotacím do soukromého podnikání dlouhodobě a říkají to od svého vzniku. Neberme lidem peníze a nechme je sami rozhodnout o tom, za co je utratí. Kam vede přerozdělování a plánované hospodářství si u nás pamatujeme velice dobře. Neprotestujme proti dotacím Babišovi, protestujme proti dotacím jako celku, jinak se nám může stát, že Babiše obratem nahradí nějaký jiný Bureš a budeme na tom stejně, jako do teď.

Tomáš Pajonk

Předseda Svobodných, zastupitel Zlínského kraje

O 65 tisíc hlasů méně. Musíme si říct, jestli nám stojí za to pokračovat.

Před pěti lety je ve volbách do europarlamentu volilo téměř 80 tisíc lidí a získali jedno křeslo, v roce 2017 ve volbách do Parlamentu sice neuspěli, voličů ale měli jen o pár stovek méně. O víkendu Svobodní v koalici s Liberlandem a Radostným Českem s 15,5 tisíce hlasů zažili debakl. „Šanci, kterou jsme v roce 2014 dostali, jsme nevyužili a udělali jsme spoustu chyb. A za chyby se platí,“ hodnotí výsledek předseda strany Tomáš Pajonk.

Dříve byli Svobodní úspěšnější. V předchozích volbách do europarlamentu i do sněmovny vás volilo téměř 80 tisíc lidé. Teď jste dostali 15,5 tisíce hlasů. Jak to hodnotíte? Myslíte, že jste přišli o svoji voličskou základnu?
Tak to je zcela evidentní. Hodnotím to velice špatně, je to pro nás velká porážka. Není to samozřejmě dobře. To je evidentní. Příčiny bych teď vymýšlel a vařil z vody, kdybych řekl, že je všechny znám. Ale vedení mělo poměrně krátký čas na přípravu kampaně i samotnou realizaci. A v podstatě jsme nějakým způsobem zariskovali, udělali jsme to trošku kontroverzně a nevyšlo to.

Spojili jste se se spolkem Radostné Česko, jehož největší program obecně byl boj proti EET, a Liberlandem. Byla to podle vás dobrá volba? Nemyslíte, že pro část vašich dřívějších voličů to byl důvod, proč vás nevolili?
Myslím, že to mohlo být pro některé zmatené. A osobně si myslím, že jsme vlastně nebyli ani na jedné straně barikády. Nebyli jsme ani na straně tvrdě protievropské z národoveckého spektra, kde bylo třeba SPD nebo i ANO, které hrály hru Česko proti Bruselu. A současně jsme ani nehráli tu hru, že jsme proevropští a je třeba víc Evropy.

Zkoušeli jsme vysvětlit ekonomické náklady Evropské unie, to byl náš hlavní leitmotiv. To jsme netrefili, nálada ve společnosti je prostě jiná. A hlavně si myslím, že byl problém i s tím, že jsme změnili název kandidátky. Mysleli jsme, že to bude zajímavé, ale tak se o nás většina lidí ani nedozvěděla a tipnul bych si, že měli problém i tu stranu najít na volebním lístku (koalice kandidovala pod názvem Svobodní, Liberland a Radostné Česko – Odejdeme bez placení, pozn. red.).

Hrálo roli, že z vedení odešel Petr Mach, který byl výraznou postavou a tváří strany, kterou si voliči se Svobodnými spojovali?
Petr Mach vyhrál primárky, počítalo se s tím, že bude kandidovat do Evropského parlamentu a 15. 12. nám řekl, že kandidovat nebude. Takže od té doby jsme začali řešit, co s tím, a to už bylo v podstatě pozdě. Bylo to samozřejmě jeho rozhodnutí, ale vždy za to může vedení, to není výmluva na něj.

Myslím, že lidé v tvrdém jádru Svobodných, přestože věděli, že to bude špatné, do toho dali hodně energie a snažili se ty myšlenky do veřejného prostoru dostat. Lidi, kteří na té kampani pracovali, si zaslouží veškerý můj dík, a samozřejmě pozice, ve které byli, byla špatná. A zodpovědnost za to nese vedení.

