Sobotní úvaha nad stavem věcí – spíše osobní post :)

Trochu delší post, omlouvám se, není čas ho zkrátit …

Přišlo období, kdy bych se ideálně potřeboval naklonovat, nejlépe na 3x 🙂

Doděláváme novou verzi Tashi, ve které jsem přidal mnopár hodně zajímavých věcí, které otevřely dveře k dalším zákazníkům, převážně trochu větším a nejen v ČR. Jeden z problémů programováním a následných implementací je ten, že věci musí v podstatě fungovat do posledního detailu a do posledního utaženého šroubku, jinak je to k ničemu. Prostě to musí fungovat, dokud nefunguje tak nic. Téměř naprostý k politickým vizím a hlasováním, ať už se ději kdekoli. Ten kontrast práce vs. zvednutí rukou, mě stále nepřestává fascinovat a mám pocit, že lidi, kteří se dlouho pohybují jen v hlasování to prostě poznamená, ale to je jiná pohádka.
Zaučujeme i nového programátora, ale zda a jak to dopadne, to se teprve uvidí a zpočátku to bude ještě více práce, než teď, nicméně jiná cesta vpřed moc není. Samozřejmě, že ne vše je tak růžové, jak by to mohlo vyznít. Dělám chyby, prokrastinuji, ne vše dobře deleguji, nedávám na vše ty správné priority a učím se to moc pomalu. Evidentně často dělám věci zbytečně. Jakmile Vás pohltí provoz, už je málo času na velké plány a samotné řízení.
V malé firmě jako jsme my, prostě člověk sedí na mnoha židlích a čas na rozvoj a rozjímání si musí téměř doslova ukrást z jiného času. A rozrůst malou firmu je výzva, velká výzva. Momentálně rosteme, mám pocit, že už už by se letadlo mohlo odlepit z runwaye a vzlétnout mnohem výš, ale je třeba prostě zvýšit výkon v pravý čas, jinak nic nebude.
2) Smysl konání všeho 🙂 – děti a tak
Budou prázdniny, děti mají volno, léto, volnost, příroda, ven. Ohně s přáteli, hry a tak. Chci zažít s klukama noci pod širákem a venkovní dobrodružství. Sledovat je jak rostou a jak se baví mezi sebou, jak řeší různé situace. Na tohle je vždy málo času a všichni říkají, že se prostě nevrátí. Navíc oni mě taky potřebují, i když to asi vnímám méně než bych občas měl. Včera mi v 15.35 vtrhli do kanceláře, zrovna, když jsem telefonoval s irským potenciálním zákazníkem, takže asi nejhorší možný čas, kdy se opravdu tatínek nemůže jít ven šermovat a navíc je musí vypakovat a zavřít dveře na petlici, neb se to za 10 minut zopakovalo.
Taky to chce aspoň týden v horách s ženou a kamarády, to by mi moc chybělo. Takový čas pro sebe sama. Tohle se dá omezit, ale není to moc dobrý nápad.
3) Svobodní – trocha idealismu je potřeba
Blíží se parlamentní volby, největší svátek demokracie, všichni politici objíždí zemi a získávají oblibu a volitelnost. Občanů, které se s blížícím termínem hlasování začnou zajímat o svůj “domácí úkol”, koho vlastně volit, začne přibývat. Získává je ten, co se o ně nejvíce uchází, je s nimi a ne ten co píše skvělé analýzy a odborné pojednání. To není žádná stížnost, to je fakt, lidé volí zástupce a zástupce musí znát, nejlépe osobně. BB a reklamou se to moc nahradit nedá, ale i ty jsou extrémně třeba.
Jsem také krajským zastupitelem, to sežere čas i energii, možná to nejde vidět, ale před každým zastupitelstvem děláme poměrně dost příprav, jen je málo publikujeme.
Jsou stovky akcí, kde by aspirující politik měl být, spíše tisíce. A ty všechny žerou čas a prostor.
Dlouhodobě chci žít ve svobodné zemi, v zemi, která nebude křivit páteř svým občanům a naopak je nechá žít. Mám obavy, že teď směřujeme špatným směrem a kvůli chybám předminulých vlád a mezinárodní situaci, je u nás malá poptávka po konzistentní svobodné politice, která bude omezená, řešit zásadní priority a tím pádem v ní bude o dost méně prostoru pro korupci a legální loupeže.

Ano a považuji Svobodné za dlouhodobou cestu jak tohoto dosáhnout. Ne nepovažuji, za to bohužel třeba ODS či TOP09 (ano říkají to, ale vlastně moc stát omezit nechtějí, jen to říkají, jakmile při téměř sebemenším rozhodnutí mohou dát moc občanům zpátky, nedají ji a začnou polemizovat nad nevyzrálostí lidí a nutnosti strategického plánování atd.),  jen to prostě je na daleko delší čas, než možná máme a než nám jsou voliči ochotni tolerovat.

Moc chci, aby Svobodní uspěli a získali i hlasy těch, kteří budou taktizovat a z obavy, že jde o poslední svobodné volby, před málem ústavní většinou ANO + KSČM, budou volit menší zla. Je to takový začarovaný kruh, ze kterého se vymanit vyžaduje obrovskou energii, štěstí a prostředky. V každých volbách je politickou taktikou všech (včetně nás) to vyhrotit tak, že volba kohokoli jiného než zrovna té jedné strany je samozřejmě zkáza civilizace. Po volbách to ale až tak horké s drobnými výjimkami nebývá. Za 4 roky socansko-anonistická-lidovecká vláda utáhla šrouby, ale o dost méně než vlastně i chtěla. Povolit utáhnuté ale bude stejně obtížné. Vždy je také čas na občanský odpor, který umí zbrzdit vládu i se silnějším mandátem, díky propadu hlasů, než skutečně má.
Co tedy řeším? Jak se rozdělit do těch tří směrů :)Část prostředků které mám k dispozici díky 1) do Svobodných také vkládám, problém a mé černé svědomí je v tom, že díky 1) a 2) je to daleko méně času a energie, než by to chtělo.

Body jsem si záměrně seřadil dle mé aktuální priority. Bez dlouhodobého úspěchu v 1) nebude dlouho fungovat ani 2) ani 3). Bez 2) ale to celé snažení nějak nemá žádný smysl. A když nebudu řešit 3) tak spousta již utracené energie (ok, sunk costs, to nemá ovlivňovat rozhodnutí),  přijde vniveč, ale hlavně v případě velké katastrofy v 3) budeme mít všichni po srandě, na druhou stranu na  výsledek mám nejmenší vliv a také řešit 3) bez 1) znamená stát se závislým na politice, což skutečně nechci – je třeba udržet si nohy na zemi.
Mít šlapající 1) a 2) je zdravý základ pro 3).
A proto dnes pracovní sobota, v ne+po čundr s dětmi (v so je totiž klid na práci a nechci nic v červenci dohánět) a nejedu na Republikový výbor …
0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

ten + seventeen =