Je na to asi brzo, ale co se bude se stranou dále dít s ohledem na výsledek?
Tak, jak to vidím nyní já, dělat si naděje, že se můžeme dostat do národních voleb, to je obrovská iluze. Na to teď nemáme lidi ani zdroje. Budeme se muset sejít jako Svobodní a říct si, jestli nám to stojí za to pokračovat dál a jestli členové chtějí hájit myšlenky svobody, jak jsme si je definovali, anebo ne.

Zcela otevřeně velká část lidí bude určitě uvažovat o tom, že jim něco naslibuje Václav Klaus, a půjdou zkusit štěstí třeba jinde. Ale ta libertariánská část Svobodných toto určitě nechce, akorát si teď vlastně uvědomila, že to bude běh na strašně dlouhou trať. Protože se potřebují získat osobnosti, potřebují se získat lidi. V podstatě musí vyrůst nová strana. My jsme tu šanci, kterou jsme v roce 2014 dostali, bohužel nevyužili a udělali jsme spoustu chyb a za chyby se platí.

Jaké chyby máte na mysli?
Spíše vnitřní chyby, že se Svobodní soustředili daleko více na vnitřní diskuse a boje, než aby oslovovali lidi venku. Ono je to dané i charakterem politiky, kterou chceme dělat. My nechceme prosadit více peněz zvířátkům. Kdybychom to chtěli, tak je to jasnější cíl. My chceme, aby toho stát dělal méně. A u toho se lidé více hádají, co by měla být ta první věc, kterou by neměl dělat. Zatímco v jiných stranách si řeknou, že chtějí řešit dvojí kvalitu potravin, udělají zákon. My neříkáme lidem, když nás zvolíte, tak dostanete všichni stokorunu na brýle, když to přeženu. Ale jak říkám, můžeme si za to sami.

 

 

Zdroj

Odpovědi k Eurovolbám 2019 pro Českomoravskou mysliveckou jednotu, z.s.

Jaký je Váš postoj k regulaci civilního držení palných zbraní, tzv. odzbrojovací směrnici a hrozícímu zákazu olověného střeliva?

Svobodní hlasovali proti jakémukoli omezení držení palných zbraní. Česká legislativa je podle nás v tomto směru dobrá. Občan má nárok na držení zbraně, pokud mu to jeho zdravotní stav dovoluje. Jsme také proti zákazu olova a podobným nesmyslům. Vnímáme, že proti držitelům zbraní se uplaťnuje klasická salámová metoda s cílem srovnat legislativu na úroveň některých západních sousedů a budeme proti tomu vystupovat.

Jak vnímáte současnou myslivost: její úkoly, výzvy, pozici hobby, ale zároveň odpovědné hospodaření se zvěří a neoddiskutovatelný přínos krajině?

Naše rodina má několik hektarů lesa, které jsou v honebním společenstvu. S myslivci máme přímý vztah. Vnímám ale, že pro velkou část populace jsou myslivci, takové spíše legrační postavy z příběhů a vyprávění a mimo jejich realitu. Výzvou pro myslivce je udržet povědomí o tom, proč jsou pro udržení krajiny, jejího hospodářského využití a i pro regulaci stavu zvěře důležití. Mnoho občanů bohužel vnímá myslivce jako lidi, které hlavně baví střílet po srnkách. To souvisí s obecným extrémně naivním přístupem lidí k ekologii, kde je dlouhodobě dětem vštepováno, člověk = zlo, zvířata = dobro. Tuto tezi je nutné rozbíjet, stavy zvěře regulovat musíme a myslivci v tomto dělají službu ostatním lidem a přijde mi, že systém honebních společenstev spíše funguje.

Souhlasíte s potřebou konstruktivní diskuze o životě vlka a dalších zvláště chráněných druhů vrcholových predátorů v české přírodě a se zavedením managementu těchto druhů?

Ač nám nějaký predátor strhl před lety 2 ovce, necítím se v tomto odborníkem. Člověk i vlk jsou součástí přírody. Není to tak, že vlk příroda je a člověk není. Žijeme v krajině, jejíž povrch jsme de-facto vytvořili, lhát si do kapsy, že v ČR je, nebo může být divoká příroda (mimo několika hektarů pralesa) je nesmysl. Management vzácných druhů tedy nutný je.

Podpořil byste návrh na zmenšení maximálních výměr lánů a úpravu podmínek zemědělských dotací tak, aby zemědělce motivovaly hospodařit šetrněji k přírodě, tj. zřizovat například biopásy umožňující život hmyzu a drobné zvěře?

Než další komplikovanou legislativu, bych chtěl dokončení komplexních pozemkových úprav ve všech obcích ČR, kde s podobnými prvky v krajině počítá a díky ní dochází k posílení vlastnických vztahů majitelů půdy ke svým pozemkům.

V ideálním světě bych byl pro neexistenci veškerých státních dotací do soukromého podnikání, včetně zemědělství. V méně ideálním světě, bych chtěl vidět reformu dotací do „příspěvku za péči o krajinu“, tzn. zemědělec by neměl být motivován k určité konkrétní produkci (řepka, mléko, pšenice), ale dostávat kompenzaci za péči o krajinu, půdu. Pak mohou působit tržní síly, zemědělci mohou plánovat dopředu podle svého rozumu a ne podle plánu ministerstva a lobbistů. Aktuální systém ale pomáhá velkým zemědělských gigantům, kteří si umí penězovody nastavit k sobě, vytvoří si umělý odbyt a ničí konkurenci.

Proč by Vás čeští myslivci měli volit?

Pokud chtějí někoho v Evropském parlamentu, ví že bohatství nevzniká z počtu vyhlášek, ale z píle a rozumu a kdo se nebude bát bojovat za větší volnost a méně regulací, jsou Svobodní a Radostné Česko dobrou volbou.

Zahájení kampaně

Tímto projevem na náměstí Republiky jsem zahajoval naší kampaň do Evropského parlamentu.

Shrnuji v něm, proč volit číslo 25 – Svobodné a Radostné Česko.

Svět nezachráníte – ale pomůžete lidem, kteří to myslí se svobodou tak vážně, že do toho dávají mnohem více než si sami mohou dovolit. Jde jim o věc až tak moc, že

Ti z Vás, co sledujete naši práci na místních úrovních – v kraji, v obcích a vidí, že ji děláme dobře – zvažte hlas pro nás – v Eurovolbách je Váš hlas daleko více vyjádřením podpory určitému směru a lidem, než reálný politický dopad na to co se v EU stane o tom totiž EP tolik ani nerozhoduje.

Ano, můžete se bát o hlas ztracený, ale právě v těchto volbách je možné volit s klidnou myslí srdcem a ne takticky.

Udělejte si radost a volte Svobodné!

U nás na východě: levice kritizuje pravici, že zbabrala grandiózní levicový projekt

Ing. Antonín Seďa, poslanec za ČSSD z Uherského Hradiště, se na svém webu kriticky vyjádřil k současnému vedení Zlínského kraje. Kritizuje jeho nekompetentnost, kterou považuje za důvod zrušení tendru na výběr autobusových dopravců v regionální veřejné dopravě.

V mnohém s panem poslancem souhlasíme. Na počátku velkého průšvihu byla velikášská představa radních za KDU-ČSL, zvláště radního pro oblast dopravy Pavla Botka, avšak za mohutné podpory hejtmana Čunka.

Podobně, jako je tomu v případě megalomanské vize výstavby nové nemocnice ve Zlíně-Malenovicích, i s velkou revolucí v dopravní obslužnosti Zlínského kraje se velmi spěchalo.

O věci jsme psali v článcích:

Odmítáme omezení prostředků na údržbu silnic, i když ho Botek zapírá

Krajská revoluce a hned 2x

Kraj se rozhodl peníze na novou nemocnici projezdit

A ve spěchu se nevyhnutelně dělají chyby. Veškerý kvalt toliko pro hovada dobrý jest. A důsledkem chyb jsou škody. Již několik měsíců věnovali pracovníci odboru dopravy zlínského krajského úřadu a také Koordinátora veřejné dopravy Zlínského kraje, s.r.o. (zřízené a vlastněné Zlínským krajem) na přípravu nových jízdních řádů a technického zabezpečení spuštění integrovaného dopravního systému. Termín prosinec 2019 byl skutečně šibeniční. A teď toto. Teď budou muset bleskurychle vše naházet do krabic a uložit do archívu, a okamžitě se vrhnout na řešení současné situace. Tedy na to, aby od prosince vůbec nějaké autobusy v kraji jezdily.

(Vsuvka: jaké zatím neodhalené chyby na nás vyskočí z investičního záměru výstavby nové zlínské nemocnice? Hejtman se zuby nehty brání tomu, aby se na investiční záměr poctivě podívaly nezávislé a nezaujaté oči… V šíleném kvaltu zadává (sám, tedy v rozporu s tím, co původně přislíbil zastupitelům) vypracování oponentního posudku, přičemž jeho zpracovatel na to může mít maximálně měsíc času.)

Ale teď k tomu zábavnému na kritice z pera pana poslance:

Současnou krajskou koalici nazývá „pravicovou“. Tu minulou, kterou byla ČSSD součástí, nenazývá „levicovou“, nýbrž jen „minulou“. Domnívám se ale, že ji levicí nazvat chtěl. Bylo by to i korektní, vzhledem k tomu, že byla složená z ČSSD, KSČM a SPOZ.

Nechci zde vést nějaké sáhodlouhé úvahy o tom, která strana je pravicová nebo levicová více nebo méně. Chci poukázat na jedno:

Ačkoliv po posledních krajských volbách došlo na první pohled k velké změně, k velkému posunu doprava, ve skutečnosti se nestalo skoro nic. Nedošlo k žádným významným změnám v agendách kraje, k žádné redukci přerozdělování, k žádné redukci ambice „řídit rozvoj kraje“. Proč? Protože kraje jsou prostě převážně jen přerozdělovací mašinérie. Jsou to levicové stroje.

Neznamená to, že by nebylo možné malý posun udělat. Šlo by to. Dám příklad: bylo by možné například dotace pro volnočasové aktivity mládeže (sport, zájmové kroužky,…) rozdělovat pomocí voucherů. Někdy o tom napíšu více. O tom, kam krajské peníze půjdou, by více rozhodovali sami lidé. Ne nějakými dotazníky, ale tím, co by si skutečně „koupili“. Poskytovateli služby by pak kraj podle zájmu lidí posílal peníze.

Současné vedení kraje je však absolutně paralyzované dvěma megalomanskými akcemi (nová nemocnice a nyní zaražený obří nárůst veřejné dopravy) a především buldozeřím stylem hejtmana, potažmo nejsilnějšího krajského koaličního hráče – KDU-ČSL.

Veškerou pravicovou sílu tak ostatní členové krajské koalice i pravicová opozice vyčerpává na snahu donutit hejtmana k tomu, aby nebyl zbrklý a jednal s péčí řádného hospodáře.

A můžeme říci, že v této snaze táhneme za jeden provaz i se stranami levicovými.

Pan poslanec lituje, že se megalomanskou vizi obřího nárůstu kilometrů (a stomilionových výdajů ročně), které po kraji najezdí autobusy a vlaky, nepodaří zrealizovat v původně stanoveném termínu. Nejspíše ano, pokud při svém odvolání proti rozhodnutí ÚOHS neuspěje,

NEPODAŘÍ SE PRAVICOVÉMU KRAJI ZREALIZOVAT TENTO LEVICOVÝ PROJEKT.

 

Špidlův sen se nenaplnil. Funguje to totiž opačně.

Je kampaň, což je období, kdy musím pracovat o víkendu, abych se přes týden mohl věnovat Svobodným. Na Facebooku jsme zveřejnili graf, ve kterém dáváme do kontrastu slova Vladimíra Špidly, kterak po vstupu do EU po pár letech doženeme platy západní Evropy.

Strhla se velká mela negativních komentářů, že jsme protizápadní, apod. Závidíme Němcům, rozdmýcháváme nenávist, apod. Hlavně ale padl argument, že Němci jsou tak bohatí díky produktivitě práce a vybaveností kapitálem, a to, že je ČR nedohnala, s EU nijak nesouvisí.

Souhlas s první částí tučně zvýrazněného textu. Ale nesouhlas s druhou. To, že jsme Německo nedohnali, s EU souvisí. Jak? Zkusím osvětlit na příkladu.

Víkendové navýšení bohatství

V pátek a sobotu jsem pracoval zrovna na části algoritmu, která potřebovala zrychlit a doplnit o novou podmínku. Po hodinách procházení kódu krok po kroku, počítání v hlavě, na papíře a užití diagnostických nástrojů (což je „vybavenost práce kapitálem“) jsem přišel na to, kde jsem udělal dříve chybu. Programování je o pokoře, ne, že ne. A výsledek stál za to. Kolega celou věc pustil na historických datech a zjistil, že v jedné naší instalaci touto prací ušetříme denně jednu směnu (čti jednoho řidiče). Po úpravě je to prostě rychlejší, najdeme lepší řešení a ve velkých číslech se zlepšení o pár procent pěkně nakumuluje.

Wow. Výsledkem dvou dnů mé práce je uspoření jednoho člověkodne každý den provozu v jiné firmě a možná v mnoha dalších. Aniž bych ošulil surovinu, zhoršil zákaznický servis, dotlačil někoho k nižší ceně. V provozu se prostě bude rozhodovat o malinký kousek lépe. Ušetříme i CO2 pro Grétu (cca 600 km další úspory), ale to je vedlejší.  Fér investice. Vybavenost práce kapitálem vzroste. Tato moje práce (a miliónů jiných) vede k vyššímu bohatství. A o tom to právě je.

Co je pro růst bohatství nezbytné?

Aby mohla růst produktivita práce následkem zvyšující se vybavenosti práce kapitálem, je nutné tento kapitál budovat. A na to potřebujeme peníze, čas a dobrá rozhodnutí. Potřebujete klid. Schopnost zariskovat a chuť.

S penězi si ještě do jisté míry můžeme poradit odložením spotřeby. Obdobně, jako si rodina může místo značkového oblečení oblékat do levnějšího, koupit si levnější auto, nechodit do nákupních středisek a do kina, mohou i firmy a podnikatelé spotřebu odložit a část peněz investovat do zvýšení budoucího příjmu.

Chceme-li ekonomicky dohnat západní Evropu, pak jedině investicemi do kapitálu, infrastruktury. Německo a některé západní státy už před dávnými lety za tímto účelem spotřebu odložily. ČSSR také, ale místo infrastruktury budovala socialismus a neefektivitu.

Prasosystém žere naději

Česká vláda svým složitým daňovým a byrokratickým prasosystémem neustále žere můj čas a klid. Například tím, že nemůžu každý měsíc platit programátorům fixní mzdu, protože to je podezřelé a furt se musí počítat dovolená, posílat jiná čísla na sociální pojištění, aby se to na konci roku stejně srovnalo. To, že u velké časti rozhodnutí nevím, jaký budou mít zákonný či daňový dopad, to vše mi bere část klidu a ukusuje čas diskusemi s účetní, právníky, apod.

Slovenská vláda nám zadržuje 10 % příjmu z licencí, aby nám je jednou za rok vyúčtovala. Krom zadržení peněz jde o další 1-3 člověkodny, co to někdo musí řešit.

A nyní již o Evropské unii: EU nám například zavedla GDPR, cookie-law a nově i směrnici o copyrightu. Ano, sežralo nám to jen pár dní práce. Ale jak jste viděli v příběhu výše, za pár dní se dá bohatství zvýšit.  Během času, prošustrovaném v GDPR, se nedá zvýšit nic.

Povinné obžérství

EU vytváří mnoho drahých regulací, které musí všichni občané dodržovat do jednoho stejně. Mnohdy jsou úplně zbytečné a jen omezující, jindy zvyšují standardy (EURO normy, REACH, hygienické a jiné směrnice). Ano, možná se tím standard zvýší. Možná i kvalita spotřeby. Ale vynuceně. Zároveň to však znamená zásadní omezení možnosti ušetřit a investovat do své budoucnosti.

Člověkodny, které ČR nutně potřebuje využít pro zvyšování vybavenosti práce kapitálem, tedy pro zvyšování produktivity práce, nemůžeme trávit potýkáním se s nesmysly z Bruselu ani z Prahy. Protože jinak nezrychlíme. Nezáleží na poměru Brusel:Praha. Každá ztracená chvíle přispívá k tomu, že se nám nedaří hospodářsky dohnat třeba právě Německo.  Situace nejcitelněji poškozuje nízkopříjmové skupiny, které se nemohou z nízkopříjmovosti vymanit. A dost možná i proto venkov „hejtuje“ EU více než Praha.

Toto jsou důvody, proč má zásadní smysl bojovat proti dalším plošným regulacím.